Podzimní ukládání zahrady

Jana Nováková během procházky na čerstvém mrazivém vzduchu ukazuje možnosti, které nabízejí přírodní zahrady v době klidu. „Někteří pořádkumilovní lidé pečlivě uklízejí i své zahrady. Otázkou je, nakolik to ocení – kromě jejich rodiny – i ostatní obyvatelé zahrady. Možná stačí úklidu trochu méně a ve zbývajícím čase si zahradu opravdu užít,“ začíná své vyprávění a nabízí možná řešení.

Začíná se obvykle pletím a odstraňováním odkvetlých květů (viz box prací na zahradě na podzim a v zimě), ale zahradu můžete nechat i nevyčištěnou, suché části jí dodají plasticitu a dopřejete přezimování i některým hmyzím druhům a nejrůznějším zahradním pomocníkům (slunéčka, zlatoočka, škvoři). Většina prací se dá spolehlivě dohnat až po zimě. Například traviny se před zimou svazují do snopů a stříhají se až na jaře.

Obvyklé podzimní práce 

Zeleninové záhony se ryjí na hloubku rýče (cca 20 cm), povrch se nerovná, ale ponechá se v hrubé brázdě. Mráz hroudy rozruší, čímž se omezí někteří škůdci. Permakulturní přístup praví, že kromě nevítaných obyvatel půdy škodíme i těm vítaným, proto doporučuje nerýt (neobracet vrchní vrstvu s půdním edafonem), ale jen ji před jarním výsevem nebo výsadbou zkypřit. Případně před zimou povrch zamulčovat listím.

Spadané listí se obvykle shrabe a odstraňuje z ploch. Můžeme ho využít do kompostu nebo jím zakrýt stromy a keře. Zakrytí a zateplení kořenů dřeviny ocení, navíc vrstva listí jim pomůže zadržet zimní vláhu (zatížíme ho například větvemi jehličnanů, aby neodlétalo). Opatrnosti je ale třeba při napadení stromů škůdci a chorobami (rez hrušňová, klíněnka) – v tomto případě je lépe listí pod stromy nenechávat.

Pomoc dřevinám 

Podzim je hlavním obdobím pro sázení ovocných stromů. Nejlepší čas pro prostokořenné stromy je v říjnu a listopadu, ale pokud nemrzne, můžete i později. Sázejte pečlivě, do dostatečně velké jámy, v méně úživných půdách přidávejte kompost. Nezapomeňte na dostatečnou oporu a ochranu proti okusu. Citlivější stromy se chrání před mrazem obalením chvojím, nebo vytvořením kapsy z pletiva a jejím vyplněním listím.

„Lépe je ovšem sázet takové druhy, které takováto opatření vůbec nepotřebují,“ dodává Jana Nováková a ukazuje, jak by měly vypadat vápenné nátěry kmenů. „Vápenné nátěry kmenů a silných větví používali už naši předkové jako ochranu proti poškození mrazy – brání tomu, aby se v nich při slunečném počasí rozproudila míza a ony pak změnou teplot po nočním ochlazení utrpěly trhliny nebo mrazové desky. Natření kmene lze nahradit opřením a zafixováním desky vhodných rozměrů o kmen z jižní strany,“ doporučuje naše průvodkyně.

Krmítka a pítka 

V zahradě, která se ukládá k zimnímu spánku, nesmí chybět ani klasická krmítka pro ptáky. Tradiční jsou buď domečky se střechou nebo násypná krmítka na různé ořechy nebo slunečnicová semínka. Často se krmí i pevnou směsí, jejímž základem bývá tuk (sádlo) a různé druhy semínek. Jejich směs můžete plnit do květináčů uzpůsobených k zavěšení nebo do kokosových skořápek, šišek, špalíků s navrtanými otvory.

Podobné složení mají i oblíbené lojové koule. Plastové síťky, ve kterých se obvykle prodávají, ale mohou být zrádné. Jana Nováková upozorňuje, že sice živočichům (ježek, liška, ale i pes či kočka) voní, ale plast bohužel strávit neumí a následky bývají často tragické.

„Některé obchody prodávají koule bez sítěk, ale není složité je případně vyndat. Použijete pak speciální krmítka na lojové koule, do kterých se dají vložit i jablíčka oblíbená některými druhy ptáků. Podobně fungují i krmítka na hmyzí koláče, liší se jen tvarem krmiva,“ podotýká naše průvodkyně a připomíná také vhodné rozmístění pítek, obzvlášť v době, kdy jsou venkovní zdroje vody zamrzlé.

Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., Kontakt: www.janinyzahrady.cz

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Jana Nováková, Shutterstock.com