Skip to content

Blog

Právo: Zásah od sousedů

Z dopisu čtenáře…

Bydlím v domě bývalé manželky, přičemž vztahy mezi námi nejsou ideální (ona zde nebydlí a nekomunikujeme spolu). Téměř na hranicích pozemku tohoto domu si soused postavil rodinný dům. U této hranice mám na záhonu nasázené brambory a jinou zeleninu. Soused za mnou nedávno přišel s otázkou, zda si v záhonu může postavit lešení potřebné pro zateplení a omítnutí stavby. Řekl jsem mu, že až po sklizni. S tímto nesouhlasil a uvedl, že záležitost předá stavebnímu úřadu. Proto jsem navštívil stavební úřad a vznesl jsem dotaz, zda si zde soused může postavit lešení a provádět zmíněné stavební práce přes můj nesouhlas. Pracovnice stavebního úřadu odpověděla, že ano. Sdělila mi, že nejsem vlastníkem pozemku, a tak nejsem ani účastníkem příslušného stavebního řízení a nemohu do něj nijak zasahovat.

Proto mám několik dotazů:

1. Jakožto uživatel nemovitosti (mám zde trvalé bydliště) nejsem účastníkem stavebního řízení a stavební úřad se nemusí mými připomínkami zabývat?

2. Může si stavitel sousedního domu postavit lešení do zahrady mezi osázené plodiny a tím poškodit úrodu přes můj nesouhlas?

3. Mohu alespoň požadovat, aby soused tyto práce provedl komplexně včetně všech dokončovacích prací (terénní úpravy apod.), aby například tyto práce nepřesunul na příští rok?

4. Musím kdykoliv povolit sousedovi vstup a provádění prací spojených s jeho domem na sousední pozemek, který užívám, jak de facto tvrdí pracovnice stavebního úřadu? Pokud nejsem majitel pozemku, tak do toho nemám co mluvit?

Mgr. Tomáš BlažekOdpovídá: Mgr. Tomáš Blažek, Krajský soud v Hradci Králové (dříve působil šest let na Nejvyšším správním soudě):

Situace, kdy se stavebník při realizaci určitého stavebního záměru neobejde bez využití sousedního pozemku, upravuje především § 1022 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Ten stanoví, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Na tuto úpravu navazuje na veřejnoprávní úrovni úprava obsažená v § 141 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Podle uvedeného ustanovení pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem takového řízení je přitom ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.

O uložení povinnosti strpět provedení prací může stavební úřad rozhodnout buď v samostatném rozhodnutí vydaném podle § 141 stavebního zákona, nebo (což bývá v praxi častější) v jiném rozhodnutí podle stavebního zákona, typicky ve stavebním povolení (kdy uložení povinnosti podle § 141 stavebního zákona bude tvořit jeden z výroků stavebního povolení).

Tak tomu bude nejspíše i ve věci, která se týká tazatele. Omítnutí a zateplení stavby je totiž takovým stavebním záměrem, u něhož musí stavebník zpravidla požádat o vydání stavebního povolení. Může se stát, že některý stavební úřad bude v konkrétním případě akceptovat i takový výklad, že jde o záměr, který podléhá méně formálnímu režimu tzv. ohlášení (tomuto režimu podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona podléhají stavební úpravy, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled, a které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí).

Avšak i v případě záměru, který se pouze ohlašuje, musí stavebník spolu s ohlášením stavebnímu úřadu předložit také souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn [viz § 105 odst. 1 písm. f) stavebního zákona]. Pokud stavebník takový souhlas nepředloží a zároveň je zřejmé, že k uskutečnění záměru bude využití sousedního pozemku nezbytné, nevydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášeného záměru, ale zahájí stavební řízení. Dojde tak k „překlopení“ ohlašovacího režimu do režimu řízení o žádosti o vydání stavebního povolení.

Kdo je účastníkem řízení?

V tomto řízení je pak podle § 109 stavebního zákona (vedle dalších v zákoně uvedených osob) účastníkem jednak vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, jednak ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno. Také podle § 141 stavebního zákona platí, že účastenství v řízení o vydání předmětného rozhodnutí není omezeno pouze na vlastníka pozemku, který stavebník potřebuje pro uskutečnění svého stavebního záměru. Účastenství v daném řízení svědčí rovněž osobám, které mají jiná věcná práva k danému pozemku.

Ve všech popsaných eventualitách tedy zákon rozlišuje mezi postavením osob, které mají k dotčené nemovitosti vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemenu, popřípadě jiné věcné právo (například zástavní nebo zadržovací právo), a osob, které mají k nemovitosti právo závazkové povahy (osoby, které mají pozemek či dům v nájmu). Prvně uvedené osoby mají postavení účastníků řízení, ostatní nikoliv.

Z formulace dotazu čtenáře není zcela zřejmé, jak je tomu v jeho případě, neboť neuvedl, na základě jakého právního titulu dům a pozemek své bývalé manželky užívá. Pokud se tak děje na základě nějakého věcného práva (například na základě zřízeného věcného břemena), pak s ním stavební úřad musí jednat jako s účastníkem řízení, které se v dané věci vede. Pokud tomu tak však není, pak je účastníkem řízení pouze vlastník pozemku, tj. bývalá manželka tazatele. Skutečnost, že má tazatel v domě nacházejícím se na tomto pozemku hlášen trvalý pobyt, je pro tyto účely nevýznamná.

V dané věci to sice může působit potíže plynoucí z toho, že mezi tazatelem a jeho bývalou manželkou panují napjaté vztahy. Obecně však platí pravidlo, podle nějž stavební úřad nejedná jako s účastníky řízení s nájemci sousedních pozemků (případně s osobami v obdobném postavení), ale s jejich majiteli, respektive s osobami, kterým k pozemkům svědčí jiné věcné právo. Je pak na majitelích pozemků, aby zájmy svých nájemníků v těchto řízeních hájili. Pokud tak nečiní, jde o soukromý problém mezi nimi a jejich nájemci, který si musí vyřešit mezi sebou. Zákon stavebnímu úřadu neumožňuje jiný postup.

Na druhou stranu platí, že stavební úřad ukládá povinnosti podle § 141 vlastníkovi nebo osobě s jiným věcným právem k pozemku, který je zapotřebí k provedení předmětného stavebního záměru. Tato osoba pak stavebnímu úřadu odpovídá za to, že uložené povinnosti budou vykonány a že jejich plnění nebude nikdo bránit. Takže je i v zájmu vlastníka pozemku vystupovat v příslušném řízení vedeném stavebním úřadem aktivně a dosáhnout toho, že rozhodnutí vydané stavebním úřadem bude akceptovatelné pro všechny dotčené osoby (včetně jejích nájemníků).

Pravidla hry 

Ať je v daném případě tazatel účastníkem vedeného řízení či nikoliv, zcela jistě to neznamená, že může soused vstupovat na jím užívaný pozemek libovolně a bez omezení. Pokud soused nedostane potřebný souhlas s užitím pozemku pro účely realizace svého stavebního záměru, musí se domáhat toho, aby povinnost strpět užití předmětného pozemku uložil vlastníkovi (nebo jiné osobě s věcným právem k pozemku) stavební úřad. Stavební úřad pak musí v rozhodnutí, kterým takovou povinnost uloží, přesně vymezit, jaké práce lze na pozemku provádět, v jakém rozsahu lze pozemek využít, vymezit časové rozmezí provádění prací atd. Pokud je to nezbytné, může stavebníkovi stanovit též další omezující podmínky, které zajistí, že prováděnými pracemi bude rušit užívání sousedních pozemků co nejméně. Stavební úřad nemůže vystavit stavebníkovi jakýsi bianco šek k tomu, aby si na sousedním pozemku dělal, co se mu zlíbí.

