Zahrada jako z Ladova obrázku

Na místě malé svažité zahrady v sousedství rybníka a s výhledem do blízkého podhůří Šumavy býval původně ovocný sad. Před deseti lety se majitelé rozhodli udělat z něj útulné místo k odpočinku a také, což je dnes méně obvyklé, i k užitku.

"Byl tu pouze svah se stromy, žádný rybník,“ říká majitel pozemku, pan František. „Když jsme dostavěli dům, začali jsme upravovat zahradu. Pozemek okolo domu a část zahrady po jeho pravé straně upravila firma Antiaris z Českých Budějovic. Zbylá část zahrady – rybníček, jeho okolí, jezírka, to už je všechno naše práce. Firma pojala zahradu v moderním duchu, ale já se snažím o její přirozený ráz. Je možné, že kdyby dnes zahradu viděli, nelíbila by se jim,“ usmívá se majitel.

U vody jsou břízy a vrby, které k ní přirozeně patří, celkový ráz zahrady také přirozeně ladí s krajinou mimo pozemek – tedy s rybníkem a jeho okolím. „I ty smrky,“ pokračuje majitel, „sem maminka sázela, aby se spojilo přirozené okolí s naší zahradou. Teď se o zahradu stará celá rodina a její vzhled je výsledkem pravidelného stříhání, pletí a vysazování dalších rostlin.“

Malá kopie velkého rybníka

Trvá několik let, než zahrada takzvaně zaroste, než se z ní stane prostor, který pak stačí jen tvarovat a regulovat v něm růst rostlin. Dnes svým vzhledem přirozeně splývá s okolím. „Rybníček jsme dodělávali na dvakrát – v roce 2002 jsem najal bagr, udělali jsme jámu asi poloviční velikosti, než je teď, a nasadili tam ryby. Další rok jsme vybagrovali vyvýšené mělčiny po obvodu a vpředu směrem k domu je okolo rybníka nasucho vyskládaný kámen.“ Naturel majitele vyjadřuje třeba i plůtek z vrbových proutků.

„Loni jsme ho sázeli, jeden prut vedle druhého, letos už stříháme. Je to zelený živý plot, který nijak nenarušuje ráz zahrady s rybami v jezírku a kachnami na rybníčku.“ Aby zahrada zůstala čistá a bylo možné ji bez omezení užívat, mají kachny uzavřený prostor kolem zadní části rybníčku, kde se mohou volně pohybovat. Pro osázení břehu velkého rybníku zvolil majitel břízy a vrby, které do tohoto prostředí přirozeně patří.

Krásná po celý rok

V zahradě se střídají jehličnaté a listnaté dřeviny různých druhů a barev, je tu zlatý déšť, šípkové růže, dřišťál, borovice, kalina, buxus, skalník, okrasná slivoň, dominantní jalovec, rododendrony, šeřík, kultivar břízky se žlutými listy, jinou zeleň k barvě listů dodávají túje, sem tam prostor oživí okrasné trávy. „Po plotě se pne plamének,“ říká majitel, „ten vypadá hezky celý rok, protože v létě žlutě kvete a po odkvětu zbude bílé chmýří, které mu zůstane po celou zimu a vypadá také moc hezky, protože je jím úplně obalený.“

Dřeviny v zahradě oživuje podsadba z mochen, bohyšek, je zde i lomikámen a další druhy skalniček. Místo za domem je vyhrazeno kvetoucím keřům, trvalkám a letničkám. „První v zahradě kvetou v časném jaru blatouchy, které ještě smutnou zimní zahradu rozsvítí. Máme tu také asi čtyři keře vajgélií, ty mám hrozně rád, pro mě je to nejhezčí keř, je to krása, když jsou v plném květu. A kolem rybníka rostou vodní kosatce, tedy divoké lilie, daří se jim tu, máme je jak ve vodě, tak na mělčině až k suchému břehu.

Výhodou téhle zahrady je, že během roku pořád něco dorůstá a kvete, takže se stále mění a je krásná celý rok.“ Čím by byla zahrada bez příjemného posezení? „Pergolu jsme stavěli s dětmi sami. Je jednoduchá, sloupky stojí na betonových patkách, zakotveny jsou roxorovou tyčí – část je v patce a část v sloupku. Pergola je tak stabilní a současně izolovaná od země. Záměrně jsme nepoužili rovné trámy, ale olše tady z okolí rybníka. Nic rovného, já to nemám rád,“ uzavírá s úsměvem majitel.

text a foto: Dana D. Daňková

Poslat Messengerem

13.08.2015 | Zahrada