Dům ze 17. století s hospodářskými staveními a krásně vydlážděným kamenným dvorem si manželé koupili v roce 1964, nejdřív jako venkovskou chalupu pro úniky z velkoměsta, kde tenkrát žili. Pán býval poměrně významným architektem, paní zase velmi dobře znala rostliny. Vzájemně se tak skvěle doplňovali a doplňují – své dílo stále nepovažují za hotové. Pořád je co vylepšovat, doplňovat.
Přes zahradu do krajiny
Pozemek se rozkládá na západním svahu údolí potoka. Na začátku se zahradě podobalo jen bezprostřední okolí domu, zbytek pokrývaly pastviny s křovinami. Při zakládání zahrady byly velké stromy ponechány jako kostra budoucí zahrady, která se nyní přirozeně prolíná s okolní krajinou.
Od domu vejdete do tajemného království kovanou brankou v kamenné zdi. Ocitnete se na terase s kamennou studnou a spoustou voňavých květin. Po schodech sejdete na perfektní plochu rekreačního trávníku, oddělenou od volných ploch živým plotem z tisu.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Vstupujete do otevřeného údolí
Opakem pravidelných ploch je navazující terén, který majitelé vymodelovali do plynulých vln; vypadají jako by je vyhladil během tisíců let potok. Vstupujete do otevřeného údolí a míjíte další zajímavé místo: menší uzavřenou zahrádku obklopenou živým plotem z červeného buku.
Scházíte do mělkého údolí a můžete se dát několika směry – k jezírku, ke sbírkám dřevin na jižní straně anebo k potoku do hajních porostů na hranici pozemku.
Kontrasty i harmonie
Kontrast nespočívá jen v celkovém řešení. Záliba v protikladech se projevila i při zakládání smíšených záhonů: tmavě zelená tisová stěna je vynikajícím pozadím pro bílý (bílo-stříbřitý) záhon, ovšem ještě víc vás probudí žlutý záhon odrážející se od červenohnědého listí bukové stěny.
Krásná je vodní zahrada – v mělkém terénním zářezu do čistých travnatých ploch leží jezírko elegantního tvaru. Již na první pohled je patrná harmonie měkkých křivek terénu a pobřežních linií. Zdůrazňují je bohaté pobřežní porosty, s dominantní skupinou mohutných vlhkomilných rostlin.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Pověstná sbírka
Tvoříte-li zahradu na velké ploše padesát let, nejspíš stejně jako majitelé shromáždíte úctyhodnou sbírku rostlin. Výběr rostlin je přizpůsoben místním podmínkám: zásaditá půda, mrazová kotlina. Mnohé druhy jsou vzácné, jiné naopak úplně běžné, osvědčené. Kamenné stěny domu i zahradní zdi jsou obrostlé sbírkami popínavých dřevin. Odrůdy keřových i popínavých růží tu počítají na stovky (počet kolísá mezi dvěma až třemi sty). V kompozicích se uplatňují nejen rostliny okrasné květy, ale i druhy, které mají zajímavý list.
Hra s barvami
Kromě bílého a žlutého záhonu tu najdeme také další: romantický modro-růžový, lehce „dekadentní“ šarlatově-fialový nebo letní záhon ve žhavých tónech od žluté přes oranžovou až po červenou. U staré stodoly, kde je příjemná místnost pro posezení s pohledem do zahrady, je záhon osázený sezonním modrým a bílým agapantem (Agapanthus). Po něm rozkvétá Kniphophia („Kleopatřina jehla“) s vysokými limetkovo-citronovými květenstvími.
Stále se něco děje
Od časného jara rozkvétají jarní cibuloviny – na záhonech a také v podrostu stromů hajní partie. Po nich přijdou ke slovu vistárie a okrasné třešně a skalničky ve štěrkovém záhoně. Bahenní prvosenky, kosatce, čechravy, denivky a spousta dalších druhů kolem vody jsou nejkrásnější v červnu. Jejich krásu postupně podpoří pivoňky a spousty plaménků a růží. Létu kralují trvalkové záhony a květináče s exotickými sezonními rostlinami a neúnavně zdobí až do podzimu. Ani pak zahrada nevypadá smutně: rozhoří se barevnými listy s červenými ohníčky šípků a dalších nápadných plodů.
text a foto: Jana Pyšková
