Určitě to také tak máte, jaro a léto jsou na zahradě prostě tím nejlepším obdobím, kdy tu každý rád tráví dlouhé hodiny ideálně každý den nebo minimálně o víkendu. Může za to samozřejmě dobré počasí a dlouhý den, ale také fakt, že zahrada v této době bují, voní, kvete a později i plodí. Od dubna přibližně do listopadu je stále na co se dívat, problémy ale nastávají ve chvíli, kdy opadá poslední pestré listí a začne se krátit den.
Na co se dívat ve chvílích, když už nic nekvete, trávník se už moc nezelená a na stromech už se nečervená sladké ovoce? Konec podzimu a zima jsou ve znamení zpomalení. Příroda přechází do konečné fáze a přichází na řadu zajímavé detaily. Začnete totiž objevovat to, co bylo očím skryto v době, kdy byly všechny stromy a keře olistěné a veškerou pozornost na sebe strhávaly pestré květiny. V celoroční zahradě by určitě neměly chybět rostliny se zajímavou borkou nebo pestrobarevnými výhony. Nevšední divadlo zahrají jemné listy okrasných trav a dekorativní semeníky některých druhů trvalek, kterým to nejvíc sluší při první nadílce sněhu a při námraze.
Zima pro mnohé bývá nudná také díky nedostatku zelené barvy, ale i to jde vyřešit tím, že si na zahradu vysadíte některé druhy stálezelených rostlin. Není řeč pouze o dřevinách, existují dokonce i stálezelené trvalky.
| Desatero pro celoročně krásnou zahradu |
| 1) Základem je kvalitní koncept, který stojí za estetickou působností i funkčností celé zahrady. 2) Nejnáročnější období působnosti zahrady je zima. Při plánování zahrady se zaměřte i na drobné detaily, kterých si v této roční době budete všímat. 3) V celoročně krásné zahradě hrají důležitou roli materiály. Nesnažte se je překombinovat, v jedné zahradě by neměla být použita více než trojice různorodých hmot. 4) Stálezelené dřeviny do zahrady patří, protože v zimě vyřeší nedostatek zelené barvy, která působí nejen pro naše oči jako balzám na duši. Jen se to nesmí přehánět, je jim totiž právem vytýkána strnulost a až fádní vzhled. 5) I mezi stálezelenými dřevinami se najdou proměnlivé výjimky. Zkuste třeba borovici kleč (Pinus mugo ´Midwinter Fire´), která se během zimy ze svěže zelené barvy přebarví do zlatých tónů, kterých si na zahradě všimne úplně každý. 6) Do zahrady se budete stále rádi vracet i díky pestrým barvám. V zimě si určitě všimnete plodů na větvích dřevin nebo pestrých výhonů některých keřů. 7) V detailu je krása, což platí také v případě v zimě kvetoucích rostlin. Květy v zimě sice nejsou velké a ani příliš pestré, ale i tak zahradu probudí ze zimního spánku. 8) Na konci sezony si začnete všímat i zajímavé struktury rostlin nebo jejich textury, proto i na tento aspekt při výběru rostlin myslete. 9) Předjarní čekání na probuzení přírody zkrátí a zpříjemní svými barvami drobné cibuloviny. 10) Během zimy se budete nejvíce pohybovat v blízkosti domu, takže si podívanou připravte poblíž terasy nebo tam, kam dobře uvidíte z okna. |
Pozvěte do své zahrady krásné barvy
Zima je na pestré barvy skoupá, což je přirozený jev, protože naprostá většina rostlin dokvetla a přišla o své listy. V rostlinném sortimentu se ale i tak najdou dřeviny, které drží na svých větvích dlouho do zimy pestré plody, které přece jen zahradu zkrášlí. Bobule sice nevydrží na větvích příliš dlouho, protože si na nich pochutnají ptáci, kteří neodlétají za teplem, ale i tak je to stále ještě nedoceněný prvek v zahradě.
Čtěte také: Zahrada před zimou: Co je třeba udělat, aby ji ve zdraví přečkala?
Barevnými plody se pokocháte na větvích hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea), které se staly oblíbené i ve floristice díky žluté, oranžové i korálově červené barvě. Stejně tak určitě stojí za zmínku různé druhy hlohů (Crataegus) nebo skalníků (Cotoneaster), jejichž bobule se barví do odstínů červené. A pokud jste už nesklidili rakytník (Hippophae rhamnoides), i ten drží plody na větvích i v mrazivé zimě, kdy se i mnohem lépe sklízejí. Barvy do zahrady lze pozvat i prostřednictvím v zimě kvetoucích trvalek a keřů, a jaké to jsou?
