Pěstování rokety na okně i na zahradě

Připraveno ve spolupráci s portálem Potravinovezahrady.cz.

Roketa setá (Eruca sativa) bývá často zaměňována s rukolou (Rucola selvatica) a někdy dokonce s kozlíčkem polním (Valerianella locusta). Pod společným názvem rukola se stávají součástí zeleninových salátů a příloh k masitým pokrmům. Roketa je jednoletá rostlina, která kvete bíle, rukola je naopak žlutě kvetoucí trvalka, která má výraznou, ostřejší chuť. Kozlíček (polníček) je podobný spíše hlávkovému salátu, má jednoduché listy s nenápadnými bělavými nebo modrými květy a má mírně oříškovou chuť.

Potravinové zahrady

Marek Kvapil doporučuje začínajícím zahradníkům začínat postupně a spíše v malém. „Stává se poměrně často, že nezkušený pěstitel podcení potřebné množství práce a oseje větší plochu, než na jakou mu stačí síly. Zahrada potom zaroste, vymkne se kontrole a nepřinese vůbec žádný užitek,“ vysvětluje a doporučuje dva až tři menší záhonky a hlavně pevné odhodlání. Platí to obecně pro zahradničení i pro samotné pěstování rokety seté.

Potravinová zahrada má podle jeho slov několik předností oproti nákupu jídla v supermarketu: čerstvější zeleninu a ovoce nikde neseženete, vše putuje ze záhonu rovnou do pusy či na stůl. Veškerá strava navíc neobsahuje rezidua chemických postřiků používaných v konvenčním zemědělství, pokud se sami nerozhodnete je aplikovat. Přidanou hodnotou je fyzická aktivita, která vás udrží v kondici, a také radost z tvůrčí interakce s vlastním kouskem půdy.

Všechno je nadosah 

Roketu setou se vyplatí pěstovat v bezprostřední blízkosti obydlí, abyste ji měli vždy na dosah. Její křehké pikantní lístky lze používat takřka denně k dochucení pokrmů a k posílení zdraví. Čerstvé jsou plné vitaminů a minerálů. Obsahují zejména vitaminy A, C, K a jsou rovněž výtečným zdrojem vápníku, železa či magnesia. Kromě listů se dají konzumovat také květy, mladé zelené lusky či plně vyzrálá semena.

Listy se přidávají do salátů, které zvýrazní svým nahořklým přídechem, do těstovin, na pizzu či k masu. Výborné jsou s kozím sýrem. „Skvělá kombinace je chléb, sýr, rajče a roketa. Na italském ostrově Ischia se z rokety vyrábí tradiční likér zvaný rucolino, podávaný jako aperitiv. Zajímavá je i zkušenost antických literátů: římský básník Vergilius psal, že podněcuje sexuální touhu, a právě proto prý bylo ve středověkých klášterech pěstování rokety přísně zakázáno,“ podotýká Marek Kvapil.

Pěstování na zahrádce 

Roketa se pěstuje buď brzy na jaře, nebo na podzim při takzvaném krátkém dni. Vysoká teplota a dlouhý den způsobují hořknutí listů. Kromě toho může v létě rychle vybíhat do květu podobně jako salát či ředkvička. Protože dobře snáší menší mrazíky, je vhodná k podzimnímu výsevu a sklizni začátkem zimy (třeba o Vánocích do bramborového salátu). Mráz způsobuje červenání zelených listů a mění jejich chuťové kvality. Někteří profesionální kuchaři oceňují načervenalou roketu prošlou mrazem jako výtečnou ingredienci v kuchyni.

Co se týče semenaření, doporučuje Marek Kvapil nechat rostliny vykvést. Upřednostňuje takové rostliny, které jdou do květu nejpozději. Rychle vykvetlé jedince vytrhává. Rostliny, které se liší barvou či tvarem listů od většiny ostatních, raději nenechá vůbec vykvést a spotřebuje je k jídlu. Roketa se nekříží s žádnými jinými rody či druhy z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kam patří. Různé odrůdy rokety se ale mezi sebou křížit mohou.

Izolační vzdálenost, kterou je třeba dodržet při pěstování vícera odrůd, je v domácích podmínkách asi 200 metrů. Po odkvetení se začnou tvořit lusky, které časem uschnou, stejně jako zbytek rostliny. Opatrně, aby semena nevypadala, vylamujte uschlé stonky s lusky a ukládejte je do krabice. Nakonec semena vydrolte a pečlivě je vyčistěte od zbytků lusků a rostlin.

* * *

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Marek Kvapil, Shutterstock.com