Jsou to odporní, zrzaví bezdomovci, přivandrovalí k nám z jižních krajů kolem roku 1955 ( do USA od roku 1998 ), práce se štítící a nic nedělající, vše co se týká zeleniny a ostatních rostlin žeroucí. S dobrým čichem, jímž potravu, ale i to pivo, ucítí na padesát metrů a dojdou si za tou laskominou, i kdyby se museli celou tu dálku plazit. Nezabrání jim v jejich cestě za cílem žádné ploty, fikané nástrahy, či signalizace.
Takovým dobrým a všem dobře známým místním panem domácím, i s domkem je šnek = hlemýžď, který je spíše občasnou ozdobou našich zahrad, než bezohledným škůdcem. Nakonec to má i ve svém názvu – Hlemýžď zahradní , který váží zhruba 10 g a dožívá se 5 – 7 let. Jeho ulita dosahuje velikosti 30 – 40 mm. Je i vývozním artiklem, protože po patřičné úpravě, si na nich pochutnávají gurmáni, zvláště ve Francii. Dokonce jsou i konzervováni a prodávají se včetně přiložených vypraných ulit po celém světě.
U nás však nejsou sami. V naší přírodě se vyskytuje 240 druhů z tohoto rodu ( ze 130 000 známých na celém světě ), s ulitou i bez ulity.
Další škodící plži na našem území jsou hlavně : Slimáček síťkovaný a Slimák největší, který dorůstá až délky 20 cm.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Jak na ně klást pasti ?
Zahrádkář má v podstatě několik směrů, jak si to s těmito vetřelci vypořádat:
Chemie
Tu používá snad jenom opravdu zoufalec, který už skutečně neví kudy kam a vidí v tom poslední řešení. Už jenom z pohledu na místo, kam jedy klademe, je toto řešení nevyhovující. Pokládat modré či jinak barevné granule mezi záhony kedluben, mrkve … a pak si na zelenině pochutnávat dokáže snad jenom silný ignorant, nemluvě o prosycení půdy jedy, spodních vod… Nic zdravého to neznamená ani pro domácí zvířata, či zvířata divoce žijící, která navštívila naši zahradu, aby nám pomohla s bojem proti škůdcům (ježkům, žábám, ptákům…).
Různá udělátka a odpady
Jsou to různé druhy odpadů, jako skořápky z vajec, ořechů, popel ze dřeva, uhlí. Piliny různých dřev. Křída, sádra, ale i bylinky, které této škodné nevoní. Je to fenykl, tymián, měsíček, šalvěj, pažitka, česnek a petržel. Využívají se též rozsekané a rozdrcené rostliny jako kapradí, vratič, řebříček a zerav, kterými se obsypávají dokola záhony. Jiní pokládají k záhonům kusy linolea, pod které rádi plzáci zalézají přes den, jako do vlhkého úkrytu. Potom nezbývá než sbírat. sbírat, sbírat…
Pomohou houby a paprika
Není snad živočich, který by dobrovolně vlezl tam kde to „pálí“! Proto rozděláme-li do konve vodu ve které rozmělníme papričky chilli a necháme ustát – funguje to! Záhonu se potom delší dobu vyhýbá všechno živé. Obdobné účinky má nálev vzniklý při přípravě Ryzce peprného na mléčné kvašení: ryzce peprné máčíme ve studené vodě, ve vhodné nádobě po dobu tří dnů, aby se z hub vylouhovaly terpenické látky. Výluhem zaléváme okolí záhonů a může padnout i nějaká ta kapka i na záhony. Palčivost výluhu je natolik silná, že „nevítaní hosté záhonů“ to okamžitě vzdají a stěhují se o zahradu dál. Je nutno dodat, že ryzec peprný je jedlá houba, kterou v Rusku s oblibou podávají ke kukuřičným kaším a zvláště jako mléčně kvašené houby.
Živočišní pomocníci
Radostí pro zahrádkáře nebo i celou zahrádkářskou kolonii je, že se k nim nastěhují ježci. Jsou to vyhlášení slimákožrouti a zahrádkář si je má hýčkat. Udělají radost i dětem když se s nimi na zahradě potkají. Dalším bojovníkem se slimáky jsou některé druhy kachen.
Jedlé, pitné kvašené
Hospodyňky mají svoji zbraň na plzáky – droždí, vodu – z toho vytvoří řídké těstíčko, které vloží do kelímků zakopaných v zemi. Sem se plzáci stahují a padají do nich, za vidinou něčeho dobrého. Mužská část domácnosti dává přednost pivu, nemusí se patlat s těstíčkem a účinek je stejný!
Zajímavost v „lovu“ na plzáky
Do vydlabané půlky melounu nalijeme pivo, následně do něj namočíme celý vydlabaný dužinatý vnitřek a položíme tento „bazének“ večer na zahradě na místa, kde se plzáci nejvíce zdržují. Jen se trochu smrákne, už jsou tu první „násoskové“ a začne pijatyka. Nemohou se nasytit a vydrží u „rybníčku“ po celou noc, kde se opijí a pádem do hlubin ukončí svůj nemravný žravý život. Ráno je už můžeme posbírat vyhodit a čekat na večer, kdy přijde „další směna.“
Je ještě celá řada dalších metod a postupů, jak s těmito pohromou hrozícími tvory bojovat. Jsou to však už metody hraničící s profesionálními postupy, které si jako amatéři nemůžeme dovolit. Existují například parazitické hlístice, které při aplikaci plzáky úplně rozežerou …, ale to je již jiná kapitola.
text a foto: www.mujdum.cz, Jiří Mika
