Blog

Rezidence: Sen, který si můžete splnit!

Dům Rezidence patří ke špičce v nabídce domů společnosti Canaba. Moderní variace na klasickou městskou vilu nabízí velkorysé prostory, individuální uspořádání a moderní technologie v překvapivě dostupných cenových relacích a bez nesnází mnohaletého stavebního procesu.

Bydlení ve vile představuje odedávna nejvyšší standard. Nejde jen o velikost prostoru, soukromí, zahradu… Vila již od dob starověku symbolizuje v tom nejlepším slova smyslu i určitou kulturní a sociální úroveň, životní styl rodiny a její kontinuitu. Sídlo, které zůstává majetkem, útočištěm a spojovacím článkem po generace. Tato tradice se nyní vrací v různých podobách.

Dům Rezidence, novinka v nabídce domů společnosti Canaba, prozrazuje inspiraci klasickou architekturou, ale hovoří jazykem moderního designu. Kompaktní dvoupodlažní městská vila má symetricky uspořádaná průčelí, na jedné straně s výrazným rizalitem a hlavním vstupem do domu, směrem do zahrady s centrálním balkonem.

Dům o vysoce nadstandardní podlahové ploše 212 m2 vyrůstá ze čtvercového půdorysu s centrální schodišťovou halou. V přízemí je umístěna společná obývací část, pracovna a odpovídající sociální zázemí, v patře 4 ložnice, velká koupelna a šatna. Bohaté prosklení na všechny strany zajišťuje prostorným místnostem velké množství světla.

Dispozice je natolik variabilní, že umožňuje také uspořádat dům jako dvougenerační, nebo využívat přízemí k podnikání a patro jako velký samostatný byt. K domu lze přistavět garáž s dílnou, doplnit jej dalšími terasami, balkony a podobně. Také vnější vzhled lze upravit podle individuálních představ – od hladce omítnutých fasád až po obklady ze dřeva, hliníku či jiných materiálů.

Za určitý luxus lze považovat také fakt, že budování nového domova v tomto případě není spojeno s dlouholetým úsilím a starostmi ani mimořádnými investicemi, které stavbu tak velkého domu zpravidla provázejí. Vysoký komfort bydlení je podtržen osvědčenými moderními technologiemi, které zaručují rychlou výstavbu (montáž trvá v provedení na klíč cca 5–6 měsíců ), dlouhou životnost a energeticky úsporný provoz domácnosti. Přitom cena je srovnatelná s náklady na výstavbu nepříliš velkého rodinného domu – při dodávce na klíč začíná na částce 4 999 000 Kč včetně DPH!

Více informací na stránkách společnosti Canaba.

Text: Jitka Pálková, Vizualizace: Archiv Canaba

Technické údaje

Technické informace k domu Rezidence najdete zde.

Vápenopískové bloky VAPIS a jejich akustické vlastnosti

(Komerční prezentace)

Všeobecně jsou vápenopískové prvky zdicí materiál na bázi přírodních surovin – po smíchání a vyzrání směsi jemného křemičitého písku (92 %), nehašeného vápna (5 %) a vody (3 %) je tato slisována do požadovaného tvaru výrobku a následně je polotovar vytvrzen v autoklávu. Vzniká tak masivní zdicí materiál, který se vyznačuje především vysokou objemovou hmotností s ní související pevností v tlaku. Základními vlastnostmi jsou pak vysoká zatížitelnost a únosnost zdiva, jeho výborné tepelně akumulační a zvukově izolační vlastnosti, rozměrová přesnost a stálost prvků, vysoká rychlost zdění, úspory malty a omítek, přirozená regulace vlhkosti apod.

Vlastnosti definuje objemová hmotnost

Vysoká pevnost vápenopískového zdiva v tlaku umožňuje výrazné snížení tloušťky zdiva – charakteristická pevnost zdiva v tlaku dosahuje běžně hodnot až 14 MPa v závislosti na zvolené třídě objemové hmotnosti resp. pevnosti vápenopískového bloku. Vysoká objemová hmotnost vápenopísku spolu s jeho poměrně vysokou hodnotou součinitele tepelné vodivosti λ a měrnou tepelnou kapacitou c pak mají za následek výborné tepelně akumulační vlastnosti, na druhou stranu však horší vlastnosti tepelně izolační, proto je nutné vnější zdivo z vápenopísku tepelně izolovat.

Protože u vápenopísku není nutné brát ohled na tepelně izolační vlastnosti prvku (ty řeší samostatná tepelně izolační část stěny), není umístění prvku v obvodové nebo vnitřní části konstrukce rozhodující. Vápenopísek tak lze koncentrovat na své skvělé vlastnosti statické, tepelně akumulační a zvukově izolační. Tato skutečnost je pak rozhodujícím parametrem při výběru nosné konstrukce u bytových staveb. Nejběžnější tloušťka nosných stěn (lhostejno, zda vnitřní či vnějších) pro rodinné domy do tří podlaží je 175 mm, pro bytové domy do pěti podlaží pak 200 až 240 mm. Vlajkovou lodí u nenosných příček je tloušťka 115 mm, k dispozici jsou ale i tloušťky 70 mm resp. 100 cm pro méně namáhané nenosné zdivo, např. sklepní kóje apod.

