Michal Blažek: Jak správně naplánovat rozvody vody v domě
Michal Blažek, technik vytápění firmy REHAU
Rozvodům vody se v domech obvykle nevěnujeme až s takovou razancí jako třeba vytápění nebo technologiím řízené výměny vzduchu. Přitom je to stejně důležitá součást plánování a výstavby jako cokoliv jiného. Oprava špatně provedených rozvodů vody totiž bývá obtížná, ne-li nemožná.
Obsah:
-
- Pravidla při plánování rozvodů vody. Liší se u bungalovu a patrového domu?
- Co se špatně udělanými rozvody
- Nejčastější chyby na špatných rozvodech
- Hraje roli, z jakého materiálu je dům postavený?
- REHAU Rautitan PXA
- Co udělat, než se odjede na delší dovolenou?
- Spojování trubek firmy REHAU
- Co potrubí nejvíce škodí
- Praktické rady pro plánování rozvodů vody
Přepis rozhovoru:
- Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu Můj dům studia. Naším hostem je dnes technik vytápění firmy Rehau pan Michal Blažek. Dobrý den.
Dobrý den a děkuji za pozvání.
- Naším tématem jsou rozvody vody. Těm se v domech obvykle nevěnujeme až s takovou razancí, jako je třeba vytápění nebo technologie řízené výměny vzduchu, přitom je to velmi důležitá součást výstavby i plánování. Oprava špatně provedených rozvodů vody bývá obvykle velmi drahá, ne-li nemožná. Jaká jsou tedy základní pravidla při plánování rozvodu vody? A liší se nějak, zda je objekt pouze přízemní, anebo zda se jedná o patrový objekt?
Tak základní pravidla spíše volba materiálu nejprve. Máme několik druhů na trhu, několik druhů potrubí, a každé to potrubí samozřejmě splňuje to,
aby tu vodu podle normy dovedlo správně do toho posledního kohoutku, co máme v objektu. Ale taky záleží samozřejmě, jaký ten rozvod máme, jak je dlouhý, jestli ho izolujeme, jestli tam budeme potřebovat cirkulaci, protože na dalším úseku, když se budeme sprchovat, tak nám ta voda doteče až za nějakou dobu. A v přízemní objektu samozřejmě je ta instalace jednodušší, protože tam máme většinou třeba jen koupelnu a kuchyň, maximálně třeba záchod.
Ale když máme potom patro, tak jsou tam k dispozici i dvě nějaké zařízení, které potřebujeme dostat i stoupačkou nahoru. A tam potom je potřeba instalovat i to potrubí nejen o malé dimenzi, jako je dole v přízemí, ale i správně ji nadimenzovat, což znamená, že potřebujeme potom obhospodařit třeba více zřizovacích předmětů, jako sprchu, vanu, WC a tak dále. Anebo třeba nějaký venkovní, zahradní ventil.
- Co se stane ve chvíli, kdy majitel zjistí, že rozvody jsou špatně postaveny? Je možné to nějak opravit nebo se to musí celé vybourat?
Tak záleží, co naplánoval špatně. Jestli na začátku zvolil špatnou dimenzi, jak jsem hovořil, toho potrubí a třeba když se sprchuje, tak mu to teče malým pramínkem nebo kape to, tak samozřejmě je to potřeba vysekat to potrubí. Záleží taky, jestli to je v nějaké betonové stěně nebo je to v nějaké příčce, tak je to samozřejmě jednodušší. A když už se na začátku právě plánuje ten rozvod, tak třeba se může to dávat, já nevím, u stěn nebo do takového kanálku, který se třeba případně za pár let nebo případně při nějaké havárii může rozebrat a může se to lépe spravit, než by to bylo třeba zabetonované.
Ale to spíš většinou v tom potrubí na těch trasách se třeba nic nestane, spíš se stane to, že to je někde ve stěnách, kde to máme pod omítkou, v nějakých stěnách v těch koupelnách a tak dále. Tam většinou je kámen úrazu, nějaký závit nebo nějaký špatný spoj. Takže k tomu je potřeba se samozřejmě dostat, ale důležité je ten materiál zvolit na začátku takový, aby se tohle nestávalo.
