Pozemek o rozloze přibližně 1 400 m2 se nachází v okrajové části města Liberec ve východním svahu, těsně nad horní hranou lesa. Celkové převýšení území činí cca 6 m, přičemž přibližně polovinu této svažitosti má na svědomí prudký terénní zlom v severovýchodním rohu parcely, od kterého se území prudce svažuje dolů, do zalesněného údolí. Zalesněný svah, který se zahradou sousedí, je její velkou devízou. Zaručuje, že se zde nebude dále rozrůstat zástavba rodinných domů a že cenné výhledy z pozemku východním směrem zůstanou zachovány.
„Krásná zahrada je vždy výsledkem dobré spolupráce krajinářského architekta, zadavatele a realizátora. V případě zahrady v Liberci byla tato spolupráce nadstandardní již od samého počátku,“ říká Magdalena Smetanová z ateliéru krajinářské architektury in-site. Majitelé kontaktovali krajinářské architekty poprvé přibližně rok před zahájením stavby domu.
„Možnost zamyslet se na nad budoucím uspořádáním pozemku ještě předtím, než na něj poprvé vjede těžká technika, dovoluje krajinářskému architektovi maximálně využít zjevný i skrytý potenciál daného prostoru a společně s architektem domu zvolit nejvhodnější umístění stavby na pozemku. Také může majitelům ušetřit nejen finanční prostředky, ale i spoustu zklamání a omylů, které lze zpětně jen těžko napravit,“ říká autorka zahrady.
Dobrá rada: Úprava pozemku |
|
Hrubé terénní modelace na pozemku by měly být ideálně realizovány současně s navážkou zeminy pro stavbu domu. Na finální terén je pak možno vysít zelené hnojení, např. svazenku, které zajistí, že se pozemek nezaplevelí těžko potlačitelnými plevely a zároveň půdu obohatí o potřebné živiny a zamezí odplavování půdy za deště. Bonusem pak bude záplava modrých květů rostlin, která bude stavbu domu v prvním roce rámovat lépe než neutěšené rumiště. Po dokončení stavby lze svazenku posekat a sklizenou hmotu z pozemku odvézt na kompost, popřípadě v místě budoucích záhonů částečně zapravit do půdy. Finální úpravou pozemku je pak výsadba keřů a trvalek dle připraveného osazovacího plánu.
|
Dlouhý seznam přání
Majitelé měli jasnou představu: chtěli zahradu se vzdušnými výsadbami, která bude působit přirozeně, ve které se bude možné procházet, relaxovat, včetně například cvičení jógy, ale i pěstovat zeleninu. Zahradu, která bude v maximální možné míře provázána s domem; bude pracovat s komponovanými výhledy z oken domu, ale i z důležitých míst v rámci pozemku. Podstatným požadavkem bylo zachování vizuálního napojení na les na východě.
Protože mají silnou vazbu k Japonsku, jejich klíčovým požadavkem byly rostliny a prvky odkazující na styl japonských zahrad. Mezi ně patřilo především zahradní jezírko, solitérní kameny, čajový altán. Se zahradními architekty se zároveň shodli na tom, že zahrada by měla být, i přes japonské motivy, pocitově provázaná s krásným okolím a kontextem české krajiny. Důležité byly i praktické požadavky – vhodné místo pro podzemní nádrž na dešťovou vodu na zalévání, zeleninové záhony co nejblíže kuchyně, dřevník pro krbové dřevo blízko u domu, snadný přístup pro zahradní sekačku atd.
Už jste viděli? Zahrada v souladu s moderní architekturou
Výzva ve svahu
Dřevostavba pasivního domu byla situována v severozápadní části parcely tak, aby na severu před domem vznikl dostatek místa pro reprezentativní vstupní část a zároveň aby hlavní plocha zahrady na západ a na jih od domu poskytovala co největší pobytový prostor.
Spojení zahrady a domu zajišťují kromě hlavního vstupu také francouzská okna vedoucí na jižní a východní dřevěnou terasu. Hlavní vstup a parkovací stání navazují na příjezdovou komunikaci. Základovou desku domu bylo kvůli svažitosti pozemku nutné realizovat z velké části na navážce, mezi terasou u domu a hlavní pobytovou částí tak vznikl výškový rozdíl cca 1,8 m.
