Blog

Jak pečovat o staré stromy

Kdy se dá o stromu říci, že je starý?

Pro stromy neplatí lidské měřítko. Přece jen jsme z rozdílných živočišných říší. Doba, po kterou strom přežívá na konkrétním místě, záleží na druhu stromu a podmínkách, které měl k životu. Obecně se dá říci, že takový 100letý dub je vlastně ještě mladíkem. Ale i krátkověké dřeviny (např. topol a bříza) žijí za příznivých podmínek více než sto let. Ořešák královský, který patří k nejmohutnějším ovocným stromům, se dožívá až 200 let.

Jak se stáří na stavu stromu projevuje?

Stromy na konci svého života jsou majestátní, bizarní, někdy i trochu strašidelné, ale v každém případě krásné. Dosahují maximálního vzrůstu a charakteristického vzhledu, začínají „odhazovat“ větve, které už nemohou uživit, ve kmeni i na větvích se vytvářejí dutiny, zmenšuje se koruna a snižuje těžiště, objevují se viditelné plodnice hub, vzrůstá osidlování stromu různými živočichy. Kmeny s dutinami se mohou rozpadat na samostatně fungující části.

Jsou některé druhy stromů náchylnější na defekty než jiné?

Defekty vznikají nejčastěji působením přírodních živlů (vítr, blesk, extrémní sucha nebo naopak extrémní srážky) a působením člověka (vandalismus, necitlivé ořezy, poškozování při stavební činnosti a dopravě).

Přítomnost suchých větví a jejich vylamování u starých stromů jsou přirozené a nelze to považovat za defekt. Na druhu stromu přitom moc nezáleží.

Defekty ale mohou vznikat také působením imisí (z dopravy, solení silnic při zimní údržbě). Některé druhy stromů jsou vůči imisím odolnější, například habr. Na zasolení jsou citlivé například javory, jírovce anebo už zmiňovaný ořešák.

Náchylnější k defektům (vylamování větví, houbové infekce, vývraty) jsou v pozdějším věku také ty stromy, které byly už v prvních letech po výsadbě špatně vychovávány (nesprávně zapěstovaná koruna, poškození kmene kotvicími popruhy, poškozování kořenů hutněním půdy apod.).

Jak se dá zabránit odlomení částí stromu?

Typicky vzniká riziko odlomení částí větví nebo rozlomení kmene u stromů s tzv. tlakovými vidlicemi (dvě silné větve vyrůstající v témže bodě). Řešením je redukce koruny – snížení těžiště nebo umístění vazby v koruně stromů.

Jak je to s vykotlanými stromy a jaká je příčina vzniku dutin?

U starých stromů je vznik dutin přirozeným jevem. Vznikají rozkladem starého dřeva a činností dřevokazných hub. Známé jsou například „vykotlané hlavaté vrby“ lemující potoky a stružky. To, zda dutina negativně ovlivní stabilitu stromu, závisí na jejím průměru a také na tvaru a umístění dutiny uvnitř kmene.

Nejmenší riziko představují centrální symetrické dutiny. Mohou zabírat velkou část kmene a strom je přesto stabilní. Taková dutina připomíná z mechanického hlediska trubku a ta je docela odolná vůči zlomení. Mnohé památné stromy mají rozsáhlé otevřené dutiny, ve kterých se vytvořily adventivní kořeny pomáhající s výživou stromu. Pokud je dutina umístěna asymetricky, případně pokud je otevřena a zásadním způsobem narušuje vrstvy dřeva důležité pro výživu stromu, může dojít k významnému snížení pevnosti kmene.

Jak se dutiny opravovaly v minulosti a jak je tomu dnes?

V minulosti se hovořilo o tzv. „konzervaci“ starých a památných stromů. K zachování letitých dřevin se používaly postupy, které již dnes nepovažujeme za vhodné. Z dutiny bylo odstraněno mrtvé dřevo. Prostor byl často vyplněn hlínou, popelem a kamením, někdy dokonce byly dutiny vyzděny nebo vybetonovány. Z pohledu současných znalostí tyto postupy zatěžují kořenový systém a zamezují větrání dutiny, což umožňuje rozvoj dřevokazných hub.

V současné době dávají odborníci přednost metodě ošetření dřevin blízké přírodě. Stabilitu stromů s dutinami lze zajistit odbornými řezy, které jsou popsané v tzv. arboristickém standardu (arboristické standardy vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a lze je nalézt na www.standardy.nature.cz).

Další možností je instalace bezpečnostních vazeb, zejména pokud dutiny zasahují do hlavních (kosterních) větví. Jde vlastně o svázání dvou nebo i více větví speciální technikou, která minimálně poškozuje strom a zabraňuje odlomení částí koruny či rozpadu celého kmene. Samotné dutiny jsou ponechány v přirozeném stavu, případně jsou kmeny ošetřeny s ohledem na zachování biotopu významných druhů živočichů (umístění stříšky nad dutinou, odstranění narušených částí kmene a ponechání torza na stanovišti). Tyto metody lze uplatnit i v soukromých zahradách.

Jakých postupů by se měl majitel zahrady vyvarovat?

Především by se měl při pohledu na „svůj“ strom dlouze zamyslet. Staleté stromy jsou dědictvím těch, kteří tu žili před námi. Kdosi před několika sty lety zasadil na svém pozemku stromek, který teprve nyní poskytuje všechny své výhody. Takový strom je historií místa i jeho symbolem, je klimatizací v parných dnech, je domovem mnoha živočichů, ze kterých máme prospěch i my (hmyzožraví ptáci, netopýři).

Také život stromu je omezen, ale pokud jej pokácíte a nahradíte mladou sazenicí, teprve příští generace mohou využívat v plné míře to, co stromy dávají. Předpokládám, že výsledkem takového zamyšlení bude snaha o zachování a ochranu stromu. Každý zásah do vzrostlého, staletého stromu by měl být konzultován s odborníkem. Je to úplně něco jiného než zastřihování živého plotu nebo řez ovocných stromků. Platí zde dvojnásob: „Když nevím jak – neřežu; když nevím kdy – neřežu; když nevím proč – neřežu.“

Kdo posoudí stav stromu a navrhne, popřípadě provede opatření k stabilizaci či zlepšení zdravotního stavu stromu?

