Majitelé tohoto zeleného zátiší jsou milí mladí manželé s ježatým chlapečkem a vlčákem-recesistou. Paní domu je jemná krajková bytost a rozpoutané živly a brutalita zpřevráceného pozemku po skončení stavby ji nejspíš trochu vyděsily, a tak do koncipování zahrady žádnými požadavky nevstupovala; svou vkusnou ženskou rukou vládne uspořádání interiéru domu.
O to větší nadšení do boje s haldami stavebního nepořádku projevil majitel toho všeho nadělení. Je to muž přesného technického mozku, perfekcionalista všechna čest. Proto také uměl hned zpočátku to, co by měl znát na začátku cesty každý majitel nového pozemku. Pojmenoval si bez iluzí výhody a vady svojí parcely. Při hloubení základů si prohlédl složení geologických vrstev a hloubku ornice. Hydrogeologickým průzkumem dal určit riziková místa na pozemku (a skutečně tam ohrožená místa byla!). A v neposlední řadě – reálně odhadl budoucí každodenní potřeby rodiny.
Přednosti a vady
Nejspíš existuje dokonalá parcela, kam zahradní architekt přijde v bělostné haleně a za zpěvu ptactva nebeského a pod klenbou z duhy dotvoří lehkým dotykem to božské dílo. Někde taková parcela určitě je, se mnou se zatím minula. Já znám spíš ty stavbou zválené pozemky na vykoupené zemědělské půdě, kde život měl těžký úděl už před tím, než oněch pár set metrů krajiny převálcovaly stavební stroje. Ač zhypnotizováni majetnickou pýchou, snažme se proto objektivně posoudit nejen půvaby, ale i zápory svého budoucího domova.
Mezi cenné vlastnosti parcel pro zahrady obecně patří dobrá vazba na okolí, půvabný výhled do kraje (nebo alespoň na pěknou dominantu), vzrostlé stromy v okolí a také možnost vhodné orientace obytných místností vůči světovým stranám. Můj žebříček favoritů je jihozápad, jihovýchod, jih. K těm vadám, které ale musíme často přibrat jako nechtěné věno, se jistě počítá blízkost rušné komunikace, obtížné vytvoření pohledových clon ochraňujících soukromí, extrémní svažitost terénu, zdroj vody k užitkovým účelům pouze z vodovodního řadu, velké množství polétavých prachových částic z orné půdy v bezprostředním okolí a samozřejmě i ladem ležící zaplevelené pozemky v nejbližším sousedství.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Nechtít nemožné, ale neslevovat z možného
V našem případě byl nesporným kladem velkolepý, dá se říci panoramatický výhled do kraje. Jistým hendikepem je poněkud nemastná neslaná modelace terénu. Tak trochu rovina, trochu svážek, žádná významná adresa, jen samé nimrání se s detailem. Vážnějším problémem byla výrazná disproporce půdorysu zahrady – je to špičatě nepřátelský ostrohranný trojúhelník. A ještě si přisadím: hned v sousedství pole, každoročně doorávané do jiné hranice. Každý problém je tu ale od toho, aby se vyřešil.
Proto první rada, kterou by majitelé této zahrady mohli všem budoucím následovníkům dát, zní: Reálně si určete, jaké vlastnosti zrovna váš pozemek má. Nechtějte nemožné, ale neslevujte z možného. Už bylo řečeno, že podívat se na složení geologických vrstev je užitečné. Tyto vrstvy nás informují o propustnosti podorničního podloží pro vodu a také o perspektivách růstu, zvláště stromů. Pokud zjistíme, že se dá očekávat extrémně vodopropustné podloží, například z nějaké zvětralé horniny, neočekávejme, že tam budou dobře prospívat vlhkomilné rostliny, byť sázené do kapes s dobrým substrátem. Naopak některé vrstvy mohou být tak nepropustné, že vykopané sázecí jámy se po dešti naplní vodou jako kuchyňské hrnce a citlivým rostlinám uhnijí kořeny.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Netvařme se, že nemáme děti, když je máme
Co to ještě moudrého majitel dnešní zahrady udělal? No přece reálně odhadl praktické potřeby rodiny. Dva zaměstnaní lidé, temperamentní kluk, jeho smečka a pes. Zahrada musí tedy potěšit srdce, avšak zároveň poskytovat prostor pro hru. Zahrady jsou proměňující se živí tvorové a s tím je zde počítáno. Stromy a dřeviny, které nechávají dnes dost místa pro trávník, budou s ubíhajícím časem svým objemem více pronikat do prostoru, rozčlení jej a zaberou své místo na úkor již tolik nepotřebného trávníku.
Takže je na místě další rada: Netvařme se, že nemáme děti, když je máme! Z těchto zadání vznikla zahrada, kterou tentokrát představujeme – obraz potřeb a zálib jejích majitelů. Svahy se neřešily problémovými tradičními skalkami, ale všechny nerovnosti terénu byly zkroceny do terásek kotvených pravými dřevěnými palisádami z penetrovaného dřeva. Vznikla tak dřevěná „skalka“, dřevěná zelinářská zahrada a dřevěné obrubníky. Vše je upravené a k venkovskému domu milé.
Na zpevněných plochách jsou položeny velmi pěkné světloučké teraco dlaždice a je třeba říci, že je to příjemné osvěžení vedle nekonečných ploch stále stejných zámkových dlažeb. Tohle je zahrádka, která vás jistě neomráčí nafouklou divadelní manýrou japonizujících motivů bez významu, patetických večerních iluminací či obřích kamenů trčících bez důvodu jak vykotlaný zub nemohoucího zahradníka. S touhle je to jako když se vkrádá láska. Malý detail vedle jednoduchého obrázku. Neunaví, neomrzí. Zestárne s těmi, kteří ji založili.
text: Eva Vodrážková, foto autorka
