Ovocné dřeviny potřebují péči

Příroda se sice uložila k zimnímu spánku a stromy a keře se nacházejí ve fázi vegetačního klidu, přesto lze za bezmrazého počasí vykonávat některé užitečné práce. Na co bychom určitě neměli zapomínat, nám poradí inženýr Jan Zima, specialista na ovocné dřeviny.

Únor a březen jsou optimální měsíce pro zimní řez ovocných stromů a keřů, zvaný též jako jarní nebo předjarní. Odstraňují se nemocné větve, formují se koruny stromů, tvarují se keře, prořezávají a zmlazují se jádroviny a bobuloviny. Dobří zahradníci přes zimu vybírají, připravují a udržují nářadí, zejména zahradnické nůžky a pilky, nakupují a spotřebovávají organická i neorganická hnojiva, pro ošetření větších ran stromů a keřů pak stromové balzámy a štěpařské vosky. 

Dobrá výživa 

Aby ovocné stromy a keře každoročně dobře plodily, nesmíte zapomínat na jejich výživu – a to jak organickými, tak také průmyslovými hnojivy. Pokud jste tak neučinili již na podzim a pokud to počasí dovolí, můžete okolo stromů a keřů rozhodit kompost nebo starý rozleželý hnůj. Zejména mělce kořenící keře, rybízy, angrešty, maliníky a ostružiníky spotřebují mnoho živin, a pokud mají i dostatek humusu, odvděčí se nám každoroční vysokou úrodou chutného ovoce. Keře drobného ovoce zpravidla nesnášejí vysoký obsah vápníku v půdě, proto vápníme velmi opatrně.

Jan Zima doporučuje pro drobné ovoce půdní reakce mírně kyselé až neutrální. Kanadské borůvky jsou zcela vápnostřežné, vyžadují kyselou lesní půdu nebo rašelinu, kysele působící hnojiva (např. síran amonný, síran draselný nebo superfosfát). Ke kanadským borůvkám lze přidávat také piliny z jehličnatých stromů, snižující půdní reakci a příznivě zvyšující obsah humusu. Kromě fosforečných nebo draselných hnojiv můžeme použít i hnojiva kombinovaná, například NPK nebo Cererit. 

Na lehkých půdách hnojit častěji

Množství kombinovaného hnojiva pro ovocné stromy a keře se pohybuje okolo 30 g na čtvereční metr půdy, lze jej rozhodit rovnoměrně buď v jedné dávce, nebo pro lepší využití rostlinami na dvakrát – dvě třetiny už na podzim a zbylou třetinu na jaře. Zejména na lehkých půdách je lépe hnojit častěji v menších dávkách, neboť jsou tam živiny hůře vázány než v půdách těžkých a rostliny je lépe využijí. Pokud stromy a keře nejsou okopávány a rostou přímo z trávníku, mají vyšší nároky na odběr živin a dávky hnojiv je třeba o čtvrtinu až třetinu zvýšit.

Při hnojení bychom se měli řídit alespoň hrubými vědomostmi o půdě – znát typ půdy, obsah humusu, půdní reakci, působení jednotlivých prvků a podobně. Nejlépe ovšem je nechat si čas od času udělat profesionální rozbor půdy ve specializované laboratoři. Fosfor má zásadní vliv na květní násadu, draslík ovlivňuje vyzrávání dřeva. Tyto prvky zůstávají v půdě řadu let poměrně stabilní a lze jimi hnojit takzvaně do zásoby. Dusíkatými hnojivy v zimních měsících nehnojíme, dusík v půdě totiž není stabilní a jeho použití v této době tedy nemá smysl. Na jaře (od března do června) je naopak žádoucí – teprve tehdy jej rostliny plně využijí k aktivnímu růstu.

Řez drobného ovoce

Za příznivého počasí, pokud teploty neklesají pod 8 °C, je možné začít s řezem drobného ovoce (rybíz, angrešt, maliník, ostružiník, kanadské borůvky). 

