Skip to content

Blog

Pomocníci pro vaření, pečení a chlazení

Neodmyslitelnou součástí moderní domácnosti jsou nejrůznější domácí spotřebiče. Rozhodnutí, kde a jak mají být umístěny, výrazně ovlivňuje funkčnost i vzhled kuchyně. Při nákupu kuchyňských spotřebičů zvažte své zvyklosti a potřeby. Pokud upřednostňujete rychlou přípravu pokrmů a polotovarů, bez mikrovlnné trouby se pravděpodobně neobejdete. Větší rodiny ocení myčku nádobí a větší chladničku. Potřebujete-li ušetřit místo, pouvažujte o koupi multifunkční trouby kombinované s mikrovlnkou.

Zabudované či volně stojící

Spotřebiče vhodné k zabudování do kuchyňské linky mají speciálně řešené chlazení a větrání. Většinou má každý z nich vlastní ovládání. V takovém případě se totiž v budoucnu nemůže stát, že až vám doslouží trouba, budete velmi těžko hledat novou, protože budete limitováni kompatibilitou trouby se stále funkční varnou deskou. Mohlo by se také stát, že by vás taková situace donutila vyměnit i varnou desku, protože kompatibilní přístroj se již nevyrábí.

Volně stojící spotřebiče tvoří základ celého sortimentu bílé techniky. Jejich někdy originální design může zajímavě oživit a dotvořit styl kuchyně. Snáze se instalují i vyměňují a nejsou závislé na řešení kuchyňské linky, takže je můžete dokupovat postupně a vyhnout se větším zásahům do uspořádání již existující kuchyně. Po všech stránkách jde o levnější alternativu. Kromě toho nemusíte investovat ani do skříňky, v níž by měl být spotřebič umístěný.

Je-li volně stojících elektrospotřebičů příliš a nové stále přibývají, nutno přiznat, že celek nepůsobí čistým dojmem a řešení vestavěnými spotřebiči je elegantnější.

Kam s nimi?

Vestavná chladnička SCB61824LF je kombinovaná s mrazákem. Chladnička disponuje technologií Static LowFrost, která urychluje proces odmrazování. Cena 16 990 Kč (AEG)Vzrůstající množství zabudovaných spotřebičů v ergonomické výšce mezi horními a dolními skříňkami zcela přepsalo tradiční pojetí kuchyňského prostoru. Vestavby umožňují jeho racionálnější využití a zároveň zachovávají i kompaktnost a čistý vzhled kuchyňské sestavy.
Jejich poloha v rámci kuchyňské linky může být velmi individuální. Například varnou desku lze osadit v ergonomické výšce nezávisle na troubě. Časté je umístění varné plochy na kuchyňském ostrůvku.

Za dvířka vysoké skříňky se mohou schovat chladnička a mraznička, myčka nádobí najde svoje místo ve spodní skříňce vedle dřezu blízko přívodu vody i odpadu.

Trouby, mikrovlnné trouby nebo parní trouby se začaly umisťovat v praktické výšce 90 až 110 cm nad zemí, abyste se k nim nemuseli ohýbat. Pro zabudované spotřebiče se začaly zřizovat specifické skříňkové sestavy s výškou minimálně 150 cm nebo vysoké skříně na celou výšku místnosti.

Pracovní plocha si našla nové místo na poloostrůvku nebo na samostatném kuchyňském ostrůvku.

Chlazení a mrazení

Na rozdíl od varné techniky si volně stojící chladničky udržují větší popularitu než ty zabudované, a to díky lepším technickým parametrům. Při výběru volně stojící chladničky si kromě jiného dávejte pozor na její přesné rozměry. Kromě toho výrobci doporučují udržování určitých vzdáleností od zadní stěny a stěn bočních, takže se snadno může stát, že 65 cm hluboká chladnička bude vyčnívat ze standardní 60 cm hluboké linky až o 10 cm.

Postupně na našem trhu zdomácněly široké americké dvoudveřové chladničky (side by side) s výrobníkem ledu. Vyžadují dostatek místa a dobrý přístup.

Zóna jablek, zóna masa

Chladničky se vyrábějí v různých velikostních kombinacích i s více chladicími zónami s různými teplotami, například se zónou chladného skladu či zónou sklepa, případně i správnou vlhkostí vzduchu. Optimální vlhkost vzduchu, správná teplota a kvalitní obaly prodlužují životnost potravin při zachování jejich kvality. Čím je potravina citlivější, tím nižší potřebuje teploty.

Zóna sklepa (8 až 12 °C) je ideální k chlazení nápojů a potravin citlivých na chlad, jako například tropického ovoce a některé zeleniny. Zóna chlazení s běžnou teplotou 4 až 6 °C je určená pro potraviny k rychlé spotřebě. Zóna chlazeného skladu, označovaná jako nulová zóna (0,5 až 1,5 °C), udržuje uskladněné potraviny při vlhkosti vzduchu 50 až 90 % dvakrát tak dlouho čerstvé. Je vhodná zejména pro zeleninu.

Objem chladničky

Termín objem chladničky označuje velikost chlazeného vnitřního prostoru přístroje po odpočítání vnitřního vybavení (police, odkládací přihrádky, osvětlení, filtrace). Pro jednu osobu postačí chladnička s objemem 120 l, respektive 50–80 l u mrazničky. Pro každou další osobu v domácnosti počítejte zhruba 60 l objemu navíc. Kombinace chladničky a mrazničky jsou v oblibě díky výrazné úspoře místa i elektřiny.

V mrazivém světě 

Mrazničky ve značné míře rozšířily možnosti zásobování domácnosti. V nabídce jsou dvě varianty mrazniček: šuplíková (skříňová) a truhlicová (pultová). Šuplíkové mrazničky potřebují méně místa, proto jsou vhodnější do menších domácností. Police a výsuvné boxy ulehčují a zpřehledňují uskladňování potravin.

Truhlicové mrazničky nemají kromě oddělení na zmrazování potravin žádné vnitřní vybavení. Díky tomu nabízejí oproti šuplíkové mrazničce se stejným objemem o 10 % více skladovacího prostoru. Spotřebují méně energie a mají nižší pořizovací náklady. Na druhé straně – udržování pořádku a přehledu v truhlicové mrazničce vyžaduje více disciplíny.

Mrazničky, ať už truhlicové nebo šuplíkové, zůstávají většinou jako volně stojící spotřebiče ve sklepě nebo v komoře.

No Frost a superfrost

Mrazničky „No Frost“ mají speciální systém oběhu chladu, který zabezpečuje, že se v mrazničce a na potravinách neusazuje led a jinovatka. Vlhkost se koncentruje ve výparníku, kde se automaticky odmrazuje. Spotřebiče s automatikou „superfrost“ se samy přepnou po dokončení zmrazovacího procesu nebo po dosažení nastavené teploty do běžného režimu. Spotřebiče se čtyřmi hvězdičkami dosahují teploty -18 °C a méně a jsou proto vhodné k zmrazování a dlouhodobému uskladnění potravin.

Mrazicí výkon

Mrazicí výkon udává, kolik kilogramů čerstvých potravin se v mrazničce zmrazí během 24 hodin z teploty +25 °C na teplotu -18 °C. Vysoký mrazicí výkon je důležitý tehdy, mrazíte-li často a velké množství potravin.

Vaření a pečení

Tradiční sporák kombinuje funkci pečení a vaření. Ten však už v poslední době ustoupil samostatným troubám a varným deskám, zabudovaným přímo v kuchyňské pracovní ploše. Sortiment samostatných varných desek je velmi široký. Z hlediska designu a zakomponování do pracovní plochy existují zajímavé rozměry a tvary varných desek.

Pečicí trouby

Moderní trouby jsou většinou vybaveny několika ohřívacími systémy. Horní i dolní ohřev, oběh teplého vzduchu a gril patří ke standardním funkcím, díky kterým můžete péct, opékat i grilovat. Má-li trouba spodní i horní ohřev, vytápěcí tělesa jsou v troubě na spodní i vrchní straně. Tato klasická forma ohřevu je vhodná pro všechny druhy pečení.

Horkovzdušná trouba nepotřebuje žádný čas na vyhřátí a teplota uvnitř trouby může být o 20 % nižší než u trouby s vytápěcími tělesy. Systém s umělým oběhem horkého vzduchu rozloží teplo rovnoměrně po celém vnitřním prostoru trouby, díky čemuž můžete současně péci na více úrovních.

Infračervené teplo opeče váš steak nebo kachnu do křupava. Některé spotřebiče mají i funkci mikrovlnné trouby, která se dá používat samostatně nebo v kombinaci s dalšími funkcemi.

Parní funkce dokáže připravit zdravý pokrm. Potraviny se při vaření v páře připravují velmi šetrně, zachovávají se vitaminy, minerální látky a přirozená chuť. Maso je šťavnaté, kynuté těsto zůstane vláčné a nevysuší se. Vedle spotřebičů, které pracují s tlakem a potřebují pevné připojení pro přívod a odvod vody, existují i beztlakové parní systémy, které můžete v kuchyni umístit kamkoliv. Někteří výrobci nabízejí i cenově výhodné stolní provedení.

Množství doplňkových funkcí ulehčuje každodenní přípravu jídel. Díky zabudované minutce si můžete nastavit libovolný čas zapnutí nebo vypnutí trouby. Časovač především oceníte, jste-li zaneprázdněni nebo při přípravě pokrmů náročných na čas. Přesný čas pečení ohlídá automatická funkce, která umožňuje podle druhu, hmotnosti a stavu masa (čerstvé/mražené) nastavit vhodný program pečení. Výsuvný vozík nebo vysouvací lišty ulehčují výběr a vkládání jídla do trouby. Čisticí systémy ulehčují čištění a péči o troubu.

