Zvláštní cena odborné poroty v kategorii Domů do 150 m2

Ing. arch. David Zámečník a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům

Neobyčejný víkendový dům v Krušných horách získal zvláštní ocenění poroty díky citlivému umístění moderní stavby přímo uprostřed lesa. Zaujal především vhodným výběrem barev a materiálů na střeše i fasádě.

Obsah:

• Předpisy, nařízení, regulace
• Atypický tvar střechy
• Vytápění objektu
• Proč byly použity CLT panely
• Voní dřevostavba dřevem?
• Splnil dům vaše očekávání
• Jaké to je projektovat sám pro sebe
• Jak vypadal původní dům
• Částka na úrovni terénu, vybagrovaná skála, nesnadná doprava materiálu na místo
• Obavy ze složitých postupů
• Odskočení druhého patra
• Výška původní budovy
• Vnitřní klima objektu. Izolace dřevostavby
• Potenciální FTV na domě
• Objekt na rekreaci nebo trvalé obývání

Přepis rozhovoru:

• Dobrý den, vážené divačky a diváci webináře portálu Můj dům krok za krokem. Já vás vítám u dalšího dílu s tématem oceněných domů v rámci soutěže Můj dům. Naším hostem je paní architektka a redaktorka časopisu Můj dům Jitka Pálková.

Dobrý den.

• A přišel k nám i pan architekt David Zámečník, autor jednoho z oceňovaných domů. Vítejte.

Dobrý den.

• Paní architektko, máte slovo.

• Pan architekt Zámečník získal v naší soutěži o titul Dům roku zvláštní cenu odborné poroty, kterou bych mu tímto ráda předala. A za naší redakci vám blahopřeji.

Děkuju.

• A teď si blíže o tomto domě popovídáme. Na úvod vás požádám, jestli byste nám představil váš ateliér, jestli máte nějaké tvůrčí krédo?

Tak náš ateliér jsme založili dva spolužáci z fakulty architektury z Brna, kteří jsme spolu končili na konci minulého století, vlastně v roce 2000. Náš ateliér se jmenuje New How Architects a jak už název naznačuje, snažíme se o hledání nového přístupu k architektuře. Myslím, že můžu říct, že věříme v přirozený technický pokrok a snažíme se tento přirozený vývoj nějakým způsobem dostávat i do architektury, aby nějakým způsobem formoval a posouval dál novou architekturu.

• Myslím, že ten nový přístup je na tom domě vidět. Jak vlastně vznikal návrh toho domu? Pro koho jste ho stavěli? Jaké bylo původní zadání nebo původní záměr?

Investorem tohoto domu jsme má žena a já společně ten dům jsme vymýšleli a stavěli pro naši širší rodinu. Dům vznikl na místě, kde stával starý dům, který už nebylo možné opravit, byl ve špatném stavebně technickém stavu. K tomu místu rodina mé ženy měla 70letý vztah. Takže první bod přistoupit k tomu, že se starý dům zbourá a postaví nový, chtělo svůj čas. Jedna z prvních myšlenek, když jsem přišel na to místo a začal uvažovat o tom, že by zde mohl stát nový dům, byla ta, že na tomhle místě musí stát věž. Že ten dům by měl být koncipovaný na výšku, protože to místo je na okraji lesa, který přechází do louky nebo do luk a otvírají se tam krásné výhledy na Krušné hory, na údolí, na protější svah. Čili podvědomě první myšlenka byla, že to musí být věž, která se dívá tím hezkým pohledem do údolí.

• To místo je opravdu už na pohled zvláštní a stavět v podstatě víceméně ve volné přírodě se potýká s určitými problémy z hlediska regulace. Měli jste tady v tomto případě nějaké podmínky, museli jste dodržet nějaké předpisy nebo nařízení?

Musím říct, že ty regulace byly relativně malé, překvapivě. Jeden hlavní důvod je, že Krušné hory historicky nebo jsou z hlediska ochrany, nejsou považované, nebo nejsou národním parkem, nejsou CHKO chráněné krajinou oblastí. Čili na ně se nevztahují tradiční přísný pravidla, který najdeme v Krkonoších, v Beskydech atd. Čili defakto tady se jednalo u vozovkách o běžný stavební pozemek. Samozřejmě je zde stavební uzávěra, takže v této části se mohou stavit nové domy pouze na místě stávající zástavby. Tuhle podmínku jsme splnili, ten dům výškově odpovídá tomu, který tam původně stál. Takže překvapivě žádné problémy se stavebním úřadem nebyly.

