Rozsáhlejší zahradní úpravy v sobě obvykle zahrnují kácení starých a nemocných stromů, za své často vezmou i dřeviny, které neodpovídají novému stylu zahrady, nadměrně stíní či přerůstají okolní vegetaci. Jelikož jde o poměrně složité zásahy, měli bychom je vždy konzultovat s odborníky, arboristy. Poradit mohou i specializované firmy, které se zabývají zahradní technikou. V našem případě to byl Tomáš Mach, jednatel firmy MACH realizace zahrad.
Co bych měl vědět, pokud se rozhodnu k ošetřování dřevin na vlastním pozemku?
Měl byste vědět, že péče o dřeviny je povinností vlastníka pozemku, na kterém rostou. Prořezání stromů přesahující pouhé odstranění několika suchých větví není vhodné provádět svépomocí bez dostatečných odborných znalostí. Na vlastním pozemku není třeba mít pro řez stromů zvláštní povolení, avšak nesmí dojít k poškození stromu. V takovém případě se viník vystavuje nebezpečí pokuty udělované orgány ochrany přírody, která může v případě fyzických osob dosáhnout částky 20 000 Kč. Ošetřování vzrostlých stromů je proto vždy vhodné přenechat odborné arboristické firmě. Je třeba si uvědomit, že ne každý, kdo má motorovou pilu nebo provádí výškové práce, je způsobilý k ošetřování stromů.
Mohl byste shrnout základní pravidla pro nejčastější arboristické zásahy?
Odstraňování živých větví znamená pro strom vždy velkou zátěž, a proto se odstraňuje jen jejich nejnutnější množství. Platí zde takzvané třetinové pravidlo: odstraňovaná větev by v průměru měla dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene nebo mateřské větve. Výhodnější je provádět více menších řezů než málo velkých řezů. Standardně by velikost rány při řezu neměla překračovat průměr 100 mm, ale u některých druhů jako javor mléč, dub letní, olše, bříza, ořešák, ovocné dřeviny nebo jeřáby by neměla přesahovat 50 mm. Výjimky se povolují ve výjimečných případech řezu zanedbaných stromů.
Kromě udržovacího a bezpečnostního řezu se při ošetřování vzrostlých stromů často provádějí redukční řezy, jejichž výsledkem je zmenšení velikosti koruny stromu. Jsou nutné zejména při hrozící kolizi větví s nějakou překážkou, jakou může být třeba stěna domu, elektrické vedení apod., nebo pro zvýšení celkové stability stromu (část koruny se odlehčí a tím se změní těžiště stromu, aby se nacházelo co nejblíže středové osy).
Jak správně postupovat při redukčním řezu?
Redukční řez se provádí zakracováním koncových částí větví na níže rostoucí rozvětvení. Velikost koruny se nesmí zmenšovat příliš radikálně a musí zohledňovat aktuální zdravotní stav stromu. Odstranění většího množství listové plochy může u stromů vyvolat obranné reakce, které si vyžádají mnoho energie. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 %, u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Rozsáhlejší redukce koruny je třeba provést v několika etapách s 2 až 3letými přestávkami.
Pro zachování estetické působivosti stromu je velmi důležité, aby redukční řez v maximální míře respektoval přirozený tvar a rozložení koruny stromu. Redukční řez může sloužit také k prosvětlení koruny. Umožní se tím lepší přístup světla do vnitřních partií koruny a zlepší se také průchodnost vzduchu. Při prosvětlování koruny odstraňujte větve rostoucí do středu koruny a větve, které se kříží anebo se dotýkají. Není vhodné ořezávat větve ve spodní části koruny. Tímto zásahem dojde k posunutí těžiště směrem nahoru a strom je za větrného počasí náchylnější k pádu nebo rozlomení koruny.
Co znamená termín sesazení koruny?
Jde o nejradikálnější formu řezu. Označuje se tak odstranění větší části koruny až na zkrácené kosterní větve. Takovýmto zákrokem je odstraněno mezi 50 až 100 % listové plochy. Z toho vyplývá značné omezení fotosyntézy a tím i tvorby živin pro celý strom. K rozhodnutí o provedení sesazovacího řezu je proto třeba přistupovat velmi zodpovědně, protože dochází ke značnému narušení fyziologické a biomechanické vitality stromu a samozřejmě i k estetické újmě.
Z mnoha důvodů se tento typ řezu používá především u některých druhů vrb a topolů. Stromy na sesazovací řez reagují vytvářením mnoha výmladků, kterými se snaží nahradit chybějící asimilační plochu. Doporučuje se ponechat pouze dva až tři a z nich pak začít formovat náhradní korunu. Důležité je stromům zajistit v následujících několika letech dostatečnou zálivku. Radikální redukce rozměrů koruny s sebou vždy přináší výrazné zvýšení finančních i pracovních nároků na následné ošetřování těchto dřevin. Odborníci se proto v posledních letech přiklánějí k používání nejrůznějších druhů lanových vazeb nebo stavbě podpůrných systémů.
Text: Vlastimil Půžička, Foto: STIHL, Archiv
.jpg){kind=small}
