Možná jste si již všimli, jak zvláštně a tak nějak nedokončeně působí zahrady, kde se na výsadbu stromů z různých důvodů nepamatovalo. Není se kam schovat do stínu během horkého léta, chybí styčný bod, od kterého by se odvíjela zahradní kompozice, a co teprve měřítko pozemku? Stromy zde mají své místo stejně jako keře i trvalky. Pokud se pro jejich výsadbu rozhodnete, počítejte s tím, že si pořídíte člena rodiny na mnoho dlouhých let a v případě dlouhověkých dřevin se z jejich krásy budou těšit i generace po vás, takže se vlastně jedná o trvalou hodnotu.
Vzrůstný, nebo raději malokorunný strom?
Je poměrně složité vyznat se v pestré škále dnes nabízených kultivarů, která pro méně znalé představuje nepřehledný labyrint. Pokud si opravdu nevíte rady s výběrem stromů do vaší zahrady, oslovte zahradního architekta nebo specializovaného odborníka. Je to vhodné zvláště pro zahradu, kde panují specifické podmínky. Malokorunným stromem nelze z prostorového hlediska prakticky udělat chybu, ale tyto kultivary budou poměrně nevhodně působit ve velké zahradě, kterým jednoduše více „sedí“ stromy větších rozměrů, proto berte v úvahu měřítko celé zahrady.
Máte možnost stromy sázet jako dominantní solitéru v trávníku, ale na větších pozemcích skvěle vyniknou zvláště dřeviny ve skupině. Zcela jiného efektu dosáhnete při použití ovocných a neovocných druhů.
Malokorunné stromy jsou ty druhy, které dosahují menších rozměrů, ať se jedná o celkovou výšku nebo průměr koruny. Tyto stromy v dospělém věku dosáhnou výšky třeba 3 až 5 metrů, průměr koruny se může pohybovat v rozmezí obdobných čísel. Jsou ideální spíše do malých či městských zahrad, kde nechcete riskovat sousedské spory a všeobecně zde není dostatek místa pro větší exempláře. Velkokorunné stromy jsou oproti nim opravdoví obři pohybující se ve zcela jiných dimenzích: dorůstají do výšky i nad 30 m a průměr koruny dosahuje 15 až 25 m.
Co souseda určitě nepotěší
Právě stromy bývají jablkem sváru mezi sousedy. Může jim vadit přílišná blízkost k oplocení, prorůstající kořeny na okolní pozemky, zvláště nepříjemné je pak padající listí na podzim, zejména pokud se jedná o dřeviny shazující drobné listy postupně.
Častým neduhem bývají alergeny a dřeviny vrhající stín na sousedovy pěstební záhony nebo skleník. Pokud je to jen trochu možné, vyvarujte se výsadby stromů v blízkosti hranice pozemku, vzrůstné stromy dokážou i za pouhých několik let rozpoutat nepříjemnosti. V malých zahradách, například u řadových domků, bývá situace ještě komplikovanější. I sem stromy určitě patří, ale ty vzrůstné většinou sousedy vyděsí. Buď si rovnou zvolte dřevinu s menší výškou, nebo okolí se svým záměrem seznamte, většinou najdete relativně schůdný kompromis přijatelný pro všechny.
Jak si poradit s výběrem stromu
V první řadě si vyberte vhodné kandidáty, kteří vás oslovují svým habitem, výškou, barvou listů, případně i jedlými plody. U opadavých listnáčů často majitelům zahrady vadí spadané listí. Ano, proměnlivost je vykoupena tímto neduhem, ale přesto je hlavně tato skupina stromů pro české prostředí typická a v zahradě nebude nikdy působit jako nezvaný host.