Dendrologové umí posoudit zdravotní stav a vitalitu stromu i jeho perspektivu na konkrétním stanovišti. Arboristé posoudí, jak zlepšit stabilitu stromu a snížit riziko například havarijního vývratu nebo vylomení silné větve. Provedou také odborné ošetření stromu, ve většině případů stromolezeckou technikou. Seznamy těchto odborníků lze najít na internetu. Poradí vám také na odborech životního prostředí větších obcí.

RNDr. Marcela Klemensová

Narodila se roku 1960 na Ostravsku, kde žije dosud. Absolventka Univerzity Palackého v Olomouci, oboru ochrana přírodního prostředí. V profesním životě působila na pozicích spojených s ochranou životního prostředí, nejprve jako vědecký pracovník ČSAV, později jako ekolog ve firmě zabývající se rekultivací krajiny. V současné době pracuje pro spolek Arnika a věnuje se ochraně stromů a alejí v české krajině.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, Thinkstock

Dýhované podlahy mají co nabídnout

(Komerční prezentace)

Dýha je přibližně 0,6 mm tenká vrstva z masivního dřeva na povrchu konstrukce. Oproti vrstveným dřevěným podlahám s nášlapnou vrstvou kolem 2 – 6 mm neumožňuje zbroušení, avšak útulnost a hřejivý nádech pravého dřeva vám do interiéru vnese úplně stejně. Navíc výrobní technologie dnes umožňují vytvářet povrchy s postaršeným vzhledem, například se používá technika kartáčování, i s oblíbenou olejovanou úpravou. Z hlediska uživatelského komfortu, životnosti a pořizovacích nákladů se jedná o skvělé řešení pro mladé rodiny nebo při rekonstrukcích. Podlaha má nízkou konstrukční tloušťku pouhých 7 mm, disponuje tak minimálním tepelným odporem a nekomplikuje pokládku.

Proč dýhovanou podlahu?

„Dýhovaná podlaha je pro řadu zákazníků ekonomickou variantou či dočasným řešením. Cena začíná na 540,- Kč za 1 m² bez DPH, což jsou rámcově pořizovací náklady umělých podlah z laminátu či PVC,“ přibližuje Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi a uvádí příklad: „Třívrstvá 15mm podlaha s nášlapnou vrstvou z ořechu je 2 – 3x dražší než dýhovaná alternativa.“

Dalším kritériem, proč lidé volí dýhovanou podlahu, je minimální tepelný odpor – již od 0,05 m²*K/W při pokládce lepením -, tedy až 3x nižší než u třívrstvé podlahy konstrukční tloušťky 15 mm. Dýhované podlahy mají celkovou tloušťku poloviční, kolem 7 mm, což kromě bezproblémové pokládky na podlahové topení umožňuje umístění i do rekonstruovaných prostor. Podlahu těchto parametrů lze položit bez nutnosti dodatečných stavebních úprav, které jinak bývají zapotřebí zejména u balkonových dveří či francouzských oken.

Péče se vyplácí

Životnost dřevěné podlahy významně ovlivňuje charakter užívání a pravidelná péče, stejně je tomu u provedení s dýhou. Například švédský výrobce Kährs na dýhované podlahy řady Linnea garantuje 12letou záruku, přičemž životnost je nejméně 20 let. Dle slov Milana Mrkáčka z KPP může dýhovaná podlaha s olejovaným povrchem, o který se budete pravidelně alespoň jednou ročně starat a naolejujete ho, spokojeně sloužit i déle. Pro srovnání životnost vrstvených dřevěných podlah se řádově uvádí kolem 50 let.

Dýha i z exotického dřeva

Dýhované podlahy zmíněného výrobce Kährs mají tenkou dřevěnou vrstvu kolem 0,6 mm nalepenou na nosné HDF desce, pod ní se nachází dřevěný protitah z jehličnatých dřevin. Konstrukce je opatřena mechanickým zámkovým spojem Woodloc^® bez nutnosti lepení. Stejně jako u jiných dřevěných podlah se údržba dýhovaných podlah odvíjí od zvolené povrchové úpravy, nejčastěji oleje nebo laku. Vybírat můžete z 1 až 3lamelového provedení, kolekce zahrnují dřeviny dub, buk, kanadský javor, jasan, třešeň americkou nebo ořech. „Výrobce Kährs u dýhovaných podlah obnovil nabídku exotických dřevin, nově budou v prodeji také dekory jatoby a teaku,“ doplňuje Milan Mrkáček. K zatraktivnění vzhledu tradičních dřevin přispívají techniky moření, kartáčování a kouřová úprava.

Favorit mezi dekory

Z dekorů, které lze v rámci čtyř kolekcí dýhovaných podlah Kährs řady Linnea vyzdvihnout, jsme vybrali Dub Colony. Jedná se o 1lamelový formát s bíle mořeným kartáčovaným povrchem, ošetřeným přírodním olejem. Dojem z položené podlahy umocňují mikro zkosené hrany na všech čtyřech stranách. Palubka se zámkovým spojem a možností plovoucí pokládky má rozměr 1810 x 150 x 7 mm a nyní se prodává za akční cenu 920,- Kč / m² bez DPH (běžná cena je 1 120,- Kč / m² bez DPH).

Pro více informací nejen o dýhovaných podlahách švédské značky Kährs, kterou na českém trhu distribuuje společnost Kratochvíl parket profi, navštivte www.kpp.cz nebo pražský a brněnský showroom KPP.

Zdroj: Tisková zpráva

VIDEO: Která izolace nejdéle odolá přímému ohni?

