Láká vás pěstování bonsají, ale nemáte s nimi žádné zkušenosti? Nechte si poradit od odborníka z nejpovolanějších – Jana Stropnického, šéfredaktora odborného časopisu Bonsaje a japonské zahrady.

Mladá bonsaj z fíkusu zakoupeného v květinářství.Při pořizování bonsají je podle Jana Stropnického nejdůležitější najít dobrého prodejce, jemuž lze stoprocentně věřit. Bez ohledu na to, zda kupujete bonsaje pokojové nebo venkovní, je třeba trvat na tom, aby měl každý stromek cedulku s označením českého nebo latinského názvu. Jen tak se budete moci orientovat v literatuře a o své bonsaji si něco přečíst. Dále se ujistěte, že je stromek v misce dobře prokořeněný, zda má nádoba odtokové otvory, podívejte se i na to, jestli má listí nebo jehličí svěží a sytou barvu, a v případě, že je na stromě tvarovací drát, do jaké míry se do kmene nebo větví zařezává.

Dovnitř, nebo ven?

A které rostliny jsou vhodné? Chcete-li pěstovat miniaturní stromy venku, hledejte především ty druhy, které jsou u nás doma (borovičky, habry, buky, skalníky, cypříšky, javory, modříny nebo tisy). Z pokojových bonsají pak doporučujeme nákup již zapěstovaných rostlin, které vydrží podmínky našich přetopených bytů a kanceláří (fíkusy, Carmony, pokojový ptačí zob, pokojový buxus, čínský jilm, nohoplod, sagerécie aj.).

Čas správné zálivky

Pokojová bonsaj Carmona microphylla.První věc, kterou budete nejspíš řešit, je ta, kdy bonsaje zalévat. Abyste zjistili, zda už nastal ten pravý čas, můžete u jakékoliv bonsaje použít tzv. tyčinkovou metodu. Je to velice jednoduchý, levný a v podstatě stoprocentní způsob, jak získat spolehlivou informaci. Vezmete tyčinku z měkkého dřeva (třeba špejli) a zapíchnete ji do země v nádobě. Musíte se ale dostat až na dno (pokud narazíte na silnější kořen, je třeba provést jinou sondu). Tyčinku necháte v misce asi čtvrt hodiny a pak ji vytáhnete. Pokud je mokrá, není třeba zalévat. Je-li jen vlhká, můžete chybějící vodu doplnit třeba až za půl dne, ale zůstane-li konec špejle suchý, vaše bonsaj trpí nedostatkem vláhy.

Jiným způsobem, jak zjistit správnou chvíli pro doplnění vody, je pozorování vrstvy akadamy na povrchu misky (jílový granulát, který se používá buď samotný, nebo v kombinaci s dalšími složkami; japonský znak pro akadamu znamená „červená půda“, přesněji řečeno červenohnědá jílovitá zemina). Má-li tmavou barvu a je-li vlhká, vody je dost. Pokud je ale světlá a suchá, dává nám jasný signál k zalévání. Ne každá bonsaj má ale na povrchu akadamu a ne vždy je k dispozici špejle… Další možnou metodou pro určení doby zálivky je „povážení bonsaje v ruce“. Jde o to, abyste vycítili váhový rozdíl mezi rostlinou v misce před zálivkou a po zalití.

A jak se to naučíte? Vezměte před zaléváním bonsaj do ruky a snažte se zapamatovat si její váhu. Rostlinu zalijte a opět potěžkejte. Zalitý stromek v misce je samozřejmě těžší! Pokud to budete zkoušet po dobu cca dvou měsíců každý den, brzy si vypěstujete správný odhad. A navíc – budete vypadat jako skuteční profíci!

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Čím vlastně zalévat

Plodící jablůňka jako venkovní bonsaj.Dalším problémem, který se obyčejně dlouho řeší, je, čím vlastně bonsaje zalévat. Návodů a rad existuje dostatek, ale nějak se zapomíná na to, že rostlině, pokud strádá nedostatkem vláhy, je v podstatě jedno, jakou vodu jí nabídnete. Hlavně, že ji má. Někdo sbírá vodu dešťovou, jiný jezdí s kanystry ke studánce a řada pěstitelů vyrábí složitá zařízení na odstraňování solí, které se u zálivky tvrdou vodou projevují jako bílé usazeniny na kořenových nábězích. Všeobecně ale platí, že voda, kterou máme ve vodovodní síti, neobsahuje nic, co by rostlinám ubližovalo.