Informujte se, jakým způsobem dřevina na podzim listy shazuje, jednotlivé druhy se tímto aspektem výrazně liší. Obtížně se budou uklízet listy drobné, které vyrůstají na břízách (Betula sp.), a naopak mnohem snadněji velké listy platanů (Platanus sp.) nebo některých druhů našich domácích javorů (Acer sp.). Počítejte s jistými odlišnostmi v termínu opadu. Zatímco některé dřeviny shodí listy najednou při prvních mrazech, další je shazují poměrně dlouho a postupně a třetí skupina zůstává olistěná alespoň částečně i během zimy. Jistě si vybavíte některé druhy dubů (Quercus sp.) nebo habr obecný (Carpnus betulus). Zvláště pro dub je typické, že staré listy opadávají až v průběhu jara, kdy pod nimi už raší nové.
Slunečník k nezaplacení
Zvláště v posledních letech si – ať chceme, či nechceme – „užíváme“ horkého a suchého léta a je možná načase se trochu zamyslet nad tím, zda není namístě něco udělat pro alespoň mírnou změnu mikroklimatu na vlastní zahradě. Dobrým pomocníkem jsou právě stromy. I jediná solitéra může mnohé změnit, natož pak hájek z více kusů. Pod stromy panují zcela odlišné podmínky, což se projeví především na trávníku. Se stínem a kořenovou konkurencí trávník může jen těžko bojovat, ale nezoufejte. Skvělou náhradou trávníku jsou trvalkové podrosty, chybu určitě neuděláte škornicemi (Epimedium sp.), barvínkem menším (Vinca minor), různými druhy kakostů (Geranium sp.) nebo třeba neúnavnou jarní stálicí, konvalinkou vonnou (Convallaria majalis).
Kdy je třeba povolení ke kácení?
I na vlastním pozemku občas potřebujete odstranit nějaký strom. Povolení od obecního úřadu budete potřebovat k pokácení neovocné dřeviny, jejíž průměr ve výšce 130 cm nad zemí překračuje 80 cm. Povolení naopak nepotřebujete v případě kácení ovocných dřevin nebo souvislých keřových porostů o ploše menší než 40 m2. Pokácení stromu v havarijním stavu stačí nahlásit dodatečně, a to do patnácti dnů po kácení.
Odborník radí
Co dělat, když jsou stromy na sousedově pozemku napadeny epidemickými škůdci a chorobami, které se mohou dále nekontrolovatelně šířit nebo ohrožují váš majetek?
Většinou nelze nic dělat, pokud sousedův strom pouze narušuje vaše pohodlí stínem nebo vám brání ve výhledu do krajiny. Jiná situace nastává, když sousedův strom ohrožuje zdraví osob nebo majetek či je dokonce napaden rychle se šířící chorobou nebo škůdcem, který je označen jako epidemický. V takové situaci podporu najdete dokonce i v zákonech. Pokud se jedná o strom napadený epidemickým škůdcem či chorobou a soused je nečinný, můžete se obrátit na orgán ochrany přírody a krajiny. Žádost o provedení nezbytného zásahu budete muset podat na odbor životního prostředí v obcích s rozšířenou působností. K žádosti je třeba dodat dendrologický posudek, který vypracuje odborník. Jeho cena se liší podle metody, která bude pro posouzení stavu dřeviny použita. Podrobný písemný posudek s hodnocením stability stromu metodou SIA vychází na více než 1 200 Kč, zjednodušený posudek bez těchto výpočtů pak většinou nepřesáhne 1 000 Kč. 
Pokud stav stromu není vyhovující a ohrožuje vaše zdraví, život nebo majetek, pak je možné provést kácení bez předchozího povolení. Pokácení je v tomto případě umožněno i třetím osobám. Pokud je strom opravdu ve špatném stavu, je samozřejmě vhodné na jeho likvidaci domluvit odborníka, který má povinnost pokácení stromu oznámit orgánu ochrany přírody do patnácti dnů po kácení. Ten, kdo kácení provádí, je oprávněn vstoupit i na oplocený pozemek, opět ale nezapomeňte na dendrologický posudek.
O architektce
Zahradní architektka Ing. Lucie Paukertová projektuje rodinné zahrady i veřejnou zeleň, věnuje se též popularizaci přírodních a ekologických zahrad.
Text a foto: Lucie Paukertová