Mytí nádobí

Myčka nádobí si rychle získala srdce všech členů domácnosti. Vyrábí se v úzkém nebo standardním rozměru (šířka cca 45 a cca 60 cm). Tomu odpovídá i kapacita, která se uvádí v počtu jídelních souprav, které myčka pojme (9 až 15 souprav). Výškově nastavitelné nožičky se přizpůsobují výšce pracovní plochy. U vestavných modelů se jejich výška odvozuje od standardní výšky pracovní desky.

Zabudovatelné spotřebiče pod pracovní desku (tzv. podstavné) se mohou umístit přímo pod průběžnou kuchyňskou pracovní desku. Vestavěné myčky mají ovládání na čelním štítku nebo skryté uvnitř ve dveřích (tzv. integrovaná varianta), takže je na první pohled nerozeznáte od běžné spodní skřínky. Na dveře se používá krycí panel ve stejném provedení jako kuchyňská dvířka.

V porovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou ušetří myčka téměř 90 % vody a přibližně 35 až 60 % elektřiny. Ovšem pokud se u vás v kuchyni vaří pouze čaj a talíř se zašpiní maximálně při ohřívání v mikrovlnné troubě, bylo by zbytečné myčku kupovat.

Plně vestavná myčka Gorenje GV 65315 v energetické třídě A+++ pro 14 sad nádobí. Myčka je opatřena automatickým programem a automatickým čištěním filtru (GORENJE)

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv firem

Rozhovor: Levný komín je jako levné lano na bungee jumping

(Komerční prezentace)

Odpovídá Ing. Tomáš Pogány, MBA, obchodní a marketingový ředitel Schiedel Česká republika:

Ing. Tomáš Pogány, MBA, obchodní a marketingový ředitel Schiedel Česká republika25 let je opravdu poměrně dlouhá doba a jsem rád, že naše společnost si za tuto dobu vybudovala pověst kvalitní a spolehlivé firmy.  V roce 1993 jsme přišli na český trh jako první s komplexní nabídkou třísložkových komínových systémů. Jejich historie však sahá až do roku 1946, kdy byla společnost Schiedel založena německým vizionářem Fridrichem Schiedelem. Od té doby jsme ušli obrovský kus cesty a dá se říci, že jsme se stali špičkou ve svém oboru. Konkurence sice rok od roku roste, nicméně snažíme se apelovat na stavitele, aby důvěřovali těm, kteří kvalitu svých výrobků podrobují přísným technickým zkouškám. A výrobci prověřených certifikovaných komínů se u nás dají spočítat na prstech jedné ruky.

Musím také dodat, že jsme téměř ve 100% závislí pouze na produkci našich vlastních závodů. Komíny Schiedel jsou vyráběny v závodech v České republice a v sousedním Německu. Výrobní závod v Teplicích dokonce vyrábí nerezové komíny pro celosvětový trh. Jediná část komínových systémů Schiedel, která nepochází z našich výrobních závodu, je izolační minerální vata, kterou bereme od subdodavatele.

Nerezová produkce zahrnuje i výrobu komínů pro komerční využití (Zdroj: Schiedel)

Jak tedy poznám kvalitního výrobce komínových systémů?

My nabízíme 30letou záruku na naše výrobky, což není na trhu žádnou výjimkou, takových firem je celá řada. Ale pokud historie firmy nepřekročila mnohdy ani 5 let, tak je otázkou, kde taková společnost vzala odvahu na to, nabízet svým zákazníkům mnohdy i doživotní záruky.

My ve firmě říkáme, že komín je srdcem domu a lidé to tak opravdu vnímají. Každoročně vzniká několik stovek požárů právě od komína a proto je důležité vybrat spolehlivého dodavatele. A záruka je jedním z kritérií. Některé společnosti se zkrátka snaží v zákaznících vyvolat dojem solidního partnera. Nicméně je důležité si tuto solidnost ověřit. A pokud záruka mnohonásobně překračuje dobu působnosti samotné firmy na trhu, je třeba se mít na pozoru.

Co byste tedy poradil těm, kteří se chystají stavět dům, ale jejich rozpočet je značně napjatý?

Především je potřeba si uvědomit, že cena kvalitního komína zpravidla nepřevýší 1,5-2% z celkového rozpočtu novostavby. Jedná se ale o zcela klíčový prvek z pohledu bezpečnosti a proto radím nešetřit na této životně důležité části domu. Pokud si někdo postaví individuální komín, složený z komponent různých dodavatelů, na který si ani nezavolá revizního technika, riskuje fatální následky. Velmi mě překvapuje, jaké kompromisy na kvalitě a bezpečnosti jsou někteří stavebníci ochotni udělat, díky slibům dodavatelů pochybné kvality. Naštěstí se jejich počet zmenšuje, ale měl by být nulový, vzhledem na potenciálně tragické následky špatné volby. Osobně tvrdím, že levný komín je jako levné lano na bunge jumping; už samotné slovní spojení musí být každému podezřelé!  

Je všeobecně známo, že v testování/certifikaci individálního a systémového komína je propastný rozdíl. Jednotlivé prvky individuálního komína (nakoupené od různých dodavatelů) mohou sice vyhovovat ve své podstatě jako stavební díly, nejsou však testované jako součást komínového systému a jejich funkce v rámci komína tak může být zpochybnitelná. Na toto si dovolím upozornit každého stavebníka. Když vám tzv. bouchnou saze v komíně, kvalitní komín musí vydržet i takovou zátěž. Komín s pochybnou konstrukcí však nemusí nápor tlakové vlny a působení  teploty převyšující 1000°C vydržet a od komína vám může shořet celý dům.

Co se snažíte dělat pro to, aby koncoví zákazníci tzv. nenaletěli lidem, kteří se stavebním světem pohybují a za zdánlivě malé peníze nabízí výstavbu naprosto nevyhovujících komínů. Sama jsem byla v poslední době svědkem případu, že majitelka chaty potřebovala vystavět komín a nechala se napálit nabídkou levného komína, díky kterému chata málem vyhořela a během první zimy byla nucena se poohlížet po spolehlivějším dodavateli.

První varianta je probrat se nabídkou a vybrat si komín, který by vám vyhovoval, sám. Pokud ale na to nemáte čas, je dobré, obrátit se tam, kde vám poradí. A tím nemyslím obrátit se na známého či neznámého kutila, který vám slibuje, že vám komín doporučí nebo udělá jak se říká za „pár šupů“.

Naše společnost předpokládá, že lidé, kteří potřebují nový komín o této problematice nemusí nic vědět. Máme celou síť technických poradců, kteří jsou ochotni vám poradit tak, aby finální produkt odpovídal vašim finančním možnostem a zároveň technickým požadavkům stavby. Z toho důvodu neprodáváme své produktu v e-shopu, jak je to dnes běžné. Existuje zde riziko, že si koncový zákazník vloží do košíku něco, co mu ve svém důsledku nebude 100% vyhovovat. My chceme se svým zákazníkem vždy mluvit a na vlastní oči se přesvědčit, co přesně od nás potřebuje. Chceme, aby byl s finálním produktem naprosto spokojený.

Co všechno tedy musím splnit, aby komín na mém domě nezpůsobil problémy?

Bezpečný komín je ten, který je správně navržen, správně postaven a svědomitě udržován. Pokud se obrátíte na spolehlivého dodavatele, tak vám poradí s výběrem i návrhem komína a měl by vám doporučit i spolehlivou realizační firmu. Na vás pak leží zodpovědnost zajistit zákonem dané kontroly. To je něco, na co se nevyplácí zapomínat, i když chápu, že v realitě všedního dne to někdy není jednoduché. Je třeba, aby si každý našel pro sebe systém, který je schopen následovat.

Možná nyní zabrousím do nepříjemného tématu, ale nedá mi to. Jak si vysvětlujete nedávný  medializovaný požár motorestu Čtyři kameny na malodoboleslavské dálnici? Oblíbená restaurace a penzion byl na první pohled velmi udržovaný a údajně se vznítil právě od komína.

Informace o příčině požáru jsme zachytili i my a o tento případ jsme se začali okamžitě zajímat zejména proto, že do uvedeného objektu jsme několik komínů v minulosti dodali. Na základě informací od hasičského záchranného sboru můžeme s jistotou potvrdit, že ten komín, ve kterém se vznítily saze, nebyl od naší společnosti. Respektive, že se nejednalo o komín, nýbrž o spalinovou cestu, která vedla od velkého otevřeného ohniště, kde došlo ke vznícení sazí.

S velkou pravděpodobností se to stalo právě z důvodu nedostatečné údržby a dá se předpokládat, že i z důvodu nevyhovujícího konstrukčního řešení. Jelikož se jednalo o otevřený krb ve dřevostavbě, požár se v momentě vznícení sazí velmi rychle rozšířil. V době vzniku tohoto rozhovoru máme od hasičů pouze tyto informace.

Co se týče komínů Schiedel v tomto objektu, tak na fotkách je vidět, že stojí téměř neporušené i po požáru a vyčnívají z ohořelého objektu jako nějaké memento této velice smutné události. Opět jsem u toho, že je třeba komín nejen pečlivě naprojektovat a postavit, ale postarat se i o pravidelné kontroly a čištění.

Nedávno proběhla v médiích zpráva, že na trhu je nedostatek stavebního materiálu, zejména pak cihel a izolačního materiálu. Předpokládám, že vás se tento nedostatek netýká.

Týká i netýká. Jako firma nemáme problém s nedostatkem na skladech, spíše naopak. Letos stavební úřady vydaly rekordní počet stavebních povolení a trh prochází po dlouhé době opravdovou konjunkturou, nám ale nezbývá než být trpěliví. Výstavba komína přichází na řadu v pokročilejší fázi stavby a díky zmíněnému nedostatku materiálu na hrubou stavbu se prodlužuje doba výstavby jednotlivých objektů. Na nás v mnoha případech ještě nedošlo. Nicméně pozitivní vývoj je neodvratitelný a zejména v první polovině příštího roku očekávám jednoznačné zvýšení intenzity zájmu o komín a střešní krytinu.