Někdy se stavba či rekonstrukce domu neobejdou bez využití či zásahu do sousedního pozemku. Jak tuto situaci upravují občanský zákoník a stavební zákon, naznačuje konkrétní příklad našeho čtenáře, který souvisí se zateplením domu na sousedním pozemku.

Povinnost jen ve veřejném zájmu

Nelze zapomínat také na to, že stavební úřad je oprávněn rozhodnout o uložení opatření na sousedním pozemku podle § 141 stavebního zákona pouze v případě, že je to ve veřejném zájmu. Zároveň je povinen v rozhodnutí odůvodnit, v čem spatřuje v konkrétním případě naplnění podmínky veřejného zájmu [viz § 132 odst. 2 písm. g) a odst. 5 stavebního zákona].

Stavební zákon dále výslovně stanoví, že ten, v jehož prospěch stavební úřad rozhodl o opatření na sousedním pozemku, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu. Nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.

Uložením povinnosti strpět užívání pozemku podle § 141 stavebního zákona tak není nijak dotčeno ani právo na přiměřenou náhradu za užití pozemku (plynoucí z § 1022 občanského zákoníku), ani právo na náhradu škody způsobené při tom stavebníkem (plynoucí z § 1021 občanského zákoníku v případě, že jde o škodu způsobenou vlastníkovi pozemku, anebo z obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, pokud jde o škodu způsobenou jiným osobám). Jedná se však již o nároky soukromoprávní, o kterých není stavební úřad oprávněn jakkoliv rozhodovat. Je tedy na vlastníkovi pozemku, případně na dalších dotčených osobách, aby se dohodli na těchto náhradách se stavebníkem. Pokud se nedohodnou, mohou je po stavebníkovi vymáhat občanskoprávní žalobou.

Text: Tomáš Blažek, Foto: Thinkstock, Shutterstock.com

Dům plný nápadů

Mladí manželé vyměnili bydlení na sídlišti za prostorný domek na okraji Prahy. Kromě moderních technologií a designu nás zaujal řadou originálních a praktických řešení, která na první pohled nejsou příliš vidět, ale významně zpříjemňují každý den.  

Pozemek o rozloze 1 854 m², který si paní Klára s manželem vybrali, byl původně součástí rozlehlé parcely, kterou majitelka postupně rozprodávala. V části, o niž projevili zájem, měla kdysi zahradu. „Díky tomu jsme získali výhodu – zahradu plnou krásných vzrostlých stromů. Máme tu jablka, hrušně, švestky, třešně i ořechy,“ vyjmenovává na úvod paní Klára, když společně přicházíme k novostavbě.

Dva v jednom 

Pro pořádek je třeba říct, že postavili na rozlehlém pozemku ne jeden, ale rovnou dva domy – jeden slouží pro rodinné bydlení, ve druhém objektu vznikla prostorná garáž a jeho budoucí využití je zatím ve stadiu plánování. Veškeré technologie pro vytápění, rozvody teplé vody apod. mají oba domy společné, a jejich „řídicí centrum“ se nachází v technické místnosti v přízemí rodinného domu.

Veškeré přístroje a zařízení zajišťující chod domu jsou umístěny v přízemí v technické místnosti.„Trošku si tu připadám jako v atomové elektrárně,“ směje se paní Klára, když vcházíme do místnosti plné potrubí, složitých přístrojů a rozměrných spotřebičů rozmístěných okolo stěn. Právě tady ústí dva vrty, které pomocí tepelného čerpadla oba domy vytápějí. Vše je navržené tak, aby byl chod obou staveb energeticky co nejúspornější. S nápadem na tento způsob vytápění obou domů přišel pan majitel. Jsou tu i pračka se sušičkou a centrální vysavač, který úklid velkého domu určitě ulehčí.

„Když manžel náš dům vymýšlel, docela si s návrhem pohrál. Není sice architekt, ale nakreslil svoji představu dispozice domu, a ta pak posloužila jako podklad pro projekt.“ Nízkoenergetický dům s konstrukčním systémem Ytong projektovala a realizovala společnost Starstav. Je navržen pro pohodlné bydlení čtyřčlenné rodiny. V přízemí má velkou vstupní halu, kuchyň spojenou s jídelnou a obývací místností, šatnu, technickou místnost, koupelnu se sprchovým koutem a toaletu. V patře jsou tři pokoje, prostorná šatna a dvě koupelny – jedna pro rodiče a druhá pro děti.

Neotřelá řešení

Na komfortu bydlení se významně podílí řada originálních nápadů v interiéru, zejména v kuchyni a v koupelně. Například pro pracovní desku v kuchyni zvolila majitelka po dohodě s designérkou Julií Izhko ze studia Los Kachlos materiál Corian. Díky jeho vlastnostem mohl být z části pracovní desky vytvořen originální truhlík na bylinky, který už čeká na první osázení. Další neotřelá řešení se týkala úložných prostor v kuchyni a koupelnách.

V přízemí je pod dlažbou v dekoru dřeva nainstalované podlahové topení. Za pozornost stojí obě koupelny, vybavené sprchovými kouty na míru, a zejména místnost, o níž se příliš často nemluví – toaleta s elegantně zabudovanými úložnými prostory.

V horním patře majitelé zvolili vytápění radiátory, které se dají lépe regulovat. Podlahy pokrývá praktický a na dotek „teplý“ vinyl. Ten se objevuje i na schodech spojujících obě patra.

„Původně jsme tu měli bydlet už na konci loňského léta, ale jak to tak u stavby bývá, některé práce se protáhly, takže jsme se stěhovali teprve před Vánocemi,“ říká paní Klára. „Kuchyň, obývací pokoj, ložnice i všechny tři koupelny byly poměrně rychle dokončené, postupně jsme zařídili i dětské pokoje, šatnu a halu. A moc jsme se těšili na jaro na zahradu. Venku pod pergolami jsme instalovali dvoje sezení, abychom si vždycky mohli vybrat, jestli budeme sedět na slunci, nebo ve stínu.“

Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.

Text: Jana Vaňátková, Foto: Jiří Hurt

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 229 m2

Užitná plocha: 458 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdicí systém Ytong, stropy lité železobetonové, fasáda kontaktně zateplena fasádním polystyrenem tl. 200 mm, zčásti omítnuta, zčásti obložena dřevem a kamennými pásky, schodiště betonové obložené vinylem, ocelodřevěný krov, střešní krytina betonová taška Bramac

Výplně otvorů: dveře dřevěné dýhované do obložkových zárubní, okna a prosklené posuvné plochy dřevěné s izol. trojskly, střešní okna Velux

Vytápění: ústřední teplovodní, zdroj energie tep. čerpadlo země/voda (zemní vrty 2 x 100 m), v přízemí podlah. vytápění, v patře podlah. vytápění + radiátory

Projekt a realizace stavby: Starstav, spol. s r. o., Praha

Konec roku v zahradě

Ještě v listopadu můžete zavařit pikantní kompot k vánoční krůtě.Jeřabiny a hrušky

Ještě v listopadu můžete zavařit pikantní kompot k vánoční krůtě. Jeřabiny výrazně zlepší mdlou sladkou chuť hrušek. Používají se především sladkoplodé odrůdy jeřábu obecného (Sorbus aucuparia), například ’Edulis‘, ’Konzerta‘, ’Rosina‘.

Také jej může nahradit temnoplodec černoplodý, lid. černý jeřáb neboli arónie (Aronia melanocarpa) s léčivými účinky. Oba druhy zkrášlí zahradu a plody na vysokých větvích v zimě oberou ptáci.

Přírodní dekorace  

Krásnou dekorací zahrady od podzimu do jara jsou keře s pestrými ozdobnými plody. Mimo zobrazené hlohyně šarlatové (Pyracanta coccinea) jsou to především skalníky, dřišťály a šípky některých odrůd růží.

