Uprostřed hlučného, přeplněného, rozpáleného města se ve vnitrobloku schovala malá zahrada. Zahrada tichá se zvukem zurčící vody, chladivá s vodními nádržemi, voňavá se záplavou květů nad hlavou i na stole. Stará a zároveň nová, rozvíjející historické motivy v soudobém výrazu.
Zahrada jako impresionistický obraz hrající si se světlem a stínem, s barevností rostlin a materiálů. Intimní, schovaná pod pergolami, a zároveň společenská pro kontakt obyvatel činžovního domu. Zahrada na ranní kávu na terase přízemních bytů, na pracovní schůzku na spodní zahradě u vodní stěny, či na sklenku vína večer po práci pod pergolou.
Nepřehlédněte: Myslete už teď na letní lenošení
Oddělující spojení
O existenci této zahrady se lidé procházející přilehlou ulicí na pražských Vinohradech jen tak nedozvědí. Prostorově je od svého okolí zahrada oddělena nejen blokovou zástavbou, ale také obvodovou zdí parcely. Proto se zahrada svým pojetím nejvíce přizpůsobuje samotnému činžovnímu domu, se kterým je vizuálně spjata.
Osová kompozice přímo navazuje na důsledně symetrickou vnitroblokovou fasádu činžovního klasicistního domu. Terasy navazující na přízemní byty jsou umístěny na hranici pozemku. Stavba je tak přizpůsobena charakteru okolní zástavby. Tak jako jednotlivé bytové domy na sebe přiléhají a tím vytvářejí blok, obdobně na sebe přiléhají i zahrady vnitrobloku. Každá zahrada, stejně jako dům, má společnou ohradní zeď se svým sousedem. A právě tato ohradní zeď slouží jako clona oddělující prostor terasy od sousedního dvorku.
Dvě úrovně s vodopádem
Zelená, tichá, chladivá oáza uprostřed rušného rozpáleného města – taková byla vize autorů zahrady. Podařilo se jim vytvořit intimní prostor pro obyvatele přilehlého činžovního domu i hezký cíl pro pohledy z oken okolních domů. Jejich řešení respektuje výškovou a funkční členitost zahrady. Spodní zpevněná část u vodní stěny je určena k posezení klubového charakteru využívaného např. při obchodních jednáních majitele.
Spodní zpevněnou část a horní zahradu s pergolami po obvodu spojuje dvouúrovňový vodní prvek s přepadem vody. Dvouramenné schodiště po stranách vodní stěny vede k terasám u přízemních bytů v horní části zahrady. Tyto terasy navazují na treláž po obvodu horní zahrady, kde jsou umístěny skládací stolky a židle kavárenského typu pro jednotlivé obyvatele domu. Díky clonění pobytových míst shora pnoucími rostlinami na treláži je zabráněno nežádoucím pohledům z oken přilehlých domů do intimní části zahrady.
Vyvýšený záhon navazující na pobytová místa vytváří „rozkvetlý stůl“ a zároveň prostor vertikálně člení a posiluje soukromí. Travnatá plocha ve středové části zdůrazňuje dominantní roli stávajícího tisu, který se nachází v geometrickém středu zahrady a který se stal rozhodujícím prvkem při komponování zahrady. Zdůrazňuje tak jeho význam pro rodinu majitele (zasadil jej jeho dědeček). Motiv tisu se ve zcela odlišné formě opakuje jako stříhaný živý plot podél obvodové zahradní zdi.
Také si přečtěte: Stromy do zahrady určitě patří
Jednota místa a barev
Barevné a materiálové řešení navazuje na barevné provedení fasády a architektonické detaily domu. Navržené rostliny jsou převážně bíle kvetoucí (bílá fasáda domu), černá kovová konstrukce pergoly navazuje na černě kované zábradlí na balkonech a na schodišti uvnitř domu, žulová dlažba a vodní prvek vychází z žulových schodů uvnitř domu a žulové dlažby v ulici, šedý dřevěný povrch teras odkazuje na šedé dřevěné dveře v interiéru domu.
Vinná réva na Vinohradech
Identitu místa podporují pečlivě vybrané druhy révy nad terasami přízemních bytů, které odkazují na vinařskou minulost Vinohrad: réva amurská (Vitis amurensis) a réva Coignetové (Vitis coignetaie). Jde o úponkaté dřeviny nenáročné na půdu – vyhovuje jim kamenitá propustná půda. Mají rády slunce, ale snesou i polostín. Oba druhy vynikají svým výrazným podzimním zbarvením. Plody révy amurské jsou jedlé černé bobule, zatímco plody révy Coignetové jsou nejedlé drobné fialové bobulky.
Kromě révy byly v zahradě použity další pnoucí rostliny okrasné květem – plamének horský (Clematis montana), plamének tangutský (Clematis tangutica), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium) a zimolez japonský (Lonicera japonica), či okrasné listem – zimolez Henryův (Lonicera henryi), loubinec révovitý (Parthenocissus inserta), podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla).
Vysoké zastoupení stínomilných trvalek, okrasných trav a cibulovin dodává prostoru s převahou stavebních prvků (domy vnitrobloku) proměnlivost a živost během celého roku a připomíná tak uživatelům zahrady a obyvatelům přilehlého domu běh času a dává jim možnost vychutnat si půvab střídání ročních období.
Autoři zahrady |
| Lucie Medková, Jan Medek Jsou součástí ateliéru Kontinual, což je seskupení architektů, urbanistů a zahradních architektů, které profesně spojuje téma vztahu člověka ke krajině, architektuře a umění. „Z krajiny vycházíme, do městských kontextů se vnořujeme, lidem nasloucháme, architekturu tvoříme. Naším cílem je vytvářet hodnotná místa v sídlech i volné krajině na základě kontinuity,“ říkají o sobě na stránkách www.kontinual.cz. |
Text: Jan Medek a Lucie Medková | Foto: Jakub Tomec, archiv Kontinual