Keře rybízu nebo angreštu vysazené na podzim se zkracují přibližně o dvě třetiny, kanadské borůvky v prvních letech po vysazení zpravidla není třeba zakracovat. V dalších letech je třeba udržovat keře v dobré kondici, ideálně ponechat 5 až 8 silných větví a všechny odplozené nebo poškozené větve odříznout u země ostrými nůžkami nebo pilkou. „Neponechávejte pahýly, zabráníte tak šíření dřevokazných hub a nektriovému odumírání větví v dalších letech. U rybízových keřů odřezávejte každý rok přibližně třetinu nejstarších odplozených větví,“ radí Jan Zima. „Staré dřevo se pozná podle tmavohnědé barvy kůry. Mladé silné světlejší jednoleté a také zdravé dvouleté výhony, které budou přinášet nejlepší ovoce, ušetřete, pokud zrovna nerostou nevhodným směrem.“ 

Kanadské borůvky, keřový angrešt, stromkový rybíz a angrešt nejsou příliš náročné na řez. Aby plody po letech nezdrobňovaly, ponechte na keřích jen silné a zdravé světlejší výhony, staré hustě rozvětvené a o něco tmavší dřevo (paroží) a také větve rostoucí směrem do koruny odstraňte. Dbejte na to, aby koruny nebyly přehoustlé. 

Maliníky a ostružiníky se řežou poněkud jinak. Všechny odplozené větve se odstraňují přímo u země, zbylé silné výhony se zakracují asi o čtvrtinu. Ohebné mladé výhony ostružiníku vyvažte k drátěnce. Stále plodící maliníky odřízněte zcela u země (na jaře vyrostou nové nižší plodící výhony), případně v polovině délky (silné výhony). Pouze tehdy budou plodit tak dobře jako jednou plodící odrůdy.

Jak je důležité míti kvalitní oplocení

Pokud máme zahradu nebo pozemek někde blízko u lesa nebo ve volné krajině, měli bychom důkladně zkontrolovat stav oplocení. Stačí jediná skulinka a zajíci natropí na ovocných dřevinách nenapravitelné škody. Pokud kůra na stromku není okousána po celém obvodu kmene, je třeba takzvané požerky zahladit ostrým nožem nebo žabkou a zatřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem, rána se pak do roka či do dvou let zacelí. Je-li ale stromek okousán v celém obvodu kmene, je prakticky odsouzen k likvidaci.

Řez a ochrana ovocných stromů

S řezem ovocných stromů není žádný spěch. Zejména řez peckovin přesuneme až na jarní měsíce, jinak hrozí špatné hojení řezných ran a případně též napadení dřevokaznými houbami s tvorbou klejotoku. Jádroviny za mírné zimy lze řezat – ušetříte si tím čas na jaře, kdy je na zahradě nejvíce práce. „Včasný řez jádrovin však má zpravidla za následek silnější růst stromů,“ vysvětluje Jan Zima. „Pokud přece jen vyrazíte v zimě na zahradu s pilou, začněte u těch stromů, které rostou slabě. Řez u těch bujně rostoucích s dlouhými přírůstky doporučuji přesunout až na začátek dubna.“

K jarní péči o ovocné stromy patří boj proti škůdcům. Pokud objevíte mumifikované plody, zejména na peckovinách, zkompostujte je nebo spalte. U starších a zanedbaných stromů se často vyskytují choroby, které nelze vyléčit – virózy a fytoplazmózy, například mozaika, metlovitost a podobně. Takové stromy je třeba neprodleně odstranit, aby se nestaly ohniskem přenosu chorob na zdravé stromy. Během zimních měsíců za slunného počasí je užitečné důkladně oškrábat, zejména u starších stromů starou kůru (borku), pod kterou se většinou ukrývá mnoho vajíček a kukel přezimujících škůdců. Ke škrábání se používá ocelový kartáč nebo škrabka. Starou borku odstraňte ze zahrady, nejlépe spalte. Kmeny stromů před přezimujícími škůdci ochrání nabílení hašeným vápnem. 

Pokud během zimních měsíců hlásí meteorologové holomrazy, zakryjte hlavně mladé stromky teplomilných peckovin (meruňky, broskvoně, nektarinky) chvojím nebo zaházejte sněhem. Sníh tak keřům a stromům poslouží jako zdroj vláhy v předjaří i jako tepelná izolace.

text: Vlastimil Růžička, Jan Zima, foto: Mountfield, OBI

Poslat Messengerem

26.02.2015 | Zahrada