Rod šeřík (Syringa) obsahuje 28 až 30 druhů a řadí se do čeledi olivovité (Oleaceae). Doma je ve světlých lesích jihovýchodní Evropy a západní až střední Asie, proto tak dobře snáší i naše klima a málokdy ho poškodí mráz. Šeříky jsou opadavé keře nebo malé stromy, dorůstající podle druhu do výšky 2 až 10 metrů o průměru kmene 20 až 30 centimetrů. V České republice není původní žádný druh, ale leckde se najdou šeříky zplanělé nebo pozůstalé po starých zaniklých zahradách.
Šeříky v našich zahradách
U nás se nejčastěji pěstují šeřík obecný (S. vulgaris), šeřík karpatský (S. josikaea) nebo kříženec šeřík čínský (Syringa x chinensis). Šeřík obecný se v Evropě jako okrasný vysazuje už několik set let, od konce 16. století. Že patří k nejoblíbenějším dřevinám, prozradí množství jeho kultivarů, celkově je uznaných kolem 800 odrůd.
Barevná škála květů je opravdu široká, od sněhově bílé přes slonově nažloutlou, smetanovou, růžovou, fialkovou, karmínovou po temně purpurovou. Dále se pěstují odrůdy dvoubarevné, jednoduché i plnokvěté, řídké i husté, rané i pozdní, speciální odrůdy jsou k řezu a k rychlení květenství. Zahradní školky nabízejí kultivary drobné i mohutné, do každé zahrady se nějaký najde.
Šeřík obecný je zcela mrazuvzdorný, odolává suchu, výborně snáší městské znečištění imisemi. Vadí mu jen kyselá a trvale mokrá těžká půda. Nepříjemný může být v okolí záhonů a skalek, protože vytváří kořenové výmladky, kterými se „rozlézá“ i tam, kde si přejeme jemné skalničky nebo květiny.
Šeřík čínský je křížencem šeříku perského (S. persica) a šeříku obecného. Tento hybrid vznikl v botanické zahradě v Rouenu ve Francii v roce 1777, v Čechách byl poprvé vysazen v zámecké zahradě na Sychrově o sto let později. Květy jsou nejčastěji světle fialové, bývá 2 až 3 metry vysoký. Pěstuje se poměrně často, ale početnosti šeříku obecného zdaleka nedosahuje.
Šeřík karpatský s růžově fialovými květy dorůstá výšky 3 až 5 metrů, je také zcela mrazuvzdorný a hodně odolný k suchu. Nevytváří kořenové výmladky. Poměrně často se pěstuje šeřík Prestonové (Syringa x prestonae), což je kříženec šeříku přepadavého (S. reflexa) a šeříku vlnatého (S. villosa). Má převislá květenství velmi hezkého tvaru a pestré škály barev, nabízí se přibližně 50 kultivarů. Patří také k nenáročným a odolným keřům.
Pěstování a množení
Aby šeříky krásně rostly a bohatě kvetly, je nutné splnit alespoň základní požadavky. Tím hlavním je slunečné stanoviště – šeřík obecný sice vydrží i ve stínu, ale pokvete velmi špatně nebo vůbec. Důležitá je půda, šeříkům vyhovuje zásaditá, vápnitá, lehčí, ale bohatá na živiny a spíše vysychavá. Těžké, mokré a kyselé půdy nesnáší. Bohaté kvetení podpoří přihnojování, jak organické, tak i minerální – uvítá pár lopat kompostové zeminy i granulované hnojivo.
Keře se vysazují na podzim, protože zakořeňují při dostatku podzimní vláhy až do zamrznutí půdy. Při jarní výsadbě je nutné zakrátit výhony na 3 až 5 pupenů a dbát na časté zalévání. Po odkvětu odřežte květenství, protože tvorba semen keř zbytečně vysiluje a snižuje bohatství kvetení v příštím roce.
Šeříky lze množit vegetativně několika způsoby – hřížením, dělením keřů, kořenovými oddenky, dřevitými řízky a roubováním na podnož, nejlépe na ptačí zob (Ligustrum). Hřížení znamená vybrat jednu nebo několik vhodných větví (jen jednoleté, dlouhé a silné výhony), zapustit je do země, přichytit háčky a zahrnout zeminou, aby vyčníval pouze konec výhonu. Po zakořenění se výhony odříznou od matečného keře.
Množení bylinnými řízky se provádí v první polovině června. Řízky by měly mít 3 až 5 párů oček, po odříznutí je hned zapusťte do substrátu. Ze dvou až tří nejnižších párů oček odstraňte listy, pro lepší zakořenění můžete použít gelové stimulátory. Řízkování je nejlepší do truhlíků. Zakryjte je fólií, aby nevysychaly, a umístěte do stínu do pařeniště nebo do skleníku. Podle potřeby roste a zalévejte. Doba zakořenění bývá podle druhu a odrůdy mezi 3 až 8 týdny, na jaře dalšího roku mladé sazeničky vysaďte ven na vybrané stanoviště. Není to těžké a vypěstovat si své sazenice jistě zvládne i úplný zahradnický začátečník.
Správný řez pro bohatý květ |
| Hlavní tvarovací řez se dělá v únoru až březnu, kdy můžete vyřezat všechny překážející větve hluboko až ke kmeni. Při řezu šetřete mladé silné výhony s velkými terminálními pupeny, které jsou květní. Po hlubokém řezu vyrůstá více nových silnějších výhonů, které je třeba zredukovat na několik, tím se podpoří kvalita květenství. Přerostlé starší keře, zespodu vyholené, můžete zkrátit až o polovinu do starého dřeva, větve lze seříznout až na výšku 30 cm od země. Řez je možné rozvrhnout i do více let, aby seříznutý keř nehyzdil zahradu, než narostou mladé květu schopné výhony. |
Text a foto: Romana Rybková
