Vaše bylinková zahrádka

Vytvořit zajímavou bylinkovou zahradu je poměrně jednoduché. K dispozici je celá škála různých druhů bylinek, Stačí si jen vybrat. Nesmíte ale zapomenout na pravidelnou péči o záhonky, na specifickou sklizeň a dobré skladování.

Nároky léčivých a kuchyňských bylinek jsou velmi odlišné. Na zahradě bylinkový záhon obvykle řešíme buď vyšší spirálovitou zídkou (ve spirále panují odlišné světelné a tepelné podmínky i odlišná vlhkost půdy), nebo protáhlým esovitým záhonem, který má při osázení keři a robustními bylinami svůj „rub a líc vůči slunci". Zeminu na záhonu vždy zlepšujte podle nároků rostlin. S praktickou stránkou pěstování bylinek vám poradí naše na slovo vzatá odbornice Marie Musilová.

Má být bylinkový záhon na slunci, ve stínu, nebo v polostínu?

Výběr pěstebního místa pro léčivé a kuchyňské bylinky řídí nároky pěstovaných rostlin na světlo. Na slunci pěstujte mateřídoušku, šalvěj lékařskou, saturejku horskou, kopr vonný, křen selský, pelyněk pravý, brutnák lékařský, měsíček lékařský, kmín kořenný, heřmánek lékařský, koriandr setý, fenykl obecný, smil úzkolistý, yzop lékařský, oman lékařský, levanduli lékařskou, libeček lékařský, meduňku lékařskou, bazalku pravou, majoránku, dobromysl, petržel (snese i polostín), anýz vonný. V polostínu prospívají máty, pažitka, zimní cibule, mařinka vonná, řebříček obecný (také na slunci), zavinutka podvojná, čechřice vonná, krvavec menší, pelyněk kozalec neboli estragon. Zastínění snese třeba andělika lékařská či kerblík třebule.

Jaká je optimální vrstva zeminy?

Vrstva zeminy musí odpovídat velikosti kořenového systému, který převážně odpovídá nadzemní části. U dvouletek je o něco větší než výška růžice, ale není tak hluboko jako kvetoucí stvol, proto se většinou odkvetlé rostliny vyvrací. Bylinky s kůlovitými kořeny (petržel) a vysoké robustní druhy koření hluboko. Teplomilné druhy prorůstají půdu plošně ve střední hloubce, ale lépe prosperují v kamenité půdě.

Které kuchyňské bylinky zvládne pěstovat i začátečník? Které jsou pro zkušené?

Pokud splníte nároky bylinek, zvládne další pěstování i začátečník. Než vysadíte bylinku, podívejte se do literatury, jaké nároky má rostlina na světlo, půdu a vláhu, předem připravte záhon, zlepšete půdu podle nároků bylinek a prokypřete zrytím, kopáním i přehrabáním.

Jaké bylinky se spolu snesou a jaké ne?

Bylinky se shodnými nároky na světlo, půdu a vláhu se dobře vedle sebe snášejí, ale vysoké rostliny nesmí zastínit nízké. Vyšší byliny patří vždy do pozadí záhonu, nebo se pěstují v samostatné skupince. Růst sousedních rostlin svými výměšky do půdy omezuje především pelyněk pravý neboli absint. Naopak půdu zlepšuje brutnák, který navíc odpuzuje plže a další škůdce. Na okolní rostliny blahodárně působí majoránka. Máta peprná brzdí růst fenyklu. Bazalka se nesnáší s routou. Dobromysl podporuje růst kopru a fenyklu. Saturejka je vhodnou doprovodnou rostlinou pro cibuli. Tymián chrání před chorobami a škůdci celý zeleninový záhon.

Jak se vypořádat s plevelem?

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce: půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže plevel „nepustí k tělu", například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při kterém vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit nemulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování nesnáší (majoránka).

Je potřeba půdu nějak přihnojovat?

Bylinky nemusíte přihnojovat, jestliže jste záhon na jaře trochu přehodili kompostem nebo rozloženou listovkou. V příliš vyhnojené půdě mají bylinky slabší vůni a měkká pletiva - jsou více napadány chorobami a škůdci. Náročnější na výživu je celer. Každoroční pohnojení kompostem vyžaduje libeček. Také pravidelně řezaná pažitka potřebuje 1× za měsíc posílit slabým roztokem plného hnojiva v zálivce. Speciální nároky na zlepšení půdy starou omítkou s vápnem mají všechny bylinky původem z vápenitých půd (tymián).

Jak bylinkový záhon připravit na zimu, které bylinky na podzim ostříhat, které přesadit, jak je chránit před mrazem?

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčků. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stále zelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.

Je na jaře lepší bylinky vysévat, nebo koupit hotovou rostlinu?

Některé kuchyňské a léčivé bylinky jsou jednoletými rostlinami, které snadno vyklíčí na záhonu, například kopr nebo koriandr, kerblík, bedrník, anýz, včelník moldavský. Předpěstování v truhlíku a přepíchání do kontejnerů vyžaduje saturejka zahradní, majoránka (u nás se pěstuje jako jednoletá), bazalka, listový celer. Pokud nemáte čas a prostor k předpěstování, sadbu těchto druhů je možné koupit v zahradních centrech.

Na záhon můžete přímo vyset i dvouleté kuchyňské byliny, především petržel a také kmín luční nebo fenykl obecný. Vzešlé rostliny se protrhávají na doporučenou vzdálenost (podle velikosti dospělé rostliny).

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv

Poslat Messengerem

20.08.2015 | Zahrada