Zahrada kvete v podstatě celoročně, ve střední části prostor prosvětlují třapatka zářivá – Rudbeckia „Goldsturm“, růžový rozchodník – Sedum telephium „Matrona“ a vřes obecný – Calluna vulgaris. V pozadí se vyjímají dřeviny – temně fi alové listy myrobalánu třešňového – Prunus cerasifera Nigra, v kontrastu s ním vyniká javor jasanolistý – Acer negundo Flamingo. Mezi nimi vyrůstá úzká odrůda smrku – Picea excelsior Cupressina.
01 z 8
Odpočinkový prostor osvěžuje jezírko a díky němu, skladbě rostlin i celkové koncepci zahrady tu žije i mnoho ještěrek, žab a hnízdí spousta ptáků, celá zahrada funguje jako biotop.
02 z 8
Hojně se vyskytující rozchodník – Sedum telephium „Matrona“ a červenooranžový záplevák podzimní – Helenium autumnale doplňuje zářivě žlutý rákosík japonský – Hakenochloa macra – méně známá tráva, která vytváří bohaté trsy.
03 z 8
Nejjižnější část zahrady je trochu ve stínu lužního lesa, byly zde proto ponechány původní stromy, jako podsadba zde rostou stálezelené kaliny, rododendrony, hosty a podobně.
04 z 8
Okrasná zahrada na okraji českobudějovické pánve s výhledem na předhůří Šumavy působí zcela přirozeně.
05 z 8
Díky velikosti zahrady bylo možné vysadit i velké množství keřů a stromů – například vlevo borovici hustokvětou – Pinus densifl ora „Umbraculifera“, uprostřed v popředí lýkovec – Daphne, vpravo pak jalovec čínský – Juniperus chinensis „Stricta“. Plasticitu prostoru dodají vzrostlé smrky v pozadí – úzký Picea omorika – Pančičův a Picea omorika „Pendula“.
06 z 8
Stinnější spodní část zahrady prosvětlují husté porosty vřesů v různých variantách – od červené přes růžovou po bílou, spolu s trvalkami – třapatkou, záplevákem a podobně.
07 z 8
Volné plochy a stezky jsou ze sypaného kačírku na silnější prořezané fólii, aby odtékala voda. Tato zpevněná plocha se hodí všude tam, kde není možné ponechat trávník. Cestičky lemují levandule lékařská – Lavandula angustifolia, nejrůznější druhy vřesů a nízký fl ox – Phlox douglasii.
08 z 8
Zahrada s výhledem na předhůří Šumavy
Zahrada 20.02.2015
Okrasná zahrada na okraji českobudějovické pánve s výhledem na předhůří Šumavy působí zcela přirozeně. Nevznikla naráz, názor majitelů, jak s celým pozemkem naložit, se postupně vyvíjel a s ním se měnila i samotná zahrada.
Tisk | Diskuze (0) | Zpět na článek | Sdílet článek Facebook Twitter Google