Jediné, co je třeba vyřešit, je vodní kámen. Pokud se ho chcete zbavit, vyvarujte se změkčovačů vody. Ty totiž fungují na principu nahrazování vápníku sodíkem, a ten bonsajím rozhodně neprospívá. Lepší je jednou za čas použít starý zubní kartáček a kořenové náběh od solí prostě vyčistit. Jejich usazování se dá předejít i tím, že budete zalévat bonsaje podmokem a nebudete je přelévat. Všeobecně se doporučuje před zálivkou povrch zeminy v misce navlhčit rozprašovačem, a pak (to se již voda vsákne a po substrátu nestéká) přelévat v několika intervalech celou bonsaj vodou z konévky s jemným kropítkem.

Netradičně zapěstovaná borovice.Dobrým způsobem je i ponoření celé misky do nádoby s vodou. Tento postup je sice účinný, ale nic se nemá přehánět, a tak ho používejte jen v případech, je-li bal seschlý, oddělený od stěn misky a jinak vodu nepřijímá. Pokud totiž budete tímto způsobem zalévat pravidelně, zemina (hlavně ta s vyšším obsahem jílu) se „rozplaví“, jemné částečky se začnou rozkládat a časem se doslova slijí dohromady. V navlhčené podobě pak bude substrát jako bláto, a pokud vyschne, stane se z něj „beton“.

Základem je dobrá zemina

Jako základ pro pěstování ať již pokojových nebo venkovních bonsají mohou sloužit komerční substráty. Mají vše, co malý strom pro zdárný růst a vývoj potřebuje, jsou v praktickém malolitrážním balení a stojí pár korun. Základní recept na zeminu pro bonsaje mluví o použití 50 % organické hmoty (rašelina, kompost, hrabanka) a 50 % písku. Pokud se vám to ale bude zdát málo, můžete přidat některé doplňky, jako např. akadamu, pálený jíl, pemzu aj. Tyto složky mají tu výhodu, že jsou schopny absorbovat, aniž by se půda přemokřila, poměrně velké množství vody, a udržují tak substrát ve vzdušném stavu. Podíl těchto doplňků by ale neměl v základním substrátu překročit cca 20 %.

Bříza z okraje lesa v miniaturizované podobě.Některé druhy bonsají, hlavně pokojové, se spokojí se základem, jiné rostlinné druhy ale uvítají, pokud jim trochu přilepšíte: například borovice budou rády za kyprou, propustnou půdu, u které je možné zvýšit podíl písku až na 60 %. Naopak bonsaje z japonských javorů uvítají, připravíte-li jim do misky substrát s větším podílem akadamy, protože ta váže vodu a zajistí rovnoměrně vlhkou zeminu. Jalovce zase neodmítnou přídavek v podobě jemně nasekaného čerstvého mechu. A kvetoucí a plodící bonsaje (jabloně, hlohy, kdoulovce) se vám jistě odvděčí za to, když jim do substrátu dáte více organické hmoty.

Dobré hnojení

Aby bonsaje dobře rostly, musejí mít k dispozici tři základní živiny – dusík, fosfor a draslík (makroprvky). Kromě nich ale potřebují i tzv. mikroprvky neboli prvky stopové (železo, zinek, měď, bór, hořčík, vápník, molybden a síru), které ovlivňují celou řadu pochodů v rostlinách. Dusík je prvek, který je důležitý pro správný růst nových listů a výhonů. Jeho nedostatek způsobuje rostlinám ztrátu kondice, bonsaje nepřirůstají, nové výhony jsou často deformované a mají světlou barvu. Staré listy žloutnou a odumírají rychleji, než je to běžné, nové listy jsou sice zelené, ale menší.

