Nacházíte se zde: Home | Zahrada | Vytrvalá zahradní zelenina

Sléz pižmový. Mladé lístky a poupata můžete jíst v salátech, obsahuje slizovité...

Tisk | Diskuze (5) | Sdílet článek Facebook Twitter Google

Vytrvalá zahradní zelenina

Zahrada

Fotogalerie:

Každoročně vyrostou znovu, jsou jedlé i hezké. Chcete-li si ušetřit práci, některé jednoleté plodiny můžete kompletně nahradit trvalkami a začlenit je (s ohledem na jejich potřeby) do jedlého lesa jako bylinné patro. Kromě estetiky získáme i mnoho užitečných vztahů pro náš zahradní ekosystém.

S jednoletkami bychom tak úspěšní nebyli, přirozený vývoj by je brzy vyloučil ze hry, nebo by nás to stálo každé jaro hodně práce navíc. Proto jako podsadbu dřevin volíme raději rostliny žijící trvale, nebo alespoň dlouho.

Šlechtění dnešních zelenin z planých rostlin se po staletí ubíralo směrem k jednoletkám, ale stejně tak mohlo vytvářet i trvalky. Můžeme je nejen pěstovat, ale i dál šlechtit. A třeba vám některé už rostou před domem. Klasický špenát je například chabou náhražkou (chuťově i obsahem živin) za merlík všedobr, bršlici, kopřivu nebo mladé listy kostivalu. Brambory nám nahradí topinambury, které rostou u nás bez práce jako trvalka. Jednoletou cibuli i česnek můžeme nahradit sice menšími, ale vytrvalými a bujnými příbuznými. Mají více minerálů. Zelí a jiné brukvovité zeleniny zase nahradí divoká a vytrvalá Brassica oleracea a její kultivary, vysoká 1 až 2 metry. A tak by se dalo ještě dlouho pokračovat, sám jsem také teprve v procesu objevování něčeho již dávno někým objeveného. Rád se s vámi o tuto radost i neobvyklé chutě podělím.

Vždy však jezte jen to, co bezpečně znáte, a počítejte s možnostmi různých alergií, takže zkoušejte nové věci opatrně a postupně, na vlastní zodpovědnost.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Na špenát, do salátu, na kořenění

Bršlice kozí noha (Aegeopodium podagraria)

Nejchutnější a velmi hojná špenátovka, které se na zahrádce asi nezbavíte. Nebojujte s ní, je velmi léčivá, dělají se z ní čaje, dává se do polévky a špenát je z ní nejchutnější. Její typická vůně tepelnou úpravou mizí. Rozdrcenou lze přikládat na rány a bolavá místa. Římané ji pěstovali jako zeleninu, jedli syrové mladé lístky, jsou výživné a dobré na chleba. Přebírejte z ní její očividnou sílu, zdraví a vitalitu.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Celoroční zdroj chutných listů s anýzovou příchutí. Snižují kyselost kyselého ovoce při společném vaření, stonky jsou totiž sladké. Vyhovuje jí úrodná vlhčí půda, slunce, polostín.

Hluchavka bílá (Lamium album)

Mladé listy i květy chutnají po žampionech, výborná je i nasekaná do salátů, vařená na špenát nebo do polévky. Je to léčivka, zelenina plná cenných látek. Roste všude kolem sama, i bez naší péče.

Jitrocel vranožka (Plantago coronopus)

Chutnější než běžné jitrocele, hodí se do salátů nebo jej lze vařit. V Itálii je velmi ceněný a nezbytný do některých druhů míchaných salátů.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Někdy si něčeho nevážíme jen proto, že je to zdarma a roste to samo. Z mladých kopřiv je výborný špenát. Ovoce a zelenina zabalená do sušených listů kopřiv dlouho vydrží. Kopřiva je léčivá a nálev se doporučuje k mytí vlasů. Je to mateřská školka pro berušky, které žerou mšice, a jediná potrava housenek některých druhů motýlů. Chrání okolní rostliny před houbovými chorobami, shromažďuje těžko dostupné živiny svými kořeny a dává je dál, jícha z kopřiv je výborné hnojivo. Roste sama v půdě s dostatkem dusíku. Po pokosení starších kopřiv opět vyrostou mladé, vhodné k jídlu.

Kostival lékařský (Symphytum officinale)

Univerzální permakulturní bylina, akumulátor živin z hloubek. Její mladé listy a výhonky jsou po tepelné úpravě jedlé. Má vysoký obsah minerálů, bílkovin a vitaminu B12, strouhaný kořen je léčivý (vnější aplikace). Starší listy kostivalu lékařského obsahují alkaloidy, jejichž požívání ve velkém množství poškozuje játra. Příležitostné požívání rostliny je ale naprosto neškodné, obzvláště mladých listů. Zdá se, že poslední dobou šířené negativní zvěsti o škodlivosti kostivalu jsou záměrné, komerčního charakteru (kostival roste zdarma). Pokusy ve Velké Británii ukázaly, že jednohektarové pole kostivalu poskytne přibližně 8x více bílkovin než obilné pole a 50x více než dobytek, který se může pást na stejně velké pastvině. Proteiny v kostivalu lékařském jsou pro svou vyváženou strukturu aminokyselin z biologického hlediska vysoce hodnotné. Existují i vyšlechtěné formy s ještě vyšším obsahem bílkovin.

