Osobní dům a rodová zahrada

Osobní dům definuje Petr Hájek jako malou obytnou jednotku jednoduchého tvaru a konstrukce, určenou pro jednoho člověka. Vnitřní prostor by měl být pokud možno nečleněný, čímž se dosáhne největšího užitku při nejmenších nákladech.

„K čemu je samostatná koupelna, když žijete v domě pro jednu osobu a nemusíte se před nikým zavírat? Miluji vanu hned vedle krbu s výhledem do zahrady. Nemáte-li koupelnu, nepotřebujete chodbu k té koupelně a ušetřili jste třetinu objemu a nákladů na stavbu domu. Pro jednoho člověka stačí bohatě prostor 25 m2,“ tvrdí architekt.

Malé domy pro celou rodinu

Jednoduché osobní domy malého rozsahu ve větší zahradě si podle jeho slov může postavit každý s nezbytnými náklady kolem 100 000 korun.

„Pokud si vezmete stavebniny takzvaně rovnou z přírody, pak potřebujete zakoupit jenom okna, dveře, kamna, komín a spojovací materiál. Všechno se navíc dá koupit z druhé ruky, jako například vana nebo krb. Ideální materiály pro stavbu domu jsou hlína, klacky, sláma, kamení – a to všechno roste na zahradě,“ dodává architekt.

Dáváte-li ovšem důraz na úsporné vytápění, je třeba připomenout, že více malých domů je vždycky energeticky náročnějších než jeden větší dům.

Rodová zahrada 

Podstatnou část projektu Petra Hájka tvoří permakulturní zahrada, v níž si malé a nenáročné osobní domy postupně pořídí celá rodina. Rodová zahrada v jeho pojetí vás může z velké části uživit.

Inspiraci k tomuto přístupu nachází v publikaci o filozofii permakultury od Billa Mollisona. Zahrada by podle něj měla mít plochu alespoň jeden hektar, abyste v ní mohli pěstovat jedlé rostliny pro svoji potřebu, aniž byste se u toho museli udřít.

„K údržbě permakulturní zahrady stačí 1 až 3 hodiny práce denně – záleží na stupni vašeho perfekcionismu, vaší dovednosti a zralosti zahrady. Za tento čas zregenerujete nejenom zahradu, ale také svoje tělo. A zbytek dne? Můžete dělat, co vás baví,“ dodává Petr Hájek.

Projekt osobního domu u Prahy

Malý přírodní dům pro jednu až dvě osoby lze podle Petra Hájka postavit za relativně krátkou dobu.

Dispozice

Kompozičním principem domu je spirála, v jejímž středu je komín a bazének na koupání. Dům stojí v rohu zalesněné zahrady o ploše 1 120 m2 a otevírá se prosklenou stěnou směrem na jihozápad. Prosklení s pevnými i otevíracími dílci propojuje venkovní terasu s vnitřním prostorem zimní zahrady, která je analogií skleníku Reynoldsovy Earthship.

V zimní zahradě je ponechána původní hliněná pláň s vrstvou humusu, částečně zavlažovaného šedou vodou ze sociálního zařízení. V zimním období níže položené slunce během dne rozehřívá velké balvany, uspořádané jako sedací souprava. Balvany v noci vytápí zahradu i interiér domu.

Konstrukce

Dům je navržen jako tesařská konstrukce vyplněná slaměnými balíky. Nosné fošny jsou stavěny rytmicky v rozestupu k uložení slaměných balíků, zvenčí viditelné jako pilastry. Na vnější fasádě je sláma pouze špricovaná jílem a porostlá popínavou zelení.

Uvnitř domu je nosný strom – stará třešeň, která podepírá krokve spirálovitého krovu, klesajícího do středu spirály. Vnitřní část spirály je postavena jako akumulační zdivo z ručně hnětené hlíny se slaměnou řezankou, lepené za mokra (cob). Vnitřní omítky hliněné trojvrstvé. Pokrytí střechy tvoří rákosový došek, tl. 480 mm bez fólie a bez dalšího zateplení.

Fošnová podlaha je pokladena na povaly uložené na kamenech, neizolovaná, bez základové desky. Pod domem je akumulační vrstva materiálu nahřívaná v letním období nuceným oběhem se slaboproudým ventilátorkem, který vhání do základů vzduch ze skleníku.

Sokl a základy domu jsou kamenné, zdvojené, se střední svislou spárou, zateplenou pěnosklem. V domě není použita žádná fólie, kromě kovových spojovacích prvků žádný umělý materiál.

Text: Vlastimil Růžička, Skica: Petr Hájek, Ilustrační foto: Eva Hauserová