Jaký vývoj sledujete v oblasti komínových systémů v posledních letech?

Těžiště naší výroby leží tradičně ve výrobě zděných komínových systémů. V poslední době ale zaznamenáváme zvýšené prodeje monolitického komínového systému Kingfire (hlavní foto článku), které se vyrábí na míru a ve kterém je zabudována krbová vložka. Jejich obliba roste díky zvětšujícímu se podílu montovaných domů na našem trhu, který nyní dosahuje cca 14% a kontinuálně roste. Komínový systém Kingfire se u montovaných staveb osvědčil díky extrémně rychlé montáži a úspoře obytné plochy, jelikož půdorys celé konstrukce nepřesahuje 50x50cm. Díky těmto výhodám byl produkt Kingfire několikrát oceněn jak v mezinárodních soutěžích, tak například cenou Grand Prix na letošním veletrhu For Arch. V současnosti jsme jedinou firmou na trhu, která podobný produkt nabízí.

Přebírání ocěnění Grand Prix za nejlepší výrobek (Zdroj: Schiedel)

Budoucnost tedy vidíte spíše pozitivně?

Pokud se bavíme o naší společnosti, tak jednoznačně ano. Poptávka po kvalitních komínových tělesech bude vždycky. Já osobně bych si pouze přál, aby lidé v určitých chvílích rozhodování o svojí stavbě nepodlehli zavádějícím reklamám, přemýšleli dopředu a neriskovali své zdraví a svůj majetek.

Zdroj: Inzertní sdělení

Zdravé klima, část 1: Pasivita standardem?

Veřejnost chápe pasivní dům obvykle jako bydlení zajišťující energetické úspory a zdravé životní prostředí. Začnete-li ovšem podrobněji pitvat související pojmy – tepelné konstrukce, optimální vlhkost, čerstvý vzduch, vzduchotěsnost – objeví se, zejména pokud jde o technologie, finanční dostupnost a hlavně praktické užívání takto fungujícího objektu, spousta pochybností.

Moderní značí nadčasový

Trendem stavebnictví 21. století jsou kvalitní materiály a konstrukční systémy, z nichž rostou domy „dopované“ přírodní energií a pracující s novými provozními technologiemi tak, aby objekt byl z hlediska spotřeby energie co nejekonomičtější. O to se koneckonců snažili i naši prapředkové, byť neměli o nějaké energetické bilanci ani páru a hleděli spíše získat co nejvíc muziky za co nejméně peněz.

Stalo se, bohužel, že v povědomí mnoha lidí se běžně používaný terminus technicus pasivní dům stále pojí výhradně s dokonalým zateplením domu, s odvozem čoudícího kotle do sběrny a se zabudováním hermeticky „utemovaných“ oken. Což je sice ono pomyslné „A“, ovšem bez návaznosti na související „B“, případně na další písmena abecedy. Je tudíž třeba doplnit, že moderní stavba musí být také ekologická, tedy šetrná k lidskému zdraví i k okolnímu prostředí.

Je to jen a jen na nás

Projektování a výstavba pasivně koncipovaných budov je pochopitelně finančně „o něco“ nákladnější (v porovnání s tzv. běžnými stavbami asi o 10–15 %), nicméně výsledný efekt nakonec přináší úspory. Je tudíž poměrně složité odhadnout reálnou návratnost vynaložených investic, na druhé straně však nelze ani při velmi vysoké dávce optimismu předpokládat, že jednou bude přebytek energií, natož za nízkou cenu.

Tepelná ztráta pasivního domu ve středoevropských klimatických podmínkách představuje maximum asi 15 kWh/m2. Je tak nízká, že se zde projeví každý sebemenší tepelný zdroj. A i když úspora energií v měřítku jednoho domu se může zdát zanedbatelná, v součtu všech domů v republice už má nezanedbatelný dopad na celkové klima.

Vydat se na cestu k realizaci pasivního domu v našich krajích lze s určitými kompromisy, přesto zdařilých počinků už máme i u nás bezpočet. Ani to však není konečná. Dřív či později přijdou na řadu tzv. ekodomy (stavby s nulovou či téměř nulovou spotřebou energie), na jejichž stavbu se používají výhradně přírodní materiály a také druhotné suroviny a odpady. Pak se z dnešního fenoménu stane zcela běžný standard.

Tématu se budeme věnovat v našem seriálu nazvaném Zdravé klima v příštích několika týdnech. Jeho druhou část najdete v této rubrice příští úterý.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

Ušlechtilé nápoje mají původ v přírodě

Slavnostní i každodenní atmosféře patří pití kvalitních čajů. Může se stát dokonce i domácím rituálem. Inspirací nám mohou být staré čínské legendy. Jedna z nich praví, že jednoho večera roku 2737 před naším letopočtem seděl císař Šen-nung u ohniště a převařoval si vodu na pití. Do ohně přikládal čerstvé větvičky stromů, které rostly kolem, a jejich ožehlé listy se vznášely v horkém vzduchu a zvolna klesaly. Napadaly i do vařící se vody. Císař je nejprve chtěl vylovit, ale když ucítil vůni, která z kotle vycházela, ochutnal. Podivil se osvěžující chuti, kterou způsobilo několik zelených lístků plovoucích v nápoji.

Opojení čajem

Květy čajovníku jsou široké 2–3 cm a vždy bílé. Nejlépe kvetou rostliny vyletněné venku na zahradě, které projdou obdobím podzimního poklesu teploty pár stupňů nad nulou.Stará čínská legenda líčí císaře jako skutečnou historickou osobnost, ovšem dosti přikrášlenou během věků. Faktem je, že pití čaje bylo nejdříve výsadou císaře a čínské šlechty a teprve v desátém století se stal každodenním nápojem i venkovanům. Zásluhu na tom nepochybně mají i tehdejší špatné hygienické podmínky, které nutily obyvatelstvo pít převařenou vodu – a čajové lístky znamenaly značné zpříjemnění denního nápoje.

Pro císaře a jeho dvůr se vyráběl takzvaný „žlutý čaj“. Pěstoval se na pouhých 46 plantážích a jeho jemné, ještě nerozvinuté lístky se sbíraly za ranní rosy. Sběračky tohoto čaje se musely každý den koupat a listy trhaly za zvuků bubnů v rukavičkách a pod dohledem úředníků. V době sklizně nesměly pojídat ryby a podobná jídla, aby jejich dechem vůně čaje neutrpěla.

Čajovník (Camelia sinensis) lze pěstovat i jako pokojovou rostlinu, sazenici lze sehnat v internetových obchodech nebo na burzách a výstavách. Velikosti není třeba se obávat, keříky se dají zaštipovat a tvarovat jako bonsaj. Požadavky má podobné jako kamélie – tedy vysoká vzdušná vlhkost, časté větrání a v zimě nižší teploty, kolem 12 až 15 °C. Vždyť je to horský keř.

Kafíčko

Ačkoliv nejvyhlášenější kávové plantáže leží v horách tropické Ameriky, domovinou je kávovník na africkém kontinentu. Málokdo ale ví, že existuje téměř 60 druhů rodu Coffea, rozšířených v západní Africe a na Madagaskaru, a že mnohé z nich kofein neobsahují nebo jen v nepatrném množství. Ty správné druhy jsou Coffea arabica, pocházející z etiopské vysočiny, a C. canephora (známá pod synonymem robusta), domácí v pralesích v povodí řeky Kongo. Kávovník arabský je to nejlepší v kávovém světě, zrna kávovníku robusta se používají hlavně k výrobě kávy instantní.

Kávová historie není tak dlouhá ani poetická jako čajová. Etiopští domorodci sice účinky kávy znali, ale sbírali jen zrna planých keřů. Šlechtit a vybírat kvalitní plody začali až Arabové kolem roku 1250, kteří kávu postupně zavedli jako hospodářskou plodinu a rozšířili po světě.

První kavárny na evropském kontinentu vznikly v Cařihradě roku 1554, ve Vídni byla kavárna otevřena v roce 1685. V Praze prodával první kávu arabský obchodník Georgius Deodatus Damascenus, nejdříve na ulici ve svém arabském oděvu naléval kafíčko kolemjdoucím a donášel i do domů, v roce 1714 pak na Malé Straně nedaleko Mostecké věže zřídil první stálou místnost pro nalévání kávy.

Protože káva dovážená koňskými povozy byla drahým luxusem, nahrazovala se zčásti nebo zcela mnoha levnějšími surovinami. Naše praprababičky znaly kávu z cikorky (z upražených a rozemletých kořenů čekanky), kávu fíkovou (z pražených mletých fíků), kávu sladovou z ječného sladu, žaludovou, kávu z kozince, kassie, z vlčího bobu nebo z hlízek šáchoru jedlého.

Kávovník (Coffea) se dá pěstovat velmi snadno i jako pokojová rostlina, protože není náročný na teplotu ani vzdušnou vlhkost. Vyhovuje mu i přistínění v interiéru, snáší sušší vzduch i trvale pokojovou teplotu. Pěkné bohužel bývají jen mladé rostliny, protože při občasném vyschnutí nebo vyšší teplotě začnou listy odspodu opadávat a většinou se oschlý vzhled již nepodaří napravit. V bytě kávovník běžně kvete i plodí. Semena však chuťově nebývají nic moc – tropické klima, která kávovým zrnům dodá aroma, doma prostě nenapodobíte.

Plody kávovníku mají kouzlo nejen chuťové, ale i estetické. Rostliny plodí i v bytových podmínkách, stromek potřebuje asi tři roky, než dospěje a vykvete.

Kakao – nápoj bohů

Když připluli španělští dobyvatelé do Mexika, byl cacauatl jednou z nejlepších věcí, na něž narazili. Indiáni kakao znali už od 5. století a drcené boby v medové vodě byly oblíbenou pochoutkou. Mayové pili čokoládu v pro nás nezvyklé úpravě – nápoj kořeněný vanilkou a chilli papričkami, popřípadě i zahuštěný kukuřičnou moukou. U dvora se běžně přidávala drcená semena oreláníku a kakao tak získávalo ceněnou rudou barvu.

Kakao bylo nápojem bohů, a proto bylo vyhrazeno pouze vládnoucí vrstvě. V době největšího rozkvětu mayských měst semena sloužila i jako platidlo. V kakaových bobech se vybíraly daně v mnohých zemích Střední Ameriky, v Kostarice až do 19. století.

Kakaovník kvete přímo z kmene a ze silných větví, kvítky jsou drobné, ale při bližším pohledu velmi hezké. Kvetou i hodně mladé stromky, vysoké sotva 2 metry.Kakaovník (Theobroma cacao) je krásný nízký strom s asi 30 cm dlouhými oválnými listy, při rašení sytě červeně zbarvenými. Kvítky vyrůstají na kmenech a větvích jednotlivě nebo ve svazečcích již čtvrtým rokem po výsevu. Plodem je asi 30 cm dlouhá oválná bobule, s barvou od světle žluté až po temně fialově rudou podle odrůdy. Semena, tzv. kakaové boby, obaluje míšek, který má příjemně nakyslou chuť. Výroba kakaa je poměrně složitý proces počínající několikadenní fermentací, při níž se usmrtí zárodek vysokou teplotou a kyselinou octovou. Pokračuje sušením a končí pražením.

Kakaovník sice lze pěstovat doma, ale stromek má tak vysoké nároky na vzdušnou vlhkost a vysokou teplotu, že je splní jen skleník nebo atrium s vyhřívaným domácím bazénem. Potřebuje klima „jako v prádelně“ a velmi špatně snáší i obyčejné vyvětrání v chladných měsících, v teplotách nižších než 15 °C většinou velmi rychle odumírá. Raději se na něj běžte podívat do botanické zahrady.

Coca-cola = Erythroxylon coca + Cola nitida

Coca-cola je prý druhé nejznámější slovo na světě. Symbol Ameriky a západního životního stylu. Historie receptu je dobře známá, původní nápoj, který se poprvé začal prodávat 8. května 1886, skutečně obsahoval kokain a kolové oříšky. Návykový opojný vývar z koky byl v roce 1929 zakázán a dnes už si málokdo uvědomí, kde se to slavné jméno vzalo.

Koka je důležitá pro domorodé indiánské národy v Peru a Bolívii. Kmeny Aymara a Kečua žijící ve vysokých nadmořských výškách And dodnes žvýkají její listy jako povzbuzující prostředek zlepšující dýchání a zahánějící únavu a hlad. V malé koncentraci původní coca-coly nebyla společensky nebezpečná.

Koka (Erythroxylon coca) je velmi pěkný keř se svěžími světle zelenými oválnými listy. Kvete po většinu roku sotva centimetr širokými, světlezelenými květy. Plody jsou krásně červené, jen asi 0,5 cm dlouhé. Pěstování doma však nelze doporučit.

Kola tak omamná a nebezpečná není, na tržištích Afriky a Madagaskaru se s hromádkami plodů a čerstvých kolových semen setkáte běžně. Oříšky se žvýkají nejen jako povzbuzující prostředek, ale i jako afrodiziakum a při různých náboženských obřadech, takže na odbyt jdou velmi dobře.

Kola (Cola nitida) sice dorůstá v tropech velikosti statného stromu, jako mladý stromek se však dá pěstovat i v bytě. Kvete již jako dvoumetrová rostlina. Semena se dají koupit v internetových obchodech.

Plody a semena koly nejsou v Evropě příliš k vidění, pěstují je hlavně botanické zahrady. Jsou dost velké, celý plod má délku asi 10 cm.

Text: Romana Rybková, Foto: Romana Rybková, Shutterstock.com

Energeticky úsporná dřevostavba ztracená v zeleni

Energeticky úsporná dřevostavba, postavená v nevelké obci ve středních Čechách, představuje optimální kompromis mezi životem ve městě a na venkově, mezi moderními technologiemi a přírodou. Z obojího se podařilo využít to nejlepší tak, aby vzniklo příjemné zdravé bydlení. 

Hranice pozemku se téměř ztrácely ve větvích, travnatý svah mizel ve stínu hustého porostu. Mírně svažitá, dlouho opuštěná parcela o rozloze 1 600 m2 na klidném místě na okraji listnatého háje s biokoridorem oslovila mladou rodinu klidem a půvabem staré zahrady se vzrostlými stromy. Právě jejího ducha si přáli zachovat a využít. Architekt Jan Forman, kterého požádali o návrh domu, se snažil maximálně vybalancovat jejich představy a situaci na pozemku.

„Důležité je přečíst, o čem klient sní a v čem se bude cítit šťastný,“ říká na úvod, když představuje svou práci. A o čem snila rodina v tomto případě? O maximálním otevření domu do přírody, ale s možností využít veškeré pohodlí, které nabízejí moderní technologie. „V tomto případě jsem se snažil citlivě přenést městský životní styl do přírody a neporušit venkovské kouzlo.“

Prvním tématem bylo umístění domu na pozemek. Původně uvažovaná poloha ve spodní části pozemku, nad divokou roklí, se neosvědčila, dům by byl po většinu dne ve stínu. Přijatelnější bylo situovat jej ve více osluněné horní části, kde je navíc blíže k přístupové cestě a zůstává volná plocha zahrady u lesa. Také podoba samotného domu prošla určitým vývojem, od stavby s pultovou střechou k tradičnější stavbě se sedlovou střechou a obytným podkrovím.

„Stavební úřad měl požadavek na vesnický ráz, takže jsem navrhl moderní variaci na tradiční venkovský dům, dřevostavbu s podélným krytým zápražím, přesahujícím horním podlažím a řadou vstupů do jednotlivých místností, jak tomu bývalo u venkovských stavení,“ pokračuje Jan Forman.

Symbióza s přírodou 

Krytá terasa podél celé jižní strany domu v tvoří za hezkého počasí jakýsi „venkovní obývák“. Okno v přesahující střeše je pojistkou proti nedostatku denního světla jak na terase, tak v interiéru.Koncepce tradičního domu si zde dobře rozumí s požadavky na moderní nízkoenergetické a ekologické stavby. Dispozici lemuje ze severní strany podélná chodba, která spojuje všechny místnosti v přízemí a slouží jako vstupní a průchozí od východu k západu. Severní stěna je bez oken, díky tomu chodba chrání dům od severu, tepelně izoluje obytnou část domu a zároveň ji odděluje od sousedů. Naopak z jihu a východu je přízemí plně prosklené, bezrámově zasklené stěny se střídají s bezbariérovými výstupy z jednotlivých místností ven na krytou terasu.

Funkční zóny na sebe přehledně navazují od kuchyňské a jídelní části na východní straně přes obývací pokoj, plně orientovaný k jihu, až po pracovnu v jihozápadním nároží. Terasa je uspořádána obdobně – na východní straně navazuje na kuchyň, je širší a slouží ke stolování, jižní část probíhá kolem celé fasády a je určena k posezení s výhledem do zeleně. V podkroví jsou z centrální schodišťové haly, která slouží i jako šatna a úložný prostor, přístupné dětský pokoj, ložnice rodičů a koupelna. Vedle domu stojí kryté garážové stání se skladem, kterým je možné projít do domu.

„Hodně jsme zápasili s usazením domu na terén,“ vysvětluje architekt. Napojení na komunikaci jsme museli posadit co nejníže, aby protilehlý roh stavby byl v přijatelné výšce nad zahradou. Proto je garáž z betonových tvarovek, aby mohla být zaříznuta do svahu. „Takže úroveň terasy se dostala na východní straně do výšky až metr sedmdesát nad úroveň zahrady a tvoří tak linii přechodu mezi světem přírody a světem lidí.“

Sepětí s přírodou symbolizuje nejen dřevěný konstrukční systém, přiznané trámy a obložení fasády z neupraveného modřínu, ale i poloha domu. Jižní hranu terasy prorůstá mladý dub, který „hladí“ dům svými větvemi, v létě jej stíní a zpříjemňuje klima. V zimě listí opadne a uvolní cestu slunečním paprskům. Neupravené modřínové dřevo bude postupně stárnout, získávat patinu a dům se bude čím dál více ztrácet mezi stromy.

Úspory se zdravým rozumem 

Architektovým záměrem byl úsporný dům, ve kterém panuje příjemné klima i bez klimatizace či rekuperace. Stejně jako majitelé domu byl přesvědčen, že v našich podmínkách je možné takový dům realizovat a že přirozené prostředí je zdravější než „umělé“ klima regulované vzduchotechnikou.

Nízkoenergetická konstrukce se svými parametry blíží pasivnímu domu. Do přízemí přichází slunce po celý den – je prosklený od východu k západu. Přesahující střecha v létě účinně stíní a zabraňuje přehřívání, dřevěný plášť přirozeně reguluje teplotu i vlhkost v interiéru. Betonová stěrka na podlaze plní funkci akumulace tepla.

„Dům se díky pasivnímu solárnímu efektu po většinu roku vytopí sám, v zimě celé přízemí vytopí krbová kamna,“ prozrazují majitelé. „Přímotopy využíváme jen pár dní v roce, navíc s výhodnou sazbou za elektřinu pro celý provoz domácnosti.“

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 198 m2

Užitná plocha: 155 m2

Konstrukce: betonové základové pasy, montovaná dřevostavba – systém two by four, difuzně otevřená skladba, větraný fasádní obklad z neupraveného modřínu, dřevěný krov, venkovní přiznané části krovu z neupraveného modřínového dřeva, střešní krytina – hydroizolační fólie z PVC. Podlahy – dubové vlysy, cementové stěrky.