• Proč je dům tak vysoký, jsme se dozvěděli. A ještě co vedlo k takovému atypickému tvaru střechy?

Vedlo k tomu víc okolností, které nějakým způsobem zapadli dohromady. Z hlediska funkce bylo jasný, že přízemí toho domu má největší požadavky na plochu. Že tam je obytná zóna, kde se tráví nejvíc času. První patro je klidová zóna, kde jsou ložnice a pokoje. A to nejvyšší patro je taková pracovna. A ty požadavky na to nejvyšší patro byly nejmenší. Čili přirozeně bylo jasný, že ten dům by se měl směrem dolů zužovat, zmenšovat. Samozřejmě na horách šikmá střecha je přirozené řešení těch problémů, které tam vznikají z hlediska klimatu.

Ale na druhou stranu jsme se nechtěli uchýlit k sedlové střeše, která už apriori příliš jednoznačně se odkazuje k nějakýmu historismu. Čili ta míra asymetrie nám nějakým způsobem koliduje s tím moderním přístupem. Další důvod je ten sníh a odtékání vody, který z takovéto 45 stupňové střechy, je relativně bezpečné. Další důvod je, že ten dům je koncipován, že by ta jižní fasáda do budoucna mohla mít fotovoltaické panely. Takže je to ideální úhel pro to, aby se na tu jižní fasádu mohly přidělat fotovoltaické panely.

• Jak se tam vlastně topí?

V současné době se topí, jsou dva zdroje energie. Je tam krep s výměníkem čili topí se místním dřevem. A ten druhý konvenční zdroj tepla je elektřina, který defakto do budoucna může být živen tou fotovoltaikou. A ještě uvažujeme, že do budoucna by na domě mohla být svislá větrná vrtule. Čili ta elektřina v tomto případě je univerzální médium, který se dá živit z těchto dvou zdrojů potom.

• Ten dům má konstrukci z CLT panelů. Proč jste se rozhodli zrovna pro tenhle systém?

Tak nějakým způsobem jsme dospěli k tomu, že ten dům by měl být dřevěný. Dřevo je materiál, který je zároveň tradiční, zároveň velice příjemný, ale zase jsme hledali způsob použití toho dřeva s novými technologiemi. CLT panely mají tu výhodu, že ta nosná konstrukce domu má 84 mm, což je relativně tenká konstrukce. Druhá věc, která nás na tom systému zaujala, bylo to, že ten dům vzniká defakto strojařskou cestou.

To znamená, že než ten dům se začal vyrábět, tak to byl měsíc, dva posílání a odlaďování výkresů jednotlivých panelů, který se vyřezávali v továrně na Moravě, někde u Olomouce, a po jednotlivých dílech byly dopraveny na místo a během dvou týdnů ta nosná konstrukce byla seskládaná dohromady a vlastně ta konstrukce je velice přesná, čili není to taková ta klasická stavební technologie, ale spíš ta strojařská, kdy opravdu tam se hraje na milimetry a celkový rozměry toho domu jsou plus mínus pět milimetrů čili ten dům je v tomhle přesný. A na druhou stranu to mělo ještě mít, nebo mělo to úskalí, že defakto všechny zásuvky, všechny vypínače, všechny prostupy museli být dopředu vymyšlený a vlastně není možný, aby se tam stala chyba, protože už pak v tom dřevě se to velice těžko opravuje nebo dělá jinak. Takže to je asi k těm CLT panelům.

• Já se zeptám, častý argument milovníků dřevostaveb, že chtějí bydlet v domě, kde voní dřevo. Jestli je to pravda? Jestli opravdu tam cítíte nějakou tu vůni dřeva, skutečně nebo pomyslně?

Tak když to řeknu popravdě, tak ten dům defakto od té doby, co byl složený jako ta strojařská skládačka tak, než jsme tam začali pravidelně jezdit, tak uplynul rok a půl čili trošku v uvozovkách z toho dřeva vůně vyvanula, ale jako ten dům má charakteristickou vůni, protože vlastně to dřevo je olejovaný a možná ta směsice toho oleje s tím dřevem je to, co v tom domě cítíte. A vlastně, jak jsem říkal, máme tam krb a vedle toho krbu je vždy několik desítek špalků, takže ta vůně toho dřeva v tom domě je cítit, ale i když už možná člověk si na to zvykl, že to není ta původní, ale to dřevo tam je.

• Takže splnil výsledek vaše očekávání? Je něco jinak nebo vás něco překvapilo?

Určitě splnilo očekávání a samozřejmě jsou překvapení, které člověk postupem času, když ten dům navštěvuje nebo tam jezdí, což už je teďka asi rok a půl, tak zjišťuje nějaké věci. Ale nechci říct negativní, ale je to spíš jakoby objevování a ono i tím, že člověk vlastně ten dům dělal sám pro sebe, nějakým způsobem se staral o tu stavbu, tak ve finále už z té realizace byl jako dost i unaven a pak když třeba viděl fotky od fotografa, který vlastně donesl jako úplně jiný pohled na tu stavbu nezatíženou tou historií, tak je to jako zajímavý pohled.

Takže splnil očekávání, jezdíme tam rádi a jako nejsem ten typ, nebo že bych se příliš pitval v tom, jestli tohle se mělo udělat takhle, myslím si, že takhle to mělo být a splnilo to účel, nebo plní to účel. A jak jsem už říkal, vždycky se snažíme ty domy, aby měly jistou míru volnosti, aby to užívání umožnilo ještě nějaké věci domyslet, doupravit. Tady primárně je to myšlený na doplnění té fotovoltaiky, doplnění té větrné elektrárny, na což jsou tam nachystaný prostupy, je na to nachystaný prostor ve sklepě na baterie a tak dále. Takhle jsou ty možnosti pro ten další vývoj.

• Ještě se zeptám, jaké to je projektovat sám pro sebe, jak se to liší od práce pro normální klienty?

Je to asi náročnější.

• Vy jste říkal, že původně tam byl starý dům. O jaký dům se jednalo? Byl to cihlový dům nebo roubenka?

Byl to dům, byl to kamenný dům, který postupně přecházel do cihlového. Byly tam dřevěné stropy a já myslím, že to nejvyšší patro bylo částečně hrázděný čili starý sudetský dům, který vznikal tak, jak bylo potřeba, nebo co bylo možné v blízkém okolí získat za stavební materiál.

• Neměl jste původně myšlenku, že byste z něho zachoval aspoň něco, třeba tu původní kamennou část?

Tam jsme, jak jsem říkal na začátku, rodina mé ženy k tomu místu má hodně silný vztah, už 70letý a samozřejmě řešili jsme tyhle možnosti, jak maximálně ten dům využít, ale defakto ten dům neměl základy, takový základy, jak my známe, že betonový pasy nebo deska, takže tam byly normálně kladeny kameny do hlíny nebo do horniny. On neměl ani žádnou desku, takže tam dlažba v těch místnostech byla na hlíně, takže když tam člověk přijel po zimě, tak byly zvednutý dlaždice, protože tím domem vlastně protékala voda. A to je severní svah, kde při jarním tání nebo při lehkým oteplení v zimě máte potoky, které tečou kolem toho domu. I stavebně technické opatření, aby neteklo do tohohle domu, tady byly náročné, aby ten sklep se nepodmáčel, nebo nebyla možnost, aby tam natekla voda, takže ten dům původní, tam jako kdyby nic nebylo pevný, a jak byl méně a méně využíván, tak prostupovala tím plíseň, ale nebylo tam nic, co by bylo pevně nějak spojené se zemí, s nějakým podložím, na co by se dalo stavět. Takže bohužel.

• To znamená, že vy jste po tom původním stavení tam nenechal ani sklep, nebo sklep jste využil?

Ne, tam sklep nebyl. To byl dům čistě jakoby na rovině, nebo mírně nad terénem a defakto ty kameny, co jsou vidět kolem tak to je část z toho domu, ta zídka už tam v nějaké formě byla a řeknu zase, ty kameny se vrátily tam, kde byly. Tam nebyly dva kusy materiálu, které by spolu držely tak, jak požadují dnešní normy, když to řeknu jako technicky. Takže bohužel tady to nešlo.

• Já předpokládám, že ta částka rozpočtu, která byla na ty terénní úpravy, především drenáže, tak se skoro rovnala tomu, co potom bylo od tý půdy nahoru.

