Zahrada darovaných radostí

Zahradu lze udělat s větší či menší péčí v podstatě z jakéhokoli kousku země. Třeba i z rokle, o kterou běžně ani okem nezavadíte. Taková, která rozhodně stojí za více než jeden pohled, vznikla v jižních Čechách u Nových Hradů.

„Na tomhle místě byla pouze bažina a rákos,“ popisuje majitel, „a zahradou protékal malý potůček. Zahrada tehdy patřila mému otci, a protože má rád vodu, rozhodl se, že zde vybuduje jezírko.“ Po letech převzal péči o zahradu syn, v té době však už vyžadovala celkovou rekonstrukci, a to včetně jezírka. „Za ta léta byl rybníček zanesený, bylo nutné ho vypustit a vyčistit, kolem něj jsem také postavil kamennou opěrnou zeď, která nyní částečně vystupuje z vody a působí společně s ní jako dekorativní prvek.“

Vytěžené bahno majitel rozvezl kolem rybníčku, půda v zahradě je proto různé kvality, v některých částech je ornice, jinde dokonce skála. Pro zarovnání terénu kolem jezírka byla použita zemina z vedlejší stráně, kterou majitel následně zpevnil opět kamennou opěrnou zdí. Nově vzniklý prostor pak využil pro zbudování zahradního posezení, které skýtá nejen závětří a ochranu před klimatickými vlivy, ale i výhled na celou zahradu.

První darované radosti

Když byly hotové základní terénní úpravy, potkal majitel zahradníka Ing. Pavla Chloubu. „V době, kdy jsme se poznali, jsem rekonstruoval zahradu,“ vysvětluje Pavel Chlouba, „a zbyly mi solitérní kusy staré 10 až 12 let. Nemohl jsem je prodat, protože vzhledem k jejich stáří hrozilo poměrně velké riziko, že se neujmou. Bylo mi líto je vyhodit, jedinou možností proto bylo darovat je někomu do zahrady.“ A jak se ukázalo, zahrada v rokli byla pro takové rostliny ideálním útočištěm. Byl v ní dostatek prostoru, poskytovala rozmanitou půdu, navíc byla z hlediska uspořádání a výsadby zcela nedotčená. Majitel s Pavlem Chloubou tedy určili místo pro první darovanou rostlinu.

Postupně pak stěhovali další a vždy hledali místo, kam který konkrétní solitér dát. Ovšem zmíněných několik kusů bylo málo, pokračovali tedy ve výsadbě dále a nyní společně zvelebují zahradu již pátým rokem. V režii majitele jsou terénní úpravy, Pavel Chlouba rozvinul celkovou koncepci a navrhuje výsadbu. „Základní kompozice zahrady vznikala spontánně, k solitérům jsme vysazovali další rostliny,“ pokračuje Pavel Chlouba, „až vznikly ucelenější, kompaktní záhony. Dnes je zahrada z tohoto pohledu víceméně hotová.“ 

Centrální bod: jezírko

Na vstupu je celý prostor jako na dlani. Centrálním bodem je rybníček, který je součástí kaskády několika rybníků v obci. Voda do něj přitéká z rybníka nad ním, dalším zdrojem je i studna v zahradě. Jde o koupací jezírko s rybami – jeseny, amury, tolstolobiky, jesetery a kapry. Podél břehu jsou vysázeny podsadbové rostliny, které mají rády vlhko a polostín, prostor odlehčí středně vysoké traviny a keře, listnaté stromy oživí během roku okolí vodní plochy proměnlivou barvou listů.

Je zde velká sbírka bohyšek neboli host, které zde mají ideální podmínky, navíc jde o oblíbené květiny majitele. Dále jsou zde vysoké hortenzie, které se opakují na různých místech zahrady, kromě toho kontryhel či kakost „Patricia“ s reflexním květem – jde o výraznou květinu se spíše slabými listy, která se však ve společnosti jiných rostlin proplete listovím, opře se o ně a vynikne. Prostor rozsvítí jarmanka (Astrantia) s osobitými květy, velmi zajímavé je rdesno (Persicaria amplexicaulis), kvetoucí růžově a červeně až od druhé poloviny léta. Za povšimnutí stojí také astilboides (Astilboides tabularis), půvabná vlhkomilná rostlina s velkými listy a převislými béžovými květy. 

Školka bonsají

Hned u vchodu do zahrady zaujme návštěvníka bříza s jasně bílým, jakoby latexem natřeným kmenem. Jde o břízu himálajskou (Betula jacquemontii), která si tuto barvu udržuje, i když je stará. Na opačné straně proti vstupu do zahrady je terén upravený do roviny. „Ta plocha byla velmi šikmá,“ popisuje majitel, „můj otec ji vyrovnal a já jsem tam později vybudoval 2,5 metru vysokou kamennou opěrnou zeď.

Nahoře jsme založili malou školku bonsají.“ Jde v podstatě opravdu o školku, neboť rostliny určené pro pěstování bonsají je vhodnější zpočátku ponechat růst ve volné půdě, za rok či dva je pak možné je začít tvarovat. Pro bonsaje, které nevyžadují tolik sluníčka, je již nyní vymezeno zákoutí za rumpálem se dvěma mohutnými trámovými lavicemi.

Darované radosti podruhé

Určujícím grafickým prvkem stráně u vstupu do zahrady je půlměsíc. Z něj se následně vyvinula kaskáda menších zídek, které působí plasticky a dodávají místu svébytný výraz. Svah je porostlý půdopokryvnou korunatkou (Stephanandra incisa ‘Crispa‘), ve vyšší části jsou vysazeny vajgélie (Weigela florida ‘Eva Rathke‘). Je tu i nová odrůda kaliny řasnaté, opět hortenzie, mezi nimi chelone, u nás nepříliš známá nízká trvalka s krásnými květy. V nižší části jsou pivoňky a podzimní sasanky.

Na terasách jsou vysazeny trsy nízkých kopretinek, dále brslen křídlatý a za ním okrasná jabloň Malus ‘Evereste‘. Svída květnatá – Cornus florida ‘Rainbow‘, je zajímavá jak svým žlutozeleným listem, tak následným podzimním vybarvením – je jako oheň – odstíny přecházejí od oranžové přes červenou po fialovou. Jeden kout zahrady je věnován pouze jehličnanům. „Vznikl za zvláštních okolností. Kolega zahradník odcházel do důchodu a ukončoval živnost. V prodejně mu zbyly nějaké rostliny, a protože nechtěl dělat výprodej, daroval nám je. Je to tedy jakýsi kout darovaných rostlin, pouze s výjimkou poměrně nové odrůdy túje Thuja plicata ‘4ever Goldy‘,“ uzavírá Pavel Chlouba.

text a foto: Dana D. Daňková, návrh zahrady a výsadba: Ing. Pavel Chlouba

Poslat Messengerem

16.04.2015 | Zahrada