VIDEO:

Zdroj: Podklady společnosti CIUR

Kuchyň: Mezi deskou a horními skříňkami

Kde hledat u kuchyně záda? Někdy na malé, jindy na velkorysé ploše mezi pracovní deskou a horními skříňkami. Je to místo dobře viditelné, na očích, ale také velmi namáhané, proto by mělo lahodit oku a uspokojit majitele i po stránce praktické. Aby tomu tak bylo, je nutné vybrat vhodný materiál, který bude krásně ladit s celou sestavou, popřípadě ji ještě podtrhne nějakým originálním pojetím obkladu, ale půjde i dobře udržovat.

Konzervativní klasika

Nejstandardnějším a stále ještě nejčastějším řešením je obklad z keramických obkládaček. Velkou výhodou je možnost širokého výběru rozměrů, a to od moderního velkého formátu až po miniaturní mozaiku. Keramice nahrává i fakt, že se nabízí v mnoha variantách dekorů a barev, přičemž mezi trendovými variantami můžeme vyzdvihnout imitace přírodnin, jako je dřevo a kámen, nebo třeba imitace betonové stěrky.

Kladné body keramice ubírají spáry, v nichž ulpívají nečistoty, a to i přes veškeré vodě a špíně odolné úpravy spárovacích hmot. Řešením mohou být velké keramické dílce nebo kalibrované obkládačky určené k pokládce s minimální spárou.

Revoluční a dokonalé řešení

Čím dál populárnějšími se stávají desky z tvrzeného skla, nejčastěji o síle 6 mm. Díky úpravě kalením je sklo absolutně bezpečné, odolné vůči nárazům a vysokým teplotám. Získá si vás okamžitě, jakmile pochopíte, že k údržbě celistvé plochy stačí jen trocha saponátu a vlhký hadřík. To by ale bylo málo. Skleněný obklad nabízí bezpočet elegantních designových variant.

Můžete si vybrat sklo čiré, mléčně či v mnoha barevných odstínech nebo díky technologii grafosklo pojmout obklad netradičně a sklo opatřit některým z tisíců nabízených motivů od abstraktních přes přírodniny až po vlastní nápad. Sklo také nabízí variantu takzvaně „bez okoukání“. Za čiré sklo si totiž na zeď můžete dát barevnou výmalbu, tapetu, látku či cokoli jiného, co jde podle libosti po čase vyměnit, čímž kuchyň rychle získá zcela novou tvář.

Žádná nuda

Kuchyni v industriálním nebo hi-tech stylu bude slušet obklad z nerezové či hliníkové desky, která může mít nejrůznější povrchové úpravy. Počítejte ale s náročnější údržbou a vyšší cenou. Zajímavou variantu nabízí technologie Overface v podobě dřevovláknité MDF desky o síle 18 či 21 mm, na niž lze pomocí fólie přenést téměř jakýkoli natištěný motiv nebo i vlastní foto. Často se používá i obklad s dekorem dřeva, který koresponduje třeba s pracovní deskou, ostrůvkem, nebo s částí pohledových ploch dvířek.

Ať zvolíte dřevo s nápadnou či jemnou kresbou, vždy dodá kuchyni zateplený a útulný charakter. Je třeba zmínit i nejjednodušší variantu s „obyčejnou“ výmalbou, kdy je nutné vybrat omyvatelnou barvu. Vtipné je i řešení s tabulovou barvou, na kterou můžete psát vzkazy nebo ji jinak osobitě a podle libosti přizdobovat. Mezi luxusní obkladové materiály jde co do vzhledu i ceny zařadit přírodní kámen a kompozity.

Text: Lucie Martínková, Foto: Archiv firem a redakce

Krbová kamna pro nízkoenergetické stavby

(Komerční prezentace)

V dnešní době kdy se u moderních domů rapidně snižuje potřeba energie na vytápění, bylo třeba reagovat na požadavky zákazníků. Proto firma Romotop zařadila do svého portfolia krbová kamna Aledo, Laredo a teplovodní Espera.

Běžná krbová kamna dodávají do svého okolí krátce po zátopu a přikládce vysoký tepelný výkon, což u nízkoenergetických domů může způsobit přetopení a s tím spojenou nepohodu a naopak po dohoření jejich teplota rychle klesá. Z tohoto důvodu jsou nad topeništěm i v zadní části kamen umístěny akumulační tvarovky, které jsou schopny během topení pojímat do sebe vyzářené teplo z procesu hoření. Akumulační tvarovky ve spojení se špičkovou konstrukcí krbový kamen Vám dokáží předávat teplo do prostoru až 8 hodin po dohoření plamene.

Opravdovým skvostem jsou krbová kamna Espera s teplovodním výměníkem. Inovativní řešení konstrukce teplovodního výměníku společně s dvojitým prosklením dveří, výrazně zvyšuje celkovou účinnost a užitnou hodnotu krbových kamen Espera. Právě výše uvedené dvojité prosklení dvířek, kde vnitřní sklo je pokoveno speciální reflexní vrstvou, odrážející teplo zpět do spalovací komory, snižuje prostup tepla přes prosklení a zvyšuje účinnost teplovodního výměníku. Tak aby byly maximalizovány tepelné zisky, je celý povrch kamen izolován.

Mottem firmy Romotop je „ekonomický a ekologický provoz“, proto je v kamnech Espera použit vysoce účinný systém vedení spalin Double Spin se dvěma deflektory, který napomáhá odvodu spalin do hrdla vložky s cílem dosažení maximální ekologie, čistoty spalování a zvýšení účinnosti spalování až o 10%

Dalšími krbovými kamny firmy Romotop jsou Laredo s akumulací. Speciální akumulační tvarovky Romotop jsou umístěny v prostoru nad spalovací komorou. Při účinnosti 80% dosahuje regulovatelný výkon hodnot 3-8 kW, což znásobuje variabilitu užití těchto kamen. Uživatelská přívětivost je tvořena například jediným ovladačem vzduchu, kterým lze ovládat oba přívody vzduchu. Estetické nároky zákazníka jistě uspokojí celoskleněná dvířka a výběr z variant – plechové, s pískovcem, s kamenem a samozřejmě s oblíbenou keramikou, dodávanou opět ve třiceti možných glazurách.