Výplně otvorů: pevně zasklené plochy s izolačními trojskly s bezrámovým zasklením, dřevěná okna s izol. trojskly, interiérové bezfalcové dveře

Vytápění: elektrické přímotopné panely, v koupelnách podlahové el. vytápění a topné žebříky, v obýváku litinová krbová kamna Jotul, elektrický bojler s tepelným čerpadlem (určen jen pro ohřev vody)

Tepelná ztráta: energie nutná pro vytápění 73 kW, pro celk. budovu 13,7 MWh/rok – dle energ. štítku

Autor:

Akad. arch. Jan Forman (1958)

Autor se věnuje navrhování staveb rodinných domů, rekonstrukcí rodinných a činžovních domů včetně navrhování interiérů.

Kontakt: formanstudio@gmail.com

Jaké budou dveře za 25 let?

Návrhy hodnotila odborná porota, mezi jejímiž členy byla i Markéta Klocová, šéfredaktorka časopisu Můj dům a internetových magazínů www.mujdum.cz a www.modernibyt.cz:

„Zpočátku jsem si také myslela, že na dveřích už toho není mnoho ke zdokonalování. Pohled mladé generace mne ale mile překvapil svou nezatížeností stereotypy. Interiérové či vstupní dveře jako obří komunikační a informační displej – no řekněte sami, není to zajímavý nápad?“

Také ostatní členy poroty nejvíce zaujal návrh polyfunkčních dveří s diářem, za který získala hlavní cenu Kristýna Ulrychová, studentka oboru Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze. „Ráda zkouším nové věci a studentské soutěže jsou skvělou možností, jak si zkusit navrhnout něco trochu odlišného od školních projektů, nechat následně ohodnotit své dílo anonymně porotu, získat tak zpětnou vazbu a ještě se seznámit s novými lidmi,“ říká vítězka. „Snažila jsem se vymyslet, jak by mohla dnešní doba dál pokračovat, a skloubit design budoucnosti s novými technologiemi, které zde ještě nejsou, ale za 25 let očekávám, že budou samozřejmostí.“

Na druhém místě se umístil Jakub Trčka, student architektury z téže školy, se svým návrhem elektromagnetického pole ve stěně z textilních výplní. Třetí místo patří dvojici autorů Vít Kalvoda a Jakub Soška, studentů architektury Fakulty stavební VUT v Brně, za projekt lamelových dveří schovaných v magnetickém pouzdře ve zdi.

1. Kristýna Ulrichová, návrh polyfunkčních dveří s diářem: Pro svůj vítězný návrh polyfunkčních dveří využila Kristýna Ulrychová velmi atraktivní a moderní interiérový design, který propojila s novými technologiemi a novými materiálovými i konstrukčními možnostmi. Její polyfunkční posuvné dveře nabízejí automatické otevírání a zavírání dle čidla, zamykání/odemykání pouhým gestem, informační digitální panel, který může sloužit jako diář, zvolit můžete různé barvy stejně jako vybrat vlastní obraz za dveřmi. Dveře tak spoří čas, usnadňují manipulaci a zároveň povyšují design interiéru.

1. Pro svůj vítězný návrh polyfunkčních dveří využila Kristýna Ulrychová velmi atraktivní a moderní interiérový design, který propojila s novými technologiemi a novými materiálovými i konstrukčními možnostmi. Její polyfunkční posuvné dveře nabízejí automatické otevírání a zavírání dle čidla, zamykání/odemykání pouhým gestem, informační digitální panel, který může sloužit jako diář, zvolit můžete různé barvy stejně jako vybrat vlastní obraz za dveřmi. Dveře tak spoří čas, usnadňují manipulaci a zároveň povyšují design interiéru.

2. Návrh Jakuba Trčky, držitele druhého místa, byl, jak sám autor uvádí, založen na konzultacích s univerzitními odborníky v oblasti vývoje vláken a textilií, čímž svou studii posunul do reálné roviny. Jak by jeho elektromagnetické dveře se senzory pohybu v podobě elektromagnetického pole ve stěně z textilních výplní fungovaly, představil zájemcům na YouTube ve svém videu s názvem: SAPELI / Dveře roku 2042 / Jakub Trčka.

2. Návrh Jakuba Trčky, držitele druhého místa, byl, jak sám autor uvádí, založen na konzultacích s univerzitními odborníky v oblasti vývoje vláken a textilií, čímž svou studii posunul do reálné roviny. Jak by jeho elektromagnetické dveře se senzory pohybu v podobě elektromagnetického pole ve stěně z textilních výplní fungovaly, představil zájemcům na YouTube ve svém videu s názvem: SAPELI / Dveře roku 2042 / Jakub Trčka.

3. Třetí místo získala dvojice autorů Vít Kalvoda a Jakub Soška, kteří navrhli moderní lamelové dveře. Lamely se mohou pohybovat nezávisle na sobě nebo dohromady, jednotlivé lamely lze vyměnit či zaměnit například za průhledné nebo průsvitné. Posouvají se do pouzdra, kde se zachytí pomocí magnetu, a uvolní celý průchozí profil dveří.

3. Třetí místo získala dvojice autorů Vít Kalvoda a Jakub Soška, kteří navrhli moderní lamelové dveře. Lamely se mohou pohybovat nezávisle na sobě nebo dohromady, jednotlivé lamely lze vyměnit či zaměnit například za průhledné nebo průsvitné. Posouvají se do pouzdra, kde se zachytí pomocí magnetu, a uvolní celý průchozí profil dveří.

Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv

Jak se bydlí v domě bez inženýrských sítí

Postavit dům na pozemku bez inženýrských sítí nebyl původně jejich plán. Osud to ale zařídil jinak. Dnes jsou hrdými majiteli ostrovního domu a nelitují. 

Mít dům bez sítí totiž znamená velikou dávku nezávislosti a soběstačnosti. Žádné reálné i vynucené poplatky majitele netíží a ani zvyšování cen energií pro domácnosti je nerozhodí. Energii, kterou sami prostřednictvím fotovoltaiky vyrobí, také spotřebují. U tohoto typu staveb, takzvaných ostrovních domů, je důležitější než přípojka elektřiny mít na pozemku zdroj vody, ideálně pitné. Odpad si majitelé vyřešili domácí čistírnou, topí dřevem. Ale pojďme po pořádku.

Změna myšlení

Před více než pěti lety si manželé nechali navrhnout dům s připojením na inženýrské sítě, protože se do budoucna plánovalo v této lokalitě s výstavbou. Jeho autorkou je architektka Martina Kratochvílová. Když se ale ukázalo, že sítě jen tak nebudou, přišel nápad s ostrovním domem.

Majitelé vzpomínají: „Jak se říká, vše zlé je na něco dobré. Neutěšená situace nás přiměla změnit myšlení a způsob pohledu. Inspiraci jsme čerpali především z internetu. Pokud vím, na Slovensku dosud ostrovní rodinný dům, navíc plně funkční, krom toho našeho nestojí. Složité výpočty a návrhy technologií jsme přenechali odborníkům a potkali jsme opravdu ty správné lidi. Společnost Archistat přepracovala původní architektonický návrh z hlediska maximální energetické úspornosti domu. Jednotlivé technologie a jejich návaznosti jsme řešili hodinami rozhovorů a přepočtů společně s panem inženýrem Vocílkou, který se této problematice věnuje už více než dvacet let. I díky němu dnes vše funguje tak, jak má.“

Elektřina ze slunce

Předpokladem fungujícího řešení je kvalitní zateplení obvodových zdí bez tepelných mostů. Díky tomu a dřevohliníkovým oknům s tepelněizolačním trojsklem dům získal energetický certifikát třídy A. Voda je čerpána přímo na pozemku z vrtu z hloubky 55 metrů a naštěstí je pitná. Na ohřev teplé užitkové vody se nepoužívají solární panely, ale přebytková elektřina, vyráběná fotovoltaickým systémem. Obsahuje 48 panelů umístěných na střeše s ideálním sklonem a orientací vůči světovým stranám.

Majitel upřesňuje: „Elektrickou energii používáme ve dvou módech. Přes léto a slunečné dny je energie dostatek. To znamená, že pouštět pračku, sušičku, myčku a jiné elektrospotřebiče můžeme i vícekrát za den. V zimě, kdy je sluníčka málo, pouštíme elektrické pomocníky jenom jednou denně. Samozřejmě, vybírali jsme co nejúspornější spotřebiče.“ Dům disponuje i automatickým inteligentním systémem, který ulehčuje chod domácnosti. Nejvýrazněji zasahuje do regulace žaluzií, čímž pomáhá vevnitř udržovat příjemnou teplotu.

Rekuperace napojená na výměník

Čerstvý vzduch se dovnitř dostává nejen běžným větráním, ale i přes filtry rekuperační jednotky. Její rozvody jsou vedeny stropem. Nasávaný vzduch v létě ochlazuje a v zimě otepluje zemní výměník, což zabezpečuje celoročně stabilní a konstantní teplotu. Potrubí v délce 40 metrů je zakopáno v nezamrzající hloubce v zahradě. Investor vysvětluje: „V létě, když je venku například 38 °C, fouká dovnitř vzduch ochlazený na 20 °C. Naopak v zimě, při venkovní teplotě –18 °C, přivádí jednotka do interiéru vzduch předehřátý na 9 až 10 °C. Teplotu nastavujeme přímo na rekuperačním panelu.“

Zdravé sálavé teplo

Co se topení týká, manželé se rozhodli pro zdravé sálavé teplo. Nechali si postavit masivní akumulační pec typu Tirolská s maximálním výkonem 8 kW, ve které se topí dřevem. Teplo se v přízemí i v patře šíří teplovzdušnými průduchy. Používá se výlučně v zimě. V přechodném období příjemnou teplotu v interiéru udrží izolace a rekuperace. Jiný doplňkový zdroj tepla není nutný.