- Co jsou nejčastější chyby na špatně provedených rozvodech vody? Je to třeba ve výsledku slabý proud vody?
Tak slabý proud vody je daný tím, že třeba je špatná dimenze nebo zase naopak jsou ty úseky třeba moc dlouhé, tak zvolí se špatný průměr. Ale většinou se stává to, že ta havárie je udělaná tak, že spíš to potrubí, které se zvolí na začátku, tak je nevalné kvality, je třeba špatně spojován, je špatně svařován. Většinou se to potom na té stavbě dělá při mínusových teplotách, a to potrubí může praskat, spadne na zem, montážník ne, že by si toho nevšimnul, ale neřeší to, zabuduje to a pak třeba při obyčejné tlakové zkoušce, tak to může třeba praskat. Ale třeba tlaková zkouška vodou je vlastně pozitivní, nebo teda pozitivní, je vyhovující, ale může se to potom při zvýšení teploty, kdy třeba máme teplou vodu, která má třeba 50, 60 stupňů, tak to může třeba prasknout.
Máme tam také daleko, a to je podceňovaná věc, že třeba na rozdílech jste se ptal toho vytápění, tak tam jsou daleko nižší tlakové poměry a v rozvodech vody máme třeba několikanásobně vyšší ty tlaky a tím pádem to potrubí třeba může v tomhle místě, které se na začátku jeví, že to je v pořádku a vyhoví to na začátku všem zkouškám, tak to může potom v té stěně třeba prasknout. Ty materiály jsou zcela zásadní. My se k nim opravdu za chvíli dostaneme, ale mě by zajímalo ještě něco jiného. Je důležité, z jakého materiálu je postaven dům. Zda se jedná o dřevostavbu nebo dům z cihel nebo řekněme betonový dům. To je za mě jedno. Samozřejmě není jedno, když to dáte do dřevostavby a něco vám tam praskne. Když to dáte do betonu, tak je to možná jednodušší na opravu, ale je to věc individuálního přístupu investora, jaký typ stavby si zvolí. A když budete mít dřevostavbu, která vám navlhne vodou, když někde kape něco, nějaký spoj, závit, a vy si toho nevšimnete, tak je to vážné.
- Pojďme tedy k těm materiálům, ze kterých rozvody vody jsou provedeny.
Na trhu je samozřejmě spousta. Necháme ten náš materiál, materiál Rautitan. Je to z materiálu PXA. My už ho děláme samozřejmě ne v České republice, ale celosvětově přes 40 let. Je to materiál z polyetylenu, ale polyetylen si představte, že máte třeba nějakou tašku nebo nějaký plastový výrobek, ale těch druhů je více. Takže ten polyetylen je speciálně upraven, jmenuje se PXA. To X značí, že to je zesítění. A Áčko je taková spíš medaile nebo stupínek nejvyšší, který vlastně říká, že ten polyetylen je zesítěný za vysokého tlaku a teploty. A to značí, že když se to potrubí vyrábí, tak ten plast je vlastně už zesítěný v celé síle toho materiálu a tím pádem má odolnost vůči tlaku a teploty.
A potom takzvaný memory efekt, kdy se potrubí spojuje, to si můžeme potom třeba ještě říct, tak když ho roztáhnete nebo kladívkem zničíte, tak když se zase zahřeje, tak se vrátí do té původní formy. Takže nepraská a je odolný do mínus 40 stupňů v mrazu nebo do plus 95 stupňů. Samozřejmě taky záleží na tom tlaku, který tam je. A jinak to spojování třeba, když si vezmeme svařování, které musí probíhat při plusových teplotách, třeba 5-10 stupňů nad nulou, tak u nás můžete lisovat, protože to je bez svařování, tam se nic nelepí, je to všechno zastudena bez elektriky, tak je to do mínus 10. Takže když budete třeba revitalizovat nebo rekonstruovat nějaký objekt, který nebude vytápěn v zimních měsících, tak se toho nemusíte vůbec bát.
- Takže toto je ten materiál, který firma Rehau preferuje?
Nepreferuje, my ho vyrábíme.
- Můžeme si říct základní výhody tohoto materiálu?
