Z dopisu čtenáře…
Bydlím v domě bývalé manželky, přičemž vztahy mezi námi nejsou ideální (ona zde nebydlí a nekomunikujeme spolu). Téměř na hranicích pozemku tohoto domu si soused postavil rodinný dům. U této hranice mám na záhonu nasázené brambory a jinou zeleninu. Soused za mnou nedávno přišel s otázkou, zda si v záhonu může postavit lešení potřebné pro zateplení a omítnutí stavby. Řekl jsem mu, že až po sklizni. S tímto nesouhlasil a uvedl, že záležitost předá stavebnímu úřadu. Proto jsem navštívil stavební úřad a vznesl jsem dotaz, zda si zde soused může postavit lešení a provádět zmíněné stavební práce přes můj nesouhlas. Pracovnice stavebního úřadu odpověděla, že ano. Sdělila mi, že nejsem vlastníkem pozemku, a tak nejsem ani účastníkem příslušného stavebního řízení a nemohu do něj nijak zasahovat.
Proto mám několik dotazů:
1. Jakožto uživatel nemovitosti (mám zde trvalé bydliště) nejsem účastníkem stavebního řízení a stavební úřad se nemusí mými připomínkami zabývat?
2. Může si stavitel sousedního domu postavit lešení do zahrady mezi osázené plodiny a tím poškodit úrodu přes můj nesouhlas?
3. Mohu alespoň požadovat, aby soused tyto práce provedl komplexně včetně všech dokončovacích prací (terénní úpravy apod.), aby například tyto práce nepřesunul na příští rok?
4. Musím kdykoliv povolit sousedovi vstup a provádění prací spojených s jeho domem na sousední pozemek, který užívám, jak de facto tvrdí pracovnice stavebního úřadu? Pokud nejsem majitel pozemku, tak do toho nemám co mluvit?
Odpovídá: Mgr. Tomáš Blažek, Krajský soud v Hradci Králové (dříve působil šest let na Nejvyšším správním soudě):
Situace, kdy se stavebník při realizaci určitého stavebního záměru neobejde bez využití sousedního pozemku, upravuje především § 1022 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Ten stanoví, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Na tuto úpravu navazuje na veřejnoprávní úrovni úprava obsažená v § 141 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Podle uvedeného ustanovení pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem takového řízení je přitom ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.
O uložení povinnosti strpět provedení prací může stavební úřad rozhodnout buď v samostatném rozhodnutí vydaném podle § 141 stavebního zákona, nebo (což bývá v praxi častější) v jiném rozhodnutí podle stavebního zákona, typicky ve stavebním povolení (kdy uložení povinnosti podle § 141 stavebního zákona bude tvořit jeden z výroků stavebního povolení).
Tak tomu bude nejspíše i ve věci, která se týká tazatele. Omítnutí a zateplení stavby je totiž takovým stavebním záměrem, u něhož musí stavebník zpravidla požádat o vydání stavebního povolení. Může se stát, že některý stavební úřad bude v konkrétním případě akceptovat i takový výklad, že jde o záměr, který podléhá méně formálnímu režimu tzv. ohlášení (tomuto režimu podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona podléhají stavební úpravy, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled, a které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí).
Avšak i v případě záměru, který se pouze ohlašuje, musí stavebník spolu s ohlášením stavebnímu úřadu předložit také souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn [viz § 105 odst. 1 písm. f) stavebního zákona]. Pokud stavebník takový souhlas nepředloží a zároveň je zřejmé, že k uskutečnění záměru bude využití sousedního pozemku nezbytné, nevydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášeného záměru, ale zahájí stavební řízení. Dojde tak k „překlopení“ ohlašovacího režimu do režimu řízení o žádosti o vydání stavebního povolení.
Kdo je účastníkem řízení?
V tomto řízení je pak podle § 109 stavebního zákona (vedle dalších v zákoně uvedených osob) účastníkem jednak vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, jednak ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno. Také podle § 141 stavebního zákona platí, že účastenství v řízení o vydání předmětného rozhodnutí není omezeno pouze na vlastníka pozemku, který stavebník potřebuje pro uskutečnění svého stavebního záměru. Účastenství v daném řízení svědčí rovněž osobám, které mají jiná věcná práva k danému pozemku.
Ve všech popsaných eventualitách tedy zákon rozlišuje mezi postavením osob, které mají k dotčené nemovitosti vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu, popřípadě jiné věcné právo (například zástavní nebo zadržovací právo), a osob, které mají k nemovitosti právo závazkové povahy (osoby, které mají pozemek či dům v nájmu). Prvně uvedené osoby mají postavení účastníků řízení, ostatní nikoliv.
Z formulace dotazu čtenáře není zcela zřejmé, jak je tomu v jeho případě, neboť neuvedl, na základě jakého právního titulu dům a pozemek své bývalé manželky užívá. Pokud se tak děje na základě nějakého věcného práva (například na základě zřízeného věcného břemena), pak s ním stavební úřad musí jednat jako s účastníkem řízení, které se v dané věci vede. Pokud tomu tak však není, pak je účastníkem řízení pouze vlastník pozemku, tj. bývalá manželka tazatele. Skutečnost, že má tazatel v domě nacházejícím se na tomto pozemku hlášen trvalý pobyt, je pro tyto účely nevýznamná.
V dané věci to sice může působit potíže plynoucí z toho, že mezi tazatelem a jeho bývalou manželkou panují napjaté vztahy. Obecně však platí pravidlo, podle nějž stavební úřad nejedná jako s účastníky řízení s nájemci sousedních pozemků (případně s osobami v obdobném postavení), ale s jejich majiteli, respektive s osobami, kterým k pozemkům svědčí jiné věcné právo. Je pak na majitelích pozemků, aby zájmy svých nájemníků v těchto řízeních hájili. Pokud tak nečiní, jde o soukromý problém mezi nimi a jejich nájemci, který si musí vyřešit mezi sebou. Zákon stavebnímu úřadu neumožňuje jiný postup.
Na druhou stranu platí, že stavební úřad ukládá povinnosti podle § 141 vlastníkovi nebo osobě s jiným věcným právem k pozemku, který je zapotřebí k provedení předmětného stavebního záměru. Tato osoba pak stavebnímu úřadu odpovídá za to, že uložené povinnosti budou vykonány a že jejich plnění nebude nikdo bránit. Takže je i v zájmu vlastníka pozemku vystupovat v příslušném řízení vedeném stavebním úřadem aktivně a dosáhnout toho, že rozhodnutí vydané stavebním úřadem bude akceptovatelné pro všechny dotčené osoby (včetně jejích nájemníků).
Pravidla hry
Ať je v daném případě tazatel účastníkem vedeného řízení či nikoliv, zcela jistě to neznamená, že může soused vstupovat na jím užívaný pozemek libovolně a bez omezení. Pokud soused nedostane potřebný souhlas s užitím pozemku pro účely realizace svého stavebního záměru, musí se domáhat toho, aby povinnost strpět užití předmětného pozemku uložil vlastníkovi (nebo jiné osobě s věcným právem k pozemku) stavební úřad. Stavební úřad pak musí v rozhodnutí, kterým takovou povinnost uloží, přesně vymezit, jaké práce lze na pozemku provádět, v jakém rozsahu lze pozemek využít, vymezit časové rozmezí provádění prací atd. Pokud je to nezbytné, může stavebníkovi stanovit též další omezující podmínky, které zajistí, že prováděnými pracemi bude rušit užívání sousedních pozemků co nejméně. Stavební úřad nemůže vystavit stavebníkovi jakýsi bianco šek k tomu, aby si na sousedním pozemku dělal, co se mu zlíbí.

