.jpg)
_220x147.jpg "Sídlo Astley Castle v hrabství Warwickshire")
Kraj na severozápad od Londýna po staletí křižovaly dějiny. Bývalé opevněné šlechtické sídlo se nachází půl hodiny jízdy od rodiště Williama Shakespeara, blízko leží slavná historická města Leicester a Nottingham a velké průmyslové centrum Birmingham. Vodní příkop a nejstarší část kamenného panského domu pocházejí z 13. století, z období rané gotiky, zbývající část byla vybudována kolem r. 1555.
V seznamu vlastníků se kromě rodu Astley objevují také slavná jména příslušníků panovnických rodů, například král Eduard IV. a jeho dcera Alžběta z Yorku (15. a 16. století) či Jindřich VII. V r. 1960 byl objekt přestavěn na hotel, požár v r. 1978 jej takřka odsoudil k zániku. Ruiny, která zarůstala zelení a postupně mizela v náručí přírody, se ujala britská dobročinná organizace The Landmark Trust, zaměřená na záchranu historických staveb. V soutěži, které se zúčastnilo 12 architektonických ateliérů z celé Británie, zvítězil návrh londýnského studia Witherford Watson Mann Architects. Napomohlo tomu použití tradičního a nadčasového materiálu – ručně vyráběné pálené cihly.
Slovo autora |
| „Hledání trvanlivého a nadčasového stavebního materiálu nám zabralo mnoho času,“ říká architekt Freddie Phillipson, jeden ze spoluautorů návrhu. „Na jedné straně jsme si museli být jisti správnou barevností a výrazem, zároveň zdicí materiál musel umožnit spojení s nepravidelným původním kamenným zdivem při použití co nejmenšího množství malty. Cihla ideálně odpovídala našemu záměru zachovat kontinuitu a jednotu: je jemně barevná, jednoduchá, rozměrově a konstrukčně všestranná a vyvolává bohaté asociace.“ |
Probuzení Šípkové Růženky
Rekonstrukce vnesla do rozpadající se ruiny zarostlé trním nový život. Bývalá tvrz byla přestavěna na luxusní nájemní rekreační bydlení za přispění místních dobrovolníků, projekt byl financován z veřejných fondů zaměřených za záchranu britského kulturního dědictví a z individuálních darů od soukromých dárců. Ručně vyráběné cihly pocházejí z místní cihelny. Z nejzničenější části budovy vznikla jídelna pod širým nebem s výhledy na vstupní bránu, louky, hřbitov a kostel Panny Marie.
K jídelně přiléhají dvě podlaží, v přízemí je řada ložnic s koupelnami, v patře velký společný obývací prostor s kuchyní. Kdo by se domníval, že bydlení ve starém hradě je nepohodlné, mýlil by se. Prostorné místnosti, podlahové vytápění, krbová kamna, výtah, moderní vestavěné vybavení ze dřeva splňují i ty nejvyšší nároky na moderní pohodlí, historické kulisy pak dodávají velebnou atmosféru s nádechem královského majestátu.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Stavba působí jako koláž z kamene, starých a nových cihel. Pro každou fasádu byl – v návaznosti na strukturu kamenného zdiva – navržen jiný spárořez. Přechodové linie mezi historickými a novými konstrukcemi jsou zřetelně viditelné, ale jemné. Nové cihelné vyzdívky a dozdívky se dokázaly harmonicky přizpůsobit a doplnit trosky, které v některých místech vypadaly jako rozpadající se skála. Velkoformátová okna s dřevěnými rámy a ostěním hlubokým až 1,20 m zvýrazňují sílu stěn.
Dílo bylo v r. 2013 oceněno Stirlingovou cenou za architekturu a v r. 2014 zařazeno do výběru 50 nejlepších účastníků mezinárodní architektonické soutěže Brick Award, kterou vyhlašuje společnost Wienerberger.
text: Jitka Pálková, foto: archiv The Landmark Trust