Prosím, ticho

Jak již bylo řečeno, zvukově izolační vlastnosti vápenopískových prvků jsou dány jejich objemovou hmotností a z ní vyplývající plošné hmotností zdiva včetně malty a omítek. Platí víceméně přímá úměra – čím vyšší objemová hmotnost prvku, tím vyšší útlum hluku.

Zdivo VAPIS splní požadavky na váženou stavební neprůzvučnost pro obvodové, mezibytové a mezipokojové stěny již v minimálních tloušťkách a s dostatečnou rezervou. Vzduchová neprůzvučnost je u prvků VAPIS nejvyšší na trhu.

Například zdivo tloušťky 24 cm při objemové hmotnosti 2000 kg/m³ dosahuje stavební vzduchové neprůzvučnosti R´_w 55–56 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (53 dB). Lze předpokládat další nárůsty požadavků na akustickou ochranu objektů. Díky variabilitě technologie výroby se budou brzy uplatňovat i vápenopískové bloky s vyšší objemovou hmotností než třída 2,0 právě za účelem zvýšené protihlukové ochrany. U zdí oddělujících jednotlivé řadové domy resp. rodinné dvojdomy (normou předepsána hodnota R´_w = 57 dB) a kde je nejpoužívanější tloušťkou zdivo 175 mm, dosahuje tato dvouvrstvá konstrukce z vápenopískových bloků VAPIS o třídě objemové hmotnosti 2,0 hodnoty R´_w = 69 dB.

V Německu se nediskutuje

Při prokazování zvukově izolačních vlastností odkazuje společnost VAPIS na německou normu DIN 4109 Schallschutz im Hochbau (Protihluková ochrana u pozemních staveb), především její část Beiblatt 1, která na základě historicky provedených měření a zkušeností definuje zvukově izolační vlastnosti zdiva z vápenopískových zdících prvků, především váženou stavební neprůzvučnost R´_w (v němčině „bewertetes Schalldämmaß“) na základě objemové hmotnosti zdícího materiálu resp. z ní vyplývající plošné hmotnosti zdiva.

Toto se děje formou jednoduchých tabulek, kde je možno odečíst příslušné hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti pro příslušné tloušťky zdiva v závislosti na použití omítky a druhu malty; nezáleží na použitém formátu a technologii zdění, roli zde hraje skutečně pouze hmota zdi.

Ověřeno desítkami let

Protože tato norma vychází, jak již popsáno výše, z mnoha desetiletí nejrůznějších měření a praktických výsledků zkoušek, nejsou němečtí výrobci nuceni provádět zkoušky výrobků na jejich zvukové izolační vlastnosti, tyto zkoušky jsou již zachyceny v konkrétních tabulkových hodnotách normy a jsou ze strany schvalovacích orgánů posuzovány jako dosažené, pokud projekt prokáže použití příslušné hmoty stavebního zdícího materiálu.¨

Například zdivo o hmotnosti 410 kg/m² dosahuje váženou stavební neprůzvučnost R´_w = 53 dB, což je možno dosáhnout např. použitím vápenopískového bloku VAPIS KS-QUADRO o objemové hmotnosti 2000 kg/m³ při tloušťce zdiva 20 cm s tenkovrstvou maltou a s vápenocementovou omítkou 1,5 cm po obou stranách zdiva.

Tento postup je v zemi původu vápenopískových cihel (Německou) naprosto normální, neexistují zde žádné „certifikáty“ o dosažené hodnotě váženou stavební neprůzvučnost R_w a naše zkušenosti v České republice dokazují, že není problematický ani z pohledu českých dozorujících a kontrolních stavebních orgánů.

Výňatek z normy DIN 4109 – Vážená stavební neprůzvučnost R_w [dB] a plošná hmotnost zdi [kg/m²] jednovrstvého zdiva z vápenopískových zdících prvků v tenkovrstvé maltě a s omítkou po obou stranách v tloušťkách 5, 10 nebo 15 mm vizte v přiložené tabulce.

Z výňatku z německé normy DIN 4109) vyplývá, že např. stěna o tloušťce zdiva 24 cm z vápenopískových cihel o třídě objemové hmotnosti 2,0 kg/dm³, oboustranně omítnutá omítkou 1 cm, dosahuje vážená stavební neprůzvučnosti R_w = 55 [dB], tatáž zeď o tloušťce 30 cm pak R_w = 57 [dB].

Výsledky ověřovacích zkoušek na konkrétních stavbách dosahují ještě o 1 – 2 dB vyšší hodnoty, tyto jsou ovšem ovlivněny řadou dalších faktorů (navazující prvky konstrukcí, stropy, kvalita zpracování zdiva, apod.). Proto jsou konkrétní výsledky naměřeny na příslušné konkrétní stavbě ryze individuální a nelze je zevšeobecňovat.

Text: Ing. Jiří Kux, jednatel společnosti VAPIS stavební hmoty

Foto: Archiv VAPIS stavební hmoty s.r.o., německý svaz výrobců Kalksandstein

Zdroj: Tisková zpráva

Geometrické kompozice na hraně možného

Práci architekta Václava Šmolíka prozrazuje na první pohled osobitý rukopis: členité geometrické kompozice, velké prosklení, odvážné konstrukce prověřující zákony statiky. To, co vypadá napohled jako estetická hra, ve skutečnosti vychází z účelného základu. