Vítěz kategorie Zděné domy podle čtenářů a absolutní vítěz

Přepis rozhovoru:

• Dobrý den, milí čtenáři.
  Dovolte mi, abych vás seznámila s výsledky naší každoroční soutěže o titul Dům roku, ve které soutěží domy, které jsme uveřejnili v časopise Můj dům a Rodinný dům krok za krokem v uplynulém roce. V letošním roce jsme soutěžící domy rozdělili do kategorie zděný dům a dřevostavba a o vítězi soutěže, který získává titul Dům roku, rozhodují čtenářské hlasy. To znamená, vítězný dům je držitelem nejvyššího počtu čtenářských hlasů, ale zároveň také soutěžní domy hodnotí odborná porota. A teď už mi dovolte, abych tady přivítala pana architekta Romana Voborníka, který v letošním roce získal hlavní cenu v soutěži v kategorii zděný dům a také zároveň hlavní cenu v čtenářském hlasování a je tedy držitelem titulu Dům roku 2024. Takže já vám blahopřeji a dovolte mi, abych vám předala ocenění.

Dobrý den, děkuji vám.

• A teď se s tím domem trošku seznámíme. Mě by zajímalo, když jste přišel na pozemek, jak to tam vypadalo a jestli jste hned měl pocit, že tam vznikne úžasný dům. Jestli jste hned měl nějakou vizi.

Jo, musím říct, že jo, protože ten pozemek, hned jak jsem ho zahlídl, tak bylo jasný, že to je to, co potřebuju. V podstatě se dá říct, že jsem se do něj okamžitě zamiloval. Byť byl ten pozemek relativně dost zanedbaný, protože majitel už nějakou dobu se o něj nestaral. Pozemek byl relativně dost zarostlý a v podstatě stávající stavba, která na něm byla, to byl vlastně dřevěný srub, tak ten vyhořel bohužel shodou nešťastných náhod a my jsme přišli k tomu pozemku, takže tam bylo jedno velké spáleniště. Takže na první pohled nebudil dobrý dojem, nicméně s ohledem na jeho tvar a především umístění u meandru řeky Sázavy, tak to bylo v podstatě okamžitě jasné, že to je ta pravá volba pro mě i pro celou rodinu.

• Chápu. Místo je krásné, viděla jsem ho osobně, takže úplně rozumím. Pokud si dobře pamatuju, tak vy jste stavěl na místě, kde stála původní chata, v podstatě v intencích původní zastavěné plochy. Bylo to nějakým způsobem omezující nebo naopak?

Myslím, že ani moc ne, protože ta původní chata, ten původní srub, o kterém jsem hovořil, tak vlastně řekl bych, že stál v poloze, kterou já jsem zachoval a myslím si, že stál dobře na tom místě a nebyl žádný důvod, proč to místo z hlediska nějaký urbanistický koncepce měnit. Velikost v podstatě toho základu, té základové desky, která tam byla, tak víceméně odpovídala i nějaké budoucí představě o velikosti a tvaru toho domu, který bych chtěl stavět, takže k nějaké dílčí úpravě tvaru té desky samozřejmě došlo, nicméně se mi podařilo to v 90 % využít. Takže to nebyl žádný problém.

• Pokud jsem si všimla, tak v okolí jsou hlavně dřevěné chaty. Tak se zeptám, jak jste dospěli ke zděnému domu, který je opláštěn dřevem, ale jedná se o zděnou stavbu.

To je v mým případě spíš taková, řekl bych, pocitová věc. Já se přiznám, že chvíli, když jsem o tom přemýšlel, tak jsem taky zvažoval, jestli zvolit dřevostavbu nebo zděnou stavbu. Nicméně přiznám se, že já osobně nejsem úplně příznivcem dřevostaveb. To z několika důvodů. Já jsem v jádru stavař, mým původním vzděláním byla stavební průmyslová škola a v době, kdy jsem studoval, tak dřevostavby až tak rozšířené nebyly. Nicméně dnes je taková doba, že i dřevostavby mají své klady, své zápory, ale jsou na podobné stavebně technické úrovni. Takže v mým případě to bylo spíš o pocitu. Dal jsem přednost klasickýmu materiálu, což pro mě vždy od samého začátku byla a je cihla.

• To opláštění dřevem vyplývá spíš z toho prostředí?