Výhody jsou třeba ohledně té hydrauliky a třeba i hygieny, že ten materiál, ta vnitřní stěna té trubky, je hladší než třeba u jiného podobného plastového materiálu. Takže těch druhů je samozřejmě více, to bychom tady mohli být několik hodin. A tam se jedná o to, že my si myslíme, že voda z řádu anebo ze studny je čistá. Pijeme ji, nic nám není. Ale jestliže ta voda potom tam proudí a má tam, jak bych řekl, nějaké skrýše v tom potrubí, různých spojů, nebo ten materiál je pórovitý, tak se ty bakterie, které tam jsou, usazují a může dojít k tomu, že nám potom třeba může, když vypijeme nějaký kalíšek vody, po delší době, třeba když ta voda stagnuje.
Řekněme si příklad třeba o vodě, jdeme na 14 na dovolenou, vypneme sice vodu, ale ona neteče, ona tam stojí, tak se tyhle bakterie při těchto teplotách, třeba 20 stupňů nebo nižších, tak se můžou rozmnožovat a pak je máme v tom rozvodu. Takže i když máme 100% jistotu, že z řádu je to čisté, tak se nám může zkazit i vlastně v tom objektu. Takže je potřeba i přistupovat na tom začátku toho projektu, nebo toho plánu, toho té rekonstrukce nebo novostavby, jak ty rozvody vlastně do toho objektu nakreslíme nebo nainstalujeme. A úplně nejlepší je instalace takzvaná průtočná, kdy třeba, řeknu příklad, že máme třeba pět zařizovacích předmětů a ten poslední úplně na konci nepoužíváme.
A z tohoto právě nepoužívaného zařizovacího předmětu, třeba, řekněme, je to nějaký dřez nebo WC nebo něco, tak tam vlastně ta voda stojí a může se nám dostat postupně vlastně do toho rozvodu. Takže potom je úplně žádoucí ten poslední zařizovací předmět zvolit takový, aby byl nejpoužívanější, anebo udělat takzvaný průtočný kde, jakmile otočíte nějakou baterii v tom objektu nebo na těch částech toho rozvodu, tak se vám ta voda protočí a my říkáme, aby voda tekla nebo aby ta voda měla pohyb. Samozřejmě, že nemůžete mít furt otevřenou baterii, to samozřejmě nejde, to je potom ztráta, ale když ta voda opravdu stojí delší dobu, tak se tam ty bakterie dostanou a tomu je potřeba nějakým způsobem zabránit.
- Co by tedy měl majitel rodinného domu udělat, než odjede na delší dovolenou? Měl by vypustit celý systém?
Samozřejmě záleží, jak ty velké úseky jsou a jestli to je 10-20 centimetrů k nějakému dřezu anebo je to potom třeba 10 metrů, tak je to velký rozdíl a je dobré třeba aspoň tu vodu, která tam je, tak zaprvé dobře zaizolovat, aby neměla vlastně… protože studená má zůstat studenou, takže i studená se má zaizolovat dobře, teplá samozřejmě také, aby nebyly ty ztráty. A potom je to dobré aspoň z toho dřezu třeba nebo z toho nepoužívaného tak tu vodu otočit.
A jestli to bude půl litru nebo litr, to nevím, ale můžeme s tím aspoň zalít kytky nebo něco podobného, ale tu vodu samozřejmě nemusí, nebo s tím, protože vlastně mrhání největší vody je, když splachujeme. Takže třeba myslet na to, že není to sice úplně, ne, že populární, ale dneska je to populární v tom, že se sbírá voda vlastně ze sprchy třeba nebo z dřezů atd., kde je samozřejmě ta voda čistá, tak můžeme ji nějakým způsobem upravit a tím třeba splachovat. Takže třeba můžeme šetřit takhle vodou anebo můžeme používat dešťovou vodu k nějakému sprchování třeba aspoň na zahradě nebo právě ke splachování.