Krásnou dekorací zahrady od podzimu do jara jsou keře s pestrými ozdobnými plody.

Osázení truhlíků a nádob pro pozdní podzim a zimu

Jednotlivé rostliny ve větších květináčích k podzimní a zimní dekoraci vchodu či terasy vysaďte do hlubších nádob zapuštěných do další nádoby vysypané listím nebo dřevitou vlnou. Zálivka jen za oblevy.

Základní výsadbu ve velkých mísách a velkých betonových truhlících mohou celoročně tvořit zakrslé, nejlépe stálezelené dřeviny, jejichž obraz zpestříte výsadbou jednoletých převislých balkonovek nebo letniček, které na podzim nahradí chryzantémy nebo okrasné zelí.

Do mělčích balkonových a okenních truhlíků zapouštějte rostliny pro podzimní a vánoční dekoraci i s květináčem dostatečně hluboko. Zeminu přehrňte alespoň 5 cm vysoko nad úrovní země v květináči. Chryzantémy, po odkvětu seříznuté, vysaďte na záhon. Je-li již zamrzlá zem, dobře přezimují za občasné zálivky v chladném světlém sklepě či na tmavé chodbě.

Uvedené dřeviny včetně libavky a vřesu vždy z balkonových truhlíků na jaře vyjmeme a přes léto zapustíme na polostinném záhonu. Jiným řešením je tyto rostliny na jaře zlikvidovat jako jednoleté rostliny. Volná místa po podzimních rostlinách můžete vyplnit zeminou a chvojím.

1. Vřes obecný (Calluna vulgaris) s mnoha odrůdami rozkvétá od září. Do balkonového truhlíku zapusťte i s květináčem. 

1. Vřes obecný (Calluna vulgaris) s mnoha odrůdami rozkvétá od září. Do balkonového truhlíku zapusťte i s květináčem.

2. Chryzantéma indická neboli listopadka (Chrysanthemum indicum, syn.) prošlechtěna do mnoha odrůd. Rostlinu zapusťte i s květináčem. 

3. Starček přímořský (Senecio bicolor) již od září šedé listy doplňují skladbu podzimních a v nižších polohách zimních truhlíků. U nás letničkou, ve Středozemí trvalka. 

3. Starček přímořský (Senecio bicolor) již od září šedé listy doplňují skladbu podzimních a v nižších polohách zimních truhlíků. U nás letničkou, ve Středozemí trvalka.

4. Borovice kleč (Pinus mugo) jen zakrslé odrůdy ’Kobold‘, ’Gnom‘, ’Mops‘. 

5. Libavka polehlá (Gaultheria procumbens) stálezelený plazivý keřík, bílé květy VII.–VIII., červené jedlé plody na podzim vydrží do jara. 

6. Skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus), nízký, 25–59 cm vysoký keřík se stálezelenými listy a červenými plody. Nenáročný, roste na slunci i v polostínu. 

6. Skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus), nízký, 25–59 cm vysoký keřík se stálezelenými listy a červenými plody. Nenáročný, roste na slunci i v polostínu.

7. Smrk sivý (Picea glauca) jen zakrslé odrůdy ’Conica’ nebo ’Echiniformis‘.

8. Sněženka podsněžník (Galantus nivalis) a také talovín zimní (Eranthis hyamalis) a šafrány (Crocus) oživí truhlíky na balkoně a nádoby na terasách či střešních zahradách v únoru. Cibulky a hlízky vysazujte v srpnu nebo v září.

8. Sněženka podsněžník () a také talovín zimní (Eranthis hyamalis) a šafrány (Crocus) oživí truhlíky na balkoně a nádoby na terasách či střešních zahradách v únoru. Cibulky a hlízky vysazujte v srpnu nebo v září.

Plán prací

…stihnete ještě v listopadu:

1. Pozorně přejděte zahradu a vyryjte plevelné nálety dřevin.

2. Přihnojení vinné révy, angreštu a ­rybízu.

3. Přes zimu uložte hlízy okrasných rostlin na správné místo: begonie a mečíky vyžadují 5 až 10 °C, jiřinky 4 až 8 °C, dosny 10 °C.

4. V prostorách s ústředním topením nezapomeňte na zvlhčování vzduchu v bezprostřední blízkosti pokojových rostlin. Stačí hezká miska s oblázky zalitá vodou.

…a v prosinci:

Mulčujte růže (drceným listím s hnojivem pro růže), maliníky (drceným listím s rašelinou a hnojivem), trvalkové záhony (drceným listím s hnojivem) pěnišníky, vřesovce, vřesy, borůvky (rašelinou s hnojivem), listnaté stálezelené keře (drceným listím).5. U pokojových i přenosných rostlin snižte pravidelnou zálivku. Kontrolujte na rubu listů, zda nejsou napadeny škůdci, čistěte od suchých listů.

6. Kdo ještě nestihl v listopadu, nahluboko zryje zeleninové záhony.

7. Mulčujte růže (drceným listím s hnojivem pro růže), maliníky (drceným listím s rašelinou a hnojivem), trvalkové záhony (drceným listím s hnojivem) pěnišníky, vřesovce, vřesy, borůvky (rašelinou s hnojivem), listnaté stálezelené keře (drceným listím).

Text: Marie Musilová, Foto: Shutterstock, Archiv

Dům, který nahlíží do krajiny

O stavbě vlastního domu začali manželé uvažovat hned po narození prvního dítěte. Hledali klidnější místo, větší prostor a sepětí s přírodou, ale nechtěli přijít o výhody městského života a dostupnost do Prahy, kde oba pracují. Jejich přání jim zhmotnil netradiční dům, který vybíhá ze svahu směrem do berounského údolí a otevírá se výhledům do okolní krajiny.

Práce s netradičním terénem obnáší řadu kompromisů a předně vyvolává atypická řešení v rámci hmotové, provozní a materiálové profilace, říká architekt domu, Ing. arch. Martin Náhlovský.Pravidlo dobrého bydlení, tedy lokalita, lokalita a znovu lokalita, platí podle majitelů navštíveného domu na 100 %. „Po dvou letech hledání jsme objevili pozemek v Berouně a dnes už můžeme říct, že čas věnovaný výběru místa pro náš domov se vyplatil. Jsme tu spokojení a rychle jsme se s novým prostředím sžili.“

Vybraná parcela byla bez jakékoli zástavby a vzrostlé zeleně a patří k nově vytvářené čtvrti rodinných domů na okraji města v přímém sousedství přilehlého lesa. „Pozemek byl plně zasíťovaný a připravený k výstavbě domu. Zároveň přesně odpovídal naší představě jižní orientace a mírného svahu, takže nabídl prostor pro zajímavé architektonické řešení a námi tolik preferovaný hezký výhled a dostatek slunce,“ vyjmenovávají manželé přednosti zvoleného místa.

Klesající terén umožňuje pohled jak na údolní berounskou zástavbu, tak protilehlé kopce. Terénní spád se tak nezbytně promítl do kompozice domu, do nějž se atypicky vstupuje přes horní klidové patro, a rozhled do kraje zase sehrál důležitou roli při vnitřním uspořádání místností.

Požadavky na dům shrnul jeho architekt, Martin Náhlovský z ateliéru Master Design, do několika bodů – pokojný život ve vlastním prostředí, výchova dětí, bezpečí… Majitelé si kromě pohodlného bydlení pro dnes už čtyřčlennou rodinu přáli dostatek místa a úložných prostor, propojení interiéru se zahradou a s tím související bohaté prosklení.Přešli od tradiční podoby domu se sedlovou střechou k představě moderně pojaté stavby, která je maximálně funkční a přitom dostatečně osobní.

