Ve volné přírodě se vyskytují vřesoviště v krajích s chladnějším a vlhčím podnebím, na nevápenitých, písčitých půdách a v nezastíněných polohách. Máte-li na zahradě tyto podmínky, není složité si celoročně atraktivní vřesoviště založit.

Vřesoviště by mělo na zahradě tvořit samostatnou partii, na které budete moci rostlinám zajistit specifické podmínky k růstu. Vřesovištní rostliny vyžadují lesní prostředí - tedy kyselou, dostatečně vzdušnou půdu, půdní vlhkost a polostín. Je-li podklad na vaší zahradě tvořen prahorním útvarem (žulou, rulou, čedičem apod.), máte situaci snazší, neboť tyto půdy jsou ob­vykle chudé na vápno a většinou je jen stačí vylepšit rašelinou, hrabankou a pískem a vřesovištní rostliny se tu budou cítit jako doma.

Sněhově bílá odrůda vřesu Alba Plena svítí v září a říjnu plnými květy na hustých, půl metru vysokých drnech.Naopak půdy, jejichž podloží je tvořeno vápencem, opukou nebo jílem, jsou alkalické a tady pouhé vylepšení humusem nestačí. Původní zeminu musíte odstranit alespoň do hloubky 40 cm a na místo navézt zcela nový materiál. Ten připravíte smícháním lesní hrabanky s rašelinou a listovkou a přidáním písku.

Správné místo pro vřesoviště

Pro vřesovištní záhon zvolte nejlépe místo, kam bude přes poledne a pokud možno i dopoledne dopadat stín. V jeho blízkosti by měla být také vodní plocha, aby zvlhčovala vzduch. Vřesoviště mů­že navazovat třeba na skalku jako její pokračování v rovině, může být též sa­mostatnou partií i v mírném svahu. Jemné zvlnění terénu je příhodné, krásně a přirozeně zde vyniknou skupiny vřesovištních ros­tlin, například mezi částečně zapuštěnými kameny nebo u starého vykotlaného pařezu.

Mnoho rostlin patřících do společenstva vřesovištní vegetace upřednostňuje vlhčí humózní půdu a polostín - především ro­do­dendrony a azalky, my se dnes ale zamě­říme na ty, které dávají přednost sušším a slunečným partiím. K nim náleží především vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica).

Péče po odkvětu
Vřesy
- Po odkvětu zastřihujte zaschlé laty, starší rostliny zjara zmlazujte.
Vřesovce
- Po odkvětu sestříhejte laty o 5-8 cm.

Pernetie zakrslá vytváří až metr široké polštářovité keříky.

Vřesy

Vřes u nás roste hojně na chudších půdách, v zahradě ho pěstujeme jen na uměle vytvořeném vřesovišti. Metlovitě větvené keříky jsou vysoké asi 30-40 cm a kvetou od července do září. Koupit je můžete v četných kultivarech, v bílé, červené, růžové a fialové barvě, v jednoduché či plnokvěté formě.

Vřes miluje slunce a písčitou či kamenitou půdu, vyhovuje mu substrát popsaný výše. A pozor, na rozdíl od vřesovců zcela nesnáší vápno!

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Vřesovce

Vřesovce bývají pro svou podobu často zaměňovány s vřesy, mají však jiné nároky. Na rozdíl od vřesu vyžadují chráněná stanoviště a propustnou půdu s přídavkem rašeliny a humusu, mají rády i přídavek vápencové drti. Rostou na slunci, ale dobře prospívají i v polostínu. Na zimu je vhodné je přikrývat, protože poměrně snadno namrzají.

Pernetie zašpičatělá dorůstá výšky až 1 metru a dvoumetrové šířky.Vřesovce se pěstují ve dvou základních druzích - vřesovec pleťový (Erica carnea) je vysoký maximálně 25 cm, a vy­kvétá v březnu a dubnu v různých barvách. Vřesovec těkavý (Erica vagans) je vyšší, má delší tmavě zelené listy a kvete koncem léta. Má také více kultivarů v rozmanitých barvách.

Další rostliny pro slunná vřesoviště

Kromě vřesů a vřesovců se na vřesoviště svým charakterem hodí i další rostliny. Z jehličnanů především jalovce v sloupovitých i poléhavých formách, dále kleče a břízy. Jako pozadí jsou hezké také brsleny, čilimníky, dřišťál a rakytník. Z nízkých trvalek jmenujme alespoň hvozdíky, náprstníky, tužebníky a mateřídoušku. Působivé jsou rovněž divizny a okrasné traviny.

text: Lucie Martínková, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem

04.12.2014 | Zahrada