Zvláštní ocenění odborné poroty v kategorii Domů nad 150 m2

Ing. arch. Roman Kučírek z ateliéru 3K architects a Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům

Současný dům a tradiční vesnice, jde to vůbec dohromady? Akceptovat genia loci se podařilo autorům projektu moderní venkovské usedlosti, jenž získal v tradiční čtenářské anketě Dům roku časopisu Můj dům zvláštní ocenění odborné poroty v kategorii Domů nad 150 m². Dům na první pohled vypadá jako rekonstrukce selské usedlosti, ale od základů až po hřeben střechy je nově postavený. Použité jsou lokální materiály i nejmodernější technologie.

Obsah:

• Přání klienta ohledně původních materiálů
• Kompozice budovy
• Materiály
• Interiéry
• Technologie na vytápění
• Rybník hraje klíčovou roli
• Spolupráce klienta s architektem
• Snaha přiblížit se starým usedlostem
• Propojení budov úzkým krčkem
• Rybník a jeho udržitelnost, spolupráce s geologem a hydrologem
• Předsudky vůči rekuperační jednotce
• Tepelné čerpadlo
• Jedna neobývaná půda slouží jako technické zázemí
• Předání diplomu v soutěži Dům roku

Přepis rozhovoru:

• Dobrý den, vítám vás na dalším webináři Můj dům krok za krokem. Naším dnešním tématem jsou opět oceněné domy v soutěži Dům roku. Tentokrát si pro zvláštní cenu odborné poroty přišel pan architekt Roman Kučírek z ateliéru 3K Architects. Dobrý den.

Dobrý den.

• A vítám tu zároveň redaktorku časopisu Můj dům, architektku Jitku Pálkovou. Oceněným domem je rodinný dům, o kterém dnes budeme mluvit, který dostal zvláštní cenu poroty. A co je to, co je na něm zvláštní, že on vypadá jako velmi citlivě rekonstruovaná chalupa. Ale ve skutečnosti je to novostavba. Novostavba je to se vším všudy, to znamená vnitřky, venkovnější prostředí, i terénní úprava. Tak tím mi přijde, mně osobně ten barák velmi zajímavý. A nejvíc ho má nastudovaný paní Pálková, tak tímto vám dávám slovo.

• Já se zeptám, jak jste k tomu dospěli. Bylo to přání klienta mít dům, který bude vypadat jako usedlost?

Bylo to velký přání klienta, abychom použili za prvé tradiční materiály, což bylo jedno z velkých přání klienta, a druhý, aby to zapadlo do toho venkovského prostředí. A jelikož to zadání klienta bylo poměrně velké, tak jsme se přiblížili právě těma hmotama a tou velikostí právě k tvaru bývalých starých usedlostí.

• Na tom pozemku původně něco bylo? Nějaká stavba, nebo nějaká vzrostlá zeleň?

Ten pozemek se na začátku nezdál tak veliký, protože byl částečně zarostlý. Plochou to bylo necelých 5000², ale na tom pozemku nestály žádné stavby. Jediné, co tam bylo, tak v severovýchodním rohu toho pozemku byl takový zarostlý polorybník, polomočál a jedno z přání toho klienta bylo vybudovat na tom pozemku, ideálně v tomhle místě, nový rybník, což se taky naštěstí povedlo, ale stavby tam v podstatě žádné nestály. Byl to úplně prázdný pozemek na kraji obce.

• Byla tam nějaká regulace místní, která vás nějak limitovala?

Nebyly tam žádné speciální požadavky, ve smyslu třeba chráněné krajinné oblasti, památkářů a podobně, takže tam byl klasický územní plán, kdy gró toho bylo dodržet tradiční venkovské tvary, sedlové střechy, nějaké velikosti těch objektů, ale žádné speciální podmínky, ve smyslu řeknu úřadu, tam naštěstí pro nás nebyly.

• Co vedlo k té kompozici budov? Jak jsou uspořádány?

Asi z velké části to vyplynulo z velikosti toho zadání, který když jsme s klientem zkonzultovali, tak to zadání bylo poměrně velké. Kromě té obytné části, na kterou měl nějaké požadavky a představy klient nebo klienti, tak jeden z těch velkých požadavků bylo hodně úložného prostoru pro nějakou zahradní, sportovní techniku. A tak, jak jsme o tom zadání a o tom návrhu přemýšleli, tak nás to dospělo k tomu vytvořit jeden objekt stodoly, který byl z hlediska velikosti pro klienta, řeknu, minimálně veliký. A ta stodola je relativně obrovská, tak mu to přišlo na hraně.

A díky tomu, že jsme to technický zázemí nebo sportovní zázemí vyčlenili do samostatného objektu, tak jsme se pak přiblížili té kompozici starý stavení a vznikla z toho usedlost, která z toho vznikla.

• Mluvili jsme tady o tom, že jste vybírali přírodní materiály a snažili jste se přizpůsobit tradiční architektuře. Které ty tradiční prvky tam můžeme vidět?

Z hlediska materiálu bylo přání klienta, my jsme za to byli rádi, protože ty materiály jsou přírodní a jsou na věky dobrý. Takže jeden z těch základních prvků byl určitě kámen. Pak byl požadavek na dřevo a omítku. Z hlediska materiálu to bylo hodně dané od klienta, my jsme s tím v podstatě jenom souhlasili. A z hlediska tvaru toho domu, my jsme tam navrhli nějaké tradiční formáty oken, které měly klasické nadsvětlíky, otevíravá okna. Doplnili jsme to moderními balkonovými dveřmi a včlenili jsme do toho návrhu do severního a jižního křídla, zápraží, který jsou směrem k rybníku a jižní nebo jihozápadní terase. Takže to jsou nejvíc prvky, které tu usedlost dělají tvarem a materiálem, tak jak dnes vypadá.

• Používali jste také místní materiály?

Z místních materiálu, jestli se nepletu, tak je tam v podstatě kámen, protože nedaleko se nachází lom a z toho lomu jsou použitý kameny, takže dá se říct, že ano.

• A tenhle přístup se týkal i vybavení interiéru?

Interiér, tak jak to…

• Jeden prostor mi připadá takový značně industriální.

My jsme v rámci interiérů, tak jak máme zkušenost s klientama my, tak v rámci interiérů ne vždycky klienti chtějí od architekta ten interiér navrhnout, protože finančně to je všechno nějaká zátěž. A my jsme byli přizvaný klientem k návrhu jeho pracovny, a právě k návrhu černý kuchyně, nějakého letního sezení v rámci prostoru té stodoly. Takže ten jsme navrhovali my a přišlo nám, a říkáte to správně, že nějaké industriální prvky, třeba v podobě svítidel, tam jsou použitý a přišlo nám to pro ten prostor té stodoly černý kuchyně, jako řeknu příznačný. Takže tyhle dva prostory jsme navrhovali a některý ty prvky jsme tam použili.

• Takže navenek zdánlivě rekonstrukce staré chalupy, ale technologie jsou tam určitě moderní, myslím tím třeba vytápění a podobně?

Ano, i nás potěšilo, jak říkáte, jak jste to na začátku zmínili, že klient nám říkal, že některý kolemjdoucí říkají, že to je jako rekonstruované, hezké stavení, což jsme byli samozřejmě rádi, protože tam ta tradice, aspoň na pohled se zdá, že jsme ji dodrželi, ale z hlediska těch technologií, je to samozřejmě moderní technologie, to, co jsme se s klientem bavili, nakonec tam navrženo není tak je rekuperace, kterou z nějakých svých osobních důvodů nechtěl, a z hlediska technologie vytápění je tam navržené tepelné čerpadlo ve vnitřním provedení, protože jsme využili v severním křídle na půdě, která je neobývaná, prostor, kam jsme to tepelné čerpadlo umístili, aby nehyzdilo ten exteriér, takže z hlediska těch moderních prvků nás napadá třeba tohle.

• Pojďme ven, jak jste si poradili s terénními úpravami, a hlavně s tím rybníkem?

Rybník v rámci toho celého návrhu hrál relativně velkou roli, protože to byl jeden z klíčových požadavků klienta, aby tam rybník byl vybudovaný, takže jsme s kolegou projektantem rybníkářem navrhli nějaký tvar rybníku, který byl z hlediska kompozice toho pozemku danej, kde vznikne, takže tam jsme ho navrhli a dokonce v realizaci byl ještě po nějakých debatách mezi realizátorem námi a klientem ještě ten rybník zvětšen, což se ukázalo, že vlastně nakonec nevadí, ale hrál jako klíčovou roli a dneska vlastně při tom celkovým záběru nebo pohledu na tu usedlost je dobrým prvkem, kde se ta usedlost odráží, takže se povedl víc než dost.

• A jak vám to s klientem šlo? Rozuměli jste si nebo měnili jste něco na tom projektu? Měli jste nějaké střety názorů?

Vždycky si myslím, že bývají. I samozřejmě tady byli. My jsme toho klienta znali přes jednoho mýho velice dobrýho kamaráda, tak jsme se vlastně takovým způsobem k němu dostali. Na začátku, tak jak to asi vždycky bývá, nějaký střet občas kvůli ceně za projektový práce, třeba za tu usedlost, to prostě tomu se těžko dá vyhnout. A pak při té realizaci jsme se víc a víc sžili. Občas se tam samozřejmě stalo, že jsme se nemohli dohodnout nad výběrem barev těch venkovních materiálů. Někdy se to povedlo víc, někdy třeba míň. Ale to celé dílo se pak v rámci toho konce povedlo si myslíme víc než dost. A dneska si s klientem v podstatě tykáme, ač je o generaci starší než my. A ty vztahy dopadly víc než dobře. Navrhovali jsme mu ještě nějaké další drobné stavby, takže nějaké spory na začátku byly, a ty se jako uhladily a probíhalo to pak v pohodě dál.

• Dobře. A vy jste to možná řekl, já se omlouvám, jestli jsem to přeslech. Ta původní idea, že to bude vlastně jakoby původní venkovské stavení, že to tak bude vypadat, byla od klienta nebo od vás? On to takhle chtěl?

On chtěl tradiční venkovní tvary, řeknu sedlový střechy, nějaký formáty oken. Měl o tom nějakou představu. My jsme úplně na začátku neměli asi úplně na paměti, že hned uděláme nějakou řeknu usedlost, která připomíná ty starý usedlosti, ale právě ta velikost zadání a roztržení na více hmot, severní křídlo, jižní křídlo a vlastně kompozice o 90 stupňů otočená stodola, tak nás pak postupně vedla k tomu, že za prvé splníme to zadání, za druhý tam velice dobře zapadneme do té krajiny a za třetí se přiblížíme těm starým usedlostem. Takže to byla nějaká taková shoda více věcí najednou. Asi jsme od začátku úplně neměli v hlavě, že navrhneme usedlost jako takovou, ale těma skicami, abychom splnili řeknu podmínky toho území plus klienta, tak jsme se k tomu postupně dopracovávali. Takže to byl přirozený vývoj.

• A ty dvě budovy, které jsou vlastně propojené, to byla nutnost udělat?

Nutnost to asi nebyla, ale právě to zadání, když pomineme tu stodolu, to technický sportovní zázemí, tak ten požadavek na velikosti a počty těch prostorů a zázemí pro rodinu klienta byla relativně velká. A my jsme měli i variantu na začátku v prvotních skicách takovou, že uděláme nějaký, řeknu jako jeden větší centrální objekt, kde ty funkce, řeknu dáme dohromady, ale právě tím měřítkem už nám to přišlo do té lokality a do té obce, řeknu mimo to měřítko, tak jsme se právě rozhodli to roztrhnout a spojit to nějakým vstupním krčkem a víc tam ty provozy jako dělit na severní a jižní křídlo a ukázalo se to jako docela praktická věc a tím měřítkem do té krajiny to zapadlo mnohem víc.

• A jak jste to prosím vás třeba počítali energeticky? Tam ten krček, jak o něm mluvíte, je částečně vytápěná zóna?

Je to v podstatě plně vytápěná zóna, je to spojený s těmi jednotlivými křídly severním i jižním, takže se to tváří jako jeden objekt.

• Jasně, takže je tam klasicky otopný těleso.

Úplně přesně, podlahové vytápění je v tom přízemí a je to součástí ostatních prostor.

• Co ten rybník, tam vy jste mluvil o tom, že tam nějaký zdroj spodní vody byl, jak je tam těžký udržet třeba kvalitu vody, uvědomoval si tohle investor, že když tam není dostatečná průtočnost, že mu to může třeba zelenat nebo tak. A ten původně krásnej prvek, který na těch fotkách vypadá nádherně, se může změnit v noční můru.

Rozumíme, my jsme to zkoumali samozřejmě jak s projektantem rybníku, který s tím měl velký zkušenosti, jak z projekce, tak i z realizace. A měli jsme tam i kolegy geologa a hydrogeologa, a navíc v tý lokalitě je, řeknu, nějaká kaskáda rybníků, který tam jdou z té horní strany a jsou tam nějaké potůčky, které tečou dál a dál. A my jsme i v rámci územního plánu dodrželi to, že jsme v tom místě vybudovali rybník, který už v územním plánu počítal s tím, že tam rybník bude vybudovaný. Takže řeknu, ta logika toho tam rybník mít byla správná. A zároveň i ta příroda tam trošku připravila tím, že tam v té lokalitě se rybníky nacházejí. Takže v tom jsme měli trošku jednodušší úlohu, která byla za nás vyřešena.

• Má tam pan domácí kapry?

Pan domácí kapry, to se přiznám, že teď úplně nevím, ale má to primárně pro nějaké letní koupání sebe a dětí, takže to byl jako primární cíl. Jestli tam chová kapry, teď úplně si nevybavuji. Ač jsme o tom mluvili, ale to už je nějaký čas zpátky.

• Vy jste říkal, že investor neměl úplně, že měl určitý předsudky vůči rekuperaci. Říkal vám třeba, jaké jsou?

Má ze své práce nějaké zkušenosti s nějakou vzduchotechnikou a výměnou vzduchu obecně. A my, když jsme se o tom na začátku bavili, tak to řeknu jako striktně zamítl, že nebudeme se ani o to pokoušet. Tam prostě takovou věc mít právě ze zkušenosti ze své práce.

• Mohla to být asi určitá i generační nedůvěra, která je tam, protože vzduchotechnika a rekuperační jednotka jsou prostě dva odlišné světy.

A plus třeba nějaké zregulování, fungování, navržení, všechno se vším souvisí. Ale tak, jak si pamatuju, a to už je hodně let zpátky, když jsme o tom v rámci zadání s ním mluvili, tak to bylo jako rychle vyčleněno ze zadání.

• Do dneška spousta lidí si myslí, že nesmí se otevírat okna, když tam je, tak se jim to musí vysvětlit, že to a kdesi, cosi. A já vždycky říkám, nejhorší je prostě tak to, když tak nebudete používat, ale prostě, když si ji tam nedáte, tak už ji tam nikdy nedostanete.

Už ji tam nikdy nedostanete, přesně tak.

• Ono samozřejmě v takovýhle krásný malební vesnici třeba ty ruchový momenty jsou minimální, ale prostě ta tepelná úspora u tý rekuperace vždycky prostě vychází.

A kór u těch třeba větších domů, který mají tepelný ztráty větší, tak ta náročnost pak na to vytápění třeba je nemalá, souhlasím.

• Bylo těžké sehnat dostatečně výkonný tepelko, protože to tepelné čerpadlo tam vlastně jede pro oba objekty, nebo to tam jako doháníte ještě nějakou krbovou vložkou?

Je tam tepelné čerpadlo, řeknu v jednom kusu, není tam žádná kaskáda tepelných čerpadel, je tam jedno, ale prostě výkonnější. Tam jsme debatovali z hlediska technického, když jsme tam ukládali to tepelné čerpadlo na půdu, tak aby tam nedocházelo k přenosu vibrací a abychom akusticky to tepelné čerpadlo neslyšeli jako v přízemí, což se povedlo, takže to bylo v pořádku. A je tam v rámci toho hlavního obytného prostoru krbová vložka, nebo respektive kachlová kamna s vložkou, která je napojená na výměník, protože klient je zvyklej relativně hodně topit a často topit, takže ještě doplněk v tom hlavním obytném prostoru, který reálně hodně často využívá.

• A jak jsem pochopil, ta jedna půda určitě je neobývaná, a ta druhá je, takže tam se to prostě bere, že to je technický zázemí pro tepelné čerpadlo.

Tak, tak, tak. Máme tam technickou místnost v rámci přízemí toho severního křídla, ale ta neobývaná půda v severním křídle slouží pro tepelné čerpadlo, je neobývaná, a ta druhá už je klasicky obývaná.

• A neuvažovali jste společně s investorem, že byste to, když už tam máte takovou dispozici technickou nahoře, nedali třeba solárně termický kolektory na ohřev vody, přitápění. Já nevím, jestli by to vůbec šlo kvůli obci.

Jasný, jasný, jasný. Byla to věc, kterou jsme asi lehce s tím klientem naťukli, ale jak klient, řeknu, nechci říct to slovo trval, ale představoval si nějaké tradiční tvary, tak nechtěl úplně dávat na střechu nějaké, řeknu, moderně vypadající panely, ať už fotovoltaické nebo solární, takže jsme to pak nějak hluboce asi neprobírali a drželi jsme ty tvary, tý venkovní usedlosti nebo toho domu.

• Je mi jasný, že ta fotovoltaika by tam asi byla, jako pěst na oko, ty solárně termické by si myslím, že by tam možná zapadly nebo na tu stodolu, která tam k tomu patří, ale jako chápu, chápu, že to byl asi spíš konzervativnější klient.

Tak, tak, tak, to je asi správný slovo.

• Ta vesnice vypadá vůbec jako velmi malebně, pravděpodobně tohle to stavení tam i velmi pěkně zapadlo, jedná se asi o stavení, který tam není rušivý. Tak jo, já myslím, že za mě, já už tomu žádný otázky nemám, je to krásně povedená práce, kdyby takovýchto stavení venkovských bylo víc, bylo by to jedině dobře.

Moc děkujeme za pochvalu a jsme rádi, že jsme se dostali do takového úzkého výběru, to nás potěšilo.

• A to je důvod, proč dostáváte zvláštní cenu odborné poroty a já poprosím paní architektku Pálkovou, aby vám předala diplom. A my děkujeme panu architektu Kučírkovi, že k nám přišel do našeho pořadu, našeho webináře Můj dům krok za krokem. A pro vás, pro naše posluchače a diváky jenom připomínám, že pro členy klubu tady toho portálu jsou veškeré informace, veškeré obrázky, baráky, oceněný, neoceněný, katalogový, nekatalogový, tak všechny máte zdarma, včetně školy stavění. Takže pokud o to máte zájem, přihlaste se na členy klubu a vám všem moc děkuji za návštěvu v našem webináři.

Děkuji za pozvání. Mějte se, na shledanou.

Může vás také zajímat:

• Do jaké míry může zkomplikovat stavbu blízkost chráněné krajinné oblasti?

  Při plánování výstavby nového domu vezměte v úvahu také to, zda nehodláte stavět v chráněné krajinné oblasti. Pokud tomu tak je, budete muset – vedle získání klasického stavebního povolení – také absolvovat schvalovací proces ohledně urbanistické vhodnosti svého projektu v kontextu konkrétní chráněné lokality. Kvalitní architekt vám samozřejmě zpracuje projekt tak, aby odpovídal místnímu koloritu.

• Jak zajistíme komfortní užívání obytného podkroví?

  Při výstavbě obytného podkroví je ideální volbou technologie suché stavby, díky níž zamezíte zbytečné vlhkosti. Suchá výstavba je moderní technologie s minimem mokrých zásahů, jako je třeba zdění, malta nebo lepení, právě proto je vhodná do všech interiérů. Suchý postup se může použít při izolaci, stavbě střešních pohledů i realizaci podlah. Základem suché montáže izolace jsou pásy z minerální vaty a sádrokartonové desky. Ty se připevní na nosnou konstrukci, zatmelí a vyztuží se páskami. Prostor mezi jednotlivými trámy se utěsní izolační vatou, která se mezi krokvemi přikryje parotěsnou fólií, aby se zabránilo průniku vlhkosti. Jednotlivé pásy fólie se neprodyšně slepí dohromady. Kvalitní izolaci oceníte nejen v zimě, ale také v létě.

• Jaké dřevo vybrat na obklad fasády?

  Při výběru materiálu je třeba věnovat pozornost nejen architektuře domu, ale také prostředí, kde dům stojí. V místě, kde je vlhké klima (u lesa, u rybníka apod.) či na místě vystaveném prudkým větrům a dešťům bude dřevo více trpět, proto je třeba dřevěnou fasádu pečlivě zvážit.

  Mezi nejpoužívanější a cenově nejdostupnější dřeviny patří smrk, borovice a modřín. Tyto dřeviny jsou měkčí, nasákavé, snadno se s nimi pracuje, jsou dobře adaptované na naše klima, dobře dostupné a cenově nejvýhodnější. Chcete-li si dopřát odolnější materiál, zvolte severskou alternativu – severský smrk, sibiřský modřín či finská borovice, vyrostlé v drsných podmínkách, mají „husté“ dřevo a tím pádem vyšší odolnost než běžné evropské dřevo a vydrží desítky let i bez povrchových úprav (například sibiřský modřín dosahuje tvrdosti dubu). Jejich cena je cca o 30 % vyšší. Při nákupu si vždy vyžádejte certifikát o severském původu, abyste nekupovali běžné tuzemské dřevo za cenu severského.

Související článek:

Venkovská usedlost na Vysočině: Tradice stvořená dnes