Slovo architekta

„Práce s netradičním terénem obnáší řadu kompromisů a předně vyvolává atypická řešení v rámci hmotové, provozní a materiálové profilace,“ říká architekt domu, Ing. arch. Martin Náhlovský, s tím, že rodinný dům v Berouně tuto situaci jasně dokládá. „Přízemí stavby je ve své podstatě suterénem a patro objektu zase přízemím. Vše je zde jaksi obráceně. Zásadně je třeba vnímat moderní výraz stavby, která se nekompromisně zapisuje do developersky nalinkované ‚hrací plochy‘. Za nejaktivnější činitele lze označit hmotu patra, která zvědavě nakukuje do krajiny, a v neposlední řadě prostorově vypreparované schodiště, které kopíruje tvar okolního terénu.“

Vnější forma…

Sestup z horního podlaží do spodní společenské zóny umožňuje přímé schodišťové rameno s dřevěným obkladem, které kopíruje svažitý terén a doslova se po něm „plazí“.Kompozičně se stavba skládá ze tří provozních kvádrů, a to technického, obytného a komunikačního, které jsou půdorysně seskupeny do tvaru písmene L. Tím je docíleno oddělení obytného prostoru ze severní a východní strany a vymezení zahrady.

Provoznímu rozdělení domu odpovídá i materiálové a formální rozlišení jednotlivých částí – technické zázemí s garáží a skladem je v šedé barvě, obytná sekce je navržena v bílé omítce s meziokenními dřevěnými spojkami a schodišťové rameno má dřevěný obklad.

Největší objem domu přísluší podélné obytné zóně orientované ve směru svažitého terénu. V severní části pozemku je tento celek částečně zapuštěn do země a jeho horní soukromá část je navržena jako zkosený a netradičně seříznutý kvádr. Spodní podlaží s masivním prosklením se otevírá na jih a západ, umožňuje přímý vstup na terasu a je částečně stíněno vykonzolovaným patrem domu.

Toto vykonzolování je ovšem vyvoláno nejen potřebou zastínění přízemí, ale i patra. Forma „oka“ vyplynula ze samotného prostředí a z umístění stavby na kopci. Výhledy do krajiny byly v tomto případě natolik silné, že se uplatnil tvar jakéhosi dalekohledu a ložnice majitelů se v pozici průzoru otevírá směrem do okolí. „Současně lze hovořit o protichůdném manévru ve vztahu ke schodišťové hmotě. Zatímco ta se plazí po terénu a kopíruje jeho tvar, patro se pokouší gravitačně vysmeknout,“ říká architekt.

Podle něj je diagonální seříznutí už jen jakýmsi dovětkem tohoto manévru. „Jedná se o náhlé seříznutí silově vzepřené hmoty a současně o záměrnou negaci pravoúhlých souřadnic. Umělé stavební tak přechází v přírodní zahradní.“

… a vnitřní uspořádání

Obytná část stavby je rozdělena do dvou úrovní. Po vstupu do domu směřují první kroky do patra, kde se nachází dvojice dětských pokojů, ložnice a společné koupelnové zázemí. Přímé schodišťové rameno vede do nižšího podlaží, do obývacího pokoje s kuchyní a stolováním. Společenská zóna je pojata coby otevřený prostor.

Aby bylo při dané orientaci domu dosaženo jisté teplotně-provozní rovnováhy, je kuchyňská sekce zaklesnuta do terénu. Ochrana vůči světlu a teplu je provedena prostřednictvím stropních a střešních přesahů stavby a pomocí předokenních žaluzií. V dětských pokojích lze západní slunce podle architekta vnímat jako vítaného společníka v době, kdy děti usedají k domácím úkolům.

Velikosti oken nejsou v horním podlaží nijak dramatické, jiné je to s denní zónou v přízemí, která je prosklená kompletně. Energeticky stavba spadá do třídy B, tzn. že je velmi úsporná. „Chtěli jsme dům energeticky nenáročný, nadstandardně izolovaný a vybavený ekologickým tepelným čerpadlem. Nebylo naším cílem stavět pasivní dům, u nějž je nízká spotřeba energie často vykoupena kompromisy,“ říkají majitelé.

Interiér na míru

Ateliér Master Design se podílel i na návrhu interiéru pro všechny důležité místnosti. Majitelé si přáli vzdušný prostor, a proto je výška místností i dveří nadstandardní, a zároveň upřednostňovali jistý minimalismus. Z materiálů zde byla použita především osvědčená kombinace: dřevo, laminovaná dřevotříska, sklo, kovové elementy, zemitě tónované keramické obklady, bílé sanitární vybavení…

Majitelé ukáznili interiér do několika barevných prvků – světle krémové provedení stěn doplňuje přírodní barva dubové podlahy a nábytku a kontrastní bílá čelních ploch vybavení a kuchyňské linky. „Přestože se zařizováním ještě nejsme zcela hotovi, nepředpokládáme, že bychom jej zaplnili zbytečnými dekoracemi. Chtěli bychom zachovat čistý styl, na kterém jsme se s architekty již na počátku realizace shodli,“ ozřejmují pojetí interiéru manželé.

Dobré reference

Čtyřčlenná rodina žije v domě už přes půl roku a má tak zkušenosti ze zimního i letního provozu. „Oceňujeme, že po funkční stránce je nové bydlení bezproblémové a provoz domu intuitivní. Je znát, že je dům navržen podle našich potřeb, takže sžívání proběhlo rychle,“ uvádějí manželé. S prací architekta a jeho kolegy jsou maximálně spokojeni. „Naše požadavky na dům správně rezonovaly s jejich autorským stylem. Dali tvar naší představě o bydlení takovým způsobem, že jsme jej okamžitě přijali za vlastní.“ Své práce se podle nich zhostila se ctí i realizační firma Kostav. „Oceňujeme, že při stavbě nad projektem uvažovali a při jejím průběhu doporučili několik dílčích vylepšení původního návrhu, která byla určitě smysluplná,“ uzavírají oba své hodnocení.

Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.

Text: Zdeňka Zienertová, Foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Technické informace:

Zastavěná a užitná plocha: 213 m2 a 213 m2

Dispozice: 5 + kk

Konstrukční řešení: železobetonové základové pasy, obvodový plášť zděný z vápenopískových tvárnic KM Beta s tepelnou izolací. Strop nad první úrovní stavby tvoří ocelové nosníky a monolitická ocelobetonová deska s trapézovým plechem, zastřešení tvoří prefabrikované železobetonové panely, schodiště železobetonové

Výplně otvorů: posuvné prosklené plochy s hliníkovými rámy, zasklení izol. trojskly, v ostatních místnostech plastohliníkové rámy

Vytápění a ohřev vody: podlahové teplovodní vytápění, zdroj energie tepelné čerpadlo Nibe vzduch/voda (pro vytápění, ohřev teplé vody, ohřev vody v bazénu, v létě chlazení).

Nainstalována je i klimatizace, kterou však nebylo zatím téměř nutné použít, tak dobře je stavba tepelně izolována. Obývací pokoj je vybaven krbem.

Energetická náročnost: kategorie B – velmi úsporná

Realizace: Kostav, s. r. o.

Návrh a realizace zahrady: Ginkgo – zahradní architektura, s. r. o.

Autoři:

Ing. arch. Martin Náhlovský, Ing. Michal Janáč, Ing. Jan Jadrníček, Ing. arch. Lukáš Richter

Ateliér Master design, s. r. o.

Ateliér Master design navrhuje a realizuje moderní stavby a jejich interiéry od návrhu až po kolaudaci. Díky stálému prohlubování znalostí se mu daří dosahovat mistrovství v designu a celý tým spojuje touha vytvářet něco hmatatelného a trvalého s vyšším smyslem ve formě dokonalého domova. Po šesti letech na trhu má ateliér za sebou už více než 120 staveb na míru u nás i v zahraničí.

