Skip to content

Vyberte si letničky pro celou sezónu

Chcete-li zahradu obohatit rostlinami, které brzy po výsadbě rozkvetou a pak v květu dlouho vydrží, vyberte si letničky. Žijí sice jen jeden rok, ale kvetou opravdu celou sezonu.

Většina letniček nejlépe roste na plném slunci v propustné, středně bohaté půdě. Písčité půdy obohaťte kompostem stejně jako jílovité – do nich ale přidejte i písek. Krásenka (Cosmos), pojíchlup (Gazania) nebo lichořeřišnice (Tropae­olum) ocení pravidelné hnojení, ale třeba máky (Papaver) nebo šrucha (Portulaca) budou nejkrásnější na chudých vysýchavých místech: když je řádně přihnojíte dusíkatým nebo plným hnojivem, potrestají vás za horlivost slabým kvetením. Žádnou krasavici ale neurazíte draslíkem, který květ podporuje.

celý text

Správný začátek

Travnatá plocha je protkaná moderním ornamentem z letniček, který je reminiscencí na barokní zahrady.V této době se rozhoduje o tom, jak pestrá vaše zahrada letos v létě bude: nakupte proto semínka nebo si objednejte sadbu u zahradníka a naplánujte, kam a jak letničky vysadíte. Máte-li pařeniště, skleníček nebo mírně vytápěnou světlou chodbu se širokým parapetem, pusťte se do pěstování. Výsev se provádí do mělkých květináčů nebo misek. Substrát musí být sterilní, tedy zbavený chorob, škůdců a semen plevelů. Pokud chcete hodně šetřit, můžete prosít vlastní kompost a nechat jej v tenké vrstvě přemrznout. Mráz sice nezničí semena plevelů, ale zahubí zárodky většiny chorob a škůdců.

Pestrý letničkový záhon, který můžete snadno napodobit ve své zahradě: a) dvoutvárka (Dimorphoteca x hybrida), b) begonie (Begonia semperflorens), c) aksamitník (Tagetes patula), d) jiřinka (Dahlia x hybrida), e) pochvatec (Coleus blumei), f) sporýš (Verbena bonariensis), g) šalvěj (Salvia splendens).Teploty nemusí být vysoké, stačí 5–15 oC (podle teploty vám semínka vyklíčí dříve či později), a půda by měla být stále mírně vlhká. Největší chyba je nechat zaschnout naklíčené osivo: nový klíček z něj už nikdy nevyrazí.
 

Zasejete-li správně, nejdříve se objeví dvojice děložních lístků. Jakmile vyrazí krátký stonek a na něm se objeví první pravé lístky, můžete začít s opatrným přesazováním. Semenáče lze přesadit i víckrát (kořenový systém tím jen posílíte), ale jedno přesazení je nutné. Pro dopěstování se hodí malé květináčky, speciální misky nebo truhlíky. I v tomto případě je potřeba čistý a kvalitní substrát. Hnojte nejdříve plnými hnojivy, koncem dubna přejděte na hnojiva, která podporují kvetení (mají více draslíku).

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Co bude dál?

Pestrý letničkový záhon, který můžete snadno napodobit ve své zahradě.Ven můžete letničky sázet až po „zmrzlých“, tedy v polovině května, ale zahálet do té doby určitě nebudete. Čas, kdy poroste sadba, využijte k přesnému rozkreslení letničkového záhonu, propočítání potřebného počtu kusů a k přípravě plochy. Sázet je třeba na perfektně připravený (kyprý, odplevelený, zalitý) záhon, nejlépe v pozdním odpoledni. Sazenice opatrně vyjměte ze sadbovačů, abyste jim neporušili kořínky. Lopatkou vyhlubte jamku o něco větší, než je kořenový bal, a sazenici usaďte tak hluboko, jako byla v květníčku. Opatrně utužte povrch půdy a důkladně zalijte. Po 2–3 týdnech můžete začít hnojit, pokud jste ovšem neobohatili půdu o pomalu rozpustné zásobní hnojivo (Osmocote ap.).