Poslední kamna Aledo vynikají svým elegantním designem, velkoplošným prosklením a velmi úzkým topeniště co do hloubky. Dříve bylo nemyslitelné spojení velké prosklení a nízký výkon, avšak firma Romotop přivedla na svět krbová kamna Aledo s velmi nízkým výkonem. Spodní hranice regulovatelného výkonu se posunula na hodnotu 3kW. Tento fakt je předurčuje pro hojné užívání v nízkoenergetických objektech. Aby i u těchto kamen bylo dosaženo designové neotřelosti, je možné jako i u kamen Aledo opatřit korpus kamenem nebo keramikou.

S krby Romotop si nepořizujete jen výrobek, ale organickou součást Vašeho domova. Krása živého ohně Vás nikdy neomrzí.

Zdroj: Tisková zpráva

Active House Award: Udržitelné bydlení podle studentů

Architektonická soutěž Active House Award, kterou od roku 2012 pořádá společnost VELUX, byla letos poprvé vyhlášena jako mezinárodní pro studenty z Rakouska, Švýcarska, České republiky a ze Slovenska.

Téma „Rethink Suburbs“ (překl. Nová řešení pro obce) mělo přimět studenty zamyslet se nad situací, která se týká mnoha zemí – zastavěné dědiny a obce na předměstí velkých měst jsou obklopeny novou zástavbou, ale domy v jejich centrech nejsou optimálně využity. Vysokoškoláci měli zapřemýšlet právě nad tím, jak využít co nejvíce volného prostoru ve velkých domech v obcích a navrhnout aplikovatelný projekt rekonstrukce v souladu se standardy tzv. aktivního domu.

Studenti tvořili návrh na míru pro existující dům

Cílem pro soutěžící bylo zamyslet se nad různými možnostmi využití již stávajících obytných struktur. Organizátoři se proto rozhodli pro studenty připravit reálné zadání a tak ve spolupráci s radnicí rakouské obce Wolkersdorf im Weinviertel, která se nachází několik minut od Vídně, vybrali starší dům. Studenti dostali k dispozici technickou dokumentaci a půdorysy stavby i širší urbanistický kontext.

V březnu 2016 proběhla první část soutěže, tzv. KICK OFF event, kde se více než 50 studentů ze čtyř zúčastněných zemí setkalo v obci Wolkersdorf im Weinviertel.

Téma soutěže jim krom přednášek a případových studií přiblížila i návštěva právě rodinného domu, který byl předmětem zadání.

Jejich projekty měly následně vycházet ze standardů aktivního domu – to znamená, že jeho třemi nosnými atributy jsou kvalita vnitřního prostředí, šetrnost k životnímu prostředí a energetická efektivnost.

Výsledky se studenti dozvěděli 20. října 2016 během slavnostního vyhlášení soutěže na zámku Wolkersdorf v obci Wolkersdorf im Weinviertel. O vítězích rozhodla odborná porota složená z architektů z České republiky, Slovenska, Rakouska a Švýcarska.

Zúčastnění vyzdvihli důležitost tématu

Tento ročník si získal popularitu právě kvůli tématu, který prezentoval.

„Velmi oceňuji výběr tématu – je fajn, že se někdo zabývá i tím, co je na první pohled bezvýznamné. Celý ten koncept je odlišný. Studenti jsou tady, v malé obci nedaleko Vídně, kde viděli dům ze 70. let 20. století a dostali otázku, jestli s ním dokáží něco udělat. Jejich návrhy ukázaly, že i bez dramatických změn je možné příměstské části rekonstruovat a obohatit,“ komentoval člen poroty Adam Gebrian, český architekt a teoretik. Mimo jiné má také svůj pořad o architektuře Gebrian versus na internetové televizi Stream.cz

Pozitivní kritiku přidal i švýcarský architekt Martin Stuber: „Téma soutěže si vyžaduje naši pozornost. Neustále rozšiřujeme zástavbu a zabíráme nové místo, ale neuvědomujeme si, že je ho pro nás stále méně. I když na první pohled nešlo o atraktivní téma, vyžadovalo si cit pro detail a promyšlené řešení otázky, jak bychom se mohli chovat právě v příměstských obcích.“

S průběhem soutěže byla velmi spokojená i Anne Steindl, starostka obce Wolkersdorf im Weinviertel: „Netušila jsem, co mohu od studentských prací očekávat, ale představená řešení na mne velmi zapůsobila. Je skvělé, že se společnost VELUX zaměřuje i na takovéto důležité otázky. Věřím, že se nám někdy v budoucnu podaří se těmito nápady inspirovat.“

Slavnostního vyhlášení výsledků se zúčastnili i majitelé rodinného domu, který byl předmětem soutěže. Projekty se jim líbily a byli překvapení, jak studenti dokázali změnit jejich dům.

Češi a Slováci na nejvyšších příčkách

Nejvíce odevzdaných projektů pocházelo z České republiky a Slovenska. „Velmi nás potěšilo, že právě vysokoškoláci ze Slovenska a České republiky měli vyrovnanou účast a přinesli řešení, která nejlépe odpovídala na zadání soutěže. Studenti přinesli řadu konceptů jak pracovat se životem ve stávajících strukturách, i jak lepším způsobem využít vlastní objekt. Je potřeba vyzdvihnout komplexní přístup k řešení celé problematiky u vítězných projektů a přemýšlení v souvislostech, kdy se studenti zabývali nejen vlastním domem, ale i jeho okolím,“ říká Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.

Více informací o soutěži naleznete na stránkách: http://activehouseaward.velux.com/

1. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 1800 €

Lukáš Kvaššay, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury

Na vítězi mezinárodního kola se porota shodla jednoznačně. Samotný projekt je charakterizován jeho jednoduchostí, přitom je ale velmi atraktivní. Zachovává již existující strukturu, má přiměřenou velikost. I když nabízí dva oddělné byty, působí jako rodinný dům. Dokonale zapadá do prostředí.

„Téma se mi velmi líbilo. Chtěl jsem si to vyzkoušet, protože vím, že se s tím budu střetávat i v praxi. Protože jsem Slovák, který studuje v Brně, mám možnost pozorovat, že se tyto podmínky dotýkají obou zemí,“ vysvětluje výherce, Lukáš Kvaššay.

2. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 1000 €

Jana Zavřelová, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury

Tento projekt podle poroty dodává více kvality existující obytné jednotce a velmi překvapivým způsobem využívá pivnici. Dává důraz na okolní prostředí.

„Soutěžní zadání jsme měli jako jednu z možnosti na výběr v rámci jednoho z předmětů ve škole. Je to velmi aktuální téma. Sama jsem totiž na takovém místě žila a nevyhovovalo mi. Vedle reálné zkušenosti mne inspirovat za i jedna z knih, které jsem četla v rámci tohoto předmětu,“ říká autorka, Jana Zavřelová.

3. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 800 €

Júlia Giláňová, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Fakulta architektury

Podle slov poroty tento projekt nabízí komplexní řešení. Za zmínku stojí systematický přístup autorky ke konstrukci a využívání energií. Pozitivně byly hodnocené i dva byty s bezbariérovým přístupem a také možnost bydlení asistenční služby.

„Snažila jsem se dispozici domu využít naplno a chtěla jsem vytvořit dvě funkce domu, které dokáží fungovat pod jednou střechou a rodině přinést další příjem navíc,“ říká Júlia Giláňová.

Mezinárodní porota také určila tři odměny:

Odměna č. 1 – Kryštof Foltýn a Norbert Obršál, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury

Jde o velmi ambiciózní projekt a jeho hru s prostorem. Autorům se podařilo dovnitř integrovat čtyři byty i navzdory tomu, že vnější konstrukce byla zeštíhlena. Zůstaly použity i vnější části budovy a autoři vytvořili sdílený prostor.

Odměna č. 2 – Anna Šlapáková, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Fakulta architektury

Řešení tohoto projektu odpovídá specifické situaci. Vyrovnává se s prázdným prostorem a vytváří velmi silnou identitu objektu. Atypické rozměry nabízí atraktivní pohled na dům zepředu.

Odměna č. 3 – Dominika Gáborová, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Fakulta architektury

Charakteristikou tohoto domu je jednoduchá proměna existujícího domu. Je kompaktní a vyhovující z hlediska energetické efektivnosti. Za zmínku stojí přední část domu v kombinaci se dvorem.

Zdroj: Tisková zpráva

Za prosklenou stěnou

Tzv. francouzská okna se v architektuře začala objevovat v 17. století, užívali si je obyvatelé šlechtických sídel. Klasické dvoukřídlové okno se protáhlo až k zemi, aby umožnilo výstup na terasu či do zahrady. Bylo děleno mřížkami a opatřeno okenicemi. Dnes tímto termínem označujeme také prosklené balkonové dveře a posuvné prosklené plochy, sloužící této funkci.

Sklo v pevném rámu

Francouzské okno lze pořídit v dřevěném, plastovém či hliníkovém (kovovém) provedení, případně v kombinaci materiálů (dřevohliník, dřevoplast). Moderní výrobky zasklené izolačními dvoj- či trojskly bez problémů zastanou svoji roli v nízkoenergetických a pasivních budovách. Pro jednotlivé typy oken jsou stanoveny přesné rozměrové limity, ovlivněné právě materiálem, konstrukcí rámů a výztuh, hmotností skla i okenního křídla, poměrem stran, způsobem otevírání a dalšími kritérii.

Okno s přímým napojením na okolní stavební konstrukce musí být velmi stabilní. Tento požadavek se dříve řešil zesílením, případně zpevněním rámu vnitřní výztuhou. Zvýšení izolačních vlastností okna zároveň vedlo k navyšování počtu komor a vyplňováním dutin nejrůznějšími izolacemi. Dnes se výrobci naopak snaží o zeštíhlování nosných konstrukcí a maximalizaci prosklené plochy.

Důležitý je co nejnižší součinitel prostupu tepla (Ug) a také solární faktor (SF) vyjadřující procento sluneční energie, která sklem prochází. A roli samozřejmě hraje světelná prostupnost (LT), což je míra viditelného denního světla, procházejícího zasklením. Čím vyšší faktor, tím více světla.

Výpočet hodnoty U

Rozlišují se tři hodnoty U:

Uw (w = window) – celková hodnota tepelné prostupnosti okna

Ug (g = glazing) – hodnota tepelné prostupnosti zasklením

Uf (f = frame) – hodnota tepelné prostupnosti rámem

Hodnota Ug závisí na typu plynu vyplňujícího prostor (mezery) mezi tabulemi, na tloušťce mezery mezi jednotlivými tabulemi a na počtu tabulí.

Obvyklé hodnoty:

Izolační dvojsklo sklo 24 mm s argonovou výplní Ug = 1,1 W/m2K
Izolační trojsklo 36 mm s argonovou výplní Ug = 0,7 W/m2K
Izolační trojsklo 44 mm s argonovou výplní Ug = 0,6 W/m2K
Izolační trojsklo 36 mm s kryptonovou výplní Ug = 0,5 W/m2K.

Snadná manipulace s okny

Důležitou součástí oken je kování, které kromě otevírání a zavírání (pohybu křídla v rámu) zprostředkovává a zajišťuje řadu dalších funkcí. Z pohledu stavební fyziky zajišťuje průvzdušnost, tepelněizolační a zvukověizolační schopnost a vodotěsnost. Musí si poradit s přenosem značné hmotnosti křídla (při trojitém zasklení dosahuje hmotnost křídla až stovek kilogramů), popasovat se s dokonalým utěsněním (proti pronikání vzduchu, chladu, prachu, vlhkosti, hluku) a s účinky dekomprese, umožnit snadné ovládání a zajistit normativně stanovenou bezpečnost provozu i proti vloupání.

Podle druhu pohybu křídla se okna dělí na otevíravá, sklopná a jejich kombinace, otevíravě-sklopná, dále na posuvně-sklopná, posuvně-skládací a posuvná se zdvihem. Inovace dospěly až k univerzálnímu obvodovému kování, zajišťujícímu všestranný pohyb křídla v rámu i mimo něj.

Bezpracný komfort

Posuvné křídlo lze vybavit elektrickým pohonem. S pohyblivým velkoplošným křídlem o velké hmotnosti si poradí elektropohon na dálkové ovládání. Variantou jsou lineární, řetězové a speciální otvírače (např. PAN elektro) a další řešení. Maximální komfort obsluhy poskytuje třeba rakouské celoobvodové kování Maco Multi Trend se čtyřpolohovou klikou, umožňující okno otevřít, zavřít, sklopit nebo nastavit do polohy spárového větrání. Nůžky pro spárové větrání mají integrovanou protiprůvanovou pojistku. Okno lze opatřit bezpečnostními prvky, omezovačem otevírání, pojistkou proti vypáčení křídla, dětskou pojistkou atd.

Proti okennímu „pláči“

Francouzská okna mají přece jen jeden drobný „nedostatek“ – nelze před ně umístit otopné těleso. Optimálním řešením, jak před skleněnou plochou vytvořit tepelnou clonu a zabránit nežádoucímu rosení skla, je instalace podlahového konvektoru. Ten může být propojen s centrálním vytápěním, nebo fungovat jako elektrický přímotop. K ohřevu vzduchu v místnosti využívají samovolné nebo nucené cirkulace ohřátého vzduchu.

Kromě toho konvektor „ofukováním“ eliminuje kondenzaci vlhkosti a rosení skel. Toto topidlo či topnou lavici lze instalovat i nad podlahu (pod neotvíravé okno nebo pevně zasklenou stěnu). Metr dlouhý konvektor bez ventilátoru dosáhne při teplotě vody 60 °C a teplotě v místnosti 20 °C výkonu okolo 120 W, zatímco konvektor vybavený ventilátorem je schopen dodat při stejné teplotě vody i v místnosti výkon až 740 W.

Regulace slunečních paprsků

Do cesty jim můžete postavit exteriérové předokenní žaluzie s naklápěcími lamelami či rolety (rolety plní i bezpečnostní funkci a zároveň slouží jako protihlukový a v chladných měsících i tepelný izolant). Před, respektive nad prosklené plochy budov se z vnější strany také montují nejrůznější varianty sklopných či výsuvných markýz. Moderní výrobky mívají čidlo, reagující na kapky deště nebo silnější vítr. Na trhu najdete i sluneční plachty, kde stín se reguluje jejich náklonem. Zanedbatelné není ani omezení polétavého hmyzu. Nabízí se i interiérová řešení, vertikální žaluzie a rolety z vodicích lišt a svislých lamel.

Neviditelná vylepšení

Chcete-li zlepšit tepelněizolační charakteristiku okna, nemusíte volit těžké trojsklo, které vyžaduje masivní rám s velkou únosností. Lze využít reflexních, ale zejména termoizolačních předokenních nebo meziskelních fólií, které zabraňují přehřívání interiéru, a na straně druhé i nežádoucím únikům tepla. Zhotovují se metodou vakuového naprašování tenkých reflexních vrstev kysličníků kovů (měď, titan), kombinovaných s vrstvou chemicky čistého kovu. Fólie jsou schopny zachytit 30 až 50 i více % tepla procházejícího sklem. Efektivně eliminují škodlivé UV záření (o 97 až 99 %), tónování skla částečně brání pohledu zvenčí dovnitř.

Meziskelní fólie reprezentuje například Heat Mirror, „napnutá“ mezi izolační dvojskla. Vzniknou tak dvě nezávislé meziskelní mezery, které mohou být naplněny inertními plyny. Akustické vlastnosti fólie dosahují 35 dB, koeficient tepelné propustnosti je v rozmezí od 0,5 do 0,7 W/m2K.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

Vyhrajte sádrokarton až za 100.000 Kč na rekonstrukci svého interiéru!

(Komerční prezentace)

Podmínkou účasti v akci je poskytnutí požadovaných údajů a zaslání podkladů, které mimo jiné zahrnují fotografie bytu před rekonstrukcí a fotografie domu zvenčí, projektovou dokumentaci, půdorys před a plánovaný půdorys po rekonstrukci a zdůvodnění, proč se dotyčný rozhodl rekonstruovat.

Odborná porota vybere celkem 3 stavebníky, kterým společnost RIGIPS poskytne materiál na rekonstrukci sádrokartonem v hodnotě až 100.000 Kč dle aktuálních cen v kalkulátoru na e-shopu Rigips, přičemž upřednostněny budou rekonstrukce s největší změnou, tj. kde bude markantní rozdíl mezi stavem před a po rekonstrukci. Na místě bude odborník ze společnosti Rigips, který poskytne poradenství, když to bude situace vyžadovat. Celý proces rekonstrukce bude zdokumentován ve videích a na fotografiích.

Podrobné podmínky najdete na stránce společnosti Rigips. Své přihlášky můžete zasílat na email soutez@mujdum.cz do 31.12.2016. Samotnou rekonstrukci, jejíž celkové trvání nesmí překročit 3 měsíce, je pak třeba zahájit do 31.7.2017.

Super pevná sádrokartonová deska

Sádrokartonová deska Habito disponuje extrémní pevností a odolností srovnatelnou s tradičním zdivem. Na jeden kotevní bod unese až 34 kg při použití běžného vrutu Ø 5 mm, a to bez použití hmoždinek a tudíž bez nutnosti předvrtání i nepříjemného úklidu. Pokud navíc použijete kovovou rozpínací hmoždinku, kotvu Molly, můžete bez obav zatížit stěnu z Habita až 155 kg těžkým břemenem.

Rychlé a snadné kotvení do Habita umožňuje ohromnou flexibilitu při zařizování bytu. Umístění různých předmětů na stěny lze řešit podle momentálních potřeb a nálady jeho obyvatel. Rovněž převěšování předmětů na jiné místo nepředstavuje žádný problém.

Kromě toho si nemusíte dělat hlavu s přenosem hluku mezi místnostmi, neboť deska perfektně izoluje hluk a to mnohem efektivněji než běžné zdivo. Například při srovnání s pórobetonovou příčkou je deska Habito při zachování srovnatelné zvukové izolace dvakrát užší.

