S rostoucím problémem sucha i nárůstem cen vodného a stočného představuje studna pro mnoho vlastníků navíc ideální zdroj nejen užitkové, ale leckdy také pitné vody. Co všechno ale pořízení studny obnáší?

1. krok – Nutná povolení

Z hlediska stavebního zákona je studna považována za stavbu, takže je nutné územní rozhodnutí o umístění studny a stavební povolení. Jde ale také o vodní dílo a pro odběr vody z vodního díla rovněž musíme mít povolení. Ta jsou v tomto případě v gesci vodoprávního úřadu (buď je tak přímo označen, nebo na radnici hledejte odbory/ oddělení životního prostředí, vodního hospodářství apod.), který u studny vykonává působnost speciálního stavebního úřadu a vše potřebné vyřídí v rámci společného řízení.

Při stavbě studny současně s domem vydává společné stavební povolení stavební úřad. U studní hlubších přes 30 metrů potřebujete navíc povolení Báňského úřadu, studna je v tomto případě i báňské dílo. Do doby, než oznámíte vodoprávnímu úřadu užívání stavby (studny) nebo požádáte o vydání kolaudačního souhlasu, se nesmí voda ze studny čerpat. Zároveň si ověřte, zda na místě, kde hodláte postavit studnu, neleží nějaké věcné břemeno – například právo průchodu apod., které by mohlo být výstavbou studny dotčeno.

Také čtěte: Tipy pro efektivní zavlažování zahrady

2. krok – Vyhotovení projektu

Jako pro každou stavbu, je i v případě studny nutné zhotovit projekt. Ten obsahuje náležitosti pro územní/stavební a vodoprávní řízení. Kromě vás a obecního úřadu jsou jeho účastníky sousedé a další entity, jejichž práva může stavba studny omezit. Pro vypracování projektu je samozřejmě nejdůležitějším údajem požadovaná spotřeba vody. Její množství se určuje podle vyhlášky č. 48/2014 Sb., která v příloze č. 12 stanovuje orientační spotřebu vody; směrná čísla roční spotřeby vody.

Pumpa - ilustrační obrázek

Hydrogeologický průzkum

V rámci projektu musí být proveden i hydrogeologický průzkum, který určí řadu informací nutných pro vyhloubení studny, včetně vydatnosti zdroje. V místech, kde jsou nejasné hydrogeologické podmínky, by měl být proveden průzkumný vrt, který však není podmínkou pro získání povolení k výstavbě studny. Od letošního roku je před započetím prací na průzkumném hydrogeologickém vrtu povinnost požádat o souhlas příslušný vodoprávní úřad. K žádosti o souhlas je nutné doložit mimo obecně závazných dokumentů i projekt geologických prací, kde budou popsány parametry daného vrtu, způsob jeho provedení atd. Jde o opatření, které má zabránit nekalým praktikám, kdy do roku 2019 šlo provádět průzkumný vrt bez schvalování, pouze s jeho ohlášením, a následně byly tyto vrty využívány jako nelegální studny.

3. krok – Typ studny

Regulátor SubDrive od Franklin Electric pro udržení konstantního tlaku vody (vlevo), velmi spolehlivé hlubinné 4´´ čerpadlo Pumpa AD pro vrty až do 250 m s motorem vyrobeným v ČR (PUMPA. CZ)

Kopat, nebo vrtat? To je zásadní otázka. Jde o dvě alternativy, které určují, jakým způsobem bude studna provedena. Obvykle je v tomto případě rozhodujícím faktorem hloubka studny. Ale není jediným. Než se rozhodnete, zda budete mít studnu kopanou či vrtanou, je potřeba si odpovědět na tři zásadní otázky: Jak vydatný zdroj potřebujeme a jaká je očekávaná kvalita vody? Odkud vodu povedeme? Kolik nás bude stát pořízení a provoz studny?

Všeobecně platí, že pro jednorázové menší odběry postačí i povrchová voda z kopané studny. Studny se využívají v místech s vysokou hladinou spodní vody a dobrou propustností hornin. Voda ze studny je citlivější na klimatické podmínky a na případné znečištění průsakem odpadních a povrchových vod do studny. Vydatnost často závisí na množství srážek a v období sucha tak může dojít ke značnému poklesu hladiny ve studni. Z technického hlediska je běžný průměr studní mezi 80 až 150 cm a jejich hloubka obvykle 8–15 metrů.

