Zelená hradba
Prvotním účelem živého plotu bylo zabránit vstupu nevítaných osob a vniknutí zvěře na pozemek, proto se z pochopitelných důvodů upřednostňovaly trnité keře. Postupem času lidé začali objevovat další výhody rostlého živého plotu a trn přestal být hlavním kritériem.
Hustá souvislá vegetace chrání před nepříznivými a mrazivými větry, zajišťuje intimitu před pohledy kolemjdoucích, odděluje zahrady rodinných domů od sousedních pozemků nebo ulic. Zároveň můžou živé ploty členit zahradu na jednotlivé funkční celky, například na část oddechovou a zeleninové záhony. V okrasné zahradě tvarované nízké plůtky podporují řád a koncept výsadby, naopak v místech, která mají být pohledově uzavřená, se používají keře vysoké minimálně dva metry.
Ten pravý
Nízký, vysoký, kvetoucí, opadavý či neopadavý, na každý plot je vhodný jiný keř. Druh dřeviny volíme podle klimatických a půdních podmínek, velikosti pozemku a podle toho, co od živého plotu očekáváme.
Nejprve je třeba se rozhodnout, jestli živý plot bude opadavý nebo stálezelený. S touto volbou souvisí, zda použijeme dřeviny listnaté nebo jehličnaté a do jaké velikosti by budoucí živý plot měl vyrůst. U zeleně, od které se očekává, že bude plnit funkci vizuální bariéry, je vhodnější zasadit keře stálezelené. Neprůhledný plot lze po celý rok zajistit vysazením neopadavých jehličnatých dřevin, například tújí, cypřišků.
Jehličnany je vhodné umisťovat v řadách od severu k jihu, jinak by severní strana rostla výrazně pomaleji než osluněná jižní. Pro stín a polostín je vhodným keřem tis červený. Pro stálezelený plot můžeme vybírat i z listnatých dřevin, například bobkovišeň lékařskou. Do skupiny polostálezených listnatých keřů, které si podrží listy až do brzkého jara, než začnou rašit nové, náleží habr obecný nebo ptačí zob.
Nepřehlédněte: Živý plot je univerzální prvek
Slušivý sestřih
Živému plotu můžete vtisknout různou formu. Neproniknutelné hradby docílíte opakovaným stříháním keřů do pravidelného tvaru. Zvolit lze i volnější tvar ve formě volně rostoucího keřového pásu.
Podle typu dřeviny lze ploty upravovat až třikrát ročně, jehličnany stačí přitom obvykle stříhat jen jednou za rok. Obvyklá doba řezu většiny dřevin nastává na podzim nebo na jaře, máme-li na výsledný tvar živého plotu vyšší nároky, provedeme během léta, nejlépe na konci června, ještě druhý řez a případně v průběhu srpna třetí. Plot pak bude podstatně hustší a jednolitější.
U listnatých keřů je v prvních dvou letech nutné zastřihávat střední a postranní výhony na polovinu, u jehličnanů střední výhon seřízneme až po dosažení požadované výšky živého plotu.
LISTNATÉ OPADAVÉ DŘEVINY
Buk lesní: Fagus sylvatica; výška živého plotu: 150–600 cm; doba střihu: 2x na podzim;
Dřišťál Thunbergův: Berberis thunbergii; výška živého plotu: 50–80 cm; doba střihu: 1x v létě nebo na konci zimy
Mochna křovitá: Potentilla fruticosa; výška živého plotu: 50–80 cm; doba střihu: 1x v předjaří
Habr obecný: Carpinus betulus; výška živého plotu: 150–600 cm; doba střihu: 2x od poloviny do konce léta
Ptačí zob obecný: Ligustrum vulgare; výška živého plotu: 150–250 cm; doba střihu: 2–3x za vegetaci
Tavolník: Spirea x vanhouttei; výška živého plotu: 150–200 cm; doba střihu: 1–2x od léta do zimy
LISTNATÉ STÁLEZELNÉ DŘEVINY
Mahónie cesmínolistá: Mahonia aquifolium; výška živého plotu: 40–60 cm; doba střihu: 1x v létě
Bobkovišeň lékařská: Prunus laurocerasus; výška živého plotu: 100–l50 cm; doba střihu: 1x v létě
Zimostráz drobnolistý: Buxus microphylla; výška živého plotu: 20–40 cm; doba střihu: 2x, na jaře a v létě
JEHLIČNATÉ DŘEVINY
Cypřišek: Chamaecyparis; výška živého plotu: 100–l50 cm, • doba střihu: 1x v létě
Tis červený: Taxus baccata; výška živého plotu: 100–200 cm; doba střihu: 1x v létě
Túje: Thuja occidentalis a orientalis; výška živého plotu: 150–400 cm; doba střihu: 1x v létě
Text: Helena Marková, Foto: Archiv