Červenolistý japonský javor.Pokud by tento prvek rostlinám dlouhodobě chyběl úplně, mohou i uhynout. Když ale dusíkatými hnojivy přehnojíte, vytvoří bonsaje dlouhá internodia, veliké listy a budou mít řídká pletiva. Ty pak snadno napadají choroby a škůdci a rostliny jsou opět ve velikém nebezpečí. Fosfor potřebují rostliny pro řádnou funkci kořenů, podporuje zesilování kmene a větví a silně ovlivňuje nejen násadu květních pupenů, ale i samotné kvetení. Zajímavé je jistě také to, že zabezpečuje odolnost bonsají proti stresům a nemocem.

Jeho nedostatek se projevuje tím, že se na starých listech objevují menší odumřelé oblasti a listy odpadávají. Podobně jako při deficitu dusíku rostlina přestává růst a někdy dokonce červená, což se projevuje nejprve na spodní straně listů. Draslík se stejně jako fosfor podílí na vývoji květů a plodů a pro rostliny je důležitý i v podzimních měsících. Tehdy pomáhá zabezpečovat správné vyzrávání rostlinných pletiv a chrání tak nové výhony před namrzáním. Jeho deficit se projevuje žloutnutím určitých partií na starých listech, kterým následně hnědnou okraje. Nejjednodušším způsobem, jak draslík u bonsají doplnit, je posypání povrchu misky popelem z tvrdého dřeva.

Základní rady pro aplikaci hnojiva

a) I když může být na etiketě uvedeno něco jiného, bonsaje hnojíme zpravidla v intervalu jednou za dva až tři týdny, přičemž starším a pomalu rostoucím stromům postačí k zabezpečení dostatečné výživy až dvojnásobné intervaly.

b) V době květu a těsně před ním kvetoucí bonsaje nehnojíme. Podpořili bychom tím zbytečně růst a zkrátili dobu kvetení.

c) Zásadně nehnojíme rostliny, které mají nemocné kořeny. Ty jenom dezinfikujeme (např. aktivní uhlí) a rostlinu zasadíme do kvalitního substrátu, ze kterého má bonsaj po určitou dobu přísun živin zajištěn. Po přesazení a zakrácení kořenů hnojíme až za čtyři nebo šest týdnů.

d) Protože je hnojení často spojováno i se zálivkou, je potřeba vědět také to, že nikdy nehnojíme na suchý kořenový bal. Je to z toho důvodu, že po suché zemi voda s hnojivem rychle stéká, a výživa se tak ke kořenům bonsaje nemusí vůbec dostat. Pomůžeme si tím, že rozprašovačem nejdřív povrch substrátu navlhčíme a ten je pak schopen bez problému hnojivý roztok přijmout.

e) Bonsaje z tropických druhů hnojíme v zimním období v dlouhých intervalech a nízkými dávkami a zásadně používáme hnojiva s malým obsahem dusíku. Miniaturní stromky ze dřevin Středomoří (granátová jablka, rozmarýn, myrta) v zimě nehnojíme, protože je většinou zimujeme v chladu, kde částečně nebo úplně opadají. Pak se chovají jako venkovní listnáče a nerostou.

f) Mladé a rychle rostoucí rostliny potřebují více hnojiva než staré a pomalu rostoucí bonsaje. Tomu musíme přizpůsobit jak dávkování, tak i výběr druhu hnojiva a intervaly přísunu živin.

g) Hnojiva pro bonsaje nevybíráme jen podle názvu, vždy se musíme zajímat i o to, co obsahují!

Příroda, nebo chemie

Modřín jako čerstvě natvarovaná bonsaj.V podstatě rozeznáváme dva základní typy hnojiv: organická a anorganická. Organická hnojiva jsou pěstiteli chápána jako přírodní, rychle se rozkládají a živiny do půdy uvolňují prostřednictvím mikroorganismů. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy jako půdní substrát použijete sterilní akadamu. Potřebné mikroby v ní samozřejmě chybí a tak, dokud se půdní mikroflóra patřičně nenamnoží, systém výživy nefunguje takovým způsobem, jak by měl. Dalším problémem může být i to, že v případě používání kravinců, koňského hnoje, sušené rybí moučky nebo řepkových koncentrátů v podstatě nevíme, kolik živin a v jaké skladbě jsme rostlinám dodali.