Návrh interiéru: Ing. arch. Martin Náhlovský

Sauny: Jak si doma prohřát kosti?

Klasická sauna

Typová kabina pro finskou saunu Harvia Sirius, www.spa-virivky.czFinská sauna je uzavřený, dřevem obložený prostor vybavený kamny. Můžeme se saunovat „na sucho“, nebo si opatřit zdroj páry. Prohřátí střídáme s rychlým zchlazením, např. osprchováním. Teplota vzduchu v horní části sauny dosahuje 90 až 100 °C. V dolní části bývá okolo 60 °C.

Ať si vyberete saunu typovou, nebo vyrobenou na zakázku, obě vyžadují odpovídající stavební přípravy. Měli byste si ujasnit, kolik osob najednou ji bude využívat. Pro 1 osobu počítáme zhruba se 2 m2, pro 3 až 4člennou rodinu to bude asi 7 m2. Výška sauny se pohybuje kolem 2,5 m. Případná horní lavice má být od stropu vzdálena nejméně 1 m. Sauna a zařízení by měly snést teploty kolem 130 °C.

Bambusový kbelík a naběračka Rento, dodává se s březovými metličkami, www.rentosauna.czBudete potřebovat odvětrávaný prostor, odizolovanou rovnou podlahu s dlažbou (mrazuvzdornou – nepopraská při teplotních rozdílech) a samostatně jištěný přívod elektřiny.

Všechny finské sauny potřebují otvor pro přisávání vzduchu pod kamny (asi 50 cm2) a pod stropem otvor pro odsávání vzduchu (cca 100 cm2). Při správném provedení můžete saunu vybudovat v podstatě kdekoliv.

Infrasauna Samoa, 7 karbonových topidel, pro 1 osobu, www.mountfield.cz

Červená je… dobrá

Infrasauna Mariana pro 1 osobu, 3 keramická topidla, www.mountfield.czV infrasauně jsou zabudované zářiče, které vysílají infračervené paprsky pronikající přímo do těla až 4 cm hluboko. Princip prohřívání je jiný než u finské sauny a je vhodný zejména pro úlevu při revmatických potížích, které se neslučují s vlhkem. Teplota vzduchu je v horní části infrasauny okolo 55 °C a v dolní v rozmezí 30–50 °C.

Teploměr do sauny Rento, bambus, www.rentosauna.czMůžete si vybrat levnější keramické zářiče, které se nahřívají rychle, ale mají menší účinnost, nebo dražší karbonové zářiče s delším nahříváním. Karbonové zářiče prohřívají rovnoměrněji a s větší účinností.

Infrasaunu můžete umístit kamkoliv a nepotřebujete zásadní stavební úpravy. Nutný je dostatečně silný přívodní kabel (380–400 V), vlastní jistič a možnost zachovat odstup kabiny od stěn 5–10 cm, aby mohlo dřevo dýchat. Podlaha musí být rovná a nejlépe odizolovaná, aby se sauna nezahřívala zbytečně dlouho a rychle nevychladla.

Náš tip

Bambusový kartáč, 18 × 7 cm, vyrábí Galzon, www.bytove-dekorace.czVyplatí se sestavit si doma vlastní wellness koutek pro relaxaci a hlavně pro zdraví.

Unavená záda, bolavé klouby, rýma a kašel… Od toho všeho vám sauna uleví!


Text: Kristýna Lišková, Foto: Shutterstock.com, Archiv

Inovativní a atraktivní okna z profilů Schüco od firmy WELL OKNA

(Komerční prezentace)

Schüco Corona CT 70 s krycími lištami TopAluPlastová okna jsou z hlediska pořizovacích nákladů ideální variantou. Cena by však, přestože v zakázkách logicky významně dominuje, neměla být jediným rozhodujícím kritériem při výběru dodavatele.

Profil s vysokou tuhostí a konstrukční pevností, potřebnou stavební hloubkou pro vyhovující tepelnou izolaci a středovým těsněním zabraňujícím vniknutí dešťové vody či průvanu samozřejmě nemůže cenově konkurovat levným „ošizeným“ alternativám.

Je třeba se informovat a obracet na výrobce, kteří zpracovávají kvalitní profily, vyrábějí na moderních automatických linkách a svou nabídku primárně staví na poctivých produktech a montáži, nikoli na nízkých cenách.  

Schüco Corona SI 82 s krycími lištami TopAlu, v designu ClassicInovace u plastových oken, dveří a posuvů směřují k lepší tepelné izolaci, bezpečnosti, komfortnímu ovládání, atraktivním povrchovým úpravám a minimálním nárokům na údržbu. „Výměnou starých oken za úsporná okna z profilu Corona SI 82 uspoříte až 29 % dosavadní energetické spotřeby. Ušetříte však nejen na topném palivu, životnímu prostředí zároveň ulehčíte o tisíce kilogramů emisí CO2,“ poznamenává Vojtěch Marton, jednatel společnosti WELL OKNA, která je největším zpracovatelem profilů Schüco v Plzeňském kraji. Okenní profil Corona stavební hloubky 82 mm má v základu šest uzavřených vzduchových komor, dvě dorazová a jedno středové těsnění. Společnost WELL OKNA ve standardu dále nabízí i 3 bezpečnostní uzávěry a protikorozní kování. U takto vybaveného okna (s Uf = 1,1 W/m2K a Uw = 1,2 až 0,8 W/m2K dle typu zasklení) teplota na vnitřní straně rámu významně neklesá pod pokojovou teplotu ani za nejtužších zimních dnů. Středové těsnění při prudkých srážkách spolehlivě zabraňuje průniku vody do profilu, zároveň chrání i proti větru.

Design a povrchové úpravy – dodejte domu atraktivní vzhled

Schüco ThermoSlide - posuvný systém„Až 80 % zakázek realizujeme z dekorovaných profilů, zákazníci si mají možnost vybrat ze tří typů povrchových úprav. Pomocí dekoračních fólií vytváříme tradiční jednobarevné odstíny a dřevěné dekory. Velmi atraktivní je nová technologie Schüco AutomotiveFinish s metalickými odstíny, vyvíjenými ve spolupráci s automobilovým průmyslem. Také v tomto případě se jedná o fólii, která se nanáší při výrobě profilu. Povrch v metalízových barvách i vybraných odstínech RAL je barevně konzistentní, odolný vůči oděru, povětrnostním vlivům či chemikáliím,“ vysvětluje Vojtěch Marton. Do třetice lze okenní profil z vnější strany vybavit hliníkovou krycí lištou Schüco Corona TopAlu. Docílíte tak elegantního vzhledu hliníkového okna při zachování standardu tepelné izolace a těsnosti plastových profilů. 

Pasivní standard

Okenní profil Schüco Alu InsideStavíte-li energeticky úsporný dům, pak lze doporučit konstrukci pasivního profilu Schüco Alu Inside se 7 komorami a bez ocelové výztuže. Systém stavební hloubky 82 mm si zakládá na patentované technologii vextrudovaných hliníkových pásků do plastového profilu. Absence ocelové výztuhy významně zlepšuje tepelně izolační parametry profilů a má nezanedbatelný vliv na hmotnost okenního křídla. Profil si přitom zachovává stabilitu a požadované statické vlastnosti. Optimální rozložení komor, redukce proudění vzduchu ve falci křídla a dodatečné velkoobjemové izolační zóny umožňují dosáhnout skvělých hodnot prostupu tepla rámem Uf až 0,76 W/m2K. Jednatel společnosti WELL OKNA k tomu dodává: „Profily Alu Inside dodáváme ve třech variantách tepelné izolace, buď bez vnitřního zateplení, nebo s polystyrénovou izolací ve střední části profilu, kterou lze ještě rozšířit o falcovou vložku, ta snižuje proudění vzduchu mezi křídlem a rámem. Okenní systém Schüco Alu Inside je certifikovaný u Passivhaus Institut v německém Darmstadtu, což potvrzuje vhodnost použití pro pasivní domy.“ I s konstrukcí bez ocelových výztuh si profil Alu Inside zachovává subtilní rám a přináší tak více denního světla do interiéru. Také u tohoto profilu můžete volit některou z výše představených povrchových úprav Schüco. 