Povinnost jen ve veřejném zájmu
Nelze zapomínat také na to, že stavební úřad je oprávněn rozhodnout o uložení opatření na sousedním pozemku podle § 141 stavebního zákona pouze v případě, že je to ve veřejném zájmu. Zároveň je povinen v rozhodnutí odůvodnit, v čem spatřuje v konkrétním případě naplnění podmínky veřejného zájmu [viz § 132 odst. 2 písm. g) a odst. 5 stavebního zákona].
Stavební zákon dále výslovně stanoví, že ten, v jehož prospěch stavební úřad rozhodl o opatření na sousedním pozemku, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu. Nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
Uložením povinnosti strpět užívání pozemku podle § 141 stavebního zákona tak není nijak dotčeno ani právo na přiměřenou náhradu za užití pozemku (plynoucí z § 1022 občanského zákoníku), ani právo na náhradu škody způsobené při tom stavebníkem (plynoucí z § 1021 občanského zákoníku v případě, že jde o škodu způsobenou vlastníkovi pozemku, anebo z obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, pokud jde o škodu způsobenou jiným osobám). Jedná se však již o nároky soukromoprávní, o kterých není stavební úřad oprávněn jakkoliv rozhodovat. Je tedy na vlastníkovi pozemku, případně na dalších dotčených osobách, aby se dohodli na těchto náhradách se stavebníkem. Pokud se nedohodnou, mohou je po stavebníkovi vymáhat občanskoprávní žalobou.
Text: Tomáš Blažek, Foto: Thinkstock, Shutterstock.com




„Trošku si tu připadám jako v atomové elektrárně,“ směje se paní Klára, když vcházíme do místnosti plné potrubí, složitých přístrojů a rozměrných spotřebičů rozmístěných okolo stěn. Právě tady ústí dva vrty, které pomocí tepelného čerpadla oba domy vytápějí. Vše je navržené tak, aby byl chod obou staveb energeticky co nejúspornější. S nápadem na tento způsob vytápění obou domů přišel pan majitel. Jsou tu i pračka se sušičkou a centrální vysavač, který úklid velkého domu určitě ulehčí.
Jeřabiny a hrušky




5. U pokojových i přenosných rostlin snižte pravidelnou zálivku. Kontrolujte na rubu listů, zda nejsou napadeny škůdci, čistěte od suchých listů.