A co finance? 

Investiční náklady na ostrovní dům jsou samozřejmě vždy individuální. Ostrovní elektrický systém, který zabezpečuje chod domácnosti a ohřev teplé užitkové vody, navýšil vstupní investici přibližně o 20 procent. Jeho předpokládaná životnost je minimálně 25 let.

Provozní náklady na dům jsou minimální. V létě majitelé platí jenom za připojení k internetu. Když je silná zima, v peci spálí asi 6,5 kubických metrů dřeva. Přičíst je nutno asi 400 eur ročně za naftu do agregátu vyrábějícího elektřinu. Ten se využívá na dobití baterií v zimě, když sněží, prší nebo je mlha. Majitel domu ale rozhodnutí postavit ostrovní dům nelituje. Jak sám říká: „Bydlení v našem ostrovním domě pro nás znamená propojení s matkou přírodou. Vděčíme jí za vše, co nabízí a co můžeme využít v náš prospěch. Soběstačnost je pro nás známkou volnosti, bezpečí a každodenního štěstí.“

Text: Monika Králová, Foto: Soňa Sadloňová

Technické údaje

Technické údaje:

Energetický certifikát domu: A, A0. Celková spotřeba energie je 32 kWh(m2.a) a primární energie je 1 kWh(m2.a)

Konstrukce: betonová základová deska a zákl. pasy, nosné a nenosné zdivo vápenopískové tvárnice Silka s dobrou tepelněakumulační schopností, stropy dřevěné – nosníky Steico s izolací z dřevovláknitých dosek Hofatex kombinované s foukanou celulózou, vnější zateplení grafitový polystyren

Okna, dveře: dřevohliníkové s izolačním trojsklem

Fotovoltaický systém: 48 fotovoltaických panelů na ploše 80 m2, 8 ks Li-Ion baterií, max. kapacita cca 20 kWh

Rekuperace se stropními rozvody napojená na zemní výměník

Topení: akumulační pec s výkonem 8 kW

Zdroj pitné vody: vrtaná studna, hloubka 55 m

Odpadová voda: biologická čistírna odpadových vod

Více informací na www.simplelife12.com

Tipy a trendy do nového roku pro váš domov

Tipy pro koupelnu

1. Harmonie v koupelně: Nová řada sanitární keramiky, nábytku, baterií a dalšího koupelnového vybavení, nazvaná Tesi, je založena na vyvážení nejmodernějších technologií a elegance tvarů. Rozsáhlá modulová řada nábytku umožňuje vytvořit kombinaci pro jakoukoliv velikost i dispozici koupelny a nabízí praktické úložné prostory a tlumené zavírání zásuvek. Skvěle se doplňuje s inteligentní sanitární keramikou. Všechny toalety kolekce Tesi jsou bez horního lemu a patentovaná technologie splachování AquaBlade zajišťuje dokonalou hygienu, výjimečně snadnou údržbu a komfortní nehlučný provoz bez šplíchání vody. Více na www.idealstandard.com

1. Harmonie v koupelně: Nová řada sanitární keramiky, nábytku, baterií a dalšího koupelnového vybavení, nazvaná Tesi, je založena na vyvážení nejmodernějších technologií a elegance tvarů. Rozsáhlá modulová řada nábytku umožňuje vytvořit kombinaci pro jakoukoliv velikost i dispozici koupelny a nabízí praktické úložné prostory a tlumené zavírání zásuvek. Skvěle se doplňuje s inteligentní sanitární keramikou. Všechny toalety kolekce Tesi jsou bez horního lemu a patentovaná technologie splachování AquaBlade zajišťuje dokonalou hygienu, výjimečně snadnou údržbu a komfortní nehlučný provoz bez šplíchání vody. Více na www.idealstandard.com

2. Nadčasová kvalita: Vysoké nároky na design a individuální řešení koupelny, čisté minimalistické linie a kvalitní materiály můžete očekávat od sprchových koutů z typové řady PUR značky SanSwiss. Masivní panty a kování, 8mm bezpečnostní sklo, stabilizační vzpěry a designová madla zajistí vysoký komfort při sprchování po mnoho let i nadčasový vzhled, který nepodlehne trendům. Kouty se standardně dodávají s antiplakovou úpravou Aquaperle a zapuštěnými panty se zdvihovým mechanismem. www.sanswiss.cz

3. Věčná bílá: Bílý obklad je nadčasový, univerzální a design se již zdaleka neomezuje jen na fádní hladkou plochu, ale může mít nekonečně mnoho podob. Nová kolekce Essential Collection (vyrábí Marazzi), dekor Dune zavede vaši fantazii do pouště či na zasněženou pláň. Obklad je dostupný ve dvou provedeních – leštěný a saténový. Rozměr 40 x 120 cm a tloušťka pouhých 6 mm umožňují pokládku velkých stěn s minimální spárou, cena od 2 157 Kč/m2. Nabízejí Koupelny Ptáček, www.koupelny-ptacek.cz

3. Věčná bílá: Bílý obklad je nadčasový, univerzální a design se již zdaleka neomezuje jen na fádní hladkou plochu, ale může mít nekonečně mnoho podob. Nová kolekce Essential Collection (vyrábí Marazzi), dekor Dune zavede vaši fantazii do pouště či na zasněženou pláň. Obklad je dostupný ve dvou provedeních – leštěný a saténový. Rozměr 40 x 120 cm a tloušťka pouhých 6 mm umožňují pokládku velkých stěn s minimální spárou, cena od 2 157 Kč/m2. Nabízejí Koupelny Ptáček, www.koupelny-ptacek.cz

4. Ve službách kvality: Bezbariérové sprchy s odtokem v podlaze jsou čím dál oblíbenější. Nové sprchové kanálky Geberit CleanLine se mohou pochlubit geniálně jednoduchým a spolehlivým montážním a těsnicím systémem promyšleným do posledního detailu. Lze je umístit kamkoliv a upravit přesně na míru podle velikosti vašeho sprchového koutu. Kryt lišty obsahuje hřebenovou vložku, která účinně zachycuje vlasy a jiné větší částice a předchází tak ucpání odtoku. Kromě snadné a rychlé instalace jistě oceníte i to, že se kanálky dají snadno a rychle také vyčistit. Více na www.geberit.cz/cleanline

Tipy pro domácnost

5. Koberec s výhodami vinylu: Tkaný vinyl 2tec2 vypadá elegantně jako koberec, ale zároveň má všechny praktické výhody vinylové podlahy. Vinylová příze s jádrem ze skleněných vláken je na tkalcovských stavech spletena dohromady a za tepla zalisována, takže výsledný 3D povrch evokuje vzhled tkaných textilií. Povrch snese velmi vysoké namáhání, je antistatický, voděodolný, vhodný pro podlahové vytápění a výtečně tlumí hluk. Designovou novinku na český trh dováží společnost Kratochvíl parket profi, v nabídce jsou tři kolekce: Stripes, Shades a Color. Zajímavostí je, že dílce z kolekce Color mění barvu s ohledem na směr pokládky. Je tak možné vytvořit pohledově jednolitou podlahu, nebo naopak různorodou šachovnici. Více na www.kpp.cz

6. Systém pro dlouho čerstvé potraviny: Trvanlivost potravin závisí na správném skladování, především na teplotě a vlhkosti prostředí. Z tohoto důvodu společnost Liebherr vyvinula technologii BioFresh, která díky přesné elektronice umožňuje skladování potravin při teplotě těsně nad 0 °C a individuální nastavení vlhkosti v zásuvkách. V jedné chladničce můžete v optimálních podmínkách skladovat jak maso a mléčné výrobky (režim DrySafes s nízkou vlhkostí), tak ovoce a zeleninu, které mají vysoký obsah vody a vyžadují vyšší vlhkost (nastavení HydroSafe vytvoří prostředí s vlhkostí vzduchu až 90 %). Například kiwi skladované tímto způsobem si zachová svou chuť, vzhled i vitaminy až 80 dní, to je dvakrát déle než v běžné chladničce! Více na www.mctree.cz6. Systém pro dlouho čerstvé potraviny: Trvanlivost potravin závisí na správném skladování, především na teplotě a vlhkosti prostředí. Z tohoto důvodu společnost Liebherr vyvinula technologii BioFresh, která díky přesné elektronice umožňuje skladování potravin při teplotě těsně nad 0 °C a individuální nastavení vlhkosti v zásuvkách.

