Když se staví dům, nebývá jeho okolí právě nejvhodnější pro založení zahrady. Přípravu pozemku pro sázení si organizoval majitel sám, plochu vyklidil a nechal na ni navést několik náklaďáků ornice ze skrývky. Zemina se zdála být v nejlepším pořádku, ale jak se zanedlouho ukázalo, spolu s dalšími faktory se z ní brzy stala mazlavá plastelína, ve které nechtělo nic růst.
Profesionální firma, která později během dvou dnů a za mnoho tisíc korun zahradu podle projektu vysázela, si také s přípravou hlavu nelámala. Ne příliš motivovaní zaměstnanci nacpali rostliny bez milosti do malých jamek s tím, že už si musí nějak poradit sami.
Podle toho to pak zpočátku i vypadalo: živořící a málo kvetoucí jedinci žalovali a my jsme si lámali hlavu, jak celou situaci vylepšit. V nejožehavějších místech jsme pak museli přistoupit i k radikálním řešením zahrnujícím výměnu zeminy a její hluboké prokypření s organickým substrátem a hnojivem. Na ostatních záhonech jsme snížili příliš vysokou vrstvu mulče z drcené borky na optimálních 5 cm a pravidelně přihnojovali a zalévali. Zbytek si už zařídila příroda sama především tím, že do zmrtvělé půdy opět nastěhovala život v podobě užitečných mikroorganismů, žížal a podobně. A výsledky se pomalu dostavovaly, rostliny přestaly zasychat a pustily se do bujného růstu.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Těsný kontakt s vodou
Dům je poměrně velký a otočený tak, že na parcele o velikosti přes 800 m2 zabírá hodně místa. Zahrada za domem proto nemá velkou hloubku, což jsem se v projektu snažil různými způsoby vyřešit. Cílem architektonického ztvárnění bylo dosažení maximální jednoty domu a zahrady. Proto jsem použil délky, úhly a směry z určitých částí domu i v zahradě, konkrétně při řešení opěrné zídky, vedení cest, tvarování terasy i jezírka. Hlavním tvarem se tedy staly části osmiúhelníku a obdélníku, které se na domě vyskytují. Tyto ryze geometrické linie nacházejí svou protiváhu ve tvarosloví záhonů a okrajů trávníku po obvodu zahrady, jež jsou naopak v měkkých vlnovkách.
Hlavní plochu tvoří kvalitní trávník, který propůjčuje zahradě pocit velkého a také volného prostoru. Originální řešení představuje okrasné jezírko v těsné blízkosti domu a terasy. Umístil jsem ho zde proto, aby kontakt s vodou byl co nejintenzivnější. Fascinující život v jezírku i kolem něho tak můžeme pozorovat z terasy i domu. Praxe jednoznačně ukazuje, že takové řešení je zcela ideální. Někomu by snad voda vedle základů naháněla hrůzu, ale při kvalitních materiálech a profesionálním provedení se není čeho obávat. Konstrukce jezírka je ušitá přesně na míru. I přes malou plochu jsme dosáhli hloubku přes jeden metr, což zajišťuje velmi dobré přezimování ryb, a navíc silně omezuje přehřívání vody v létě.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Konec útěků do přírody
Jiným velkým dílem v zahradě je opěrná zídka a přilehlá malá fontána na mlýnském kameni. Do dnešních dnů mi majitel neprozradil, kolik ho tento můj nápad stál, ale jen několik týdnů trvalo, než dva zruční řemeslníci vystavěli z úlomků pískovce přední část zídky… Zahradní fontána má v podzemí rezervoár s čerpadlem, aby voda obíhala v uzavřeném okruhu.
Skladba rostlin na záhonech je velmi pestrá a orientuje se především na kvetoucí keře, růže a trvalky. Své místo tu našly i menší stromky, jako jsou sakury a okrasná jabloň, ve kterých si mohou ptáci stavět hnízda. Příspěvkem k ekologii je i výsadba domácích keřů jako je dřín a podobně. Stálezelené jehličiny jsou zastoupeny jen v případech, kde bývají vzhledem ke svým vlastnostem nepostradatelné, tedy ve funkci optického odclonění pozemku. Rovněž v zimě je jejich zeleň příjemná na pohled v jinak posmutnělé zahradě.
Majitelé žili předtím, než si postavili tento zajímavý dům, v paneláku, a každý týden utíkali na chalupu v horách. Vlastní zahrada je hodně změnila. Zjistili, že už nemají před čím a kam utíkat.
| Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku. |
Než založíte zahradu
– Zemina (ornice), která se odbagruje a deponuje z ploch polí, na nichž se léta zemědělsky hospodařilo, nebývá zpravidla příliš kvalitní. Mezi největší problémy patří nedostatek humusu, velká zásoba semen plevelů, jednostranné přehnojení určitým prvkem a nedostatek jiných, zbytky herbicidů a jiných chemických přípravků, nízká nebo žádná biologická činnost mikroorganismů.
– Již při výběru pozemku věnujte velkou pozornost kvalitě a vlastnostem půdy. Na svazích bývá někdy mnoho kamení již v horních vrstvách, půdy jsou pak často těžké a mazlavé, tvrdnou jako beton. Je velmi pracné a nákladné takový materiál přeměnit v zahradní zeminu.
text: Jiří Prouza, foto: autor