Správná zálivka

Tradiční je lemování letničkových záhonů nízkým plůtkem ze zimostrázu (Buxus). Uvnitř formálního záhonu je bujná směs begonií, kopretin, aksamitníků a pestrolistých pochvatců.Během klíčení a růstu semenáčků zalévejte tak, aby půda byla stále mírně vlhká. Na záhonu je pak potřeba asi 20–25 l/m2 týdně. Záleží na teplotách, rychlosti větru, stanovišti, půdě a druhu květiny. Zalévejte raději méně často, ale důkladně, abyste podpořili vývoj kořenů v hlubší vrstvě půdy. Lepší je zalévat brzy ráno než večer, aby listy osušilo slunce a netvořila se na nich plíseň. Máte-li problémy s vodou, vyberte si méně náročné druhy: kromě máků a pojíchlupů třeba luštěnici (Cleome spinosa), starček (Senecio cineraria), pestrovku (Gomphrena globosa), petúnii (Petunia) nebo ostálku (Zinnia). Je-li půda vlhká, zkuste fuchsie (Fuchsia), tabák (Nicotiana), kejklířku (Mimulus) nebo macešky (Viola).

Dobrá péče

Spirála ze zimostrázu je vyplněna antukou a květinami. Motiv můžete uplatnit třeba na větším dvoře, jehož středem byl doposud travnatý kruh.O semenáčky se musíte starat jako o miminka: musí mít dost světla, ale ne prudké slunce, nesmí je utlačovat plevel a pást se na nich škůdci. Dospělé rostliny potřebují podobnou pozornost, ale už více vydrží. Správnou vlhkost a teplotu v půdě i ochranu proti plevelům zajistí mulč – tj. pokrytí půdy vrstvou organické hmoty. Běžná je drcená kůra nebo štěpka (nadrcené větve), přičemž vrstva by měla být silná 5 až 10 cm. Velkým nepřítelem letniček je plevel. Nejde jen o konkurenci při čerpání vody a živin, ale také o hostitele škůdců a chorob, kterým se v bujném nepřehledném porostu výborně daří. Proto je třeba záhony s letničkami pravidelně, ale opatrně plít (nepoškoďte letničkám kořínky).  Zrání semen potlačuje nasazování nových poupat, a tak je nutné odkvétající květy (které navíc záhon hyzdí) průběžně odstraňovat.   

Jak sázet?

Tradiční je lemování letničkových záhonů nízkým plůtkem ze zimostrázu (Buxus). Uvnitř formálního záhonu je bujná směs begonií, kopretin, aksamitníků a pestrolistých pochvatců.Ať už žijete ve sto let staré romantické vile, nebo v moderním neofunkcionalistickém domě, dokážete s letničkami na zahradě kouzla. Pracovat můžete i s prostorem: malou zahradu opticky zvětší studené romantické tóny, vzdálená místa v rozlehlé zahradě „přiblíží“ pestré ostré barvy. Velké skupiny a pruhy téhož druhu se hodí do rozlehlých zahrad, pestré směsi mnoha druhů vyniknou lépe v malé zahradě a opravdová „míchanice“ máků, straček, kopretin, koukolů a třeba macešek a chrp se hodí do venkovské zahrádky. V moderní zahradě uplatníte přísné tvary jednobarevných záhonů nebo třeba obdélník s pestrou, nahodile vysázenou směsí.

Máte na to čas?

Přestože je s letničkovým ornamentem trochu práce a jeho vymýšlení a vyměřování zabere spoustu času, určitě se stane opravdovým šperkem vaší zahrady. Nemusí vypadat jako ze zámku – můžete vytvořit úplně abstraktní „malbu“ ze skupin pestrých letniček, případně i z jarních cibulovin, které vyplní místo do „zmrzlých“. Zbytek zahrady může zabrat už jen zelený porost (stromy, keře a trávník) a s ním moc práce není. Přesto bude zahrada živá a veselá od jara do podzimu.

Zanechat komentář

Váš email nebude zveřejněn.

Partneři webu

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025