V jedné chladničce můžete v optimálních podmínkách skladovat jak maso a mléčné výrobky (režim DrySafes s nízkou vlhkostí), tak ovoce a zeleninu, které mají vysoký obsah vody a vyžadují vyšší vlhkost (nastavení HydroSafe vytvoří prostředí s vlhkostí vzduchu až 90 %). Například kiwi skladované tímto způsobem si zachová svou chuť, vzhled i vitaminy až 80 dní, to je dvakrát déle než v běžné chladničce! Více na www.mctree.cz

7. Připravte si kávu profesionálně: S novou řadou kávovarů zn. Siemens si připravíte kávu jako „profík“. Plně automatický kávovar střední třídy EQ.6 plus má na přední části displej, kde si lehkým dotykem vyberete z řady funkcí, do paměti si můžete uložit 4 varianty oblíbeného nápoje. Inteligentní ohřívač sensoFlow garantuje maximální aroma díky stále ideální a konstantní teplotě spaření. O každodenní údržbu mléčného systému se stará plně automatické parní čištění. Nejvyšší modely této řady jsou pak vybaveny technologií Home Connect, která umožňuje ovládat kávovar na dálku pomocí mobilních aplikací, například nastavit více objednávek různých variant nápojů a vzdáleně je „objednat“. Kávovar pak bude připravovat kávové speciality z playlistu jednu po druhé. Více na www.siemens-home.com/cz

8. Správné posezení je zdravé: Židle Melody Design 795-FR od LD Seating byla navržena pro ideální ergonomii sezení a dokonale se přizpůsobí každému typu lidské postavy. Nová série sedacího nábytku přináší souhru komfortu, ergonomie i osobitého designu. Na modelech série Melody vynikne dokonalé zpracování, propracované čalounění a krása jedinečných potahových materiálů. V sedáku mají ukrytou synchronní mechaniku tak, aby nic nerušilo zážitek z čistých linií. Nastavení židle je umožněno pomocí vestavěných ovladačů, kterými se upravuje výška sedu a nastavení pohybu opěráku. www.ldseating.com8. Správné posezení je zdravé: Židle Melody Design 795-FR od LD Seating byla navržena pro ideální ergonomii sezení a dokonale se přizpůsobí každému typu lidské postavy. Nová série sedacího nábytku přináší souhru komfortu, ergonomie i osobitého designu. Na modelech série Melody vynikne dokonalé zpracování, propracované čalounění a krása jedinečných potahových materiálů. V sedáku mají ukrytou synchronní mechaniku tak, aby nic nerušilo zážitek z čistých linií. Nastavení židle je umožněno pomocí vestavěných ovladačů, kterými se upravuje výška sedu a nastavení pohybu opěráku. www.ldseating.com

9. Voda jako z pramene: Obtěžuje vás stále zásobovat domácnost balenou vodou? Díky novému systému GROHE Blue® Home máte po starostech. Snadno se instaluje do každé kuchyně a zajistí nepřetržitou dodávku lahodné vychlazené a filtrované neperlivé, jemně perlivé nebo perlivé vody. Obsahuje speciální baterii a průtokový chladič s filtrem a karbonizační lahví CO2. Toto kompaktní těleso se vejde do skříňky o šířce 30 cm, nebo může být umístěno samostatně. Baterie se dodává ve 3 výškách, jako typ mono či duo (se separovanými rozvody pro filtrovanou a nefiltrovanou vodu), nasycení CO2 snadno nastavíte na těle baterie. Filtr a karbonizační lahev lze objednat po internetu a v případě potřeby snadno vyměnit. Čerpat pramenitou vodu nikdy nebylo jednodušší.www.grohe.cz

Tipy na obklady a dlažby

10. Poznali jste travertin? Nezaměnitelná harmonie jemných barev, žilek a dutin učinila z travertinu jeden z nejpoužívanějších druhů přírodního kamene v architektuře. Kolekce obkladů Tipos Travertine Rigato (výrobce Ceramica Sant´ Agostino) si vypůjčila jeho vzhled a napodobuje jej k nepoznání. Jde však o keramiku s výhodou jednoduššího opracování, menší hmotnosti, větší odolnosti a nižší ceny. Vyrábí se ve formátech 30 x 60 cm a 60 x 120 cm. Více na www.ceramicasantagostino.it10. Poznali jste travertin? Nezaměnitelná harmonie jemných barev, žilek a dutin učinila z travertinu jeden z nejpoužívanějších druhů přírodního kamene v architektuře. Kolekce obkladů Tipos Travertine Rigato (výrobce Ceramica Sant´ Agostino) si vypůjčila jeho vzhled a napodobuje jej k nepoznání. Jde však o keramiku s výhodou jednoduššího opracování, menší hmotnosti, větší odolnosti a nižší ceny. Vyrábí se ve formátech 30 x 60 cm a 60 x 120 cm. Více na www.ceramicasantagostino.it

11. Nepřekonatelná klasika: Série UP od českého výrobce Rako je kompromisem mezi nadčasovou klasikou a dokonalou účelností. Nabízí čtyři jednobarevné lesklé obkládačky ve formátech 20 x 40 cm a 30 x 60 cm s kalibrovanou hranou, které doplňuje kombinační bílá obkládačka. Nenápadný a přitom velmi specifický základní povrch s jemnou kresbou vznikl díky kombinaci technologie digitálního tisku a barevné glazury. Pro formát 20 x 40 cm existuje několik variant strukturálního dekoru. Jejich dokonalost je v přirozeném splynutí obložených ploch nebo naopak ve výrazných kompozicích. www.rako.cz

12. Vařte s Italem: Série obkladů Sicily potěší autentickým dekorem inspirovaným tradicemi Středomoří. Nadčasové motivy vnesou do interiéru živost. Stačí malá plocha, největší efekt přinese kombinace s dalšími barvami a materiály, kterou tento design bohatě umožňuje. Obklady se vyrábějí ve formátu 31 x 61 cm ve 2 barvách, dlažba ve formátu 45 x 45 cm. Nabízí síť prodejen Koupelny Ptáček, více informací také na www.jika.cz

13. Kouzelné technologie: Společnost Laurameroni představila novou sérii panelů Decor se speciálními vysoce odolnými povrchovými úpravami. Dodávají se v provedení tónovaný dub (viz foto), oxidovaná mosaz nebo tmavý bronz. Metalický povrch vzniká pomocí originálního know-how, speciální technologie s použitím tekutého kovu. Panely jsou vhodné na obklady stěn, dveří, výrobu polic, knihoven a doplňků. Další informace získáte na www.laurameroni.com

Dolce vita v rodinném domě

Majitelé se rozhodli pro přístavbu nové části, která bude sloužit jako oáza pro osvěžení těla i ducha. O tom, co znamená vybudovat si domácí wellness, s námi hovořil autor návrhu, architekt Miroslav Gebas z kanceláře Gebas atelier.

Sauna a sprcha umožňují využít magické kouzlo barevného světla v různých odstínech. Má nejen působivé emocionální účinky, ale i prokazatelný terapeutický efekt.

Co všechno si dnes můžeme představit pod pojmem wellness a co v tomto směru nabízejí moderní technologie? Jsou tyto technologické zázraky použitelné v prostředí rodinného domu?

V dnešní době a dle představ klientů se jedná o vířivky (tzv. spa) nebo pouze masážní vany. Dále jsou to bazény anebo kombinace bazénu s technologií vířivek, vše s použitím do exteriéru i interiéru domu. Mezi další možnosti patří koupací kádě a sudy pro venkovní použití. Vše doplňují sauny.

Všechny tyto technologie jsou použitelné i pro rodinné bydlení. Záleží jen na velikosti řešeného prostoru a umístění v rámci dispozice domu, které si případně vyžádá další technologie, jako jsou například odvlhčovací jednotky, rekuperace nebo vzduchotechnika.

Od čeho se odvíjejí úvahy architekta, když dostane za úkol navrhnout wellness pro rodinný dům? Jaké jsou např. minimální prostorové nároky, funkční návaznosti atd…

Domácí wellness se stále častěji stává součástí našich architektonických návrhů rodinných domů a pomáhá jejich majitelům nasbírat zpět ztracené síly spojené se stále rostoucími nároky na naši fyzickou a psychickou kondici. Vše závisí na přesné specifikaci zadání a představách klienta.

Možnosti jsou v dnešní době skoro neomezené a je tak možné splnit skoro jakékoli přání klienta, jak po stránce dispozičního uspořádání, tak technologií a designu. Není problém udělat relaxační zónu v přímé návaznosti na obytný prostor nebo naopak ji uzavřít do samostatné části domu s orientací do zahrady, stejně jako vytesat celý prostor do skalního masivu a vytvořit si tak wellness ve vlastní jeskyni.

Někdo má doma bazén přístupný přímo z obýváku, jiný má naopak saunu nebo vířivku samostatně mimo dům. Kam je podle vašeho názoru vhodné takovouto relaxační zónu umístit? Nebo se lze domnívat, že můžeme takovéto zázemí vytvořit kdekoliv?

Můj názor je, že může být kdekoli. Samozřejmě ideální umístění je ve vazbě na zahradu s dobrou orientací ke světovým stranám tak, aby se využívalo maximum energie ze slunce. Doporučuji vše umístit a orientovat na společnou hlavní terasu domu, protože tam se odehrává většina aktivit po celý rok a dohromady s bazénem nebo vířivkou vše tvoří zajímavý funkční prostor.

Přístavba rodinného domu je obložena pískovcem a dřevem tak, aby harmonicky zapadla do zahrady.

Osvědčilo se vám nějaké specifické prostorové uspořádání wellness zóny? 

Měla by obsahovat prostor vstupu, toaletu, sprchu s možností umístění kádě, saunu, relaxační a odpočinkový prostor. Osvědčilo se mi wellness doplnit o prostory k odpočinku a cvičení. Určitě je dobré vnímat v dispozici „čisté“ a „špinavé“ zóny provozu a navrhnout uspořádání tak, aby se vzájemně nekřížily.

Nejvíc prostorově náročná bývá místnost, která je spojená s vodními procedurami, jako je bazén či hydromasážní vany. Další oblíbenou a nezbytnou součástí domácího wellness bývá transparentní sauna zhotovená v kombinaci masivního dřeva a skla, dále odpočinková místnost spojená se zimní zahradou. Je na rozhodnutí klienta, která část wellness, nakonec bude tvořit vizuální dominantu relaxačního prostoru.

Je segment wellness regulován speciálními normami z oblasti bezpečnosti, hygieny, požární bezpečnosti (např. instalace sauny)?

Na wellness se vztahují stejné normy jako na celý rodinný dům. Když je součástí například hotelového komplexu, je nutné respektovat normy pro ubytovací zařízení atd. A tím se prostory dispozičně rozšiřují o šatny, toalety atd. U rodinných domů je řešení svobodnější.

A jak je to např. s vířivkou? Vyžaduje speciální únosnost podlahy, stropu…? 

Dle velikosti vířivky se určitě jedná o větší zatížení na metr čtverečný, než je běžně potřeba. U základové desky půjde jen o drobnou úpravu v provedení vyztužení desky. Pokud je vířivka umístěna v patře domu, může již její velikost ovlivnit konstrukční řešení, dimenze a materiál stropní konstrukce. O tom je nutné vědět již při zadání řešení rodinného domu a přizpůsobit tomu statické řešení.

