Zimní zahrady se nabízejí v desítkách tvarů a variant, poznávacím znamením jsou snad jen skleněné střechy. Pokud mají sloužit jen jako exkluzivní skleník na pěstování zejména exotických rostlin, nemusí být přístavbou domu a postaví se tam, kde do ní mohou sluneční paprsky pronikat z co největšího počtu stran a přirozené větrání i závlaha vytvoří rostlinám klima, jaké jim svědčí v zemích jejich původu.
Více než 80 % zájemců se však do přístavby celoročně obyvatelné zimní zahrady pouští se záměrem rozšířit pohodlí domova o 20 až 30 m2 prostoru, který jim s výhledem do přírody umožní relaxovat v chládku za parného letního dne, nebo v zimě v teplíčku domova z křesla prožívat romantiku padajících vloček sněhu za sklem. V prostornějších VIP zimních zahradách už najdete i větší whirlpool nebo bazén! Pokud jsou orientovány na východ, nabídnou rána plná slunce a při speciálním zasklení udrží teplo až do odpoledne. Když jsou otočené na západ, budou zalité sluncem k večeru a vybízet k odpočinku po večeři. Obráceny na jih vyžadují drahé zastínění, orientovány k severu poskytnou přijatelnou oázu jen s drahým termoizolačním sklem a výkonným topením…
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Snižují tepelné ztráty objektu
Trend nízkoenergetických domů přináší zcela nový typ zimních zahrad, které pokrývají co největší plochu jižní fasády a v roli tepelného nárazníku a akumulátoru slunečního tepla snižují výrazně tepelné ztráty celého objektu.
Zvolené roli musí odpovídat tvar, použité konstrukční materiály, druh zasklení a způsoby větrání a vytápění, což bez odborných znalostí, s jakými přicházejí projektantské a dodavatelské firmy, vede nadšené amatéry nezřídka k hlubokému zklamání. Solidní dodavatelé nenabízejí typové projekty, ale vizualizací na počítači sestaví několik optimálních návrhů k individuálnímu rozhodnutí, které odpovídá životnímu stylu (a kapse) zájemce.
Jak vpustit zahradu do domu
Zimní zahrady se staví jako samostatně oddělené stavby jen výjimečně. Jako dodatečné přístavby nejčastěji obestavují stěnu nebo roh domu, do nově projektovaných domů bývají s výhodou integrovány spíše jako dominantní zádveří, nebo jako představba spojují dům se zahradou.
Tradiční dřevěné konstrukce z masivu už nevyžadují neustálou údržbu vůči vlhkosti, protože jsou nahrazovány přírodně stejně vypadajícími vícevrstvými lepenými hranoly (eurolamelami), které dovolují architektům jakékoliv tvary.
Plastové konstrukce se obejdou zcela bez údržby, jako stavebnice jsou poměrně levné, pro lepší statiku jsou zpevněny ocelovými profily.
Tří až pětikomorové profily skvěle tlumí zvuk a netvoří tepelné mosty.
Subtilněji působí hliníkové konstrukce, které zaručují, že budou okna i posuvné dveře i po letech bez zadírání sloužit, nevyžadují údržbu a sebevětší vlhko jim neublíží. U větších komfortních obytných zahrad umožňují profily použití manuálně nebo automaticky se otevírajících a zavírajících střech reagujících na počasí. V programu zkušených firem se najdou i nápadité kombinace materiálů – například hliníkové profily s komaxitovou vrstvou nebo s dřevěným opláštěním.
Sucho pod střechou
Na zasklení střech se nejčastěji používá izolační dvojsklo s bezpečnostním sklem nebo výplň z komůrkového polykarbonátu odolávajícího UV paprskům, uchycené utěsněnými zasklívacími lištami. Dodavatelé se předhánějí nabídkou probarvených skel s tenkými vrstvičkami oxidů kovů, které jim dodávají až zázračné reflexní a absorbční vlastnosti a dají se i ohýbat. A také zabraňují obávanému rosení, když se přesycená vodní pára ze vzduchu začne na chladném skle srážet. Jestliže u izolačních skel staršího typu k tomu mohlo dojít už při ochlazení na -2 °C, na dnes nejkvalitnější dvojité tepelněizolační tabuli plněné inertními plyny se objeví kapky až při ochlazení pod -25 °C! Vrstvená skla navíc přispívají i k zabezpečení objektu proti vloupání.
Nejlevněji topí slunce, ale…
Obytnou pohodu dá zimní zahradě jen vyrovnané mikroklima prostoru s teplotami 24-26 °C v létě a s minimálními tepelnými ztrátami v zimě. Na to musí pamatovat již projektant dostatečným podílem dobře izolovaných ploch, které teplo akumulují, ale pomalu vydávají, a výběrem vlastností zasklení jak stěn, tak zejména střešních ploch. Klima lze ovlivnit i sklonem střechy tak, aby se například nízko stojícímu zimnímu slunci umožnilo dopadat hluboko do prostoru. U menších zahrad bývá nejlevnějším řešením použití klasických radiátorů, které se napojí na vedlejší místnosti.
