Jeřabiny a hrušky
Ještě v listopadu můžete zavařit pikantní kompot k vánoční krůtě. Jeřabiny výrazně zlepší mdlou sladkou chuť hrušek. Používají se především sladkoplodé odrůdy jeřábu obecného (Sorbus aucuparia), například ’Edulis‘, ’Konzerta‘, ’Rosina‘.
Také jej může nahradit temnoplodec černoplodý, lid. černý jeřáb neboli arónie (Aronia melanocarpa) s léčivými účinky. Oba druhy zkrášlí zahradu a plody na vysokých větvích v zimě oberou ptáci.
Přírodní dekorace
Krásnou dekorací zahrady od podzimu do jara jsou keře s pestrými ozdobnými plody. Mimo zobrazené hlohyně šarlatové (Pyracanta coccinea) jsou to především skalníky, dřišťály a šípky některých odrůd růží.
Osázení truhlíků a nádob pro pozdní podzim a zimu
Jednotlivé rostliny ve větších květináčích k podzimní a zimní dekoraci vchodu či terasy vysaďte do hlubších nádob zapuštěných do další nádoby vysypané listím nebo dřevitou vlnou. Zálivka jen za oblevy.
Základní výsadbu ve velkých mísách a velkých betonových truhlících mohou celoročně tvořit zakrslé, nejlépe stálezelené dřeviny, jejichž obraz zpestříte výsadbou jednoletých převislých balkonovek nebo letniček, které na podzim nahradí chryzantémy nebo okrasné zelí.
Do mělčích balkonových a okenních truhlíků zapouštějte rostliny pro podzimní a vánoční dekoraci i s květináčem dostatečně hluboko. Zeminu přehrňte alespoň 5 cm vysoko nad úrovní země v květináči. Chryzantémy, po odkvětu seříznuté, vysaďte na záhon. Je-li již zamrzlá zem, dobře přezimují za občasné zálivky v chladném světlém sklepě či na tmavé chodbě.
Uvedené dřeviny včetně libavky a vřesu vždy z balkonových truhlíků na jaře vyjmeme a přes léto zapustíme na polostinném záhonu. Jiným řešením je tyto rostliny na jaře zlikvidovat jako jednoleté rostliny. Volná místa po podzimních rostlinách můžete vyplnit zeminou a chvojím.
1. Vřes obecný (Calluna vulgaris) s mnoha odrůdami rozkvétá od září. Do balkonového truhlíku zapusťte i s květináčem.
2. Chryzantéma indická neboli listopadka (Chrysanthemum indicum, syn.) prošlechtěna do mnoha odrůd. Rostlinu zapusťte i s květináčem.
3. Starček přímořský (Senecio bicolor) již od září šedé listy doplňují skladbu podzimních a v nižších polohách zimních truhlíků. U nás letničkou, ve Středozemí trvalka.
4. Borovice kleč (Pinus mugo) jen zakrslé odrůdy ’Kobold‘, ’Gnom‘, ’Mops‘.
5. Libavka polehlá (Gaultheria procumbens) stálezelený plazivý keřík, bílé květy VII.–VIII., červené jedlé plody na podzim vydrží do jara.
6. Skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus), nízký, 25–59 cm vysoký keřík se stálezelenými listy a červenými plody. Nenáročný, roste na slunci i v polostínu.
7. Smrk sivý (Picea glauca) jen zakrslé odrůdy ’Conica’ nebo ’Echiniformis‘.
8. Sněženka podsněžník (Galantus nivalis) a také talovín zimní (Eranthis hyamalis) a šafrány (Crocus) oživí truhlíky na balkoně a nádoby na terasách či střešních zahradách v únoru. Cibulky a hlízky vysazujte v srpnu nebo v září.
Plán prací |
…stihnete ještě v listopadu: 1. Pozorně přejděte zahradu a vyryjte plevelné nálety dřevin. 2. Přihnojení vinné révy, angreštu a rybízu. 3. Přes zimu uložte hlízy okrasných rostlin na správné místo: begonie a mečíky vyžadují 5 až 10 °C, jiřinky 4 až 8 °C, dosny 10 °C. 4. V prostorách s ústředním topením nezapomeňte na zvlhčování vzduchu v bezprostřední blízkosti pokojových rostlin. Stačí hezká miska s oblázky zalitá vodou. …a v prosinci:
6. Kdo ještě nestihl v listopadu, nahluboko zryje zeleninové záhony. 7. Mulčujte růže (drceným listím s hnojivem pro růže), maliníky (drceným listím s rašelinou a hnojivem), trvalkové záhony (drceným listím s hnojivem) pěnišníky, vřesovce, vřesy, borůvky (rašelinou s hnojivem), listnaté stálezelené keře (drceným listím). |
Text: Marie Musilová, Foto: Shutterstock, Archiv