Vrtané studny – vrty jsou hlubší a užší a hloubí se v místech, kde se voda nachází hluboko. Vnitřní průměr vrtu je 110–160 mm podle použitého materiálu a horniny, do které se vrtá. V praxi je za obvyklou hloubku považována hranice 30 metrů, od které je studna již báňským dílem. V případě potřeby se hloubí až do 100–150 metrů.

Mohlo by vás zajímat: Voda a jak jí šetřit doma i na zahradě

4. krok – Výběr čerpadla

Vodárna Calpeda s nerezovým čerpadlem NGXM a tlakovou nádobou GWS pro zásobování vodou ze studní, pro domácnosti, zahrady a chalupy. Maximální schopnost sání 9 m (PUMPA.CZ)

Na výběr máte ze dvou druhů čerpadel – samonasávací povrchové čerpadlo (sací výška musí být menší než 8 metrů) nebo ponorné čerpadlo, u něhož parametr sací výšky odpadá, jelikož vodu vytlačuje nahoru. Sací výška je součet výškového rozdílu povrchového čerpadla a nejnižší hladiny ve studni a ztráty potrubí (10 m ležatého potrubí odpovídá cca 1 m výšky).

Pro rozvod vody po nemovitosti využijete tzv. domácí vodárnu, která zajistí tlak v rozvodu vody. Automaticky se zapne, když odebíráte vodu (např. otočíte kohoutkem, spláchnete) a následně se vypne. Výkon vodárny, ovlivněný výběrem čerpadla, by se u rodinného domu měl pohybovat přes 3 m3/ hod. s dostatečným tlakem.

Druhy ponorných čerpadel
Ponorná čerpadla do vrtů jsou buď odstředivá, nebo vřetenová, jsou vyrobena z velice kvalitních materiálů, jako je nerez, a jsou uzpůsobena pro dlouhodobé ponoření a odolnost vůči tlaku sloupce vody nacházející se nad ním. Nejčastější jsou 3“ a 4“ čerpadla pro vrty s průměrem od 100 mm. Při výběru velikosti čerpadla je třeba ve vrtu zajistit dostatečný prostor v tzv. mezikruží a zabránit tak ucpání vrtu kamínkem nebo jinou nečistotou. Vřetenová ponorná čerpadla jsou určena pro čerpání čisté a mírně zkalené užitkové vody i z velkých hloubek s převýšením zpravidla několik desítek metrů, ale jsou omezena průtokem na 60 l/min. Pro zásobování rodinných domů a větších objektů jsou vhodná odstředivá čerpadla, která se vyznačují velkými průtoky i velkou výtlačnou výškou.

Odborník radí

Martin Křapa ze společnosti Pumpa.czMartin Křapa ze společnosti Pumpa.cz:

„Platí, že čerpadlo bychom měli volit tak, aby se námi požadovaný průtok nacházel kolem optimálního provozního bodu čerpadla. Pokud vybereme čerpadlo s nedostatečným výkonem, nebude schopné čerpat námi požadované množství vody. Naopak zbytečně naddimenzované čerpadlo s výrazně vyšším výkonem bude zbytečně drahé a bude pracovat s nízkou účinností, což se projeví ve zvýšených nákladech na spotřebu energie a snížení životnosti čerpadla.

Při výběru byste měli také věnovat pozornost i způsobu ovládání (frekvenční měnič nebo tlakový spínač) kvůli uživatelskému komfortu.“

5. krok – Propočítejte si náklady

Samozřejmě rozhodující je vždy cena. Pro odhad, kolik vás může stát vybudování vrtané studny, uvádíme následující přibližné ceny: Hydrogeologický posudek cca 5 000 Kč Projektová dokumentace cca 5 000 Kč Vrtaná studna (v závislosti na průměru vrtu) 1 000–4 000 Kč/bm bez DPH, v závislosti na podloží (Pro odhad počítejte s průměrnou cenou 1 500 Kč (běžné podloží).)

Celková investice u vrtané studny o hloubce 30 m (včetně vyvrtání, PVC potrubí, obsypání, utěsnění, projektu, posudků a poplatků) se pak většinou vyšplhá na sumu 70–100 000 Kč. Jde o významnou investici, ovšem průměrné vodné a stočné se v roce 2019 pohybuje na úrovni kolem 90 korun za metr krychlový, což je meziroční růst o 3,2 procenta. U čtyřčlenné rodiny se tedy zmiňovaná investice vrátí v horizontu 6–8 let.

Související článek: Když nezalévá déšť: Jaký způsob závlahy se hodí pro vaši zahradu?

Text: Adam Krejčík, foto: iStock a pumpa.cz

logo MessengerPoslat Messengerem