Blog

Zrekonstruovaný rodinný dům, postavený ve dvacátých letech na Jablonecku, je pozoruhodný nejenom svou architekturou, ale také umístěním – přiléhá ke skále, na které stojí zámeček z 18. století.

V roce 2013 pan David pronesl před svojí přítelkyní – dnešní manželkou, že by si chtěl splnit sen, a to pořídit si rodinný domek. „Člověk chce vždy to, co nemá. Já vyrůstal v paneláku v Jablonci. Záviděl jsem všem kamarádům a vrstevníkům, že bydlí v domech se zahradou. Už na základní škole jsem si říkal, že do 27 let budu mít svůj vlastní rodinný domek. A toto předsevzetí se mi podařilo splnit,“ rekapituluje dnešní majitel rekonstruovaného domu.

V únoru 2014 objevil v nabídce realitní kanceláře dům, atypicky umístěný pod skálou se zámečkem v historizujícím slohu, a rozhodl se jej koupit. „S nikým jsem se neradil, byl to můj klučičí rozmar,“ vzpomíná na okolnosti koupě.

Historický exkurz

Dům pochází z roku 1924 a byl postaven ve funkcionalistickém slohu, což bylo v daném místě neobvyklé. Nestandardní stavba je velmi úzká, má vysoký štít a pultovou střechu. Atypický dům svou nadčasovostí předběhl dobu svého vzniku.

„Vždy mě fascinoval funkcionalismus a minimalismus, takže mě dům opravdu zaujal,“ svěřil se pan David. Původně rodinný dům dlouho sloužil jako dílna, ve které se lepily skleněné figurky a vánoční ozdoby. Potom zde byl sklad, o čemž svědčily silné mříže na oknech v prvním patře, které zde byly ještě v době, kdy pan David dům koupil.

Čas odříkání

Koupě se odehrála rychle a impulzivně, což přineslo mladému páru výraznou životní změnu – z pohodlí bytu se přenesli na staveniště. Dům byl tři roky neobydlený, byl několikrát vykraden a značně zdevastován. Předchozí obyvatelé zde provedli dílčí, ale většinou vcelku nevýznamné úpravy.

„Jedinou výjimku tvořila pultová střecha pokrytá falcovaným hliníkovým plechem v barvě antracitu, což zapadalo do naší představy o podobě rekonstrukce funkcionalistického domu.“ Mnoho věcí zde bylo zničeno, všude vzlínala vlhkost, takže noví majitelé museli nechat dům podřezat.

Čerstvý majitel si vůbec nedokázal představit, kolik úsilí bude rekonstrukce stát a jak to bude pro všechny náročné. „Pracoval jsem zde každý den po práci, třeba od šesti hodin do půlnoci, všechny víkendy – o dovolené nemluvě, strávil jsem tu veškerý čas. Naštěstí jsem v tom nezůstal sám a rád bych touto cestou poděkoval své manželce, rodině a přátelům za jejich podporu a pomoc.“

Většinu prací si pan David dělal sám, kromě několika málo odborných řemesel, největším rádcem mu byl google a přítel na telefonu. Rekonstrukce probíhala od těch nejhrubších prací, jako bylo bourání příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem, sekání drážek pro rozvod trubek topení a elektřiny. Instalace si také prováděl sám, kromě konečných revizních zkoušek a zapojení kotle a elektřiny. Svépomocí prováděl i štukové omítky, plovoucí podlahy skládal spolu s dědou přítelkyně.

Problémy s vlhkostí

Vzlínající vlhkost dosáhla do výšky půl metru, takže bylo nezbytné dům podřezat a zabránit vzlínání vlhkosti. Sonda vrtákem do základů odhalila původní izolační lepenku, která se ovšem rozsypala v ruce. Nejdřív majitel odsekal omítky po obvodu až na cihlu a celý obvod domu musel odkopat pod úroveň podlahy. Po obnažení zdí se skoro až u základů, v místech, kde se cihly dotýkaly žulových základových bloků, prováděla podřezávka zarážením separačních nerezových plechů do spár ve zdivu. Díky otřesům při této práci odpadla značná část omítek i starých cihel.

V domě byla vyměněna původní špaletová okna a došlo i na nové stropy ze sádrokartonu, včetně zateplení. Při rekonstrukci ale zažil pan David také radostné okamžiky, například když po obnažení konstrukce stropů zjistil, že jsou stropní trámy v obstojné kondici a nemusí je měnit.

Dispozice domu 

Jde o dvoupodlažní dům 3 + kk. Hlavním vchodem se vstupuje do nově přistavěné předsíně (v původním zádveří metr na metr bylo podle majitele obtížné si zout i boty). Následuje původní předsíňka, ze které vedou dveře do hlavní místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí s krbem. Za kuchyní je původní malá spižírna, kde mají dnes království dvě kočky, následuje samostatná toaleta s umyvadlem a technická místnost s plynovým kotlem a bojlerem, která také slouží k ukládání zahradní techniky a jako dílna.

