Vlastní novostavba tak vyplňuje takřka celou zbylou plochu pozemku, pouze v zadní části nechává malý „backyard,“ který i tak poskytuje rodině žádaný venkovní prostor příjemných rozměrů. S obývací částí je propojen širokým posuvným okenním portálem, který umocňuje propojení interiéru a exteriéru a který představuje jeden z mála nákladných prvků v jinak ekonomicky pojaté stavbě.
Jednoduchý tvar podélného bungalovu s pultovou střechou oživuje jeden zvednutý roh, který se jako pozdrav příchozímu zvedá v přední části domu, a hmotově tak tvoří protiváhu šikmině stávající garáže. Při pohledu od vstupu tak dům dostává velkorysejší ráz a zároveň v takto vzniklém prostoru ukrývá ještě místnost navíc – pracovnu pana majitele, případně prostor pro přespání návštěv.
Z hlediska interiéru jsme stáli před výzvou, jak pojmout spojovací chodbu, která vzniká podél ložnic a koupelny, jelikož většina domu je řešena jako dvoutrakt. Řešení jsme našli v její proměnlivé šíři, která tak vytváří různá zákoutí a ruší se tak dojem dlouhé monotónní chodby.
| Rodinný dům v Dubči |
|
Autor: Mooza architecture |
Mohlo by se vám také líbit:
▪ Dům jako životní restart
▪ Rodinný dům v malebné krajině
▪ Rekonstrukce domu z padesátých let
▪ Dům, který se objímá se stromy
Zdroj: Mooza architecture
Na našem webu postupně zveřejníme tři soutěžní otázky. Na konci trojboje vylosujeme za všech soutěžících, kteří nám zašlou správné odpovědi, jednoho výherce sady 3 ks bílých dveří CLARA MASONITE s 3vrstvým HQ lakem (hladkých plných nebo prosklených s bílými zasklívacími rámečky). Výherce si sadu vyzvedne v některé ze 
Při úvaze, kde bude pracovna umístěna, je nutné si odpovědět na několik otázek. Nejdříve je nutné vědět, zda bude pracovna pouze soukromá, nebo půjde o prostor, kde se budou konat schůzky s klienty a jednání. Jestliže jde o privátní prostor, je lepší situovat tuto místnost do klidové zóny, například vedle ložnice. Ve druhém případě je ideální umístit pracovnu blízko ke vstupním dveřím, aby klienti nechodili přes celý byt či dům.
Vydáváme se na cestu plnou drobných kamínků i větších šlapáků ledovcového původu (převážně žula a křemenec z okolí Loun) kolem zákoutí s kamennými lucernami, směrem k velké pagodě, až k jezírku s rozkvetlými lekníny, kde se prohánějí karasi a nádherně zbarvení koi kapři importovaní, stejně jako lampy a pagody, z Japonska a Holandska. Zahrada je rozdělena na několik částí s výraznými vodními plochami a pohled na jezírko s koi kapry, lampou Pagodou a bonsají Taxus ‚Gold‘ z Holandska je skutečně nádherný. Chovné jezírko obsahuje podle slov majitele 15 m3 vody při hloubce asi 150 centimetrů a je nutné jej profesionálně ošetřovat stejně jako celou zahradu.
Střešní taška 
-5f570e2074a1d.jpg)
Stavení z počátku devatenáctého století bylo již dříve částečně upravováno. Nový majitel jej zakoupil se záměrem vytvořit zde pohodlné bydlení, které se vyrovná městskému komfortu, ale zároveň bude zachováno co nejvíce tradičních prvků.
Kostrbatá příjezdová cesta protínající kolonii zahrádek dodnes svědčí o tom, že se tu dřív proháněly spíš traktory než auta. Kde by se tady vzala okrasná zahrada? A přece existuje, útulně zacloněná cihlovou zídkou a smaragdovou oponou z tújí si hoví mezi zoranými poli jako oáza v poušti.
Dříve než kroky zamíří ke koupacímu bazénu s vodotryskem, zastaví se u velkorysého záhonu s víceetážovou výsadbou. V nejspodnějším patře se mezi travertinem krčí skalničky s čarověníky. Těsně za nimi Oldřich vsadil na nevšední sestavu – napadlo by vás zkombinovat růžově kvetoucí růži s červenolistým javorem a borovicí? Nad nimi povlávají odkvetlé dekorativní trávy a na celou kompozici shlíží z výšky dvou metrů mladé jedle. Sluníčko rozzářilo vysokou živou stěnu ze stříhaných habrů, která se vine prostředkem zahrady jako zlatá nit. K objevení toho, co se skrývá za ní, vybízí obloukový průstřih.
Zeptala jsem se Oldřicha, co by podle něj v dobře založené zahradě nemělo chybět. Odpověděl bez váhání stejně jako většina jeho kolegů zahradníků a zahradních designérů: „Stromy.“ Dodal ještě, že by měly být vůbec tím prvním, co do země vysadíme. Důkazem jeho slov jsou urostlé listnáče v nejstarší, bezmála patnáctileté části zahrady nejblíže domu. Do mnohametrové šíře rozkládá korunu Oldřichova favoritka lípa srdčitá. Trávník pod ní je posetý zlatými srdíčky a zdá se krásnější než luxusní perský koberec. Překvapivě žádný list se nepovaluje u kmene slivoně myrobalánu Nigra. Divoké husy jsou už dávno na tahu a ona se stále pyšní hustou kšticí vínových listů.
Zajímavá skladba rostlin a jejich barev rozhodně není jediný způsob, jak docílit přitažlivého vzhledu. Kromě zásobování trhu víc než šedesáti druhy bylinek a koření se Oldřich v rámci svého koníčku věnuje tvorbě zahradních dekorací nejen z kovu. Roztroušené jsou všude po zahradě a nejvíc bodují právě v době, kdy rostlinám dochází dech. V záplavě žluti lipových větví se krásně vyjímá koule svařená ze starých klíčů nebo Vánocemi inspirované ozdoby s rezatou patinou zavěšené na řetězech.
