Přirozený prostředek ke zlepšování půdy bývá dokonce označován za tlukoucí srdce zahrady, neboť, jak je psáno v literatuře, plynule udržuje úrodnost a pečuje o zdraví osázeného prostoru. Nezbavujte se cenného organického odpadu a kompostujte, radí zkušení zahradníci.
Mýtus kompost
Při představě kompostu se mnohým lidem prioritně vybaví nepříjemný vzhled a zápach. Blátivá kupka hnoje. Na druhé straně odborníci mluví o zahradním umění a o vypracované metodice kompostování. To vše nazývají zcela přirozenou procedurou, která je běžnou součástí péče o zahradu, a zapáchání kompostu je pro ně otázkou špatného pracovního postupu. Dobrý kompost prostě nikdy nezapáchá, říkají. Připomínají také, že od začátku roku 1998 platí novelizovaný zákon o odpadech, který dává obcím celou řadu nových možností, jak postupovat při ekologické likvidaci odpadu.
„Dáváme-li odpad do popelnice, zbavujeme se cenného daru přírody. Navíc lze s jistotou říci, že poplatky za odvoz domovního odpadu budou i nadále vzrůstat,“ vysvětluje inženýr Miroslav Kalina, autor jedné z mnoha publikací o kompostování. Nutno dodat, že používáním kompostu ušetří zahrádkáři také při nákupu průmyslových hnojiv, pomohou přirozeným aktivitám přírody a postarají se o své zdraví i zdraví naší flory. A to jistě není málo.
Nejlepší místo pro ekologické kompostování |
|
– Na stinném místě, aby kompostovaná hmota nevysychala – Na dobře dostupném místě, raději dále od hranice pozemku – V blízkosti zeleninové zahrádky, skleníku nebo zahradní kuchyně – Kompost lze v projektu zahrady oddělit stavbou zahradního domku, skleníku, kolny atd. – Lze vytvořit zajímavé předěly v zahradě řadou stromů či keřů, naplánovat vhodné osázení, navrhnout a umístit řadu uměleckých artefaktů atd. |
Kam s ním
Abychom předešli pejorativnímu „nádechu“ kompostu, je třeba jej především vhodně – podle charakteru zahrady – umístit. Můžeme vybudovat chráněné místo oddělené od okrasné zahrady třeba řadou habrů, nebo vytvořit plot z listnatých neopadavých keřů. Nejvíce oblíbený je právě habr, neboť je takřka neprůhledný po celý rok. Staré listy pouze zhnědnou, ale na větvičkách zůstanou. Navíc se habr poměrně snadno a hezky tvaruje, stříhá se podle potřeby (jednou nebo dvakrát ročně) a daří se mu téměř všude. Roste v půdách kyselých i zásaditých, spíše sušších, ale toleruje i vysokou spodní vodu. Oddělujeme-li kompost od okrasné zahrady, měli bychom rovněž myslet na to, že jej budeme podle potřeby udržovat a doplňovat.
Rozhodně tedy vybereme stinné místo, aby nám v létě hmota nevysychala, ale nemělo by to být v těsné blízkosti sousedů, ale také nepříliš daleko od našich zdrojů. To znamená nejlépe v dosahu naší kuchyně a zeleninové zahrádky. Pak lze bez složitého transportu spotřebovávat natlučené ovoce, přebytečnou zeleninu, části rostlin a keřů, zbytky nejrůznějších plodů, zeminy i další hmoty. Mysleme na to, že pro vznik kompostu sice nebudeme potřebovat žádné zvláštní stavební povolení, ale měli bychom být maximálně ohleduplní.
Kompost nesmí zapáchat. Tři možné chyby
|
|
– Výchozí materiál byl příliš bohatý na dusík. To je v případě samotného trusu drůbeže nebo směsi s podestýlkou z rozřezané slámy. – Uhlík z výchozího materiálu se ve srovnání s dusíkem příliš pomalu rozkládá. Zde je opět chyba při promíchání materiálu, například trusu drůbeže s podestýlkou z pilin. – Hromada je příliš velká a hnije. Na rozdíl od obou předchozích možností se zde nejedná o typický pronikavý zápach čpavku, ale o hnilobný zápach. |
Stavba s projektem
Ideální postup při projektování rodinného domu je ten, který pamatuje také na zahradu a její členění. Zahradní předěly a živé ploty jsou běžnou součástí projektů. Lze vytvořit také oblouky porostlé bukem či vinnou révou nebo přímo celé zelené tunely z popínavých rostlin. Řada habrů spolehlivě ukryje kompost, zeleninovou zahrádku i technické zázemí, ale také kompostovaný materiál by měl být ohrazený. Můžete si založit vlastní ohrazený kompost nebo si koupit speciální bednu různých tvarů a velikostí. Velikost kompostéru záleží vždy na možnostech a velikosti zahrady, ale rozhodně by neměla být menší než jeden metr čtvereční. Narušovalo by to průběh rozkladu. Zásobníky na kompost by v každém případě měly stát na propustné půdě, nesmějí být nikdy zespodu utěsněny.
Kompostér musí mít totiž otvory na všech stranách, aby se vzduch dostal do jádra kompostu. V nabídce firem najdeme kompostéry dřevěné, drátěné i plastové. V případě dřeva radí zahradníci ochranný nátěr nebo folii. U drátěného pletiva vykládají stěny lepenkou nebo netkanou folií. Jako vhodné pletivo doporučují oka přibližně 3 centimetry velká. Variabilnější jsou plastové kompostéry. Výhodou je, že můžeme kompostovat třeba i na balkoně.
Názorný příklad
Jako příklad lze použít řešení zahrady v Podještědí, kde se technické zázemí, skleník, kompost a zeleninová zahrádka sice nacházejí přímo za vjezdovou bránou, poměrně daleko od kuchyně rodinného domu, ale majitel odpad z kuchyně kompostuje přímo na balkoně. Předěl tvoří domek s technickým zázemím, řady habrů, rododendrony a vzrostlé cypřiše. Celkové řešení všech staveb v areálu je dostatečným důkazem toho, že je majitel je zkušeným stavitelem i zahradníkem.
Zahradní architekt tady zahradu rozdělil na několik samostatných celků, se kterými dále pracoval tak, aby v celkovém konceptu do sebe zapadaly. Výhodou je v tomto případě poloha pozemku na svahu s výhledem na město. Toto panorama bylo díky zvolené koncepci a výsadbě zachováno. Okrasný záhon, který odděluje plochu vjezdu od stavby zahradního domku, je osázen rododendrony a vzrostlým cypřišem.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Dekorativní ledovcové balvany
Solitérní rostliny a řada habrů v hlavní trávníkové ploše jsou doplněny dekorativními ledovcovými balvany. Najdeme tady i pestrý výběr okrasných keřů, růží a trvalek, solitérních dřevin, bambusů, travin, kapradí a v neposlední řadě i bahenních a jezírkových rostlin. Vše je pečlivě sladěno a udržováno, jednotlivé části zahrad přirozeně odděleny.
text: Vlastimil Růžička, foto: autor, archiv