Do patra se dostanete po původním žulovém schodišti. Proti schodišti je malá předsíňka, dětský pokoj a kuchyň, je tu i koupelna s vanou a sprchovým koutem, pračkou a sušičkou a samostatná toaleta.

Zahrada a okolí domu

Zahrada je obehnána plotem z KB bloků a má terasovitý charakter, z kuchyně se vychází na spodní terasu a na vyšším stupni terasy je vchod do samostatného klenutého kamenného sklepa. Otevřené stání pro automobil se sedlovou střechou tu zbylo po předchozích majitelích domu.

Dům je přistavěn ke skále důmyslným způsobem, pomocí předstěny vytvořené ze dvou řad cihel s provětrávanou dutinou. Toto řešení je dokladem stavebního umu našich předků, kteří se tak vypořádali se zatékající vodou a díky komínovému efektu i s vlhkostí. Kvůli sousedící skále byl dům zapsán jako kulturní nemovitá památka, což rekonstrukci komplikovalo, ale díky vstřícnosti památkářů byl chybný zápis revidován a jeho status změněn.

V současnosti majitelé pracují na dokončení okolí domu a věnují se terénním úpravám horní terasy.

Text: Adam Krejčík, Foto: Jiří Hurt

Technické údaje

Technické údaje:

Výměra pozemku: 283 m2

Zastavěná plocha: 152 m3

Obytná plocha: 172 m2

Topný systém: plynový kondenzační kotel a obestavěná krbová vložka ABX s teplovodním výměníkem, radiátory

Zateplení: vnější kontaktní systém – šedé polystyrenové desky tl. 140 mm, stříkaná izolace stropů expanzní pěnou

Fasáda: silikonová omítka

Lokalita na okraji východočeského města byla kdysi půvabnou loučkou s rybníčky, od devadesátých let tu postupně vyrůstá nová, poměrně různorodá vilová zástavba. Čtyřčlenná rodina měla původně vybraný jiný pozemek na opačném konci města, ale na misce vah převážilo hezké klidné prostředí v blízkosti přírody. 

Vzhledem ke střízlivému vkusu a zálibě v architektuře meziválečné avantgardy stavebníci oslovili brněnské architekty Martina Kareše a Roberta Raise, kteří se hlásí k tradicím brněnské funkcionalistické školy profesora Ivana Rullera. Velmi se osvědčilo, že investoři dokázali jasně formulovat své záměry, což nebývá vždy samozřejmostí. Z konzultace s architekty vyplynula výsledná definice komfortního bezúdržbového domu, požadavky na jednotlivé místnosti a jejich velikost, včetně relaxačního zázemí s tělocvičnou a krytým bazénem a garáže s krytým stáním pro jeden vůz mimo hlavní objekt domu.

Dostatek světla a volného prostoru, inteligentní energeticky úsporné technologie a kvalitní trvanlivé materiály pak doplnily rámec základního zadání. Invence architektů jej přetvořila ve střízlivou architekturu, jejíž výraz vytváří kompozice základních geometrických tvarů. Dále pak ušlechtilé materiály sklo, nerez ocel, travertin, mramor a tropické dřevo dotvořily harmonický celek se stavbou samotnou.

Tři domy, jeden celek

„Slunná parcela v mírném jižním svahu se severním přístupem se jevila jako výhodná, na výsledném architektonickém návrhu se však podepsal nepravidelný tvar pozemku, jeho svažitost a biokoridor procházející pozemkem. V průběhu projektování navíc v sousedství vyrostl vysoký objekt v těsné blízkosti hranice parcely, takže dům bylo třeba – naštěstí ve fázi, dokud byl jen na papíře – posunout směrem k západu tak, aby získal odstup od masivní sousední stavby. Důvodem tohoto nečekaného zdržení bylo jak zastínění, tak ochrana soukromí. Také jsme chtěli komponovat výhledy z obytných místností tak, aby směřovaly pokud možno do krajiny a do zahrad, nikoliv přímo na sousední domy,“ popisuje architekt Martin Kareš, spoluautor návrhu.

Když se představy majitelů promítly do složité situace na pozemku, vznikl koncept bydlení, sestávající z dominantního obytného domu v severní části pozemku a dvou doplňkových staveb – zahradního domku s letní kuchyní a sklípkem a samostatné garáže, která vyplňuje obtížně využitelný trojúhelníkový roh parcely. Všechny stavby spolu optimálně komunikují tak, aby se nerušily a maximálně sloužily rodinné pohodě.

