Na zelené a vodní oáze, která získala titul Zahrada roku 2020 v rámci naší tradiční ankety Dům roku, je k nevíře hned několik věcí: za prvé to, že vznikla ze zanedbaného sadu a mokřadu prakticky v centru rušné obce na kraji Prahy. A také to, že byla vytvořena dříve než dům, se kterým se nyní harmonicky doplňuje.

Nejprve dům, pak úprava jeho okolí… Takový bývá obvyklý postup. V tomto případě ale majitel pozemku nevěděl, jestli kvůli vážné nemoci stačí dům dokončit. Rozhodl se proto z mokřadu a starého sadu umístěného v prudkém svahu nejprve vytvořit zahradu s altánem, aby manželce a dětem případně zanechal po sobě něco hezkého, a nikoli staveniště.

Pozitivním efektem tohoto postupu byl fakt, že si na altánu odzkoušel méně obvyklé stavební postupy a konstrukce, které pak s úspěchem využil i při stavbě domu. Ale pojďme zpátky k zahradě.

Výhodou členitého domu a členitého pozemku je fakt, že každý člen rodiny může ze svého pokoje vyjít přímo do zahrady a najít si v ní místo, kde může v klidu nerušeně relaxovat

Vodní ráj ze starého mokřadu

Více než tisíc metrů čtverečních tady zabírají vodní plochy – rybník, kaskáda jezírek, potok. Podmínky k jejich vytvoření byly ideální – vydatný zdroj spodní vody, který ovšem bylo nutné zregulovat a stáhnout do drenáží. Nyní napájí jak rybník a jezírka, tak automatický závlahový systém. Na okrajích pozemku zůstal zachovaný původní svah, vhodný pro vybudování potoku, kde voda stéká samospádem. Jezírka jsou doplněná čerpadly a dohromady vytvářejí uzavřený systém s cirkulací.

Přetékající voda odchází do rybníka. Na tom plave několik divokých hus. Aby zahradu majitelé ještě více oživili, koupili k nim i čtyři hnědé husice. Nejsou jedinými zvířaty, kterým se tady líbí – z nedaleké zámecké obory sem téměř denně na několik hodin dorazí i bažantí pár, jindy veverky. Vodní plochy přitahují i množství ptáků jako straky, sojky, konipásci, drozdi i ledňáčci. V letních měsících jsou u potoka a jezírek každodenně slyšet kvákající žáby.

Na okrajích pozemku zůstal zachovaný původní svah, vhodný pro vybudování potoka, v němž voda stéká samospádem do jezírka vybaveného čerpadlem Rybník zde byl snad odjakživa, ovšem v podstatně menším rozměru. Ten současný vznikl rozšířením a domodelováním jeho původní plochy

Rybník vznikl rozšířením a domodelováním jeho původní plochy, která zde byla snad odjakživa. Vybagrovala se jednotlivá zákoutí a malá pláž, dno se odbahnilo a prohloubilo. Vytvořily se i poloostrůvky, dřevěné molo, u kterého zaujme zakotvená malá veslice. Nejde pouze o dekoraci. Loďka je vděčnou zábavou pro děti a návštěvy a slouží i k zakrmování chovných ryb a jejich odlovu.

Také jsme navštívili: Zahradní harmonie v japonském stylu 

„Jsem narozený ve znamení Raka, možná proto vodu a šumění potoka ke svému životu potřebuju,“ říká majitel domu. A upozorňuje na starou vrbu na břehu. Vyhlédl si ji u potoka a zalíbila se mu natolik, že vzrostlý strom vykopal a nechal přesadit k rybníku. Přál si zde vytvořit zákoutí jako z pohledů Josefa Lady. Vrba tady ale není nejstarší. Na pozemku zůstalo zachováno několik původních a dnes dominantních olší, ty doplnily další vrby, které už vyrostly natolik, že odstiňují sousední domy.

Prosklená zimní zahrada navazuje na dům a ukrývá i letní kuchyni. Dodavatele systému jejího zasklení si majitel domu našel před časem v našem časopise Můj dům

Azalky a pěnišníky

Krásný výhled na rybník mají majitelé z přilehlého a ze dvou stran zcela proskleného altánu. Uvnitř se nachází nejen posezení, ale i plnohodnotná letní kuchyně. Vedle vzniklo zákoutí s ohništěm. Čestné místo zde má socha buddhy. Podobně jako kamenný obraz na protější stěně byla dovezená z Thajska.

Nejen terasu altánu a břehy rybníka a potoka lemují záhony s dřevinami a trvalkami. „Řekli jsme architektům, že máme rádi azalky a rododendrony, a oni je zakomponovali do záhonů a jsme spokojeni,“ konstatují majitelé. Kromě těchto dřevin jsou zde výrazně zastoupené i japonské javory, doplňuje je řada kvetoucích trvalek a cibulovin. Veškeré zahradní návrhy, modelace terénů i výsadby prováděl Ateliér Partero.

Majitelé mají rádi azalky a pěnišníky, zahradní architekti je proto zakomponovali na několika místech do záhonů

Architekti úspěšně dokázali propojit okolní krajinu se svými vizemi i přáním majitelů – mít zahradu podobnou arboretu. Původní koncept zůstává zachován. Rostliny se mění, pouze pokud některá zajde či vymrzne, pak ji nahradí většinou stejný druh.

Tip: Podívejte se na úžasnou zahradu, kde se veškerý život flóry odehrává na šesti azalkových ostrovech

Sad za domem

V části za domem vznikl malý sad s několika ovocnými stromy – jako vzpomínka na původní využití pozemku. V koutě je zde skryté posezení s kamennou lavičkou, která nabízí příležitost ukrýt se, třeba i s knížkou před ostatními, chce-li mít někdo z členů rodiny klid. Ateliér Partero dokázal každé části domu – dětským pokojům, jídelně, obývacímu pokoji, zimní zahradě i spa – vytvořit vlastní část zahrady tak, aby se navzájem neomezovaly ani nerušily. Toho si majitelé stále více cení.

Za garážemi je ukryto několik zvýšených záhonů, kde majitelka pěstuje základní druhy zeleniny a bylinky do kuchyně. Péče o tak velký prostor ale rozhodně není tolik náročná, jak byste čekali, také díky automatickému závlahovému systému, který dává vodu rostlinám i trávníku. Ten je díky tomu krásně zelený a hustý. Tráva, dřeviny a trvalky vyžadují větší údržbu pouze na jaře a na podzim, kdy je třeba odstranit suché a odumřelé části, provést základní a tvarovací řez, doplnit živiny. Zvládnou to vždy dva lidé během dvou dnů. I to je vlastně k nevíře. A po zbytek roku slouží místo hlavně k relaxaci a odpočinku.

Za domem se nachází velký pobytový trávník kruhového tvaru, vhodný ke hrám i k lenošení. Na něj pak navazuje malý ovocný sad jako připomínka původního využití pozemku

logo MessengerPoslat Messengerem