Toto téma je samozřejmě velmi aktuální, protože dnes mnoho lidí v důsledku šetření si snižuje teplotu vody. A mnohdy třeba až ke 40 °C nebo ještě níž. A tam už existuje riziko nákazy legionellou. Tam spíš záleží, když se budeme bavit ne o vytápění, ale na ohřev teplé vody, tak tam záleží, jestli tu vodu skladujeme akumulačně nebo jestli tu vodu ohříváme průtočně. Protože když máme studenou vodu, neohříváme, když ji pijeme samozřejmě, ale ohříváme tu studenou vodu na teplou, že si myjeme ruce, sprchujeme se a tak dále, tak tam spíš není problém v tom, že by ta voda byla závadná, když ji ohřejeme, ale spíš je tam riziko třeba nějaké legionelly, kde, když se třeba člověk sprchuje, tak ty částečky se při teplotě nebo ty bakterie tak se vyvíjí při teplotě třeba 30-40°C. Ale může to být samozřejmě víceméně, jsou odolnější ty bakterie.
Ale když se ji napijeme, tak to vůbec nevadí. Ale když ji nadechneme, tak se nám dostane do plic a tím pádem můžeme mít nějaké zdravotní problémy. Takže tu vodu jako takovou, a nelze to říct samozřejmě, je nejlépe ohřívat samozřejmě průtočně. Ale když ta voda dlouho nestojí v tom akumulačním zásobníku, tak to samozřejmě taky je bez problémů. Ale záleží, co to je. Jestli to bude dvě hodiny, nebo jestli to bude čtrnáct dní, nebo dva dny, to samozřejmě člověk nemůže říct. Záleží prostě, jaké ty podmínky té instalace jsou. Jaké jsou také použitý materiály. Že tam je nerez, nějaká mosaz, olovo tam může být třeba v těch rozvodech. A to nám taky samozřejmě může škodit. Není to jen jedna věc. Pojďme tedy zpátky k tomu materiálu firmy Rehau. Řekněte nám, jakým způsobem se spojuje. Jsou to tři komponenty. Je to potrubí, potom nějaká tvarovka, což je vlastně nějaký třeba t kus, nástěnka, přechody, redukce. A pak je takzvaná násuvná objímka. A tyhle tři komponenty se spojí. Není tam žádný třeba o-kroužek. Je to udělané tak, že konec trubky se rozšíří takovým speciálním expandérem.
Pak se vloží do toho tvarovka a přetáhne se to násuvnou objímkou, která se vlastně založí do vidlic a slisuje se. A je to všechno vlastně zastudena. Teoreticky to můžeme udělat i když třeba proudí voda, kdyby byla opravdu nějaká havárka, kde se to třeba nedá zastavit. Nebo když se ten kohoutek nedá zavřít, tak teoreticky se to dá udělat i za proudu vody. Máte nějaký recept pro lidi, jak mohou zlepšit kvalitu vody v domě? Jak jsem řekl na začátku, tak je všeobecně známo, že třeba doufám v České republice, že máme velmi kvalitní vodu na rozdíl třeba od jiných zemí. Ale samozřejmě ta voda může být tvrdá, měkká, může tam být různé železo a tak dále.
A záleží, jestli to je povrchová voda, nebo jestli to je voda z vrtů a tak dále. A to samozřejmě potřeba upravit. Takže doporučuji samozřejmě nějaké filtry na začátku. Předtím, než se to dostane do toho objektu, případně když mám vodu ze studny, tak jak jsme říkali, že je pitelná, ale může potom nám třeba se dostat do těch baterií, tam to může být strůjcem vlastně třeba vodního kamene a tak dále. Tak samozřejmě buď je potřeba to ošetřit tím filtrem, nebo chemicky, nebo nějakým dalším, nějakou solí a tak dále, která je tam potřeba dát. Ale důležité je si udělat vždycky na začátku rozbor vody, abychom věděli, co samozřejmě na tom pozemku třeba, nebo třeba i v obyčejném bytě ve městě vlastně pijeme.
- Poté se tomu přizpůsobí i volba filtru?