Musíme si tak více všímat reakcí, které naše bonsaje na tento typ hnojiva mají, a podle nich se následně řídit. Můžeme využít i nabídku bonsai-center, kde je k dispozici celá řada dovozových japonských organických hnojiv. Ta jsou léty prověřena a dodávána i s doporučením, jak je používat. Anorganická (minerální) hnojiva bývají převážně vodorozpustná nebo v kapalné formě. Mezi jejich výhody patří kromě velice jednoduché aplikace hlavně to, že přesně víte, jak velké množství živin se stromkům dostalo a v jakém poměru jsou. A pokud si toto uvědomíte, zjistíte, že prostřednictvím výživy můžete velmi dobře ovlivňovat např. násadu květů, velikost listů, jejich vybarvování na podzim nebo dobré vyzrávání letorostů před příchodem zimy.

Modřín jako čerstvě natvarovaná bonsaj.Nevýhodou těchto preparátů je naopak to, že se může určité množství jednorázově dodaných živin z půdy nadměrnou zálivkou nebo dlouhodobými dešti vyplavovat, popř. skutečnost, že při aplikaci špatně naředěného hnojivého roztoku lze snadno popálit, nebo dokonce zlikvidovat kořenový systém. Jak organická, tak i anorganická hnojiva můžete aplikovat buď přímo jako zásobní do substrátu při přesazování (např. Osmocote), nebo v podobě nejrůznějších válečků či bochánků (např. Biogold) přikládat na povrch zeminy během vegetace.

Kapalná hnojiva (kvašený holubí trus) aplikujeme společně se zálivkou nebo jako hnojivý roztok na vlhký substrát. Lze volit i „výživu na list“, což je způsob hnojení, který se týká převážně umělých hnojiv a většinou bývá účinnější a rychlejší než zálivka ke kořenům. Hnojiva na list se používají hlavně při akutním defi citu některého ze základních prvků nebo mikroprvků. Listová výživa je však pouze doplňkem, nelze ji brát jako základní způsob hnojení.

Pozor na přehnojení!

Bonsaje na poškození kořenů reagují velice brzy a viditelně, hlavně u listnáčů to poznáme v podstatě okamžitě. Nové výhony se začínají ohýbat směrem dolů a podobně se chovají i listy, které velmi rychle vadnou, a to i přesto, že je bonsaj zalitá. V takovémto případě je třeba jednat rychle, protože hrozí úhyn celé rostliny. Bonsaj vyndáme z misky, ve které jsme ji pěstovali, stejně jako při přesazování rozčešeme kořenový bal a části kořenů, které jsou poškozené (to poznáme podle hnědé barvy jejich konců), odstřihneme. Bal zbavíme části původního substrátu (některá literatura doporučuje i důkladné vymytí veškeré původní zeminy proudem vody z hadice) a stromek přesadíme do propustného substrátu (např. hrubý písek a akadama v poměru 1:1).

Kvetoucí mochnaPodobně jako kořeny musíme upravit i nadzemní část bonsaje. Tady je nutné ostříhat všechny povadlé větve, a to i tehdy, pokud tímto zásahem poničíme strukturu koruny. Teď jde totiž o víc než o jeden nebo dva roky práce na rozvětvování kosterních větví! Pokud to jde, je lepší takto postiženou bonsaj umístit do polostínu na záhon v zahradě a kromě základní péče (občasná zálivka a mlžení koruny) jí dodat i hormony a vitaminy (např. ve formě přípravku Bonsai Elixír). Pokud není poškození kořenů fatální, můžeme očekávat, že se špatným hnojením poškozená bonsaj za několik týdnů vzpamatuje a začne znovu obrážet. Práce na její celkové rekonstrukci ale mohou trvat i léta…

text: Vlastimil Růžička, Jan Stropncký, foto: Jan Stropncký

logo MessengerPoslat Messengerem