Krásné a nenáročné trvalky

Tentokrát bych se rád krátce zaměřil na okrasné trvalky. Krásné barevné kulisy, mezi nimiž se mohou odehrávat vaše zeleninové šachové partie. Krásné budou, pokud se vám budou líbit a zároveň porostou pokud možno samy a snadno, s minimem péče. K čemu jsou choulostivé trvalky, které by vám způsobovaly mnoho práce a stresu?

Trvalkou v tomto článku myslím rostlinu bylinnou (nikoliv dřevinu), která každoročně na místě znovu vyroste a nezahyne. Tím se liší od letniček nebo dvouletek. Trs odolné nenáročné trvalky se stále zvětšuje a po mnoho let roste do krásy. Většina trsovitě rostoucích trvalek po pěti, deseti, dvaceti nebo více letech ocení rozsazení, omlazení. Většinou to děláme spontánně, protože toužíme tak krásnou rostlinu mít na více místech, někoho s ní podarovat, nebo prostě zabírá už moc místa. Hlavní ale je, že je není třeba sázet každý rok znovu. Můžete se třeba plně věnovat záhonkům se zeleninou, to má větší smysl, a exploze krásných květů vás stejně nemine.

Správný výběr 

Druhů trvalek jsou tisíce. Vybírejte podle barev a tvarů květů, listů i výšky vzrůstu. Některé mají rády lesní stinné vlhko, jiné pravý opak. Suchomilné bylinky většinou půjdou na nějaký propustný kopeček nebo bylinkovou spirálu. Růže patří spíše mezi dřeviny, takže je teď vynechám.

Nyní chci vyzdvihnout takové druhy, kterým vyhovuje úrodná zahradní půda poblíž záhonů, plné slunce nebo částečný polostín u plotu, u zídky, nebo kolem cesty. A také mají tu vlastnost, že vytvoří kompaktní bezúdržbový trs, který se případně časem dá dobře množit dělením.

Z velmi odolných, dobře známých druhů bych začátečníkům doporučil zaměřit se třeba na denivky, pivoňky, kosatce. V těchto skupinách rostlin existují spousty kultivarů různých barev květů i forem vzrůstu. Stačí se podívat do nabídkových katalogů denivek nebo kosatců a bude vám jasné, že ani několik životů nestačí na vytvoření kompletní sbírky barev, protože každým rokem přibývají tisíce dalších. To považuji za zásadní problém. Pokud si trvalky opravdu zamilujete, budete chtít mít celou sbírku.

Kolik péče poskytovat? 

Samozřejmě nadšenci do jiřinek nebo mečíků si vysadí jiřinky nebo mečíky. Ačkoliv se mi také líbí, vím, že mečíky a jiřinky se musí na podzim vyrýt, cibulky a hlízky očistit, ošetřit fungicidem, označit jmenovkami, uskladnit do jara v suchu, a na jaře znovu vysadit. Nejste-li vyloženě posedlí těmito druhy, je jasné, že na to není čas. Ani já si ho neudělám, kvůli jiným prioritám, a tyto druhy by u mě na zahradě velmi brzy skončily. Mohou mít sebekrásnější květy, ale když na podzim zůstanou v půdě, příští rok žádné květy nebudou. Činím tedy vědomou volbu druhů, které porostou dobře, i když se jim mnoho let nebudu věnovat vůbec. Rostliny, které nemohou přežít naši zimu tak, jak jsou, na svém stanovišti, doporučuji pro začátek vynechat. Na zahradě bude mnoho jiných důležitých věcí k udělání a opečování, kterým pravděpodobně dáte přednost, protože z nich budete mít praktický užitek.

Výsadba a první roky péče 

Počítejte však s tím, že když si pořídíte malou sazeničku jakékoliv trvalky, když vám přijde balíček mnoha krásných odrůd, první dva roky vyžadují rostliny zvýšenou péči a ochranu. Musíte je mít na očích, než zesílí a na stanovišti si pod zemí i nad zemí vymezí svůj prostor.

Nejprve vyberte místo, kam se hodí svou budoucí výškou i šířkou. Aby nepřekážely, nestínily ničemu nízkému, nebránily v průchodu po cestičkách a dělaly parádu. Osobně preferuji vytvořit vyššími trvalkami dlouhé lemy kolem plotů, kolem cest, nebo jim věnovat jeden speciální záhon čistě pro krásu, pokud vás netlačí nedostatek místa.

Při výsadbě jim dejte kolem kořenů kvalitní rozložený kompost, pokud nemáte ještě svůj, tak koupený. Určitě jim dejte tyčky, protože na zimu většina z nich tzv. zatáhne, ztratí listy, a skoro nejde poznat, kde vlastně jsou, dokud zase na jaře nevyraší. Důležité je, aby je nezarostla tráva nebo plevel. Takže mulčujte, nejlépe uleželou štěpkou, a případně plejte. Do tří let vytvoří takový trs, že naopak budou trávu a okolní vegetaci utlačovat ony. Do té doby je to vaše práce.

Výborné je v sezoně pohnojení jíchou z kopřiv nebo ředěnou močí, aby rychleji přirůstaly a „dětské“ pracnější stadium bylo co nejkratší. O dospělé trsy například takových denivek se už nijak nestarám. Jenom po pár letech kus trsu odrýpnu a někam přesadím. Jámu po odrýpnutí zasypu kompostem a zbytek původního trsu je spokojený a zase se rozrůstá.

Při nákupu nebo výsadbě jakékoliv rostlinky si nejprve zjistěte, jaké podmínky má ráda. Může se to lišit v rámci druhu i u jednotlivých odrůd a forem.

Text a foto: Jaroslav Svoboda, www.ekozahrady.com