Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Krásné dvouletky na dobu určitou
Rostliny, které u nás pěstujeme jako dvouletky, byly vyšlechtěny, aby přežily zimu. Zahradníci pátrali po Evropě, v chladnějších oblastech Asie i ve Středomoří. Poté si pohráli s křížením, jehož výsledky najdete téměř v každé zahradě či v parku.
Dvouleté květiny mají oproti letničkám jednu velkou výhodu – mnohé z nich rozkvétají v době, kdy letničky teprve vyséváme nebo začínáme otužovat, aby naše chladné noci vůbec přežily. Některé mají vývoj kratší než jeden rok, ale svým životním cyklem do dvou roků skutečně zasahují. Počítáme k nim tedy i rostliny, které vyséváme v létě, vysazujeme na podzim a na jaře se těšíme jejich květy. Zvlášť vynikají macešky – rozkvétají nejčasněji, při mírné zimě i v únoru.
Známé i méně známé
Dvouletkami nebo krátkověkými trvalkami jsou i důvěrné známé divizny a náprstníky. Mají společnou majestátní výšku a léčivé účinky. Tady je ovšem potřeba dát velký pozor: zatímco diviznu sbírá a suší kdejaká bylinkářka, náprstník je jedovatý. V zahradě mu to může slušet náramně, ale pokud máte malé děti, raději s výsevem počkejte, až vyrostou. Obě rostliny mají rády hodně slunce, divizna je spíše suchomilnější, náprstníkům vyhovuje půda mírně vlhká, ne však těžká nebo mokrá. Jako dvouletka se pěstuje i sedmikráska. Můžete namítnout, že jde o trvalku, potvrzuje to i latinské jméno Bellis perennis (perennis = vytrvalý). Nejlépe však kvete první jaro po červencovém výsevu, v dalších letech pěstování se její kvality ztrácejí. Stejné pravidlo platí i pro pomněnku.
Královna Maceška |
![]() |
Kultivary mají větší květy v syté modři, indigové i světlemodré, o růžových a bílých kultivarech lze prohlásit, že to „prostě není ono“. Hvozdík vousatý, klasická kytička babiččiny zahrádky, překvapivě roste od Pyrenejí a jižní Evropy až po Čínu. Na zahrádce vydrží několik sezon, nejlépe však kvete napoprvé. Tato spolehlivá květina se staletou tradicí se výborně hodí na záhon i k řezu. Semena vyséváme v polovině června do pařeniště nebo přímo na záhon, v srpnu nebo v září mladé rostliny přesazujeme na definitivní místo. Hvozdík vousatý potřebuje slunné místo a mírně vápenitou půdu, nesnáší čerstvý hnůj.
Zvonek prostřední pochází ze svahů přímořských vápencových pohoří Francie a Itálie, má podobné požadavky i způsob pěstování jako hvozdík vousatý. Semenáčky z červnového výsevu potřebují přistínění, přezimující listová růžice zase zimní kryt z chvojí. Rozkvétající zvonek potřebuje ochranu před větrem. V nabídce jsou kultivary s květy modrými, růžovými i bílými, žádané jsou i zakrslé, sotva 30 cm vysoké odrůdy. Specialitou je varieta calycantha, anglicky označovaná jako cup and saucer, která má kalich zbarvený stejně jako korunu a květy působí jako poloplné.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Téměř zapomenutá klasika
Dříve tradiční, dnes pozapomenutou květinou je chejr vonný z jihu Řecka a východního Středomoří. Rozkvétá již v březnu a kvést vydrží až do června. Hezky doplní cibuloviny, ostatní dvouletky i časné trvalky, například orlíčky. Květy bývají žluté, oranžové nebo cihlově červené a hezky voní.
K zahradnické klasice patří dvouletý starček přímořský, který se pěstuje pro krásné, stříbřitě plstnaté strukturované listy. Pro okrasu slouží celé první léto a podzim, během mírné zimy velmi pěkně oživí nádoby s rostlinami pro zimní dekoraci. Módní a povedená kombinace je i s okrasnou kapustou. Pokud starček zimu přežije, druhým rokem vykvétá a kráse je konec.
text a foto: Romana Rybková
25.04.2014 | Zahrada
Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google