Pro zajištění bezpečnosti okna je kromě kvalitního zpracování profilu důležitá volba správného kování a zamykací techniky. Dle slov Vojtěcha Martona také záleží, kde v profilech je kování usazeno. Okenní profily Schüco mají kování uchyceno hluboko na vnitřní straně rámu, čímž je v podstatě znemožněno případné vypáčení okna. Zatímco na trhu se běžně setkáte s okny s jedním bezpečnostním uzávěrem, kvalitní zpracovatel vám ve standardu nabídne tři bezpečnostní uzávěry.

Význam větrání

Schüco VentoTherm - proudění vzduchuUmisťujete-li tepelně izolovaná plastová okna do starého vlhkého domu, je důležité pravidelně větrat nebo využít automatické ventilační jednotky, integrované přímo do okenního profilu, např. systému Schüco VentoTherm. Potenciální tvorba plísní totiž většinou nebývá problémem samotného okna, důvodem je nedodržení správného technologického postupu při montáži nebo již zmíněná nadměrná vlhkost objektu a nesprávné větrání.

Integrovaná okenní rekuperační jednotka Schüco VentoTherm představuje pohodlný a efektivní způsob větrání, chrání před hlukem, zamezuje vzniku plísní a tepelným ztrátám, a to vše při zavřeném okně.

Velké formáty

Schüco ThermoSlide - posuvný systémVětšina projektů rodinného bydlení se neobjede bez posuvného systému. Velkoformátová prosklená jednotka nenásilně propojuje interiér s exteriérem a naopak. Vybírat lze z různých variant otevírání. „Z našeho portfolia bych chtěl upozornit na uživatelsky komfortní a vysoce tepelně izolovaný zdvižně posuvný systém Schüco ThermoSlide na úrovni pasivních standardů. Alternativní volbou může být systém Patio PS, který kombinuje jak posuvnou, tak ventilační funkci. Křídlo se nenadzvedává, ale paralelně odsazuje a vysouvá do strany. Při zavření se samo přitiskne k rámu s minimálním použitím síly. Jedná se o ekonomickou variantu k elegantnější posuvné stěně se zdvihem,“ vysvětluje Vojtěch Marton. U systému ThermoSlide se stavební hloubkou 219 mm je možné realizovat stěnu do max. výšky 2,6 m a lze ji sestavit až ze čtyř křídel s otvíravou střední částí. Posuvné dveře se zdvihem se otevírají jednoduchým posunem do strany nebo ze středu, nejčastěji manuálně pomocí jedné ruky.

Pro více informací o systémech Schüco pro plastová okna, dveře a posuvné stěny navštivte www.schueco.cz nebo internetové stránky plzeňského zpracovatele www.wellokna.cz

Zdroj: Tisková zpráva

Suché podlahy RigiStabil

(Komerční prezentace)

Suché podlahy tvoří dvě celoplošně slepené vrstvy speciálních sádrokartonových konstrukčních desek RigiStabil společnosti Rigips. Mohou být pro zvýšení stavebně-technických vlastností doplněny podkladní izolační vrstvou (suchý vyrovnávací podsyp, dřevovláknitá deska, stabilizovaný polystyren, minerální izolace). Podlahy RigiStabil jsou vhodné i pro instalaci teplovodního či elektrického podlahového topení, viz www.rigips.cz.

Jaké jsou výhody suchých podlah:

– Nízká hmotnost;

– Rychlý postup stavby (bez dlouhých technologických přestávek);

– Suchý proces výstavby (bez zanášení vlhkosti do stávajících konstrukcí);

– Snadná opravitelnost povrchů;

– Rovinnost konstrukcí;

– Neprůzvučnost;

– Udržování vnitřního mikroklimatu (regulace poměru vlhkosti ve vzduchu);

– Ekonomická efektivita; 

– Snadná aplikace podlahového vytápění.

Následující montážní postup znázorňuje pokládku suché podlahy v podkroví s použitím desek RigiStabil. Jedná se o velmi pevnou a odolnou desku, která má výborné akustické vlastnosti a je odolná proti vlhku. Podlaha RigiStabil je cca o 20 kg/m² lehčí než podlaha sádrovláknitá, což představuje snazší montáž a menší náročnost na nosnou konstrukci.

1. Na podklad, kde hrozí propadávání podsypu, položíme geotextilii, kterou vytáhneme do výše skladby i na obvodové stěny a přisponkujeme ji nebo přilepíme. Nikdy nepoužíváme fólii (obr. 1).

01 A

2. K obvodovým stěnám přisponkujeme nebo přilepíme okrajový pásek z důvodu dilatace (obr. 2).

02

3. Nerovnosti podlahy větší než 10 mm vyrovnáme podsypem. Ten nasypeme ve dvou paralelních řadách, které vyrovnáme do požadované výšky (max. 60 mm v jedné vrstvě). Poté na ně položíme vodicí latě (obr. 3).

03

4. Pomocí třetí latě, kterou usadíme na vodicí latě, vyrovnáváme podsyp do rovné plochy (obr. 4).

04

5. Kročejová izolace nesmí být položena přímo na podsypu, jelikož z dlouhodobého hlediska by mohlo dojít k vtlačování podsypu do měkčí kročejové izolace, a tedy k sedání celé podlahy. Proto použijeme nejprve roznášecí desku (např. RigiStabil o tloušťce 12,5 mm), kterou volně položíme lícovým papírem na podsyp (obr. 5).

05

6. Na roznášecí desky položíme kročejovou izolaci z dřevovláknitých desek o tloušťce 19 mm a hmotnosti 230 kg/m³. Kročejovou izolaci pokládáme v jedné či dvou vrstvách, přičemž vrstvy kročejové izolace musí být navzájem provázané. Kročejová izolace musí být rovněž provázaná s roznášecí deskou. Desky klademe s minimálním přesahem 250 mm, aby nevznikala křížová spára (obr. 6).

06

7. První vrstva desek RigiStabil se pokládá lícovou stranou dolů. Začíná se nejčastěji v rohu místnosti, je třeba předem vyměřit prostor a případně první desku seříznout, aby na druhém konci prostoru nevznikl dořez menší než 250 mm. Desky klademe s minimálním přesahem 250 mm přes spáry kročejové izolace (obr. 7).

07

8. Druhou desku pochozí vrstvy přilepíme k první desce podlahovým lepidlem Rigips. Desku lepíme lícovou stranou nahoru. Lepidlo nanášíme v rozteči 10 cm od sebe. Desky se k sobě pokládají do vazby křížem s minimálním přesahem 250 mm (obr. 8).

08 A

9. Desky se k sobě přisponkují rozpěrnými sponkami o minimálním rozměru 1,5/22 mm, a to ve čtvercové síti po 250 mm (obr. 9).