Velký význam v architektuře má světlo, výhledy, průhledy… Co znamenají ve světě wellness?

Vzhledem k tomu, že jde o relaxační záležitost, preferuji orientaci wellness do zahrady, na pěkné výhledy do krajiny a přírody. Pokud dispozice zahrady toto neumožňuje, navrhuji úpravu zahrady a vytvoření těchto průhledů dle uspořádání domu a wellness…

Celému interiéru wellness vládnou přírodní materiály a barvy – keramická dlažba s dezénem dřevěných prken, míchaná mozaika, na stěně je stěrka s plastickou strukturou imitující povrch rezavého železa.

Jakou roli hraje výběr materiálů a barev? 

Výběr materiálů a barev a jejich vzájemná kombinace jsou jednou z nejdůležitějších věcí. Dle toho se odvíjí celá atmosféra prostoru wellness. Dnes se dá pracovat s materiály velice svobodně. Já hodně pracuji s přírodními materiály, jako jsou dřevo, kámen, beton, stěrky, plech, dále pak keramické obklady a dlažby velkých formátů, ale používám i drobné mozaiky. Vše pak doplňuje sklo. Důležitou roli hraje osvětlení prostoru, které celou atmosféru dotvoří.

Ing. arch. Miroslav Gebas

Zakladatel studia Gebas atelier architects, který ročně realizuje desítky nízkoenergetických individuálních a typových rodinných domů na klíč a další průmyslové, sportovní či polyfunkční stavby. Věnuje se i územnímu plánování. Hlavní důraz klade na kvalitní detail, dobré řemeslo, komplexnost a individuální přístup.

Text: Jitka Pálková, Foto: Pavel Zeman

Aisslingerovy domy pro digitální nomády

Široké portfolio Aisslingerovy tvorby zahrnuje především nábytek do soukromých a veřejných prostor, ale také drobné osobní doplňky, jako jsou hodinky, brýle nebo šperky. Všechny přitom spojuje využívání nových syntetických i ryze přírodních materiálů a pohrávání si s formami, které nepodléhají aktuálním tendencím v oblasti designu. Tvorbu jednoho ze zásadních německých designérů současnosti vystihují nejlépe slova jako experimentální, futuristický i udržitelný.

Je trochu ironie, že tento slavný designér věcí nakonec proslul především díky architektuře. Ta sice byla součástí jeho tvorby téměř od začátku, ale šlo spíše o menší projekty v podobě návrhů kanceláří, showroomů a výstavních projektů komerčních značek. Situace se otočila v roce 2003, kdy na berlínské přehlídce DesignMai představil svůj Loftcube, který spustil vlnu zájmu v desítkách zemí světa.

Tento koncept kompaktní a vysoce mobilní obytné buňky umístěné na střeše jiného domu nabízí úplně nový pohled na život ve městě a řeší hlavně problematiku využití prostoru, ale sluší mu to také u horského jezera nebo na písečné pláži. Nomádský příbytek získal o pět let později variaci Fincube a Aisslinger se tak definitivně zapsal do povědomí všech milovníků kvalitní architektury.

Původní projekt Wernera Aisslingera byl určen pro osídlení městských střech, ale architekt jej spolu se současným majitelem LoftCube Christianem Friedrichem z Mnichova neustále renovuje. LoftCube lze označit jako živou kostru, kterou lze obalit podle vlastní invence a konkrétních požadavků na moderní bydlení.

Mobilní jednotky jako nový styl bydlení

Lidé stále častěji vyhledávají možnost svobodně měnit dispozice vlastního domu, lze zaznamenat i nárůst nájemního bydlení a nové způsoby komunikace rezidentů. Již se nechtějí tolik svazovat hypotékami, více cestují, nelpí už na jednom konkrétním místě, jsou více mobilní a kreativní. Ve větší míře hledají na sociálních sítích pronájmy a pobytové výměny, zájem je o sezonní byty a prosazují se i menší domy jako investice takřka po celém světě. Není divu, že zájem vzbuzuje i myšlenka mobilních domů na střechách výškových budov přelidněných měst.

Werner Aisslinger svůj projekt neustále renovuje od prvotního prototypu po dnešní high end produkt. Mobilní obytná jednotka nabízí individualizovaný životní a pracovní prostor přímo v centru přelidněných velkých měst: „Ploché střechy vysokých městských budov by se rozhodně měly tržně zhodnotit. Představují nesmírné bohatství prosluněných míst v centru rušných měst,“ uvedl Aisslinger pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Čtyři základní vnější stěny se v Aisslingerově modelu skládají z jednotlivých dílů, jež mohou být v průhledné, průsvitné nebo kompaktní verzi. Okna se žaluziemi s horizontálními dřevěnými lamelami umožňují ventilaci, zatímco pevné a posuvné panely zajišťují individuální členění vnitřního prostoru. Vše je variabilní s nepřebernou škálou možností.

Multifunkční využití

Čtyři základní vnější stěny se v Aisslingerově modelu skládají z jednotlivých dílů, jež mohou být v průhledné, průsvitné nebo kompaktní verzi. Okna se žaluziemi s horizontálními dřevěnými lamelami umožňují ventilaci, zatímco pevné a posuvné panely zajišťují individuální členění vnitřního prostoru. Vše je variabilní s nepřebernou škálou možností.

Interiér je rozdělen na obytnou část a ložnici, kuchyni a koupelnu. K rozdělení prostoru vyvinul Aisslinger dělicí panely s oboustrannou funkcí: například ve stěnovém panelu mezi kuchyní a koupelnou je zabudován vodovodní kohoutek, který lze použít jak pro kuchyňský dřez, tak pro koupelnové umyvadlo. Hlavice sprchy ve funkčním panelu, jež odděluje obytnou oblast od koupelny, funguje stejně – lze jí pohybovat buď směrem ke sprše na jedné straně, nebo ke květináčům na straně druhé.

V kuchyňské zóně použil architekt speciální materiál (Corian) na vytvarování kuchyňské jednotky. V ložnici je z tohoto materiálu modelováno oblé okolí postele a poličky. Podobné provedení představuje i verze Kancelář, kde lze obytný prostor nahradit pracovní plochou. Vše opět se širokou škálou možností.

Projekt dokazuje, že Werner Aisslinger není pouze zkušeným architektem a designérem, ale především neúnavným propagátorem inovativních projektů. Říká, že moderní technologie a internet věcí obracejí náš životní styl vzhůru nohama a jeho koncepce budou nejspíš vyhovovat více digitálním nomádům, což je ostatně profese, která bude stále častější.

Čtyři základní vnější stěny se v Aisslingerově modelu skládají z jednotlivých dílů, jež mohou být v průhledné, průsvitné nebo kompaktní verzi. Okna se žaluziemi s horizontálními dřevěnými lamelami umožňují ventilaci, zatímco pevné a posuvné panely zajišťují individuální členění vnitřního prostoru. Vše je variabilní s nepřebernou škálou možností.

Přesná výroba místo výstavby

„Projekt LoftCube je alternativou i pro ty, kteří nechtějí procházet standardním procesem výstavby, jež končí často nespokojeností,“ říká Tomáš Klápa, zástupce LoftCube pro Česko a Slovensko, a dodává: „Věřím v budoucnost prefabrikace a zapojení přesné výroby do stavebnictví. Tento trend se naplňuje i z toho důvodu, že neustále ubývá řemeslníků a zákazníci mají v mnoha případech velmi naspěch. Časová tíseň ve všech oblastech života přináší velký rozvoj tohoto segmentu.“

Projekt nezapře ani inspiraci automobilovým průmyslem: Současný majitel LoftCube Christian Friedrich ve spolupráci s Wernerem Aisslingerem využili bohatých zkušeností ze spolupráce s firmou Mercedes Benz, kde se podíleli na vývoji a přípravě pro sériovou výrobu vozů Smart, a svůj projekt dotáhli k naprosté dokonalosti.

Ukázkový LoftCube by měl vzniknout i v Čechách. „V současné době máme rozpracovány dva projekty v Praze. Jedním z nich je využití prostorné střechy hotelu pro zvětšení kapacity ubytování v podobném duchu, jako je tomu v Hotelu Daniel v Rakousku ve městě Graz. Evidujeme také zájemce z řad individuálních klientů, kteří zvažují LoftCube pro trvalé bydlení i jako rekreaci,“ říká Tomáš Klápa a dodává: „Naším snem je vytvořit výrobní závod, který by se tomuto segmentu mohl plně věnovat a čerpal by ze spolupráce v rámci Evropské unie. Prozatím jde ale o produkt pro opravdové nadšence, kteří jsou připraveni zaplatit cenu, která se rovná ceně luxusního sportovního vozu…“

V nabídce je například verze Domov rozdělená na obytnou část a ložnici, kuchyni a koupelnu. Podobné provedení představuje i verze Kancelář, kde lze obytný prostor nahradit pracovní plochou. Vše opět se širokou škálou možností a barev.

O architektovi

Werner Aisslinger (1964) je absolventem berlínské Hochschule der Künste. Ještě během studií pracoval u proslulých architektů Rona Arada a Jaspera Morrisona. V roce 1993 si v Berlíně založil vlastní studio. Je vyhledávaným umělcem pro špičkové designové firmy, jako například Magis, Cappellini, Lufthansa nebo Mercedes-Benz. V letech 1994–1997 působil jako hostující profesor na HdK Berlin a na Lahti Design Institute ve Finsku. V letech 1998 až 2005 byl profesorem produktového designu na Hochschule für Gestaltung v Karlsruhe. Další ukázky z tvorby lze najít na internetových stránkách www.aisslinger.de.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: LoftCube Czech Republic/Slovakia

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026