Jana Nováková, odbornice na přírodní zahrady, chválí vrby jako všestranně využitelné dřeviny, které mají kromě jiného velký význam pro mnoho živočišných druhů i pro samotné fungování přírodní zahrady: „Praktické zkušenosti s vrbami a vrbovým proutím má téměř každý zahradník, ale málokdo dokáže plně využít jejich potenciál.“
Vrbové módní trendy
Prvky z vrbového proutí se používají v zahradách už pěkných pár staletí, v posledních letech se u nás stávají velkým módním hitem. Z vrbového proutí lze vybudovat prvky dekorativní i zcela praktické, jako jsou ploty, zástěny, okraje záhonů či opory pro popínavky. Stranou zájmu nezůstávají ani herní prvky pro děti, sochy či stylové nádoby.
Jana Nováková staví s dětmi nejčastěji indiánská teepee, iglú, skrýše, tunely či stříšky pískovišť; doporučuje, a někdy také sama vytváří, důmyslné dekorativní prvky, jako jsou dělicí ploty či plastiky. „Nejčastěji používám živé proutí, které po vysazení bujně roste, a starám se o něj jako o specifickou zeleň na zahradě.
Nepohrdnu ani proutím, které sice posléze uschne, ale hravě udrží velikost a tvar, jehož se mu dostalo při budování. Každý z těchto typů má svá specifika, liší se pouze postupem při tvorbě, potřebou údržby, trvanlivostí a také estetickým účinkem. K jejich zhotovení potřebujete vždy velké množství kvalitního, rovného a dlouhého proutí.“
Stavby z živého proutí
„Mám potřebu si všechno sama vyzkoušet. Prvky a stavby z živého proutí buduji zásadně v zimě nebo časně zjara, kdy už nemrzne,“ říká Jana Nováková. Sází vrbové pruty do pruhu mulčovací textilie s otvory, zastřihává je do špičky a poté zapustí do hloubky asi 30 cm. „Silnější pruty vytvoří kostru stavby, slabšími pak budeme vyplétat,“ vysvětluje.
„Obvykle se používají ještě horizontálně vplétané pruty pro zpevnění stavby. Ty nekoření v zemi, tedy uschnou a po několika letech se rozloží. To už nám ale nevadí, protože v té době už bude objekt proplétáním prutů dostatečně pevný a zahuštěný. Než se tak stane, bude těmito horizontálně vedenými pruty zpevněný a vyrovnaný.“
Pruty je třeba v místech křížení svázat provazem, pečlivě zastřihnout v potřebné výšce a nakonec se mulčovací textilie ukryje pod vrstvou mulče. V období růstu je třeba dohlédnout, aby vysazené vrby neuschly. „Během roku se nové boční větévky krásně zaplétají do stavby. A pokud se vám bude zdát, že výhony příliš přerůstají, v zimě je seříznete,“ dodává Jana Nováková.
Nicméně vrbové stavby lze pěstovat i ze sazenic, které můžeme vysazovat po celý rok. Jde však o nákladnější a náročnější postup.
Odolné stěny a ploty
Pro tuto tvorbu se používají hlavně pruty vrby a lísky. Čím jsou pruty silnější, tím má plot větší trvanlivost. Po vyschnutí ale výplet nevydrží většinou více než tři roky, protože příliš seschne, zkřehne a láme se. Je dobré ho průběžně opravovat a udržovat.
Přírodní výplet se dá využít i na nejrůznější zástěny, větrolamy a ke zpevnění okrajů zvýšených záhonů. Zvlášť hezky působí, vysadí-li se k vyplétané stěně nižší druhy rostlin a pruty se nechají porůst popínavými bylinami, například fazolemi nebo hrachory. Lískové pruty můžeme použít i jako opěry pro mnohé pnoucí dekorativní i užitkové rostliny. Výhodou je, že to prakticky nic nestojí – pokud tedy máme pro tento stavební materiál vlastní zdroje.
Jak si opatřit kvalitní proutí |
|
Kvalita vrbových prutů je velmi důležitá. Pokud máte dostatek času a vhodné prostory, lze je vypěstovat a postupně zakládat takzvané prutníky, mající charakter hustého vrbového mlází, sklízeného nízko nad zemí. Vrbové pruty můžeme přirozeně i koupit u odborníků a navíc vybírat z celého spektra možností, případně i hotových kompozic. Ale něco to stojí. Pěstují se vrby speciálně na košíky (například vrba košařská nebo vrba lýkovcová), ale i vrby pro výrobu nejrůznějších zahradních dekorací, často v kompozici s proutky jiných dřevin – nejčastěji topolů, lísek nebo svídy. |
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Jana Nováková
