Zahradní vysavače váží kolem 5 kg, nosí se v závěsu na popruhu a mají elektrický nebo benzinový pohon. Kýváním hubice připomínající svým tvarem chobot odsávají při pomalé chůzi hromádky listí, chomáče posečené trávy i pohozené plastové obaly a kelímky, které zbyly po zahradní „party“. Na pevné rukojeti mají spínač s aretací, druhá rukojeť, s jejíž pomocí chobotem pohybujeme nízko nad terénem, se dá nastavit tak, aby neunavovala ruku. U některých typů to ulehčuje pomocné kolečko na konci chobotu. Turbínové kolo ventilátoru uvádí vzduch do pohybu a vše, co jím prolétne, rozdrtí na prach, který se zachycuje ve sběrném vaku.
Vysavače s injektorem šetří život hlemýžďů
Na opakující se stížnosti ekologů a přátel přírody, že lopatky turbínového kola rozdrtí s listím i nasáté užitečné živočichy – zejména hlemýždě, brouky a žížaly, pozměnili výrobci konstrukci vysavačů tak, že nasávaný proud vzduchu proudí přes předkomoru, která oddělí větší nasáté předměty a zmíněné živočichy, navíc chrání před poškozením turbínové kolo. Komfortnější vysavače přešly na tzv. injektorové sání. Chobot má dva vzduchové kanály. Jedním (v režimu foukání) turbína vzduch vyfukuje vysokou rychlostí z chobotu ven. Když se ale páčkou uzavře záklopka, začne vzduch proudit zpětně zahnutými tryskami do sacího kanálu a vtahuje proud vzduchu směrem k připojenému textilnímu vaku.
Brouci či hlemýždi se tak zachytí do vaku. Většinou přežijí divoký let a mohou pak napomáhat biologickému rozkladnému procesu v kompostéru, do kterého plný vak nejčastěji vyprazdňujeme. Velkou předností všech zahradních vysavačů je, že drcením i náporem vzduchu dokáží zmenšit objem nasátého listí až na desetinu původního objemu.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Sání nebo foukání se řídí páčkou
K
vysavači zavěšený sběrný textilní vak mívá objem 40 až 70 litrů a jak se postupně plní, je těžší a těžší. Už z toho důvodu ho zásadně nosíme na popruhu zavěšeném v těžišti, a proto s ním můžeme lehčeji manipulovat. Dostaneme se s ním i pod husté keře, mezi záhonové květiny, do úžlabí nebo kanálů. Nejlevnější typy zahradních vysavačů mají jen dvě funkce: foukání nebo vysávání, které se přepínají páčkou u rukojeti, přestavující záklopku mezi kanály. Některé typy (např. Black&Decker, Solo, Toro) mají výměnné choboty zvlášť pro foukání, zvlášť pro sání. Výhodou je, že při foukání se s nimi snadněji manipuluje, protože odpadá poměrně těžký vak. Štíhlejší foukací trysku lze jediným pohybem nahradit silnějším chobotem pro vysávání, k němuž se připojí textilní vak.
Většina nejoblíbenějších kompaktních vysavačů umožňuje zesílit účinek sání i foukání přepnutím páčky na funkci „turbo“. V režimu turbofoukání se z trysky řítí sevřený proud vzduchu rychlostí až přes 200 km/h, umožňující rozvolnit a odfouknout i mokré a ulehlé listí, kamínky z cestiček, odhozené nápojové plechovky apod. Tak mocný proud vzduchu pochopitelně nenasměrujeme do květinového záhonku, k jehož pročištění stačí normální foukání. Přepnutím na turbosání zesílí sací účinek, který normálně postačí jen na sběr volně ležícího listí, tak, že dokáže nasát i slehlé a zašlapané mokré listí a vytáhne prach a kamínky i z úzkých mezer dlažby.
Zacházení se zahradním vysavačem je prajednoduché. Listí a ostatní odpadky se nejprve proudem vzduchu v režimu turbofoukání naženou na hromadu nebo do kouta a přepnutím na turbosání (nebo výměnou chobotu) je pak nasajeme do sběrného vaku.
Motorové vysavače přenechme profesionálům
Na větších zahradách a k očistě příjezdových cest a teras větších rodinných domů a rezidencí se používají vysavače s benzinovými motory. Odpadá sice věčné popotahování přívodního kabelu, vzhledem k hluku sice malého, ale zato vysokootáčkového motoru a k výfukovým zplodinám se pro rodinné zahrádky ale rozhodně nehodí. Také hmotnost je o 1 až 2 kg vyšší.
Pojízdné zahradní drtiče
Každému majiteli zahrady se při pravidelném prořezávání stromů, sestřihu živých plotů a keřů nahromadí množství větví a větviček, výhonů a uschlých kmínků. Spalováním popudíte sousedy a připravíte se o možnost ho spolu s dalším bioodpadem ze zahrady i kuchyně zkompostováním proměnit v užitečné přírodní hnojivo. V létě ho můžete jako mulč, který sníží odpařování vody z půdy, rozprostřít na záhony. Potřebný menší pojízdný zahradní drtič pořídíte už od 5 tisíc korun výše. Podávacím hrdlem nahoře vhazujeme větve a zahradní odpad do drticího mechanizmu, poháněného zespodu či se strany elektromotorem. Různé typy se však od sebe liší drticím mechanizmem a podle toho je i vybíráme:
◗ Pokud budeme převážně drtit jen výhonky rostlin, zeleninu a drobné větvičky, vybereme drtič s nožovým „krouhacím“ mechanizmem. Je nižší, lehčí, ale sousedy bude zlobit hlukem, protože krouhací kotouč s noži koná až 2 800 ot./min. Řezanka, která vypadává spodem do koše, je ideální ke kompostování.
◗ Pokud potřebujeme drtit převážně silnější větve (nejvýše však do tlouštky 4 cm), je výhodnější si pořídit poměrně tichý drtič se šnekovým mechanizmem nebo s frézovacím válcem. Někteří výrobci je označují jako „štěpkovače“, protože silnější větve krájí na tenké plátky. Jejich předností je „samovtahování“ silnějších větví. V případě, že to s tloušťkou silnější a houževnaté větve přeženete, nedojde k zablokování mechanizmu – stačí zapnout zpětný chod. Jejich řezný nástroj koná jen 40 ot./min, vystačí s motory kolem 2 kW a za hodinu dokáže zpracovat až 100 kg větví. Větší štěpky po usušení v dřevníku v zimě výhodně využijete jako palivo v krbových kamnech.
Co by nemělo „na míru“ vybranému drtiči chybět
Drť má padat do sběrného koše (objem 60-80 litrů) nabízeného většinou výrobců jako příslušenství, někteří jej vybavují lehčím přenosným textilním vakem. Pro vyšší bezpečnost nelze většinu drtičů spustit, dokud není na výstupní otvor zespodu koš či vak správně nasazen. Drtiče z letošní nabídky jsou většinou vylepšeny inovativními plastovými trychtýři zvětšujícími plnicí otvor a také praktickými pěchovači, které bez ohrožení rukou umožní protlačit do stroje až o 40 % zeleného odpadu více.
Kdo se nechce dřít s těžkým strojem (20-30 kg), měl by si vybrat drtič s většími pojezdovými koly a vhodně umístěným držadlem. Jen pro největší zahrady nebo parky lze vzhledem k hlučnosti doporučit drtič s benzinovým pohonem, který ovšem díky výkonnějšímu motoru (3-5 kW) zvládne drcení až 80 mm tlustých větví.
text: Jan Tůma, foto: Al-Ko, Bosch, Gardena, Mountfield, Solo