Úplně ne, ale nebyla zanedbatelná a na tom místě byly, řeknu, dva stavebně technické problémy nebo konstrukční jeden bylo, aby vůbec ten sklep byli schopni vybagrovat, což tam, když se kopne, tak z té země lezou takovýhle balvany. A druhá věc je, že dopravovat jakýkoliv materiál na to místo bylo taky komplikovaný, protože vlastně ta cesta je, řeknu, 4 kilometry od státní silnice lesní cestou, která je rozbitá, takže dostat tam jeřáb, dostat tam ty panely, to znamenalo, že vlastně ten výrobce to naložil na tirák, ten dojel, řeknu 4 kilometry od toho místa, muselo se zjistit, aby podjel pod těma viaduktama a tam se to přikládalo na menší náklaďák, který to po menších částech pak dojížděl, dovážel sem na to místo. Takže to je problém hůře dostupných míst pro stavění.

• Měl už jste někdy zkušenost jako architekt s tím vypořádat se právě s tady tím druhem problému, to znamená, že máte dům v kopci, kde je zjevně jako spodní voda, je tam povrchová voda. Při výběru těch technologií nebál jste se toho, že třeba to bude udělané dobře?

Jako projekt, který by se dostal až do realizace, tak asi v takhle náročném prostředí to byl první, ale člověk, když to řeknu takhle, měl možnost opravy, protože, jak jsem říkal, ta realizace trvala dva roky a vlastně po první zimě bylo všechno jasný. Takže první zimu, když jsem se tam přijel podívat na tu stavbu, tak ve sklepě bylo 30 cm vody a stavební firma říkala, my jsme tam tu drenáž udělali, to určitě oteče, tak jsem jim poslal fotky, že ta drenáž takhle jako opravdu neodteče, takže se bagrovalo, dělala se tam horská vpusť a gravitačně voda musela jako vytékat na louku pod tím. Takže tím, že ta stavba měla takový mezistupeň a zkoušku první zimy, tak tam se leccos ukázalo a byla možnost opravy, aby ta voda opravdu odtékala od toho domu.

• Proto já se na to právě ptám, protože ta zkušenost lidí, kdo staví na jeden zátah právě budovy ve svahu a tady jsou to ještě hory, je mnohdy jako tristní a pokud je ten barák třeba zděnej, tak už mnohdy je hrozný problém s tím pak něco udělat a ta vlhkost se tam neustále vrací. Takže je dobře, že jste měli možnost to prohlídnout a zjistit, že tudy ne, že to se musí předělat. Co mě na tom baráku asi nejvíc zaujalo, nebo jedna z věcí, je vlastně to vykousnutý první patro a jako odskočený to druhý, což je zajímavý jednak pohledově. Chápu asi ty důvody, proč jste to tak udělali, protože je to fajn mít tam tu stříšku, ale co technologicky, tam musí být nějaký hodně silný trámy nosníky, které udrží vlastně to první patro.

Když o tom domě jsme se začali se ženou bavit, tak její zkušenosti od mládí, od dětství byly, že v Krušných horách půlku letních prázdnin prší a je tam strašná vlhkost a tím, jak je to severní svět, tak vlastně tam ani moc slunce nesvítí čili aby člověk mohl být venku, musí mít nad sebou střechu. Takže to byla věc, která od začátku byla jasná, že to musí být krytá terasa a když jste zmiňoval to vykonzolování, tak defakto ten dům má půdorys 9×9 metrů, je to čtverec a vlastně tady ta terasa zabírá jednu třetinu a nosným systémem je stěnový systém, vlastně ty dřevěný panely a celá tahle stěna, když se sešroubuje, tak funguje jako jeden panel. A tyhle stěny jsou tam tři za sebou, ne čtyři, čtyři a vlastně jsou to tři konzoly, které to vynášejí čili to vynáší ty stěny, které takhle příčně vycházejí z toho domu.

• Měl už jste někdy s tímhle postupem práce jako zkušenost nebo to bylo úplně novum pro vás jako pro architekta to takhle vymyslet?