Tak, na druhou stranu přesně tak. Na druhou stranu to dřevo tam stejně se dostalo, a to z toho důvodu, že v podstatě ten prostor a vlastně ta krajina okolo je takového charakteru, že jsem si úplně nedovedl představit tam posadit ať už jakoukoliv stavbu, řekl bych s klasickou štukovou omítkou, ať už bílou, probarvenou. Prostě do toho přírodního prostředí mi dřevo dávalo větší smysl a myslím si, že to i vypadá líp.

• A plánujete ho ošetřovat nebo ho necháte stárnout?

Tak, to je jedno velký téma mezi zastánci dřevěných fasád. Jsou samozřejmě, víme, dva takový tábory. Někdo to nechává zestárnout, zešedivět až zčernat. Já se přiznám, že já jsem zvolil ten druhej způsob. Mně trošku přijde, ne že by se mi to nelíbilo, ty černý domy, nicméně přijde mi to tak trošku vždycky líto, když ten dům vidím. Takže jsem zvolil tu druhou cestu. To znamená, rád bych to udržel v tom přírodním dřevu. Už od té doby, co se to postavilo, což je rok 2021, tak už je ten dům, tu fasádu už má znova ošetřenou lakem. Samozřejmě i přesto ta fasáda degraduje a nějakým způsobem se bude vyvíjet, což si myslím, že k tomu dřevu za každých podmínek patří. Nelze si představit, že ta fasáda bude po celou dobu životnosti té stavby jako taková, když byla nová.

• Tak já si dovolím prozradit, že tento dům jste navrhoval pro vlastní rodinu. Jaký to je, být sám sobě architektem a zároveň klientem, když to srovnáme s tou běžnou prací?

Musím říct, že to byla pro mě obrovská zábava. Jedním z těch důvodů bylo to, že já ve svý praxi se nevěnuju úplně domům tohoto charakteru. Já působím ve společnosti, která se zaměřuje na průmyslovou výstavbu, ať už chemický, potravinářský průmysl. To je odvětví, kde ta architektonická stránka je do jisté míry hodně potlačená. Investoři v tomto odvětví nemají vůli dbát a investovat do architektonické podoby těch objektů. To je jeden z důvodů, když se člověk dostane k takové práci, kterou v podstatě dělám ve svým volným čase, po večerech a po víkendech, protože mě to baví. Druhý hlavní důvod je ten, který jste zmínila, že sám sobě jsem byl investorem, což bylo zajímavé a zároveň krásné v tom, že mi, tak říkajíc lidově řečeno, nikdo do toho nekecal. Respektive dělal jsem to pro svou rodinu, ale ta byla úžasná v celém tom procesu. Byť jsem jim všechny své nápady v průběhu prezentoval, ukazoval, tak musím říct, že ani manželka, ani děti mi nikdy do toho nehodily vidle a vždycky se spolehly na to, že se mi snad podaří udělat něco hezkého. A to se doufám stalo.

• Tak to je báječný. Mně se tam nejvíc líbila taková ta shrnovací stěna, která zakrývá tu terasu. Tak se ještě zeptám, jak to funguje a jak si ten dům užíváte? Jestli se potvrdilo v praxi vaše očekávání, vaše záměry?

Myslím, že se to potvrdilo do puntíku. Ta stěna je výborná, ať už z hlediska bezpečnosti. Jedná se, jak jsme říkali, o rekreační objekt, kam člověk přijede prostě na víkend. Nedovedl jsem si představit, že by navíc musím doplnit, že je to oblast, kde málokteré domy jsou oploceny. Je to vlastně chatová osada. Takže jsem si nedovedl představit na jedný straně udělat tak krásnou věc a dovolit si udělat tak krásnou věc jako 6metrovou prosklenou stěnu a pak ji tam nechat bez dozoru. To znamená, ta shrnovací fólie má důvod ochrany objektů, a tak to i funguje. Navíc jsme ji začali s úspěchem užívat i v době, kdy v tom objektu jsme a je nějaká nepřízeň počasí, často foukající severozápadní vítr, tak se ta stěna dá případně přivřít z jedné nebo z druhé strany, takže ji užíváme i tímto způsobem.

• Tak děkuji za rozhovor a přeji hodně radosti ve vašem krásném domě.

Taky děkuji mockrát.

Související článek:

Dům s vůní země, dřeva a vody