Toto velké převýšení bylo pro krajinářské architekty výzvou. Jak maximálně propojit dům a zahradu a vytvořit velké rovinaté pobytové plochy? Ty jsou nakonec na zahradě dvě: jedna „horní“ před jižní a východní terasou u domu a druhá „spodní“ pod východním svahem, který byl realizován co nejprudší, aby se maximálně ušetřilo místo pro rovinu. Po obou stranách domu je travnatý svah naopak rozvolněn. Obě úrovně travnatých teras jsou propojeny na dvou místech kamennými stupni.
Výběr ovocných stromů |
|
Majitelé si v zahradě přáli ovocné stromy. Jestliže se pozemek nachází v drsnějších klimatických podmínkách, jako v tomto případě, je vždy dobré kultivary ovocných stromů pořizovat v ovocné školce v blízkém okolí tak, aby bylo zaručeno, že jsou dřeviny adaptované na místní klima. Doporučit lze ovocné stromy ve formě vysokokmenu či polokmenu roubované na bujněji rostoucí podnože, které lépe koření a jsou celkově odolnější. Pozornost je nutné věnovat také volbě kultivarů, které by měly být odolné proti častým chorobám ovocných dřevin, především strupovitosti jabloní a šarce peckovin. Především v případě prostokořenných sazenic ovocných dřevin lze z důvodu příznivějších vláhových poměrů jednoznačně doporučit podzimní termín výsadeb.
|
Organické linie a kompoziční jednota
Hlavním motivem zahrady je hra s organickými liniemi, které vycházejí z modelace terénu. Tři suché kamenné zídky kopírují vrstevnice a dodávají zahradě vizuální zajímavost, dynamiku a zároveň určitý řád. V kompozici tvoří stabilní prvek, který je patrný po většinu měsíců v roce, a zároveň oddělují vždy dva různé druhy porostů: trávník / okrasné výsadby / trávník / luční porost. Prostřední zídka je vyšší a slouží také jako zeď opěrná.
V pravé japonské zahradě nesmí chybět vodní prvek. Zde je to malé jezírko, sycené dešťovými srážkami, konkrétně přepadem z podzemní nádrže na dešťovou vodu. V období beze srážek se může jezírko dočasně ocitnout zcela bez vody, proto je kromě vodních rostlin doplněno také pásem suchozemských trvalkových výsadeb, které svým habitem imitují vodní rostliny (a nahradí je, kdyby uschly).
Volba rostlin odráží místní přírodní podmínky, ale i přání majitelů, zejména výsadby inspirované Japonskem (rododendrony, plamének, hortenzie, traviny či japonské javory). Velký důraz byl kladen na to, aby si zahrada i přes japonské konotace zachovala přírodní ráz a vhodně navázala na přilehlý les. Finální výběr rostlin se omezil pouze na několik druhů, aby byla zajištěna kompoziční jednota zahrady. Opakování druhů a druhových kombinací v celém prostoru je velmi důležité.
Také jsme navštívili: Zahrada za hranicí všednosti
V ekologickém duchu
Majitelé zahradu vnímají jako svůj malý ráj, který jim byl svěřen do péče. Proto se, ve shodě s architekty, rozhodli jak při přípravě pozemku, tak při péči o rostliny nepoužívat herbicidy ani pesticidy. Ačkoliv to nebývá samozřejmostí, také realizační firma souhlasila s ekologickým přístupem. Při výsadbě rostlin nebyla využita ani mulčovací textilie, která negativně ovlivňuje půdní prostředí i růst rostlin.
Ekologický přístup je zjevný i ve vodním hospodářství, založeném na přednostním využití dešťové vody z podzemních nádrží. Zajišťují automatickou závlahu travnatých ploch, keře a výsadby pod automatickou závlahou nejsou. Byly zvoleny druhy a kultivary rostlin, jež snášejí místní klimatické podmínky. V období sucha je majitelé zalévají pomocí zahradní hadice, také dešťovou vodou z nádrží.
Koncepce zahrady |
|
Zahradu je možné pomyslně rozdělit na několik zón:
|
Autor:
Magdalena Smetanová, atelier in-site, www.in-site.cz
Realizace: Trees, s. r. o.
Text: Markéta Klocová | Foto: Tomáš Cetkovský