Z těch CLT panelů my jsme dělali dva nebo tři baráky předtím čili už jsme něco o tom věděli a máme statika, který se specializuje čistě na dřevěné stavby a my máme v něj velkou důvěru a je expert na to a profík, takže když řekl, že to takhle bude fungovat, tak jsme mu věřili. Stavební firma, když to dělala, tak opravdu tu konzolu měla dlouho, dlouho podepřenou tam sloupama a tak jsem je jako provokoval, kdy už ty sloupy oddělají, tak říkali, ještě to musíme tam všechno prošroubovat, popropojovat, ale v tomhle tvaru už to tam stojí, já myslím, tři roky, takže tři a půl roku, takže myslím, že už by se to nemělo se nějak deformovat.

• Vy jste se zmínil, že regulativ tam nebyl potřeba, protože se nejedná o chráněnou krajinou oblast a nevím, jestli jsem tam nepřeslechl, musel jste dodržet výšku původní budovy?

Myslím, že tam to bylo, tam jsme se bavili se stavebním úřadem něco o tom, že tam bude stejně pater jako v tom předcházejícím domě čili tam byly defakto tři nadzemní patra, takže my jsme dodrželi něco podobného.

• Nebál jste se, přece jenom je to v Krušných horách, nebál jste se jako vnitřního klimatu toho baráku, je to dřevostavba, která ráda často vychladne, nebo rychle vychladne. Jak jste tohle zařídil? Dal jste tam mezi to nějakou zvláštní izolaci?

Ano, ten dům vlastně směrem dovnitř tvoří ty dřevěné CLT panely, což jsou všechny pohledové stěny. A směrem ven je na tom 18 cm minerální vaty, pak jsou pojistný hydroizolace provětrávaný mezery, dřevěný záklop a na tom je ten plech čili ten dům je vlastně izolovaný, jak běžnej rodinný dům čili je zateplený a defakto přes zimu funguje v režimu, že je vytápěnej na nějakých 10, nebo když tam nejsme na 10 stupňů a je možný na dálku začít topit, nebo vlastně těma kamnama, těma krbovýma kamnama se dá za nějaké 3 hodiny vytopit na nějakých 17, 18 stupňů, což už je jako na horách velice příjemná teplota.

• Vy jste mluvil o fotovoltaice, že tam je na to připraveno, předpokládám, že to bude asi nějaká ta jihozápadní střecha? Máte to nějak pro myšlený, jestli by to byl nějaký ostrovní systém, že byste se třeba dostali na to, že by to obsloužilo celý ten váš dům?

To je ideální stav, ale zatím jsme to nepočítali, protože ono se to teoreticky nedá spočítat, protože by se museli do těch programů namodelovat všechny ty stromy, které za tím domem jsou a máme v plánu na rok pak na střechu umístit nějaký měřák větru, abychom zjistili, protože sice existují nějaké větrné mapy, Krušných hor, ale nikdo vám neřekne, kolik větru bude na tomhle konkrétním místě čili chtěli bychom pak to rok měřit, abychom zjistili, jestli to bude dávat nějakým způsobem smysl, ale chtěli bychom, aby to dávalo smysl.

Jako dostat se čistě na úplně ostrovní systém, to nevím, protože my jsme se kdysi, kdysi jsme dělali projekt Kežmarské chaty ve Vysokých Tatrách, kde ten dům měl být ostrovní systém a ta fotovoltaika tam byla v mnohem větší ploše, měla lepší oslunění a defakto ta fotovoltaika to byla schopna utáhnout přes léto, kousek jara, kousek podzimu, ale přes zimu ne, takže tam pak se v tom projektu řešila kogenerační jednotka, která z pelatek vyráběla elektřinu a teplo. Čili pokud by to měl být úplně ostrovní systém, tak si myslím, že něco takového by tam ještě muselo být k těm dvou, k té fotovoltaice a k té větrné elektrárně.

• Já si to z těch fotografií teď úplně neumím představit, ale tou instalací fotovoltaiky, nenaruší se ta půvabnost tý stavby samotný jako pohledově?

Snad ne, i z hlediska je s tím nějakým způsobem počítáno. I tím, že ta stavba je tmavá, nebo ten plášť stavby je tmavý, je to vlastně, když to řeknu, jako nepohledová střecha, která není vlastně vidět od toho lesa. Takže si myslím, že samozřejmě ještě to rozmístění těch panelů by se nad tím muselo uvažovat, aby to nějakým způsobem hrálo s tím, protože zase nějaké panely byly před třemi lety, nějaké budou třeba za tři roky. Takže pokud se pro to rozhodneme, tak myslím, že snad ten dům nezkazíme.