Jícha (zákvas) z kostivalu je výborné hnojivo, z listů je hnojivý mulč, po pokosení ihned obráží znovu. Můžete si založit záhonek (kostivalovnu) na jídlo i hnojení (občas pokosit a rozhodit na jiné záhony).

Krvavec menší (Sanguisorba minor)

Listy jsou jedlé syrové i vařené, mají lehce okurkovou příchuť. Po začátku kvetení hořkne, nemusíte ho ale nechat vykvést. Vyhovují mu sušší lehčí půdy, je vhodný na okraje záhonů a trávníků, roste i na loukách.

Křez úzkolistý (Diplotaxis tenuifolia)

Hodí se na dochucování salátů, chutná podobně jako řeřicha. Je vytrvalý jen při odebírání květenství, sám se ale vysemeňuje, takže o jeho množení se nemusíte starat.

Libeček (Levisticum officinale)

Bujná rostlina, výborné koření, je také léčivý. Má kladný vliv na okolní rostliny, potřebuje úrodnou a dostatečně vlhkou půdu, slunce, snese i polostín.

Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus)

Listy, lodyhy a poupata se jedí vařené, hlavně na jaře brzy v létě, než ztuhnou. Dříve se mu říkalo planý špenát, potrava našich předků. Listy jsou dobrým zdrojem železa. Třicet rostlin prý stačí při velké a časté konzumaci pro čtyři lidi. Pěstovaný v polostínu bude v létě měkčí.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Listy lze použít syrové do salátu nebo vařené. Léčí dýchací ústrojí. Vyhovuje mu polostín, humózní půda, roste především v lesích.

Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta)

Listy jsou dobrá náhrada špenátu. Vyžaduje vlhké stanoviště, roste zejména na vlhčích loukách.

Řeřicha širolistá (Lepidium latifolium)

Listy i kořeny se používají jako dochucovadlo, pálivá chuť, připomíná křen.

Sléz pižmový (Malva moschata)

Listy jsou vytrvalá náhrada za hlávkový salát. Krátkověká trvalka, která se často sama vysemení. Roste i na květnatých loukách, vyžaduje slunce a propustnou zahradní půdu.

Šťovíky zahradní i divoké (Rumex patientia, r. Acetosa)

Listy se používají k okyselování pokrmů, salátů, pro speciální polévky. Kořeny a květy jsou též jedlé. Má mnoho odrůd, vyšlechtěné zahradní formy jsou velmi chutné.

Zdrojovka sibiřská (Claytonia /montia/ sibirica)

Celoroční zdroj lístků do salátů, i v zimě. Má ráda vlhčí polostinné místo. Krátkověká trvalka, sama se vysemeňuje, je půdopokryvná.

Lípa jako vytrvalý salát!

Možná ještě nevíte, že hlávkový salát nejlépe nahradí lípa! To jsme trochu odbočili od tématu bylin, ale zkuste to. Pokud lípu nenecháte vyrůst a budete ji pravidelně zastřihávat a spásat u země, bude mít celý rok mladé měkké listy do salátů. Z velkých stromů jsou chutné jen mladé listy na jaře, ty starší se ale dají po tepelné úpravě také jíst. Jde jen o konzistenci. Lípa srdčitá, případně i lípa velkolistá, nebo kříženec obou, jménem lípa obecná, jsou dobré.

Náhrada za cibuli a česnek

Cibule prorůstavá, stromová (Allium cepa proliferum)

Vytrvalá, mrazuvzdorná forma cibule, místo semen plodí jedlé cibulky, má i jedlé listy. Nesnáší se s petrželí.

Cibule šalotka (Allium ascalonicum)

Nenáročná a vytrvalá cibule, vytváří pod zemí shluky cibulek, které můžete dále rozsazovat, má lepší chuť než běžná cibule a lze ji i sklizenou skladovat až dva roky.

Cibule zimní, sečka, ošlejch (Allium fistulosum)

Velmi mrazuvzdorná vytrvalá cibule, tvoří pacibulky. Listy lze sklízet i pod sněhem. Má více typů: čínský (různé variety), japonský a ruský. Čínský ošlejch prý není tak ostrý jako ruský, který zase nejlépe odolává mrazům.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Má chutné jedlé listy, vytváří rozsáhlé porosty v polostínu a vlhčí půdě. Listy jsou už venku ze země, ještě když na jaře může sněžit, výborná bezpracná zelenina. Vyrýpávat a vysazovat ho můžete až po odkvětu, začátkem léta nebo později. Vždy sázejte pohromadě shluky cibulek poblíž sebe, osamělé cibulky se pomaleji rozrůstají.