Přírodní zahrada u venkovského domu

Navrhovaná zahrada vznikne takzvaně na zelené louce. Jde o rovinatý pozemek o rozloze 2 500 m2, jižně orientovaný, na kterém se nenacházejí žádné rostliny či stavby. Zahradní ateliér navrhl dvě řešení, která odrážejí přání majitelů pozemku.

Přáním majitelů bylo vytvořit zahradu venkovského stylu s menším sádkem, luční travou, růžemi a vodním prvkem ve formě koupacího jezírka. Dalším přáním bylo zachovat nádherný jižní výhled do kraje. Styl zahrady se má odvíjet od architektury domu. Ten připomíná stodolu a napomáhá tak vytvořit žádanou venkovskou atmosféru. Protože je pozemek bez stávajících rostlin či staveb, bylo možné svobodně tvořit a mít k dané ploše několik odlišných přístupů. Předkládáme dvě řešení.

VARIANTA 1 – Jezírko v zahradě

Tato varianta ponechává zahradu spíše otevřenou vůči svému okolí, a ani vnitřní členění se ji nesnaží rozdělit do menších oddělených ploch. Naopak, pokud bychom chtěli najít hranici mezi určitými plochami, byla by to asi jen hranice mezi loukou a nízkým obytným trávníkem (na výkresu je znázorněna přerušovanou čárou). Louka tady zabírá poměrně velkou část plochy. Nachází se v sadu a při jihozápadní hranici pozemku. Na sad, který není striktně oddělen od obytné části zahrady, je dobrý výhled z hlavní trávníkové plochy a z terasy. Na jaře bude sádek zcela jistě ozdobou zahrady, až bude plně kvést.

Terasa je obklopena trvalkovým záhonem nepravidelného tvaru, do kterého byl vsazen vysoký keř k takzvanému přistínění terasy. Je to nutné z toho důvodu, protože terasa je otočená k jihu a v létě může být posezení na tak exponovaném místě poněkud nepříjemné. Do trvalkového záhonu byly navrženy také bylinky. Zakomponování bylinek do trvalkového záhonu hned k terase je velice praktické, nejen v případě nepříznivého počasí, kdy jsou lehce dosažitelné. Trávník je přístupný z terasy po šlapákových pěšinách. Z pojmenování této varianty vyplývá, že koupací jezírko je situováno hlouběji do zahrady. Jezírko má nepravidelný tvar a je na něj přímý výhled z terasy. Do mělké části, kde se neplave, jsou umístěné vodní rostliny. Z jihovýchodní strany je jezírko osázené smíšenou keřovou skupinou sestavenou spíše z nižších keřů.

Aby skupina nebyla fádní, doporučujeme přidat do její skladby dominantní keře, které ji takzvaně vytáhnou do výšky. Za popsanou skupinou se nachází malé intimní odpočívadlo s lavičkou nebo houpací sítí, z kterého je pěkný, ničím nezakrytý výhled do kraje. K odpočívadlu vedou dvě přístupové cesty – šlapáková pěšina procházející keři a trávník obkružující centrální skupinu s jezírkem. Toto malé odpočívadlo je úmyslně skryto za masou zeleně, aby nebylo při vstupu na zahradu vidět a mělo jinou atmosféru než terasa nebo molo u jezírka.

Drobné ovoce (rybíz, jahody atd.) je plánováno v jihozápadním rohu zahrady. Majitelé si přejí mít na pozemku lípu podle vzoru starých vesnických zahrad. Ve variantě 1 je hned několik stromů a jedním z nich může být samozřejmě lípa. Přidáváme ještě ořešák královský, břízu obecnou, střemchu obecnou, temnoplodec černoplodý na kmínku (u domu vedle trvalek) a třešeň pilovitou cv. Amanogava (sloupovitý strom do užšího prostoru u vjezdu). Jak již bylo zmíněno, dům svou podobou připomíná stodolu a jeho zdi jsou neomítnuté. Boční zdi v přízemí jsou zcela bez oken. Je tedy velice lákavé umístit na tyto zdi popínavé rostliny. Opět se tímto dá vyjít vstříc přání majitelů, kteří si přejí mít na pozemku růže. Přesahující zeď za domem je ideální k umístění popínavé růže.

VARIANTA 2 – Jezírko u domu

Tento návrh řešení se výrazně liší od prvního. Celá plocha je více uzavřená vůči okolí a uvnitř je striktně rozdělena na dvě části – na sad s loukou a obytnou zahradu. Obě části jsou od sebe odděleny smíšenou keřovou skupinou. Díky této mase zeleně není do zahrady od severu vidět. Keře směřují od severního konce zahrady k jižnímu, kde se ve spodní třetině téměř stýkají s další keřovou skupinou, obklopující kruhové odpočívadlo. Mezi oběma skupinami je ponechán průchod do sadu. Z kruhového odpočívadla je pěkný pohled do kraje. U jižní strany odpočívadla je záhon růží. Toto posezení není tak intimní jako v případě varianty číslo 1.

Zásadním rozdílem je umístění jezírka k domu, kdy se z dřevěné terasy schází přímo do vody. Toto řešení bude velice atraktivní i v zimě, kdy se bude nabízet pohled na zmrzlou hladinu, v porovnání s trvalkovým záhonem z varianty 1. Na jezírko a terasu navazuje pískový a oblázkový oblouk, po kterém se dostaneme k bylinkám nebo k záhonu s jahodami a drobným ovocem. Do vypískovaného oblouku jsou zasázeny cibuloviny. Jde o řešení s krátkodobým, ale velice pěkným efektem. Poté, co cibuloviny odkvetou a zatáhnou se, bude záhon zase prázdný a bude fungovat také jako jakýsi předěl. Další záhon s drobným ovocem a zeleninou se nachází v jihozápadním rohu pozemku.

Trvalky jsou umístěny na okraj keřové skupiny při západní hranici pozemku a do souvislého záhonu před dům. Zdi domu jsou opět využity k umístění popínavek. U západní zdi jsou vysazeny ostružiny, které stejně jako růže patří mezi takzvané vzpěrné popínavé dřeviny. Jde o popínavky, které nemají žádné orgány (úponky, přísavky, kořínky), kterými by se přichytávaly k podkladu nebo by se ovíjely. Musí být proto vyvazovány. Kdyby nebyly vyvazovány, plazily by se po zemi. Všechny prvky v zahradě v obou variantách mají organické tvary v duchu venkovského stylu, kromě jezírka ve variantě číslo 2. Jezírko je v tomto případě vlastně rozšířením venkovského domu.

text: Vlastimil Růžička, Klára Vlková, foto a vizualizace: Klára Vlková

Poslat Messengerem

29.06.2015 | Zahrada