| Dřeviny, jejichž plody drží na větvích dlouho do zimy: dřišťál Thunbergův – Berberis thunbergii – IV až I skalník Dammerův – Cotoneaster dammeri – VII až XI hloh jednosemenný – Crataegus monogyna – VIII až I brslen křídlatý – Euonymus alatus – IX až XII cesmína obecná – Ilex aquifolium – IX až XII hlohyně šarlatová – Pyracantha coccinea – IX až XII tis červený – Taxus baccata – IX až XII kalina obecná – Viburnum opulus – VIII až XII kdoulovec japonský – Chaenomeles japonica – IX až I rakytník řešetlákový – Hippophae rhamnoides – IX až XI ptačí zob vejčitolistý – Ligustrum ovalifolium – X až II |
Nejkrásnější jsou bez listů
Pokud vám na zahradě rostou také některé kultivary okrasných svíd neboli dřínů, pak nám jistě dáte za pravdu. Pestré výhony totiž vyniknou teprve po opadu listů. S jejich barvou to ale není ani tak snadné, pestrou borkou jsou totiž vybavené jen mladé jedno- nebo dvouleté výhony, ty starší už barvu ztrácí. Proto je nutné v předjaří každý rok staré dřevo odstranit co nejníže, aby ho během sezony nahradily mladé pruty.
Zajímavou podívanou připraví třeba svída krvavá (Cornus sanguinea ´Midwinter Fire´) s výhony v oranžově růžových tónech, dřín bílý (C. alba ´Sibirica´) v temně červené barvě a dřín výběžkatý (C. stolonofera ´Flaviramea´) s výhony v hráškově zelené. Podobně jako dříny vyniknou i stromy s atraktivní borkou. Ta totiž může být u některých druhů zvrásněná, odlupčivá nebo třeba pruhovaná.
I do své zahrady můžete vysadit některý z pyžamových javorů (Acer), které skutečně vypadají, jako by se oblékly do pruhovaného pyžama. Dobrým příkladem je javor Davidův (A. davidii), břízy (Betula) zase vytvoří barevný kontrast, jejich kmeny se totiž většinou barví do bílé barvy, ale existují i druhy s borkou s oranžovým nádechem.
Trávy nikdy nezklamou
Zřejmě nejvděčnějšími rostlinami pro vytvoření celoročního efektu na zahradě jsou okrasné traviny. Ty ve výsadbách fungují přibližně od května do konce února, kdy je třeba jejich suché listy seříznout, aby je mohly nahradit opět ty mladé. Na podzim se většina druhů barví do okrových tónů, ale najdou se i červenolisté výjimky. Dobrým příkladem je třeba lalang válcovitý (Imperata cylindrica ´Red Baron´) nebo proso prutnaté (Panicum virgatum ´Shenandoah´).
Mohlo by vás zajímat: Na zahradní odpad pěkně chytře
Kromě toho, že se trávy postarají o zajímavou podívanou hlavně v trvalkových záhonech, kde se i přes zimu mohou doplňovat se suchými semeníky trvalek, oceníte u nich také jejich dynamiku. I v sebemenším poryvu větru se totiž roztančí a navíc i příjemně šumí, takže bude postaráno i o poslech příjemné přírodní hudby. Pokud se ale ptáte, kdy jsou trávy úplně nejkrásnější, pak je to jednoznačně chvíle, kdy je ozdobí přírodní stříbro ranní námrazy nebo lehká sněhová pokrývka.
| Vykvetou i pod sněhovou peřinou: Vilíny – Hamamelis sp. – keře nebo keřovitě rostoucí stromky, některé druhy kvetou v lednu a únoru žlutými, oranžovými nebo karmínovými květy. Kalina bodnantská – Viburnum x bodnanatense ´Dawn´ – vzrůstný keř, který vykvétá nejčastěji v únoru, ale pokud je počasí teplé, vykvete i dříve světle růžovými shluky drobných květů. Podobně tomu je i s příbuznou kalinou vonnou (V. x farreri). Jasmín nahokvětý – Jasminum nudiflorum – stále ještě málo doceněná popínavá nebo spíše šplhavá dřevina s celoročně zelenými výhony. Kvete v únoru žlutými, smetanovými nebo oranžovými květy. Sama se nepopíná, lze ji ale opřít o stěnu nebo ji nechat naopak splývat ze zídky nebo ze střešní zahrady. Vřesovec pleťový – Erica carnea – ne že by v zimě přímo kvetl, některé kultivary ale na stálezelených větvičkách mají velké množství poupat, takže to vlastně vypadá, jako by tento vřesovištní druh kvetl. Dřín obecný – Cornus mas – keř nebo keřovitě rostoucí stromek domácího původu kvete sytě žlutými květy nejčastěji v březnu, ale mnohdy vykvete i v průběhu února. |
Text a foto: Lucie Peukertová
Tip pro vás: Spoustu článků o zahradě a zahradničení najdete také na www.dumabyt.cz