09

10. Tuhnoucí lepidlo vypění skrze spáry. Proto je třeba ho po částečném zatvrdnutí seříznout špachtlí (obr. 10).

10

11. Pokud pokládáme tenkovrstvou podlahovou krytinu (např. vinyl), doporučujeme na desku aplikovat vytvrzovací stěrku Saint-Gobain Weber pro suché podlahy ve spojení s penetrací Saint-Gobain Weber rovněž určenou pro suché podlahy. Podlaha je potom odolnější, neprokreslí se v ní spáry a má vyšší únosnost. Pokud pokládáme silnější krytinu (např. tlustý koberec) nebo tvrdou krytinu (parkety, plovoucí podlahu), není nutné spáry nijak upravovat, a vytvrzovací stěrka je tedy zbytečná. (viz fotogalerie)

12. Výsledná podoba suché podlahy v podkroví. Jedná se o estetické a ekonomické řešení, které nezatěžuje konstrukci a má výborné parametry z hlediska kročejového útlumu (obr. 12). (viz fotogalerie)

Zdroj: Podklady společnosti Saint-Gobain Construction Products, divize Rigips

Skládaná střecha má u Čechů velkou oblibu, rádi si za kvalitu připlatí

(Komerční prezentace)

Výběr střešní krytiny, přičemž je jedno, jestli se jedná o stavbu domu nebo rekonstrukci střechy, patří k významným investicím, které se na dlouhou dobu promítnou do rodinných financí. Češi v tomto ohledu kladou podle nedávného průzkumu důraz na kvalitu před finanční úsporou. Skládanou krytinu by před plechovou střechou volilo až 90 procent dotázaných. Důvodem je podle nich kvalita a fakt, že kvalitní tašky vydrží dlouhé desítky let.

Na trhu se střešní krytinou je dnes velmi široká nabídka. Na střechu si můžete dát nejen klasickou červenou pálenou tašku, ale také stále oblíbenější betonovou krytinu, či dokonce tašky vyrobené z břidlice. Jaká jsou specifika jednotlivých druhů krytin a v čem se od sebe liší?

Klasická pálená taška

Pálená neboli keramická taška patří k nejstarším druhům střešní krytiny. Tašky z pálené hlíny se používaly již ve starověkém Řecku a Římě. Najdeme je zpravidla ve dvou provedeních: engobované a glazované. Engobovaná taška se před vypálením opatří tenkým povlakem z jílu s příměsí přírodních oxidů kovů, který jí dodá pololesklý vzhled a zároveň i větší odolnost proti vlhkosti. Druhý z typů, glazovaná taška, pak vyniká vysoce lesklým povrchem. Stejně jako engobovaná taška je i ta glazovaná odolnější proti nečistotám a lze ji též vyrobit v mnoha dalších barevných provedeních než jen v klasické červené.

Odolná betonová krytina

Dalším a v Česku stále oblíbenějším typem krytiny je betonová střešní taška, která má u nás dlouholetou tradici. „Betonové tašky vynikají velkou odolností vůči klimatickým podmínkám, zároveň jsou rozměrově velmi přesné a jednoduché na pokládku. Jednou z největších výhod betonové krytiny je pak dlouhá životnost, která může být více než sto let,“ popisuje Martin Urbanec, technický poradce ze společnosti KM Beta, největšího českého výrobce betonové střešní krytiny, vápenopískového systému SENDWIX a pálených zdicích prvků. Betonová krytina je dostupná v matném i lesklém provedení a široké škále barevných odstínů.

Přírodní břidlice

Břidlice je přírodní surovina, jež vyniká širokou paletou odlesků tmavých barev. Jedná se o materiál, který majitelé s oblibou používají na obklady stěn svých domů, využití však najde i na střeše. Podobně jako betonová krytina má i taška z břidlice výbornou odolnost vůči rozmarům počasí. Umí se navíc přizpůsobit téměř jakémukoliv tvaru střechy. „To vyvažuje vyšší cena krytiny i nároky na vysoce odbornou pokládku,“dodává Martin Urbanec. Při výběru této krytiny je navíc vhodné vsadit na zavedeného výrobce, u něhož je jistota, že je použitý materiál špičkové kvality.

Zdroj: Tisková zpráva

Místo slámy a plev novinový papír

(Komerční prezentace)

Celulózová izolace Climatizer Plus (Foto: Archiv CIUR)Uměli to naši předkové. Půdy se běžně zateplovaly tím, co bylo nejvíce po ruce – balíky slámy nebo zbytky z mlácení obilí, plevy. Z dnešního pohledu můžeme říci, že to byla efektivní řešení odpovídající své době. Tím aktuálním odkazem je schopnost využití přírodního materiálu, jeho zpracování ekologickou cestou a možnost jej bezezbytku vrátit zpět do přírody. Vytvářel se tak přirozený koloběh věcí, které nekončily na skládkách, kde se dnes „ekologicky“ likvidují.

Plevy se už nehážou   

Balíky slámy si už dnes nikdo na půdu nedává. Dominují nové materiály a technologie, principy v oblasti zateplení však přesto zůstávají stejné: stále je tu potřeba účinně se zbavit tepelných mostů, nabídnout dobré izolační/akumulační vlastnosti a difuzně otevřenou strukturu.

I u nás v posledních letech získává na důležitosti ekologická charakteristika izolantů. Je zájem o přírodní materiály a ekologickou výrobu. Stále více se začíná hovořit i o tom, co se skrývá za pojmem ekologická likvidace. Možná budete překvapeni, ale zajistit všechny tyto aspekty na vysoké úrovni a ještě k tomu nabídnout vyspělou a komfortní technologii aplikace a navíc udržet konkurenční cenu, není dáno každému.

Foukání celulózové izolace Climatizer Plus (Foto: Archiv CIUR)

Podobně ale lépe

Všechny tyto a řadu dalších nároků dokáže splnit izolant doposud nejoriginálnější a nejvýkonnější – foukaná celulózová izolace Climatizer Plus. Je vyráběná ze sběrného novinového papíru. Buničitá struktura celulózy tak po svých předcích stromech zdědila řadu unikátních vlastností. Jako jediná izolace je ekologicky aktivní, má ekologické využití i po skončení své životnosti – poslouží jako hnojivo do záhonů, uložit jí lze i na kompost. Místo placení za likvidaci na skládce, se vaším vnukům navíc vrátí ve zvýšené bonitě půdy na zahrádce.

Climatizer Plus, vyráběný firmou Ciur, dokáže dokonale vyplnit rekonstruovaný i nový půdní prostor, a tím zcela odstraní tepelné mosty. Je nadprůměrně odolný vůči přímému ohni, má dlouhou životnost i nadstandardní záruku. Je odolný vůči houbám, myším i hmyzu. Ve spojení s inteligentní parobrzdnou fólií pro clima Intello umí regulovat přirozenou vlhkost v interiéru: když je jí příliš, pojme část do své buněčné struktury. Při změně poměrů vypouští vlhkost zpět do ovzduší.

Pro adaptaci podkroví, ale i nevyužívané střechy s lehkou krytinou, nabízí vysokou hodnotu tepelné setrvačnosti – dokáže naakumulovat denní dávku cca 7 hodin sluneční energie a nežádoucí teplo se tak v létě nedostane do interiéru, v zimě zas ven. Odpadá nutnost klimatizace, šetří se na topení. Odizolování půdního prostoru zafoukáním trvá 2 až 4 hodiny a vše se provádí zvenčí. Cena práce je obsažena v ceně izolantu!

Aplikovaná celulózová izolace Climatizer Plus (Foto: Archiv CIUR)

Penízky tu necinkají

Jak vypadá úspora s Climatizerem Plus v praxi? Například vytápění domu s nezatepleným stropem cca 116 m2 v zimě hnědým uhlím vyjde na 21 000 Kč. Pokud strop zateplíte foukanou celulózovou izolací, snížíte náklady o 50% na cca 10 000 Kč. Pro zateplení 116 m2 při tloušťce izolace 32 cm Climatizeru Plus volným foukáním potřebujete 37 m3 izolace s objemovou hmotností 38 kg/m2, což je cca 40 000 Kč. Doba návratnosti je snadno spočitatelná a to je pouze izolace stropu. Čísla v případě půdní vestavby či zateplení celého domu by byla ještě zajímavější. 

