Pasivní domy: Mohou být cestou z energetické krize?
Vítězslav Dobeš, odborný redaktor magazínu Můj dům
Stavíte dům nebo se na to teprve chystáte? Víte, že od ledna roku 2020 musí všechny novostavby odpovídat standardu budov s takzvanou téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) anebo pasivním domům? Jaké používat materiály a technologie a o kolik se zvýší náklady?
Obsah:
Přepis rozhovoru:
- Dobrý den, vážení diváci, posluchači pořadu Můj dům studio. Máme tady dnes opět pana Vítězslava Dobeše. Dobrý den.
Dobrý den.
- Odborného redaktora, který bude mluvit o pasivních domech. Pojďme hned na to. Řekněte mi, co si mám představit pod pojmem pasivní dům?
Tak pasivní dům je vlastně dům, který splňuje velmi přísná kritéria energetických úspor při provozu. Znamená to, že maximálně využívá tepelnou energii svých obyvatel, spotřebičů a slunce. A takový údaj velmi praktický, že vlastně pasivní dům vytápíme nějakých 15 až 20 dnů v roce. Takže dochází přirozeně k velkým energetickým úsporám.
- Jak je to třeba s vyúčtováním, kolik tvoří výdajů ročně?
No teď jsme si to řekli, jestliže to je nějakých 15 až 20 %, tak když si vezme běžný dům, který zhruba spotřebuje v tom nejvyšším parametru až 10násobně více, tak ten údaj i náklady jsou 10násobně vyšší.
- Co si představovat pod tím slovem pasivní? Znamená to, že takový dům nepotřebuje žádnou energii?
Výraz pasivní je lehce zavádějící, protože samozřejmě pasivní dům funguje na nějaké energetické bázi, i když tedy velmi nízké. Definujeme jí údajem 15 kWh ročně na m² a ta energie vlastně tam probíhá, ale je velmi efektivně využívána a velmi ochraňována, abych to tak řekl. Prostě energie v pasivním domě je opravdu základ všeho toho života, který se tam odehrává v tom domě.
- Je nějaká ideální orientace toho domu? Kam by měl být orientovaný?
Určitě, tak asi to není nic překvapivého. Má být orientován na jih takový dům, protože světelné paprsky přichází z jihu, takže maximálně zefektivnit paprsky, které do toho domu jdou. Musíme si říct i o oplášťování nebo vnějším plášti toho domu. Ten vnější plášť by měl být velmi pevný, těsný a nemělo by docházet k nějakým unikům toho tepla. Vycházíme opět z toho výrazu pasivní, držíme tam pasivně to teplo.
- Někdy dochází k záměně pasivního a nulového domu. Jsou to stejné kategorie?
Nejsou to stejné kategorie. Nulový dům je v podstatě jenom teoretický název, protože v praxi nic takového neexistuje. Nulový dům má spotřebu maximálně 5 kWh na rok na m². Pasivní dům má spotřebu 15 kWh, takže nulový dům má o 10 kWh méně na m² na rok, ale pořád to není nulová hodnota.
- Jaké je klima uprostřed nebo uvnitř pasivního domu?
Ve velmi příjemném, přirozeném prostředí, kde je přirozeně větráno, nedochází tam k cirkulaci energie navíc, ani vzduchu navíc. A zároveň tam nejsou žádné plísně a podobně, což si za chvilku asi řekneme o rekuperační jednotce.
- Pojďme rovnou na ní. Vysvětleme, co to je, protože pro spoustu lidí to může být strašák. Existují k tomu různé mýty. Pojďme si říct, co rekuperační jednotka je a proč je pro pasiv nezbytná.
Rekuperační jednotka je systém, který přivádí vzduch a pracuje s teplem, které obyvatelé domů vydýchávají. A ta rekuperační jednotka přivádí vzduch zvenku, zároveň ho čistí od různých nečistot, bakterií a podobně a pracuje s tím teplem, které vydýchávají ti lidé a tím pádem vzduch se přirozeně ohřívá a rekupeuruje.
- Znamená to, že největší výhoda pasivního domu spočívá v jeho nízké spotřebě. Dá se to tak říct?
Dá se to tak říct. Nízká spotřeba je opravdu tou prioritou. Řekli jsme si pak o tom opláštění, to je taky důležité.