Kvalita bydlení je komplexní

Dvoupodlažní obdélníková stavba stojí při severní hranici pozemku a je orientována obytnými prostory k jihu. Ze zádveří, které se nachází na severní straně domu v úrovni mezipatra, otevírají posuvné dveře výhled na otevřené centrální schodiště a dále do společného obývacího prostoru, umístěného o půl patra níže v přízemí. Kromě společného vaření, stolování či posezení u krbu se tu rodina může věnovat i cvičení v malé tělocvičně nebo si zaplavat v protiproudu v domácím spa a posedět v sauně.

Všechny tyto prostory dělí od zahrady široké prosklené posuvné plochy, a když se za hezkého počasí otevřou, čerstvý vzduch a vůně přírody naplní celý dům. Přízemí je bezbariérově propojeno s jižní terasou a rekreačním trávníkem, které vznikly na terénní navážce před domem, a má hezký výhled do okolí. Patro je rozděleno na samostatnou zónu rodičů s pracovnou a zónu dětí. Majitelé domu dbali na komfortní řešení, takže ani dětem, ani rodičům nechybí vlastní prostorné koupelny a prakticky vybavené šatny, nachází se tu i pokoj pro hosty.

K návrhu rodinné vily patřil v meziválečném období i návrh interiéru sladěný s životním stylem majitelů i s architekturou domu. Jednota exteriéru a interiéru představovala nedílnou součást kvality a originality stavby. V duchu těchto tradic navrhli architekti i základní koncept interiéru a detailní řešení některých jeho částí – schodiště, dveří, krbu, dřevěného obkladu stěn, šaten a osvětlení.

Použili čisté geometrické tvary a charakteristické „funkcionalistické“ materiály, jako například travertin a dýhu ovangol, které najdeme i ve slavné brněnské vile Tugendhat. Typická jsou i kruhová okna, která zjemňují výraz stavby, poskytují jedinečný výhled a v interiéru se propojují s kruhovými svítidly integrovanými ve stropě. Pomyslnou tečkou za promyšleným návrhem se stalo precizní provedení až do detailů.

Text: Jitka Pálková, Foto: Petr Adámek

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 205 m2 + garáž a stání 80 m2

Užitná plocha: 295 m2 (bez garáže)

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdicí systém Porotherm, vnější kontaktní zateplení min. vlnou, stropy a schodiš­tě železobetonové monolitické

Výplně otvorů: okna hliníková s izolačními trojskly, velkoformátové prosklené plochy se zdvižně posuvným systémem, atypická kruhová okna, všechny dveře atypické na zakázku – dřevěné bezfalcové, dřevěné posuvné a skleněné

Vytápění: podlahové teplovodní vytápění + konvektory, zdroj energie tepelné čerpadlo systém vzduch/voda, krb s krbovou vložkou

Technologie a vybavení: systém inteligentní domácnosti, předokenní žaluzie na el. pohon, automatická závlaha zahrady, spa s protiproudem, sauna, v bazénové hale rekuperace vzduchu, v patře příprava na klimatizaci

Autoři:

Ing. arch. Martin Kareš, MBA, PhD. (1977), Ing. arch. Robert Rais, MBA, PhD. (1977)

Absolventi Fakulty architektury VUT v Brně, byli členy ateliéru prof. arch. Ivana Rullera, legendy funkcionalismu. V r. 2003 založili vlastní architektonický ateliér Europrojekta, realizovali stovky rodinných domů, zejména technologicky špičkových nadstandardních vil. Jsou autory inovativního použití sendvičových betonových monolitických konstrukcí pro občanské stavby, za svou práci získali řadu ocenění.

Více na Europrojekta.cz, Karesrais.cz

Mladá rodina s dětmi si pro únik z civilizace záměrně zvolila malou „zapomenutou“ obec ve východních Čechách, pozemek s výhledem na pole, louky a lesy na širokém horizontu rovinaté krajiny. Víkendový dům s pokorou těží z místního rázu, a přesto nepostrádá originalitu ani veškeré atributy moderního bydlení.

Návrh stavby se vyvíjel asi dva roky, ze tří variant nakonec zvítězil nejrozumnější kompromis mezi originální estetickou stránkou, náročností realizace a cenou. „Náš ateliér se zaměřuje na trvale udržitelné bydlení, krom jiného na nízkoenergetické dřevostavby, a snaží se podporovat ochranu životního prostředí a využití ekologických materiálů, takže dřevostavba byla jasná volba,“ říká architektka Gabriela Kaprálová, autorka návrhu.