Více na www.pevnadeska.cz.

Univerzální sádrokarton

Sádrokarton je materiál se značným spektrem využití v novostavbách i při rekonstrukcích starších objektů. Lze z něj snadno vybudovat instalační příčky, podhledy, předsazené nebo šachtové stěny, lehké plovoucí a lehké sádrokartonové podlahy. K nesporným přednostem tohoto řešení patří rychlost montáže, flexibilita a snadná zpracovatelnost, nízká hmotnost a jednoduchá manipulace s dílčími konstrukčními prvky.

Zdroj: Tisková zpráva

Dům se zářícím srdcem

V sousedství nového domu, který dnes představujeme, stojí již čtyři roky jiná stavba téhož autora. Napohled zcela odlišné domy spojuje základní přístup: obdobná výchozí zadání architekt řeší zcela individuálně, a přitom vždy se svým charakteristickým rukopisem.

Manželé se dvěma dětmi měli zkušenost s bydlením v rodinném domě i v paneláku. Přáli si jednoduchý účelný dům na dobrém místě v dosahu veřejné dopravy, který bude mít všechno to, co v bytě postrádali, především prostor hodně otevřený do zahrady, hodně úložného prostoru a odpovídající zázemí pro celou rodinu. Slunná obdélníková parcela na klidném místě na konci malé obce dávala všechny předpoklady pro zdařilý výsledek.

„Nabídka typových domů nás ale zklamala, dodavatelská firma nás nepřesvědčila, a tak jsme se rozhodli pro spolupráci s architektem Tomášem Binderem, kterého jsme znali,“ vysvětluje paní domu.

Jeden pozemek, čtyři zóny

Prvotní součástí návrhu byl koncept uspořádání pozemku. U jeho jižní hranice, odkud vede příjezd a vstup na parcelu, je umístěno samostatné garážové stání se skladem. Jednoduchá přízemní stavba s plochou střechou odděluje zahradu od ulice a zajišťuje ochranu soukromí. Za ním následuje slunná jižní zahrada. Vlastní obytný dům se dvěma podlažími a pultovou střechou je situován uprostřed parcely a soukromá část zahrady s terasou, rekreačním trávníkem i užitkovou zahrádkou se nachází v chráněné zóně na severní straně. Za plotem jsou už jen topoly a pole.

Jednoduchá obdélníková, geometricky uspořádaná dispozice nabízí přehlednost a účelnost spolu s úsporností. Díky otevřenému konceptu však působí příjemně vzdušným a velkorysým dojmem, i když zastavěná plocha domu je jen 90 m2. Architekt otevřel ústřední obývací část prosklenými stěnami na jižní i severní stranu. Interiér, v němž se spojuje sezení, stolování a vaření, tak má velké množství světla, dobře provětrává a velkoplošné prosklené stěny lze odsunout, takže se z průhledného domu stává dům průchozí.

Na hlavní obývací prostor navazuje vstupní hala a spíž na straně jedné a pokoj pro hosty a koupelna na straně druhé. Ve středu jej protíná výrazná linie otevřeného jednoramenného schodiště do patra, kde se z podélné severní chodby vchází do řady ložnic, orientovaných na jih.

Spojení příjemného s užitečným

Ruku v ruce s architektonickým návrhem kráčí i technické řešení. „Cílem architektonického návrhu bylo vytvořit za použití minimálních prostředků kvalitní bydlení s optickou a provozní vazbou na zahradu, praktickou dispozicí a přijatelnými provozními náklady,“ uvádí architekt Tomáš Bindr.

Jednoduchá stavba s hladkou bílou fasádou má jednoduchý (a levný) zděný konstrukční systém kombinovaný s ocelovými sloupy. Je energeticky velmi úsporná a využívá pasivních solárních efektů prosklených ploch. „Chtěli jsme otevírat okna i v zimě, proto jsme si nepřáli přímo pasivní dům, ale náklady na vytápění jsou velmi malé,“ dokládá paní domu. „Proti přehřívání slouží předokenní žaluzie na el. pohon a konzolovitě vysunuté patro na jížní straně, zatím jsme se obešli bez klimatizace.“

Bílý interiér přenechává hlavní „výtvarnou“ roli výhledům do zahrady. Dominantním prvkem je otevřené schodiště, množství nábytku je redukováno. Nejdůležitější součást interiéru tvoří funkční vybavení – kuchyňská linka, posuvné stěny a řada vestavěných skříní v chodbě u ložnic. Dětské pokoje využívají prostory pod střechou jako zvýšené patro.

„Při návrhu domu jsme kladli důraz především na světové strany, výhledy, vazby na zahradu a individuální požadavky klienta,“ potvrzuje architekt Tomáš Bindr.

Další zajímavé návštěvy a informace o zděných domech najdete také na Stavbadomu.net.

Text: Jitka Pálková, Foto: Roman Polášek, Jiří Vaněk a Jana Labuťová

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 90 m2 + garážové stání 58 m2

Užitná plocha: 138 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, keramické obvodové zdivo a příčky (systém Porotherm) kombinované s ocelovými sloupy, stropní panely železobetonové, dřevěný krov, dřevěné zavěšené schodiště s ocelovými nosnými profily

Výplně otvorů: posuvné prosklené plochy a okna dřevěná s izol. trojskly (systém HS portál), předokenní žaluzie na el. pohon, dveře dřevěné do obložkových zárubní a posuvné

Vytápění: podlahové teplovodní vytápění, plynový kotel, krb s krbovou vložkou

Autoři:

Ing. arch. Tomáš Bindr (1973)

Studoval matematiku a fyziku na Slezské univerzitě v Opavě a architekturu na VUT v Brně. Působil v architektonických studiích ARCHE´S a T atelier, od r. 2003 pracuje v Atelieru 38. Od r. 2007 působí jako pedagog na Technické univerzitě Vysoké školy báňské v Ostravě,
v r. 2016 byl jmenován členem Akademie české ceny za architekturu.