Konkrétní údaje včetně ceny si můžete spočítat sami na online kalkulačce nebo si objednejte návštěvu technika zdarma na webu Vše pro izolace a nechte si doporučit optimální klimatizování vašeho domu. 

Text: Ing. Michal Řehulka, CIUR a.s., Foto: Archiv Ciur

Zdroj: Tisková zpráva CIUR

Japonská zahrada: Laskavé spočinutí v zahradě tisíce jar

Lesnaté údolí v kopcovité krajině v obci Chrustenice na Berounsku poblíž potoka zvaného Kačák odpradávna lákalo všechny milovníky přírody a sportu. Najdeme tu bezpočet trampských osad, rekreačních chalup a zahrádek. Manželé Číhalovi si tento kraj zamilovali. Nespokojili se však pouze s domem a japonskou zahradou, ale otevřeli si zde i zahradnictví.

Pohled na čajovnu, borovice a lampy Kasuga (vlevo) a Rokkaku Yukimi.

Vypůjčená scenérie

K japonské zahradě a zahradnictví nás spolehlivě dovedou pečlivě vyvedené ukazatele. V nabídce jsou nejrůznější dřeviny, kamenné lampy, šlapáky, pítka, knihy o japonských zahradách a další neméně užitečné věci. Posedět je možné v útulné čajovně, která se nachází přímo v srdci zahrady.

Už z dálky je patrné, že inspirací majitelům byla kromě Japonska i zdejší nádherná příroda, na kterou kompozičně navazují a využívají principu zvaného vypůjčená scenérie. Zahrada se tak spolehlivě mění vlivem počasí, ročních období, inspirací pro změny jsou i profesionální japonské zahrady, které majitelé průběžně navštěvují.

Tsukubai je krásné na pohled, ale i zvukem tekoucí vody.

„Lidé, kteří k nám přicházejí, změny vítají. Vracejí se k nám stále častěji, ale jako by stále přicházeli do nové zahrady,“ podotýká Romana Číhalová a ukazuje na různé druhy dřevin od koniferů, šácholanů, pěnišníků, sakur a dřevitých pivoněk. „Pěstujeme pouze ty dřeviny, kterým se u nás daří. Zkoušíme různé druhy šácholanů a máme úspěch i s různými novými kultivary. Základem je ovšem vhodný substrát při výsadbě, hnojení kvalitními hnojivy a péče o dřeviny. Čemu se vyhýbáme, to jsou třeba kryptomerie, které tady namrzají,“ vysvětluje majitelka.

Jezírko s lekníny s výhledem od zimní zahrady, nádherně nostalgické za deště či v zimě.

Račte vstoupit 

Procházka japonskou zahradou v Chrustenicích je opravdu velice příjemná a působí uklidňujícím dojmem. U vstupu nás uvítá velká lampa Kasuga s bíle kvetoucí převislou sakurou (Prunus yedoensis Yoshino Shidare) a náš pohled ulpí na suché zahradě s valy v pozadí, na nádherném zurčícím vodopádu s pečlivě vystavěnými kameny a na „suchém moři“ s ostrůvkem s borovicí a kamenným mostkem. Mohli bychom se už jen posadit na lavičku a meditovat, ale vydáváme se dál cestičkou ze šlapáků, obejdeme dům a za ním nás čeká opět jezero, tentokrát s lekníny.

Část suchého moře s kameny a vodopádem.

Od majitelky zahrady se dozvídáme, že na jaře zde kvetou dřevité pivoňky (Paeonia suffruticosa), čínské i japonské kultivary a šácholany (Magnolia loebnerii L. Messel či Wildcat, Magnolia liliflora Susan, Magnolia Daphne, Magnolia Yellow Bird, Magnolia Genie, Magnolia brooklinensis Woodsman, Magnolia sprengeri, Magnolia Cleopatra, Magnolia Purple Sensation, Magnolia Frank´s Masterpiece a desítky dalších).

Překrásné jsou i azalky (Azalea japonica), unikátní je sbírka zakrslých jehličnanů, které manželé Číhalovi sbírají již řadu let – borovice, cypřišky, jedle, smrky, metasekvoje, tisy, sekvojovce a také jinany (Ginkgo), podle kterých se jmenuje jejich firma.

Nádherný květ šácholanu Magnolia Caerhays Belle

V minulých letech obohatili zahradu o různé druhy převážně převislých sakur bíle a růžově kvetoucích, a také dřínů (Cornus kousa a Cornus florida) a jejich kříženců, například o krásný Cornus x Stellar Pink a jiné neméně krásné druhy. Na zakrslé jehličnany a čarověníky nedají dopustit, jsou celoročně krásné, většinou stále zelené a nemusejí se stříhat.

V další části rozsáhlé zahrady lze pozorovat okolní přírodu s typickou pagodou v pozadí a ornamentálními tisy a borovicí poblíž nebo jen tak posedět v čajovně, odpočinout si s šálkem dobrého nápoje a prohlédnout si výpravné knihy o japonských zahradách.

Zátiší s lavičkou, javorem a kvetoucí dřevité pivoňky v pozadí.

Kdy je zahrada nejkrásnější 

Zahrada se přirozeně mění i vlivem počasí a různých ročních období, ale opravdu nádherná je podle slov majitelky zjara, kdy se probouzí svěží zelení s kvetoucími sakurami, šácholany, kalinami, dále pak kvetou pěnišníky, pivoňky a azalky, později v létě vidíme mnoho odstínů zelené a na podzim se vybarví celé okolí i stromy do šarlatova a žluta a zahradu ozdobí množství okrasných travin.

O podzimní probarvení se postarají kromě jinanů (Ginkgo biloba) a jejich kultivarů také ambroně (Liquidambar styraciflua), brsleny (Euonymus alatus) či javory (Acer rubrum či Acer palmatum). Nicméně zaměření na různé druhy a kultivary jehličnanů vysokých i zakrslých jí dává předpoklady být zajímavou a krásnou po celý rok. V obývacím pokoji rodinného domu vyměnili majitelé okno za větší, japonská zahrada přes něj prý vypadá jako zarámovaný obraz, jako skutečné a těžko vyčíslitelné mistrovské dílo.

Krásný květ Magnolia Black Tulip

Autoři zahrady

Manželé Romana a Pavel Číhalovi se zajímají o japonské zahrady od roku 1990. Tehdy poprvé přijeli do Japonska za otcem Pavla Číhala, profesorem Vladimírem Číhalem do Sendai na Tohoku University, kde pobýval pracovně. Společně pak navštívili několik japonských zahrad a stala se z toho láska na celý život. V současné době mají v Japonsku řadu přátel a projeli více než 250 zahrad po celém Honšú, Šikoku a Kjúšú. Svoji vlastní zahradu založili v roce 1996 a pojmenovali ji příznačně Zahrada tisíce jar (ČIHARU-EN) podle svých příjmení. Postarali se o to přátelé z Tohoku University a slavnostně ji pokřtil profesor Išihara. Od té doby se postupně mění podle inspirace ze zahrad, které navštívili v Japonsku.

Vlastní firmu a zahradnictví s názvem GINKGO. Zabývají se návrhy, realizacemi a údržbami zahrad, cestují a vydávají knihy o japonských zahradách. Nedávno vydaná monografie o více než 1 000 stranách obsahuje nádherné fotografie z mnoha míst v Japonsku, najdeme zde také inspiraci, jak vytvořit vlastní zahradu, jaké volit dřeviny, včetně fotografií a nápadů pro lampy, pítka, kameny, cesty, mosty nebo čajovny. Obsáhlé dílo jistě potěší všechny milovníky zahrad bez rozdílu.

Manželé Romana a Pavel Číhalovi se zajímají o japonské zahrady od roku 1990.

Kontakt: Ginkgo – Zahradní architektura

Text a foto: Vlastimil Růžička

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026