Pravidlo dobrého bydlení, tedy lokalita, lokalita a znovu lokalita, platí podle majitelů navštíveného domu na 100 %. „Po dvou letech hledání jsme objevili pozemek v Berouně a dnes už můžeme říct, že čas věnovaný výběru místa pro náš domov se vyplatil. Jsme tu spokojení a rychle jsme se s novým prostředím sžili.“
Kompozičně se stavba skládá ze tří provozních kvádrů, a to technického, obytného a komunikačního, které jsou půdorysně seskupeny do tvaru písmene L. Tím je docíleno oddělení obytného prostoru ze severní a východní strany a vymezení zahrady.
Finská sauna je uzavřený, dřevem obložený prostor vybavený kamny. Můžeme se saunovat „na sucho“, nebo si opatřit zdroj páry. Prohřátí střídáme s rychlým zchlazením, např. osprchováním. Teplota vzduchu v horní části sauny dosahuje 90 až 100 °C. V dolní části bývá okolo 60 °C.
Budete potřebovat odvětrávaný prostor, odizolovanou rovnou podlahu s dlažbou (mrazuvzdornou – nepopraská při teplotních rozdílech) a samostatně jištěný přívod elektřiny.
V infrasauně jsou zabudované zářiče, které vysílají infračervené paprsky pronikající přímo do těla až 4 cm hluboko. Princip prohřívání je jiný než u finské sauny a je vhodný zejména pro úlevu při revmatických potížích, které se neslučují s vlhkem. Teplota vzduchu je v horní části infrasauny okolo 55 °C a v dolní v rozmezí 30–50 °C.
Můžete si vybrat levnější keramické zářiče, které se nahřívají rychle, ale mají menší účinnost, nebo dražší karbonové zářiče s delším nahříváním. Karbonové zářiče prohřívají rovnoměrněji a s větší účinností.
Vyplatí se sestavit si doma vlastní wellness koutek pro relaxaci a hlavně pro zdraví.











Plastová okna jsou z hlediska pořizovacích nákladů ideální variantou. Cena by však, přestože v zakázkách logicky významně dominuje, neměla být jediným rozhodujícím kritériem při výběru dodavatele.
Inovace u plastových oken, dveří a posuvů směřují k lepší tepelné izolaci, bezpečnosti, komfortnímu ovládání, atraktivním povrchovým úpravám a minimálním nárokům na údržbu. „Výměnou starých oken za úsporná okna z profilu Corona SI 82 uspoříte až 29 % dosavadní energetické spotřeby. Ušetříte však nejen na topném palivu, životnímu prostředí zároveň ulehčíte o tisíce kilogramů emisí CO2,“ poznamenává Vojtěch Marton, jednatel společnosti
„Až 80 % zakázek realizujeme z dekorovaných profilů, zákazníci si mají možnost vybrat ze tří typů povrchových úprav. Pomocí dekoračních fólií vytváříme tradiční jednobarevné odstíny a dřevěné dekory. Velmi atraktivní je nová technologie Schüco AutomotiveFinish s metalickými odstíny, vyvíjenými ve spolupráci s automobilovým průmyslem. Také v tomto případě se jedná o fólii, která se nanáší při výrobě profilu. Povrch v metalízových barvách i vybraných odstínech RAL je barevně konzistentní, odolný vůči oděru, povětrnostním vlivům či chemikáliím,“ vysvětluje Vojtěch Marton. Do třetice lze okenní profil z vnější strany vybavit hliníkovou krycí lištou Schüco Corona TopAlu. Docílíte tak elegantního vzhledu hliníkového okna při zachování standardu tepelné izolace a těsnosti plastových profilů.
Stavíte-li energeticky úsporný dům, pak lze doporučit konstrukci pasivního profilu
Umisťujete-li tepelně izolovaná plastová okna do starého vlhkého domu, je důležité pravidelně větrat nebo využít automatické ventilační jednotky, integrované přímo do okenního profilu, např. systému
Většina projektů rodinného bydlení se neobjede bez posuvného systému. Velkoformátová prosklená jednotka nenásilně propojuje interiér s exteriérem a naopak. Vybírat lze z různých variant otevírání. „Z našeho portfolia bych chtěl upozornit na uživatelsky komfortní a vysoce tepelně izolovaný zdvižně posuvný systém 





























Uměli to naši předkové. Půdy se běžně zateplovaly tím, co bylo nejvíce po ruce – balíky slámy nebo zbytky z mlácení obilí, plevy. Z dnešního pohledu můžeme říci, že to byla efektivní řešení odpovídající své době. Tím aktuálním odkazem je schopnost využití přírodního materiálu, jeho zpracování ekologickou cestou a možnost jej bezezbytku vrátit zpět do přírody. Vytvářel se tak přirozený koloběh věcí, které nekončily na skládkách, kde se dnes „ekologicky“ likvidují.
_595x397.jpg)
_wm.jpg)






_595x395.jpg)

_595x381.jpg)







_wm.jpg)
.jpg)
