Masivní rozšíření krbů a krbových kamen s sebou přináší nutnost vlastnoručního zpracování palivového dřeva. Štípání polen může být příjemnou relaxací, nebo také úmornou dřinou – záleží na tom, jakou sekeru ke štípání používáte.

Víte, že velké množství chatařů a chalupářů používá ke štípání dřeva nevhodnou sekeru? Prý je to většinou způsobeno zvykem a nevědomostí, vždyť v každém domě či kůlně se nějaká stará sekera najde. Není totiž jedno, jakou sekerou dřevo štípáte. Pokud například použijete třeba tesařskou sekeru, jak se často děje, zbytečně se nadřete.

Nauka o sekerách

Ruční štípačka dřeva Smart-Spliter od fi rmy AGMA představuje převratný přípravek na štípání dřeva bez sekery, kalače, klínů a palice.Seker existuje mnoho typů, některé jsou určeny ke kácení stromů (podtínací sekery), tesaři zase používají pro výrobu trámů tzv. širočinu. Kanadští dřevorubci pracují s dvojbřitými sekerami, specifickou sekeru mají řezníci, bez sekery se neobejdou ani hasiči. Mezi jednotlivými typy seker jsou rozdíly v tvarech, hmotnosti, délce, tvaru a úhlu ostří a v délce a tvaru násady. Sekery určené výhradně pro štípání dřeva mají tvar širšího klínu s úhlem od 12 do 35°, nebo jsou kombinací ocelové palice a klínu (tzv. kalač).

Každá sekera se skládá z topůrka a hlavy. Hlava sekery má obvykle tvar klínu s otvorem, který se nazývá oko, do něhož je pak pevně vsazeno topůrko, které tvoří rukojeť nástroje. Topůrko někdy bývá v oku hlavy nástroje fixováno klínkem, hlava sekery pak může být ještě dodatečně zajištěna pomocí podlouhlé plechové bezpečnostní zarážky, která se vkládá do oka v hlavě sekery a je pevně spojena s topůrkem (obvykle je připevněna šroubky).

Sekera domácí

Kvalitní sekeru využijete v domě, na chatě či chalupě nebo na zahradě prakticky po celý rok, např. při štípání dřeva na topení v domácích spotřebičích, ale také při přípravě dřeva na táborák, do venkovního krbu či udírny. Mimo to se sekera může hodit i při různých pracích na zahradě a v domácí dílně. Pro domácí použití budou připadat v úvahu tři druhy seker – univerzální a štípací, popř. kalač. Každý typ výše uvedených druhů je vhodný pro jinou práci a jednotlivé sekery se vhodně doplňují.

Pozor

Štípací sekera rozhodně není určena k páčení, k rozbíjení tvrdých předmětů, k údržbě ohně, k sekání hřebíků, sekání do hlíny či písku.

Univerzální sekery

Při práci se sekerou dbejte o bezpečnost! Nikdy nesekejte ve směru k tělu, ale vždy od sebe.Jde o sekery, které jsou vhodné pro štípání menších špalíků, osekávání a zpracování větví i přípravu třísek. Jsou menší a lehčí (1,6 až 2,0 kg), což umožňuje přesné a bezpečné štípání i velmi malých třísek pro zátop, zároveň se ale uplatní i na zahradě. Oproti štípací sekeře mají ty univerzální slabší, ale zároveň širší čepele, takže snadno zvládnou i čerstvé dřevo. Univerzální sekera je v každém případě vhodný doplněk k větší štípací sekeře.

Štípací sekery

Při štípání větších špalků byste se s lehkou univerzální sekerou příliš nadřeli. Proto se k této činnosti používají štípací sekery, které díky speciálnímu tvaru čepele a větší hmotnosti snadněji proniknou hlouběji do špalku. Vtip je v tom, že u ostří „štípaček“ je čepel tenká, ale pak se rychle rozšiřuje, což sekeře umožňuje velmi lehké vniknutí do dřeva a jeho snadné rozštípnutí.