• Vy máte teď velkou příležitost, protože Nová zelená úsporám už myslí i na rekreační objekty. To znamená, že byste mohli čerpat dotaci na tu fotovoltaiku. Nevím vůbec, jak je to s těmi větrníky, jestli tam je taky nějaká dotace. To netuším. A přiznám se, že ani netuším úplně, jak se pak skloubí ty energetické zisky, když máte fotovoltaiku, když máte větrník, ale předpokládám, že to nějak asi…

Ano, oni právě, ti výrobci, říkají, že tento systém má tu výhodu, že slunce svítí přes den, ale vítr fouká i přes noc. Čili tyhle systémy se dobře doplňujou.

• A vy to, pane architekte, máte, jak jsem pochopil, jako rekreační objekt. Umíte si představit, že byste tam vy nebo s rodinou byl natrvalo? Že byste se tam odstěhoval?

Ano. Jako když ten projekt vznikal, tak já jsem tohle měl v hlavě a myslím, že na konci loňské zimy už to prohlásila i moje žena, že si to dovede představit, takže myslím, že jo.

• Tak vážení diváci, webináře, portálu Můj dům krok za krokem, toto byl pan architekt David Zámečník. Děkuju vám mockrát, že jste přišel, že jste nám představil váš dům v Krušných horách. Děkuji i paní architektce Pálkové. A se všema vámi se těším někdy zase na viděnou. Na shledanou.

Děkuji. Na shledanou.

Může vás také zajímat:

• Do jaké míry může zkomplikovat stavbu blízkost chráněné krajinné oblasti?

  Při plánování výstavby nového domu vezměte v úvahu také to, zda nehodláte stavět v chráněné krajinné oblasti. Pokud tomu tak je, budete muset – vedle získání klasického stavebního povolení – také absolvovat schvalovací proces ohledně urbanistické vhodnosti svého projektu v kontextu konkrétní chráněné lokality. Kvalitní architekt vám samozřejmě zpracuje projekt tak, aby odpovídal místnímu koloritu.

• Jaké dřevo se hodí na fasádu?

  Při výběru materiálu je třeba věnovat pozornost nejen architektuře domu, ale také prostředí, kde dům stojí. V místě, kde je vlhké klima (u lesa, u rybníka apod.) či na místě vystaveném prudkým větrům a dešťům bude dřevo více trpět, proto je třeba dřevěnou fasádu pečlivě zvážit.

  Mezi nejpoužívanější a cenově nejdostupnější dřeviny patří smrk, borovice a modřín. Tyto dřeviny jsou měkčí, nasákavé, snadno se s nimi pracuje, jsou dobře adaptované na naše klima, dobře dostupné a cenově nejvýhodnější. Nejlevnější smrkové obklady se dají pořídit za cenu cca od 200 Kč/metr čtvereční. Chcete-li si dopřát odolnější materiál, zvolte severskou alternativu – severský smrk, sibiřský modřín či finská borovice, vyrostlé v drsných podmínkách, mají „husté“ dřevo a tím pádem vyšší odolnost než běžné evropské dřevo a vydrží desítky let i bez povrchových úprav (například sibiřský modřín dosahuje tvrdosti dubu). Jejich cena je cca o 30 % vyšší. Při nákupu si vždy vyžádejte certifikát o severském původu, abyste nekupovali běžné tuzemské dřevo za cenu severského.

• Kde jinde v exteriéru najde dřevo využití? 

  Dřevo je vhodné do zahrady v jakémkoli stylu – moderním, tradičním nebo historizujícím. Působí harmonicky a pozitivně nejen pro vaše smysly, ale také na psychiku. Dřevo je krásné, vždy trendy a také příjemné na pohled i dotek. Působí hřejivě a přirozeně, snadno se s ním manipuluje, lehce se opracovává a v neposlední řadě je i finančně celkem dostupné.

  Snad nejlepší vlastnost dřeva, z pohledu zařízení interiéru a exteriéru, je jeho přirozená blízkost k zeleni, rostlinám a květinám. Kromě toho výborně ladí s vodou, která má v zahradách stále větší zastoupení, a to v podobě jezírek, fontán či bazénů. Dřevo se ze všech materiálů nejlépe kombinuje s kamenem, kovem, sklem, keramikou a dalšími prvky, které jsou vhodné pro každou zahradu i terasu.

Související článek:

Chata nezvyklá vzezřením i poezií