Atelier 38 se zabývá návrhy rodinných a bytových domů, občanských a průmyslových staveb i urbanistickými projekty. Získal ocenění v prestižních architektonických soutěžích, např. Brick Award, Olbrichova cena, Stavba Moravskoslezského kraje.

Kontakt: www.atelier38.cz

Moderní stavební prvky šetří náklady díky akumulaci tepla

(Komerční prezentace)

V dnešním bydlení jsou stále více trendy takzvané nízkoenergetické a pasivní domy. Ty fungují na principu využívání tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření a zisky vnitřní, k nimž řadíme teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech.

Obyčejná cihla už není v kurzu, nahrazují ji sendvičové systémy

S tím, jak se novým trendem stává úspora energií a nízká energetická náročnost staveb, získávají na oblibě technicky vyspělejší stavební materiály. Ty totiž oproti klasické hliněné cihle, kterou najdeme v řadě budov postavených v minulém století, vynikají lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. V tomto ohledu jsou velmi populární takzvané sendvičové systémy, často kombinující vápenopískové zdivo a materiál pro zateplení.

„Jedná se spojení stavebního materiálu a izolantu. K nosné vrstvě obvodového zdiva, která se postará o přenesení statických zatížení, se přidá vhodně zvolená izolační vrstva. Tím se dosáhne optimálních tepelně-izolačních vlastností a eliminace případných tepelných mostů,“ popisuje Martin Urbanec, technický poradce ze společnosti KM Beta, největšího českého výrobce betonové střešní krytiny, vápenopískového systému SENDWIX a pálených zdicích prvků.

V principu lze pro sendvičové zdění kombinovat celou řadu vhodných stavebních a izolačních materiálů, obecně se ale vyplatí sáhnout po uceleném systému, jehož využití pravděpodobně přinese lepší výsledky než při náhodné kombinaci zdiva a izolantů.

Více místa v domě díky subtilnějšímu zdivu

V dřívějších dobách nebylo výjimkou, že vnější zeď měla tloušťku osmdesát a více centimetrů. Ne každý měl na pozemku dost místa, aby stavbu jednoduše zvětšil, a proto široké zdivo zpravidla ubíralo z vnitřní obytné plochy. Využití moderních a technologicky vyspělých stavebních prvků však dnes naopak ukrajuje ze zastavěné plochy ve prospěch té obytné.

„Sendvičové vápenopískové zdivo dosahuje požadovaných tepelně-izolačních, akustických a statických vlastností při výrazně nižších tloušťkách stěn. Tím dochází k výrazným úsporám zastavěné plochy – u stometrového bytu se obytná plocha zvětší až o osm metrů čtverečních,“ říká Martin Urbanec.

Akumulace tepla podobně jako u středověkých hradů

Kromě tepelné ochrany budov dnes zajímá investory a projektanty též otázka takzvané tepelné akumulace. Je to parametr, který ocení zejména majitelé nízkoenergetických a pasivních domů, u nichž se klade důraz na pomalé vychladání interiéru při topných přestávkách v zimě a jeho ohřívání vlivem venkovních zdrojů tepla v létě. Právě takových výsledků dosahuje použití kombinace zdicích prvků s vysokou tepelnou akumulací a kvalitní izolace.

Ze srovnání jednotlivých druhů materiálů vychází v tomto ohledu jako vítěz vápenopísková cihla, která má díky vyšší objemové hmotnosti až dvojnásobnou tepelnou akumulaci oproti klasické pálené cihle. Využití materiálů s dobrou tepelnou akumulací však není ve stavebnictví úplnou novinkou – na podobném, i když značně nedokonalém principu se vytápěly též středověké hrady. Jejich tlusté kamenné zdi z kamenných bloků s vysokou objemovou hmotností působením slunce a vnitřních zdrojů nejprve „nasály“ dostatek tepla a poté je dlouhé hodiny i dny zase vypouštěly do interiéru. Chybějící kvalitní izolace – která je pro dnešní stavby nutností – však způsobovala značné tepelné ztráty.

Na pero a drážku – stavba jako skládačka

Oproti minulým letům se vedle technologického pokroku v oblasti stavebních materiálů a jejich vlastností značně zrychlila i samotná výstavba. „Zdicí prvky se dnes zpravidla pokládají na pero a drážku. Pro lepení se používá cementová vysokopevnostní lepicí malta pro tenkovrstvé zdění a natírá se jen ložná plocha. Díky použití lepidla je navíc odbourán mokrý proces nanášení malty, takže ani není nutné nechávat stavbu přes zimu takzvaně vymrznout,“ vysvětluje Martin Urbanec ze společnosti KM Beta. Další předností vedle rychlosti výstavby je pak podle Urbance i fakt, že zdi u dnešních staveb jsou velmi přesné a hladké, a omítky lze proto nanášet jako tenkovrstvé. Z toho samozřejmě plyne další jak časová, tak i finanční úspora.

Zdroj: Tisková zpráva

RNDr. Marcela Klemensová

Proč dýhovanou podlahu?

Péče se vyplácí

Favorit mezi dekory

Konzervativní klasika

Revoluční a dokonalé řešení

Žádná nuda

Studenti tvořili návrh na míru pro existující dům

Zúčastnění vyzdvihli důležitost tématu

Češi a Slováci na nejvyšších příčkách

1. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 1800 €

2. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 1000 €

3. místo: účast na Daylight Symposium 2017 v Berlíně + odměna 800 €

Mezinárodní porota také určila tři odměny:

Sklo v pevném rámu

Výpočet hodnoty U

Snadná manipulace s okny

Bezpracný komfort

Proti okennímu „pláči“

Regulace slunečních paprsků

Neviditelná vylepšení

Super pevná sádrokartonová deska

Univerzální sádrokarton

Jeden pozemek, čtyři zóny

Spojení příjemného s užitečným

Technické údaje

Obyčejná cihla už není v kurzu, nahrazují ji sendvičové systémy

Více místa v domě díky subtilnějšímu zdivu

Akumulace tepla podobně jako u středověkých hradů

Na pero a drážku – stavba jako skládačka

PARTNEŘI WEBU