Skleník je ve své podstatě také „domem“ a záleží pouze na majiteli, jaké pro něj najde v zimě uplatnění a jaké zvolí metody jeho „obalení“. Někdo ho obloží celý polystyrenem, jiný kolem něj poskládá balíky slámy. V některých případech se pro domácí skleníky používají dvojitá skla. Podle zkušeností zahradníků jsou však zbytečná (nechceme-li pěstovat citrusy) a finančně nákladná. Ani rovnoměrně tlusté a pevné polyetylenové fólie nejsou příliš vhodné. Propouštějí hodně světla a zachycují málo tepla.
Vyhrávají polyetylenové fólie s bublinkami, protože vzduch v bublinkách dobře izoluje. „Pokud je to možné, vybírejte silnější fólie s většími bublinkami, propustí méně světla, zato jsou účinnější tepelnou izolací. Lze je navíc jednoduše sejmout a uložit pro další použití,“ radí prodejci. Upozorňují zároveň, že ať už zvolíte jakoukoli metodu, je třeba izolovat samostatně ventilační otvory, které se musejí otevírat či zavírat podle aktuální potřeby. Je-li venku teplo, musí se větrat i v zimě.
ODBORNÍK RADÍ |
Ing. Roman Šubrt | Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice |
|
Jaký byste doporučil postup a materiály při zateplování skleníku? Odpověď není tak jednoduchá jako otázka. V prvé řadě záleží na tom, co ve skleníku máme a jaké jsou požadavky rostlin. A v neposlední řadě i to, kolik peněz jsme schopni investovat. Pokud ve skleníku máme rostliny, které v zimním období nevyžadují světlo nebo jen velmi málo, můžeme provést to, co se dělalo dříve. Zakrýt skleník rákosem. Dnes už to není tak levné řešení, ale můžeme jej zakrýt v podstatě čímkoliv. Může jít o obložení balíky slámy, použití polystyrenových desek, které zatížíme, či jakékoliv jiné řešení. Kromě nedostatku světla je nevýhodou i to, že jde o dočasné řešení, které je nutné každý rok obnovovat. Trvalejší řešení využívají toho faktu, že každá vzduchová vrstva tepelně izoluje. Zde může jít například o podvěšení plastové fólie ve světlíku či zdvojení skel, například skly získanými ze starých oken měněných v rámci zateplování bytových domů. U zdvojení skel je však nutné dbát na konstrukci světlíku, neboť zdvojení skel znamená podstatné zvýšení hmotnosti zasklení, které konstrukce skleníku nemusí unést. Jako investičně náročnější úpravy přichází v úvahu i výměna původních skel za skla pokovená, nebo dokonce dvojskla, popřípadě použití komůrkového polykarbonátu. U všech těchto úprav je však nutné si uvědomit, že násobením zasklení či používáním různých fólií a pokovených skel dochází i ke snížení propustnosti slunečního záření, tedy snižuje se intenzita působení slunce ve skleníku. Násobením reflexních vrstev se již nenásobí tepelněizolační účinek, ten se při větším počtu reflexních vrstev zvyšuje téměř neznatelně, a to pouze u transparentních konstrukcí, u neprůhledných konstrukcí je vždy lepší jakákoliv tepelná izolace než reflexní fólie. |
Vítězství bublinek
Bublinková fólie má široké možnosti použití. Známe ji nejčastěji z balíků s elektronikou. Zabraňuje poškození výrobků během přepravy nebo skladování. Lze ji využít také jako tepelnou nebo zvukovou izolaci. Z chemického hlediska jde o materiál vyrobený z LDPE (nízkohustotního polyetylenu); může být buď dvouvrstvá (bublinky uzavřené z jedné strany hladkou fólií), nebo třívrstvá (bublinky uzavřené ze dvou stran hladkou fólií). Výrobci nabízejí i barevné bublinkové fólie nebo antistatické fólie. Nahlédneme-li do dávné minulosti, zjistíme, že bublinková fólie není žádným nováčkem na trhu. Vytvořili ji v roce 1957 americký inženýr Alfred Fielding a švédský vynálezce Marc Chavannes, původně jako 3D tapetu. Byl dokonce postaven i stroj, který by bublinkovou fólii vyráběl, avšak projekt se nakonec neuskutečnil.
Teprve po dvou letech našla své uplatnění jako obalový materiál změkčující nárazy a byla řádně patentována v Americe (bubble wrap). Následně se začala rozjíždět masová výroba, která rozšířila povědomí o tomto materiálu po celém světě. Dobře ji znají i zahrádkáři. Bublinkovou fólii lze kromě zateplení skleníku využít i k přikrytí a skladování různého náčiní, své uplatnění má i v bazénech. Pevnější forma fólie, solární bublinková fólie, slouží k ohřevu vody slunečními paprsky a po ohřátí jako dobrá izolace, která brání úniku tepla.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Termoreflexní fólie
Zateplení skleníku skýtá samozřejmě i jiné možnosti. Třeba s použitím stavebních termoreflexních fólií. Zde se nabízí srovnání s principem fungování termosky na nápoje. Termoska má po celém svém obvodu dvojitou stěnu a dutinu v tomto plášti vyplňuje částečné vakuum. Všechny termoizolační lahve jsou navíc vyrobeny z lesklého nerezového kovu nebo ze skla se zrcadlovou úpravou.
Materiály odráží teplo zpět do nádoby a nedovolí mu, aby stěnou proniklo. „Pokud tento efekt funguje u termosek a hrnků s dvojitou stěnou, proč by nemohl být využit také v oblasti tepelných izolací staveb?“ ptá se Tomáš Hlubeček z brněnské společnosti TART v úvodu své prezentace a sám si na otázku odpovídá: „Vzduchovou mezeru termosky nahrazuje u termoreflexních izolací bublinková fólie, ve které je vzduch neprodyšně uzavřen, a tím se dosahuje velmi dobrých tepelněizolačních vlastností. Další vrstvou je takzvané zrcadlo, kde tvoří odraznou vrstvu rozprášený hliník, nanesený na pevnou plastovou fólii, která je spojena jako další vrstva s bublinkovou fólií. Hliník je nanášen z vnitřní strany, čímž je chráněn proti mechanickému poškození, stárnutí a korozi,“ vysvětluje.
text: Vlastimil Růžička, foto: archiv