Tak volba materiálu samozřejmě je na každém z nás, kdo si stavíme, samozřejmě doporučujeme náš rozvod, ale já bych neříkal ani volba toho materiálu, spíš ten, když už ten výrobek máme kvalitní, tak bych spíš řešil, jak ten rozvod navrhnout, aby ta voda se nekazila, abychom měli nějaké místa, které třeba často nepoužíváme, tak buď tam instalovat nějakou baterii, která se čas od času třeba sama odteče, třeba do dřezu nebo do nějakého umyvadla, anebo případně potom ty úseky vypustit a nepoužívat je třeba. A ještě jednu věc, že je to důležitá potravina ta voda, kterou samozřejmě pijeme a tím pádem bychom se neměli spoléhat na to, že nám někdo dodá vodu, ale měli bychom se potom i samozřejmě o ní postarat.
- Povězte mi, co takovému potrubí nejvíce škodí? Je to například zvýšené chlorování vody, jakého jsme svědky třeba v Praze nebo i v dalších velkých městech po epidemiích covidu?
Samozřejmě ten chlor vadí i nám, protože to není úplně optimální pro lidský organismus. Měla by ta voda být čistá, ale to spíš záleží, jak ta voda je, z jakého to je zdroje. Nevím, z jaké části Prahy, nebo z Ostravy, nebo z Plzně, tak jsou tam samozřejmě různé zdroje. Každá ta voda je potřeba ošetřit více či méně. Takže to nelze takhle specifikovat. Tam spíš jde o to, že ty materiály, které se používají, jak už nějaké tvarovky, tak jsou třeba kovové, jsou většinou nástěnky, které můžou něco do té vody vypouštět.
Nemělo by tam být olovo, nemělo tam být nějaká… Když ta tvarovka je třeba z mosazi, tak to není jenom mosaz, je to slitina a samozřejmě tam může uvolňovat do té vody nějaké špatné prvky, které potom pijeme. Sice oni nás neohrozí, ale dlouhodobě může způsobovat nějaké riziko. Takže ty tvarovky, které my používáme, jsou třeba bezolovnaté. To si možná vzpomeneme, že jsme měli kdysi dávno takovéto příbory, které jsme používali, tak to nebylo úplně správné. Takže ten rozvod je zvolený tak, aby byl opravdu 100% hygienický z toho zvoleného materiálu. Potom samozřejmě, když ta voda je tvrdá nebo měkká, tak už je potřeba přistoupit na nějaké další úpravy, jak jsou ty filtry, jak jsme se zmiňovali.
- Co byste poradil investorům, kteří se právě chystají stavět nebo plánují rozvody vody v rodinném domě? Co bych doporučil?
Určitě bych na prvním místě zašel za nějakým kvalitním projektantem, který má zkušenosti v oboru zdravotně technických instalací. Zvolil bych si samozřejmě kvalitní materiál, který umožní potom i kvalitní instalaci. A třetí věc je i kvalitní montáž, protože sebelepší materiál, když bude špatně spojen, zapojen, a i špatně nainstalován, i když projekt je dobrý, tak to samozřejmě potom škodí. Takže tyhle tři součásti rozvodu vody jsou velmi důležité.
- Pojďme si na závěr ještě jednou zopakovat. V čem je výhodný materiál firmy Rehau?
V prvním řadě je ten materiál osvědčen 40letou praxí v miliony instalací po celém světě. Za ty léta, jak se ten materiál vyvíjel, máme i speciální tvarovky, které jsou taky plastové, jako to potrubí. Ten materiál se používá i v kosmickém nebo leteckém průmyslu, kde je ta zátěž velmi enormní. Tvarovky, které jsou z kovového materiálu, třeba jako nástěnky k bateriím, jsou ze speciálního bezolovnatého červeného bronzu, který je hygienicky nezávadný. A potom je ten spoj, který používáme na spojení tvarovek té trubky. Byl v roce 1985 vyvinutý naší firmou a milionkrát osvědčen. Je to jeden z nejbezpečnějších spojů na trhu. A tím pádem všechny tyhle věci, co jsem říkal, zajišťují i s kvalitní montáží, kvalitním produktem, kvalitním projektem nebo kvalitním projektantem bezproblémový a určitě i hygienický rozvod vody.
- Děkuji Vám mockrát. To byl technik vytápění firmy Rehau, pan Michal Blažek. Děkuji Vám a na shledanou.
Já děkuji a těším se zase někdy na viděnou.