Pokora přinesla jedinečnost

„Snažili jsme se maximálně využít krásu místa, zachovat přírodní jezírko a staletý dub, a také respektovat místní klimatické podmínky. Vypozorovali jsme, že všechny domy v obci mají dvorek na východní straně, protože na rozlehlé rovině převažuje nepříjemný západní vítr. Dali jsme na zkušenost místních stavebníků, umístili dům při západní hranici pozemku a orientovali hlavní obytné prostory na východ, směrem do zahrady, a vyplatilo se. Zahrada zůstává příjemně chráněná před větrem a interiér se zbytečně neochlazuje.“

Také výtvarný koncept a konstrukční řešení vyšly z velké míry z místních zvyklostí a podmínek na parcele. Stavba má navenek kompaktní obdélníkový tvar a dřevěné obložení z prken, které postupně stárne, šediví a pomalu se ztrácí na pomezí vesnice a přírodního prostředí. Výrazným prvkem jsou velké posuvné okenice z palubek, které odkrývají a zakrývají okna a na východní straně terasu, zapuštěnou do hmoty stavby.

Tato variace na zdejší stodoly s posuvnými dřevěnými vraty se osvědčila jako velmi praktická – v zimě chrání interiér před větrem, v létě před prudkým sluncem a pomáhá tak udržet v domě vyrovnané a příjemné klima i bez vzduchotechniky. Také střešní kompozice, byť atypická, reaguje na archetyp venkovské stavby se šikmou střechou. Dva střešní segmenty vzájemně oddělují podkrovní galerie určené na spaní.

V neposlední řadě se stavba přizpůsobuje zdejším poměrům i svým atypickým založením, na jehož ztvárnění se podílela i fantazie pětiletého syna. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody bylo třeba dřevostavbu zvednout nad terén. Základová konstrukce se skládá z podzemních betonových základových pasů a systému nadzemních sloupků – nožiček. Vzduchová mezera pod domem plní izolační funkci a spodní stavbu odvětrává.

Za zavřenými okenicemi…

…se odvíjí účelná dispozice, jejíž členitost je dána zkosením tří obvodových stěn směrem dovnitř základního obdélníkového půdorysu. Na severní straně tak vzniklo kryté závětří, chránící hlavní vstup do domu. Za vstupními dveřmi následuje malé zádveří s koupelnou a posuvnými dveřmi se vchází do jídelny s kuchyní. Šikmá východní obvodová stěna sice postupně zužuje společný obývací prostor, venku naproti tomu naopak vzniklo rozšiřující se kryté zápraží, kam se vejde i jídelní stůl.

Jižní část přízemí tvoří dvoustupňové pódium určené k sezení. Rozšiřuje se směrem k velkému jižnímu oknu, které zobrazuje siluetu starého dubu a oblohu odrážející se v hladině jezírka. Z přízemí vedou dvě schodiště na galerie, které jsou určeny ke spaní.

Celý interiér, vybavený nábytkem vyrobeným z velké části na míru, doslova dýchá přírodou a rodinnou atmosférou. Bělené a kartáčované modřínové dřevo v kombinaci s tlumenými barvami a dalšími přírodními materiály umocňuje autenticitu a tichou atmosféru domova, který vás obejme a ochrání před celým světem.

Stavba je zdařilým příkladem originální vize, která se nepovyšuje nad místo své působnosti, ale naopak jej ctí a harmonicky s ním souzní. Za tento přístup získala ocenění v soutěži Grand Prix architektů v r. 2014.

Text: Jitka Pálková, Foto: Veronika Nehasilová, Petra Hajská

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 83 m2

Užitná plocha: 85 m2 + 24 m2 terasa

Konstrukce: betonové základové pasy a sloupky, nízkoenergetická dřevostavba systém two by four, dřevěný krov, difuzně otevřený obvodový plášť (větraný modřínový obklad, izolace min. vlna 180 mm, vnitřní obložení bělené palubky), střešní krytina fólie + dřevěné palubky

Výplně otvorů: okna dřevohliníková s izolačními trojskly, plochy s pevným zasklením, dveře dřevěné bezfalcové a posuvné, posuvné okenice z ocelových profilů a dřevěných palubek

Vytápění: krbová kamna, skleněné sálavé infrapanely

Autorka:

Mgr. arch. Gabriela Kaprálová (1969),

ASGK Design, s. r. o.

Autorizovaná architektka, v roce 2006 založila architektonický ateliér ASGK Design. Zabývá se vývojem nových strategií v oblasti architektury a designu, komerční a rezidenční výstavbou, návrhy a realizací interiérů a výstav. Ateliér se zaměřuje na projekty energeticky úsporných a pasivních staveb, „zelených“ budov a interiérů, podporuje využití lokálních služeb, výrobků a surovin, obnovitelných zdrojů a recyklaci materiálů. 

Spoluautoři: Ing. Vítek Donát, Ing. arch. Petr Hričovec

Kontakt: ASGK.cz