- A jak je to třeba, řekněte mi, s náklady na stavbu pasivu vůči nízkoenergetickému domu, o kolik ta cena může být vyšší, aspoň zhruba to zkusit odhadnout, a o kolik to zvyšuje pak cenu na realitním trhu, ten pasiv?
Tak to je velmi zajímavá otázka, protože si myslím, že udělám radost lidem, kteří třeba chtějí investovat. Tak začnu teda s tou investicí. Pokud byste chtěl investovat peníze, které máte opravdu navíc, tak vy vlastně vynaložíte při stavbě pasivního domu na projektanty a na zedníky a na odborné firmy, tak vynaložíte zhruba o 20 % víc, než činí náklady na stavbu toho klasického, řekněme, běžného domu. Ale ten pasivní dům, když ho postavíte, má na trhu až někdy dvojnásobnou cenu. Takže ty prvotní náklady se vám vrátí v tom, že bydlíte ve velmi kvalitním a ceněném domě, který můžete kdykoliv z jakýkoliv důvodů prodat, když budete chtít změnit životní styl nebo se odstěhovat do jiné lokality. A vlastně na tom velmi pěkně ještě i vyděláte.
- Lze nějak pasivní dům na dálku poznat? Je něčím rozpoznatelný dnes třeba v současnosti?
Tak samozřejmě záleží na tom, jaký máte vkus a jakého si zvolíte architekta. Ale pokud si zvolíte kvalifikovaného architekta, který rozumí své práci, tak byste pasivní dům ani neměl rozeznat od toho běžného. Samozřejmě, když to vezmeme vnějškově, čistě z vnějšího pohledu, tak ten pasivní dům kolikrát může mít fotovoltaiku na sobě a podobně. Takže si řeknete, ano, to je moderní, hezký dům, ale čistě architektonicky se to vlastně v ničem nemusí lišit. Záleží opravdu na konkrétním architektovi.
- Takže ty doby, kdy pasiv byl nevzhledná kostka, už jsou pryč.
Ty jsou opravdu definitivně naštěstí pryč.
- Pojďme si ještě říct, mluvíme tu o energetické bilanci, dokázali bychom říct taky nějaká čísla, která jsou pro ten pasiv podstatná?
Tak my jsme si řekli základní věc, která je těch 15 kWh na m² na rok. To je prostě takový naprostý základ. Pak existuje něco, co se jmenuje Blower door test, a ten nám vlastně měří hodnotu, která říká kolik tepla utíká skrze různé praskliny nebo já nevím, jak to nazvat, skrze ten vnější obvod. A to je prostě velmi důležitá hodnota, já se teď omluvám, teď se podívám do papíru. Je to zařízení, kterým se ten Blower door test dělá. To se skládá z velkoprůměrového ventilátoru, zasazeného v rámu s plachtou. Takže a buď se to dá do dveřního otvoru se to umístí, nebo se dá do okna.
A pomocí tohoto zařízení je vytvořen přetlak a podtlak, kdy se vlastně měří ten tlak, kterým to teplo uniká. A ta intenzita výměny vzduchu za hodinu při tlakovém rozdílu 50 pascalů je takový základní údaj, kterým si pak říkáme, jestli ten dům splňuje ten základní parametr toho úniku tepla, jestli se vejde do té normy, která mimochodem je definována českou státní nebo prostě státní normou, anebo nikoliv. Tam je důležité říct, že tenhle ten Blower door test je důležitý i z hlediska získání dotací zelená úsporám, protože pokud byste nesplnil tenhle ten test a dostal jste se na tu hodnotu, která je maximálně povolená, tak tu dotaci nezískáte.
- Existovalo by, dokázali bychom udělat nějaké srovnání. Ohledně mluvíme tady o spotřebě energie na vytápění, mluvíme o tom, že pasiv spotřebuje zhruba 15 kWh za m² rok. Máme nějaké srovnání, kolik třeba spotřebují nízkoenergetické domy nebo staré domy, třeba postavené v 60., 70., 80. letech, pro představu?
Tak už to tady zaznělo, my jsme si řekli vlastně, že jestliže pasivní dům má tu maximální spotřebu 15 kWh na rok na m² tak ten klasický dům se pohybuje až desetkrát výše, dejme tomu od 80 do těch 140, 150 kWh. Nízkoenergetický dům by měl mít méně než 50 kWh a takové ty klasické staré domy, 70., 80. léta minulého století, ty jsou kolem 200 kWh na rok na m².
- Na trhu jsou pořád ještě nejčastěji nabízeny nízkoenergetické domy. My jsme si řekli, v čem se liší v té energetické bilanci. Je něco ještě dalšího, v čem se třeba vůči těm pasivům liší?
Nízkoenergetický dům je v podstatě na Darwinově stupnici vývoje domu, když to takhle řeknu, tak je mezičlánkem nebo předstupněm pasivu. Je to určitě o tom, že logicky, jestliže takový dům potřebuje více energie, tak potřebuje nějaký důkladnější, otopnější systém, potřebuje nějakým způsobem pracovat více s tím přívodem tepla, z nějaké třeba distribuční sítě. Takže opakuji, je to takový mezičlánek mezi tím opravdu starým, klasickým v uvozovkách barákem a tím moderním, pěkným pasivním domem.
- Předpokládám, že asi ty izolace nebudou tak silné, protože to nevyžaduje ta norma?
Přesně tak. Když jste zmínil izolace, ještě bych chtěl říct jednu věc. Když stavíme pasivní dům, tak je vždycky důležité vyvážit ten hlavní nosný materiál, kterým by měl být ideálně dřevo. Nemusí, ale je to osvědčený materiál. A ta izolace tvoří pak nějaký parametr, který nám drží to teplo. A my se musíme dostat do stavu, když si děláme nějaký konkrétní projekt, tak si vycházíme z toho, že si řekneme, z čeho ten dům stavíme, jakou má vodivost tepla ten konkrétní materiál.
A z toho pak vycházíme, když volíme tu izolaci. Je asi nesmysl mít, postavit si dům a pak ho oplácat 30 nebo 50 cm nějaké tepelné izolace. Záleží opravdu na konkrétním projektu, na tom architektovi, projektantovi. A vy, když si to pečlivě promyslíte, je to takovej trošku merkur stavebnice, ale když se to všechno povede a sedne si to, tak máte opravdu ten dům přesně podle svých představ.
- Dá se říct, že nějaký materiál pro stavbu pasivního domu je prioritní? Cihla vs. dřevo nebo je to jedno?
Řekli jsme si, že konstrukčně takový ten základ je nejlepší dřevo. Můžeme se pak rozhodnout, jestli si zvolíme klasickou cihlu nebo vápenopískovou cihlu. Vápenopísková cihla je takovým kompromisním materiálem, protože je velmi pevná, stabilní, unese i třeba pětipodlažní dům, podle výpočtů. Je to opravdu na každém. Důležité je, aby ta izolace, konstrukční stavba nebo ta konstrukce hlavní, to dřevo, aby všechno do sebe zapadalo a všechno drželo to teplo. O tom jsme si říkali, že je to velmi důležité. U dřeva bych ještě zmínil jednu věc. Nepotřebujeme u něj žádné velké základy, takže se vyhneme různým nákladům na hydroizolace nebo dejme tomu proti radonovému záření. Tohle to všechno eliminuje, tím, že uděláme tu stavbu lehkou konstrukčně, nadzemní, ale opakuji. Pokud použijeme tu vápenopískovcovou cihlu, tak získáváme velmi stabilní celek i bez těch základů.
- Jaké je bydlení v pasivním domě? Vyžaduje nějaký speciální režim, který třeba nízkoenergetický domy nevyžadují? Třeba je to tak, že se tam nesmí větrat, nesmí otevřít okno v pasivu?
V pasivu můžeme větrat. Je to poměrně takový mýtus, že se nesmí větrat, ale není to prostě pravda. Přirovnal bych to ke klimatizaci, kde máme napsáno, neotvírejte okna, pokud klimatizace běží, tak tady to prostě neplatí takhle. A tady bych ještě navázal na tu rekuperační jednotku, o které jsme si říkali. Rekuperační jednotka to opravdu velmi dobře zvládne, tu výměnu vzduchu. Můžeme si otevřít okno, a nemusíme, ale důležité je, že ta rekuperační jednotka musí neustále běžet. Nebo nemusí, ale je to velmi záhodno, protože prostě další mýtus, který, že nemáme otvírat okna při rekuperaci, tady jsme si řekli, že nefunguje, nebo že to tak není, tak rekuperační jednotka potřebuje, aby běžela, protože ten provoz zabraňuje i třeba výskytu různých plísní nebo mikroorganismů, takže měla by fungovat bez ohledu na to, jestli otvíráme nebo zavíráme okna.
- Ta rekuperační jednotka vyžaduje pravděpodobně nějaký servis, jednou za půl roku nějakou výměnu filtru nebo něco podobného?
Je to tak, samozřejmě pak záleží na konkrétních okolnostech, ten půlroční interval je zhruba takový orientační nebo základní a pak vycházíme z toho, jak ten dům používáme, může dojít k nějakým specifickým situacím, kdy zjistíme, že ten filtr musíme měnit častěji nebo naopak můžeme o něco později, ale ten půl rok je takový základní termín.
- Vy jste mluvil o dotacích, pochopil jsem to dobře, že na nízkoenergetický dům dotace není, zatímco na pasiv dotace, zelená úsporám je?
Ano, na pasivní je úspora, zelená úsporám, jak jsme si řekli, tam musí splňovat ten Blower door test, bez něj by to nešlo a samozřejmě i díky té úspoře můžete mít, máte další bonus při stavbě svého vysněného bydlení.
- A to já myslím si, že je výborný důvod pro to, se pustit do stavby pasivního domu, když pro nic jiného, tak pro štědrou dotaci, která dosahuje 400, možná 500 tisíc korun. Já vám mockrát děkuju, to byl pan Vítězslav Dobeš, odborný redaktor časopisu Můj dům a nejenom časopisu Můj dům. Já vám děkuju mockrát za účast a někdy příště zase na viděnou.
Já děkuji, na shledanou.
Může vás také zajímat:
- Jaké výhody nabízí pasivní dům
Energeticky pasivní dům je stavba s velmi nízkou potřebou energie. Oproti stávajícím budovám spotřebuje až o 90 % méně energie, při současném zajištění vyššího komfortu a zdravého vnitřního prostředí.
Tento typ staveb nabízí řadu výhod například: Vyšší komfort bydlení, zdravé vnitřní prostředí, velmi nízkou spotřebu energie, celoročně příjemné teploty, stálý přívod čerstvého vzduchu – bez průvanu, prachu a pylů, malé nároky na údržbu a provoz a nízkou závislost na dodávkách energie
Na stavbu pasivního domu můžete získat dotaci Nová zelená úsporám až 585 000 Kč.
- Optimální vytápění a ohřev teplé užitkové vody v pasivním domě
Pro výrobu tepla pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody (TUV) je možno použít téměř jakékoli známé zdroje tepla nebo jejich kombinace. Díky mnohonásobně nižší potřebě tepla oproti běžnému domu postačují i zdroje o velmi malém výkonu.
Pro provoz domu upřednostňujeme využití úsporných a obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, tepelná čerpadla, krbová a peletková kamna apod.). Využití úsporných zdrojů se projevuje dalším snížením nákladů na provoz domu a zmenšením závislosti na dodavatelích energií.
- Jaké jsou výhody dřevostaveb v porovnání se zděným domem?
Doba výstavby: Dům může být předán k bydlení třeba již za tři týdny – zejména při použití panelové konstrukce. Dřevostavby se stavějí v podstatě celoročně – u zděných staveb je potřeba stavební práce v zimě přerušit. Navíc zde i v jiných ročních obdobích probíhají technologické přestávky, během nichž je třeba nechat použité materiály vyschnout.
Více prostoru: Dřevostavby bývají konstruovány tak, aby se jednalo o energeticky úsporný dům. Zděné domy využívají k dosažení stejného efektu izolanty a stěna bývá až dvakrát širší než u dřevostaveb, což zvyšuje nároky na prostor. Právě výrazně tenčí stěny dřevostaveb dokážou „vykouzlit“ až 10 % prostoru navíc oproti zděným stavbám.
Životnost: U dřevostaveb bývá ve srovnání s domy zděnými nižší, třebaže vždy záleží na konkrétních podmínkách.
Akumulace tepla: V dřevěném domě dosáhneme rychle vnitřní teploty, ale když topení vypneme, stavba rychleji vychládá. Zděný dům teplo akumuluje na delší dobu.
Ekologie: Porovnáme-li ekologičnost staveb, u dřevostavby je oproti zděným stavbám mnohem větší podíl materiálu z přírodně obnovitelných zdrojů. Dřevo zde může být zastoupeno i více než z 95 % procent.