Elegantním, ale dražším řešením jsou mřížkami kryté podpodlahové konvektory vyhánějící přetlakovým ventilátorem horký vzduch podél skleněných stěn vzhůru. Za mrazu navíc zabraňují jejich obávanému orosení. Dodatečně instalované obytné zahrady může uspokojit i podlahové topení. Tímto řešením získáte volné stěny pro nábytek a rovnoměrně vytopený prostor, nemůžete však od něj očekávat rychlý náběh.
Nevelké a jen příležitostně používané zimní zahrady uspokojí provizorně i jiná přenosná nebo mobilní elektrická a propan-butanová topidla. Levněji vychází „quartzové“ sálavé topení, jehož paprsky můžete nasměrovat do místa, kde budete relaxovat. Podle zkušeností počítejte s tím, že na rozdíl od bytových obezděných místností, které v zimě nárokují hodinově spotřebu okolo 80 W/m², protopíte v zimní zahradě z hliníkových profilů a skla nejméně trojnásobek!
Klimatizace korunou větrání a ventilace
Větrání v zimní zahradě neslouží jako v bytech jen k výměně vydýchaného vzduchu, ale především k tomu, aby ve slunných letních dnech zabránilo přehřátí vzduchu ve skleněné „kleci“, které na jižní straně může dosáhnout až 70 °C, což nevydrží ani tropické rostliny. Kromě použití kvalitních termoizolačních skel a zastínění musí v takových dnech nepřetržitě fungovat přirozené větrání i řízená ventilace, nejnověji i výkonná klimatizace. Přirozené větrání využívá toho, že ohřátý lehčí vzduch stoupá vzhůru, vhodně umístěnými regulovatelnými otvory (nejlépe ve střeše) uniká a větracími mřížkami nebo otvory u podlahy vtahuje do interiéru chladnější venkovní vzduch.
Praktikové tvrdí, že větrací otvory běžně velké zimní zahrady natočené na jih musí zabrat nejméně desetinu obvodové plochy! Bezpečněji, ovšem za cenu spotřeby elektřiny, to dokážou ventilátory, jejichž běh reguluje termostat, případně ve spolupráci s vlhkoměrem, protože vlhkost vzduchu s teplotou výrazně klesá.
Automaticky topit i chladit
Zkušené firmy kombinují chod ventilátorů s pohonem stínicích rolet, největší úspory energie (až 70 %) dosahují u venkovních rolet, které sluneční teplo odrazí ještě před dopadem na skleněné výplně. Posledním hitem je použití nejnovější generace invertorových klimatizačních jednotek Daikin, které umí podle potřeby automaticky topit i chladit, mísí cirkulující vzduch s čerstvým, při ohřevu ho automaticky zvlhčují a při chlazení naopak odvlhčují, aby udržovaly po celý rok v obytné zimní zahradě člověku i rostlinám zdravou relativní vlhkost okolo 40 až 50 %.
Odborné firmy nejnověji nabízejí i bezdrátové systémy dálkového ovládání ventilace, zastínění a klimatizačních systémů s řadou čidel, reagujících nejen na změnu teploty a vlhkosti vzduchu v interiéru, ale i na intenzitu oslunění a sílu větru (takže uchrání venkovní rolety a žaluzie před poškozením vichřicí).
Stínicí techniky
Žaluzie nebo rolety jsou nezbytné v každé zimní zahradě, pokud není orientována na sever, nebo její střechu nezastiňuje věkovitý košatý strom. Konkrétní stínicí systémy jsou tvořeny horizontálním či vertikálními žaluziemi z různých materiálů či textilními markýzami, ovládanými ručně nebo automaticky.
Nejlepší je venkovní předokenní zastínění, které zastaví sluneční paprsky už venku a zabrání tak skleníkovému efektu. Důležité je, aby použitá konstrukce lamel nebo stínicího potahu umožňovala dodatečnou cirkulaci vzduchu vyvádějícího zadržené teplo do okolí. Na střechu a šikmé plochy patří speciální pružinové rolety udržované stálým tahem v napnutém stavu, aby nedošlo k jejich prověšení. I když jsou dražší, dává se přednost předokenním hliníkovým roletám s lamelami vyplněnými polyuretanem a vedle manuálního nebo dálkového elektrického ovládání se dají pořídit i na solární pohon, takže na změny oslunění reagují automaticky.
text: Jan Tůma, foto: archiv firem