Pouze s ostrou sekerou jde práce dobře od ruky, ale na kotoučové brusce můžete ostří snadno spálit a znehodnotit.Štípací sekery bývají větších rozměrů a jsou také těžší. Jejich speciálním druhem jsou tzv. kalače, což jsou těžké sekery (kombinace kladiva a klínu) určené ke štípání těch největších špalků. Jejich hmotnost se obvykle pohybuje od 2 do 4,5 kg, což je záruka, že kalač vyvine při záseku dostatečně velkou kinetickou energii, která překoná odpor i velkých špalků z houževnatého a tvrdého dřeva. Na rozdíl od štípacích seker můžete kalenou patkou kalače bez obav zarážet ocelové trhací klíny do kmenů a dlouhých špalků. Běžnou štípací sekeru byste tím spolehlivě zničili, kalač tuto činnost hravě zvládne.

Ostření sekery

Mnoho uživatelů svou sekeru nikdy nebrousilo, přitom ostrá sekera výrazně ulehčuje práci a redukuje nebezpečí úrazu. Sekeru můžete nabrousit klasickým způsobem pomocí plochých brusných kamenů či rotačních kotoučů (ručně nebo strojově), ale pokud například nemáte brusku nebo se na broušení necítíte být dostatečně zruční, použijte profesionální brusný přípravek. Ten zaručuje, že zůstane zachován správný úhel ostří, což by mohl být při broušení na kotouči problém.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Materiál a tvar

Pokud se vám nechce dřít při přípravě palivového dřeva se sekerou, pořiďte si vertikální štípačku Powersplit 6t s tlakem 6 tun, která je určená ke zpracovávání velkých objemů dřeva. Její konstrukce umožňuje štípat až 104 cm dlouhá polena, a to i z velmi tvrdého dřeva.Nejlepší sekery se vyznačují především důmyslným tvarem a kvalitou použitého materiálu. Tvar pracovní části sekery totiž rozhodne, jak snadno se vám se sekerou bude pracovat. Materiál ostří musí samozřejmě něco vydržet, což předpokládá použití těch nejlepších ocelí. Další podstatnou věcí je kvalita topora. Pokud použijete topůrko z měkkého dřeva, můžete se v krajním případě dočkat situace, kdy nevydrží, což může skončit i vážným úrazem. Na tvaru násady záleží, jak pohodlně se vám sekera bude držet, případně za jak dlouho vám na dlani naskáčou mozoly.

Tradičně se pro výrobu toporů používají tvrdé a houževnaté druhy dřevin (jasan, hikorové dřevo, habr, buk) nebo moderní sklopolyamidové topory. V severských krajinách, kde je kvalitní sekera životní nezbytností, se za mnoho generací vyvinul ideální tvar sekery. Opačnou cestou se vydala např. firma Fiskars, která se pomocí počítačových modulací dopracovala ideálního ergonomického tvaru sekery i topora.

Opravy seker

Skvělou pomůckou pro dělení delších špalků obřích průměrů jsou štípací klíny, které se do dřeva zatloukají pomocí kalače nebo velké palice.Pokud vám dřevěný topor při práci praskne nebo se rozštípne, je nutné ho urychleně vyměnit. Dřevo ze zbytku topůrka musíme odstranit především z oka v hlavě sekery, což někdy může být dost pracná záležitost. Dřevo z hlavy sekery nikdy nevypalujeme, snažíme se jej vyrazit mechanicky, v ohni by totiž došlo k nevratnému poškození hlavy sekery (která zde může i prasknout). Ostří sekery se totiž nesmí ohřát na teplotu větší než 230 °C, protože by nenávratně změklo a otupilo. Pokud se hlava sekery na topůrku viklá a nedrží, je potřeba buďto vyměnit topůrko, nebo vložit nový fixační klínek, popř. namočit přes noc do vody či připevnit vhodnou bezpečnostní zarážku.

Péče a skladování

Sekery skladujte v suchém prostředí, při delším skladování ji lehce potřete vazelínou nebo jiným vhodným nástrojovým konzervantem. Po práci venku je vhodné sekeru před uskladněním do sucha otřít a zbavit všech nečistot. Při převážení seker se vyplatí ostří ochránit koženým nebo plastovým chráničem.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem