Máme-li však šanci využít úložný prostor v nikách a vytvořit tak skříně vestavěné, je vyhráno. „Zmizí" z očí i z plochy, a ze dveří - posuvných či shrnovacích - můžete udělat z nouze ctnost: lze na ně umístit třeba zrcadlo nebo z jednoho křídla vytvořit nástěnku na vzkazy. Nejlepší řešení je, mají-li stejnou barvu jako stěny, pak je téměř nevnímáme.

Niku (tj. prostor ve zdi) rozdělíme na několik částí podle toho, jaké šatstvo a prádlo potřebujeme uložit. V tzv. pásmu snadného dosahu (tj. u žen 70 až 180 cm od podlahy, u mužů až 195 cm) umisťujeme to, co užíváme denně, mimo tento prostor pak věci a předměty sezonní. Do jedné skříně se nad sebe vejdou dvě tyče na zavěšování kratších oděvů - halenek, sukní, kalhot, sak. Pro delší oděvy, jako jsou kabáty, dlouhé šaty apod., vymezíme samostatný užší prostor.

Pokud vás štěstí s nikou nepotkalo a je třeba koupit nebo vybudovat šatní skříň, nezapomeňte, že nejpraktičtější a z prostorového i estetického hlediska nejpřijatelnější je taková, která pokrývá celou jednu stěnu - od podlahy ke stropu, od stěny ke stěně.

Pozor na provoz

V každém bytě najdeme provozní trasy, což jsou bytové „chodníčky", jimiž přecházíme z místnosti do místnosti, od dveří k oknům a k jednotlivým kusům nábytku. Správná a racionální dispozice (půdorys) bytu jasně vymezuje i bezkonfliktní provozní trasy. Špatně vymyšlené dispozice bytů a domů, s nimiž se bohužel setkáváme i na stránkách našeho časopisu, mohou vést k nečekaným střetům členů rodiny mezi sebou i s nábytkem, který je často nevědomky umístěn na křižovatkách provozních tras, kam samozřejmě nepatří.

Jednoduché pravidlo praví, že racionality provozu lze dosáhnout použitím zdravého rozumu a správným rozmístěním nábytku tak, aby se vytvářely ucelené volné plochy a zůstala průchozí pásma (chodníčky) pohybu osob mezi nábytkem, dveřmi, okny apod. Člověk se cítí dobře a vnímá volnost tehdy, není-li prostor zaplněn překážejícím nábytkem. Pro takový dobrý pocit je třeba zachovat poměr volných ploch ku ploše zastavěné nábytkem 3:2.

Jednopokojový byt: spaní, vaření, stolování, odpočinek, práce

Věřte tomu nebo ne, ale i do jednopokojového bytu můžete vměstnat všechny tyto funkce, aniž byste se v něm museli cítit stísněně. Tentokrát se nebudeme zabývat kuchyní, ale zaměříme se na ostatní činnosti. Vycházíme však z předpokladu, že je v místnosti zajištěno dokonalé odsávání a čištění vzduchu!

Pokud jde o spaní, lze si pořídit tzv. lůžkovou pohovku (viz Můj dům 4/2000). Nabízí je dnes řada firem a jsou natolik kvalitní, že na nich lze ve dne pohodlně sedět a v noci po rozložení spát. Současné materiály a technologie zajišťují, že se zdravotně ani pocitově nešidí žádná z funkcí. Lze si samozřejmě pořídit také výklopné lůžko, pokud však nesáhnete po dovozci dobrého (nejspíše italského) nábytku a obrátíte se na naše výrobce, nebudete s jeho estetickou stránkou příliš spokojeni.

V jednopokojovém bytě lze také vyrobit pódium, na němž se přes den dá „povalovat" (nebo zde může být psací stůl) a na spaní se pouze otevře zásuvka s lůžkem uvnitř. Volba by měla vždy padnout na kvalitní matraci. Pozor na průvan u podlahy!

Malé stolování se dá vyřešit sklápěcím stolem jednou stranou ukotveným do stěny, nebo systémem několika stolků, které slouží jako společenské či odkládací a v případě potřeby se k sobě přisadí, čímž vznikne větší plocha k příjemnému stolování. Praktické jsou také stolky hnízdové, které se dají pod sebe zasunout tak, že zabírají minimum prostoru.

K pasivnímu odpočinku v podobě povalování, polehávání a dálkového přepínání televizoru nemusíte vlastnit objemnou sedací soupravu s několika mohutnými křesly. K lůžkové pohovce se hodí odpočivné křeslo, lehátko chaise longue, pohupovadlo nebo houpací křeslo. Příjemně se také sedí na polštářích na podlaze (jednou na to budete s láskou vzpomínat a radit to vnukům).

O tom, že většina lidí musí doma po večerech duševně pracovat, dnes už nepochybuje nikdo. Tzv. home office je naprosto běžným nábytkovým kusem, který splní veškeré požadavky pro jakýkoliv typ práce (ještě před několika lety vzbuzovaly u našich návštěvníků veletrhů a zákazníků nechápavý úsměv).

Přišli spolužáci, přijeli rodiče!

Početná návštěva v jednopokojovém bytě - to je někdy opravdu moc štěstí najednou... Pro takovou příležitost je vhodné vlastnit několik skládacích židlí, nafukovacích polštářů a matrací. Lehké plastové židle nabízené v atraktivních barvách je možno po složení pověsit na stěnu jako zajímavý výtvarný prvek, jiné se dají stohovat do téměř sochařských objektů. Různé servírovací tácy lze ukotvit do jednoduchých podstavců (známe je z ateliérů nebo truhlářských dílen, kde se obvykle nazývají „kozami"). Využijeme-li různých podstavců opatřených kolečky, může pak i sebemenší interiér měnit neustále podobu podle toho, kolik přátel dorazilo a jakým činnostem se chtějí věnovat - kulinářskému umění, diskusím, popíjení, hrám či sledování videa.

Do malých prostor se doporučuje lehký nábytek z plastů nebo pletených přírodních materiálů. Může se nejen snadno podle potřeby přemisťovat, ale díky transparentnosti neruší a téměř ho nevnímáme. Pár jasně barevných nábytkových kousků pak prostor rozjasní a rozveselí.

text: Lenka Žižková, foto: Adriano Brusaferri, Petr Žáček a archiv firem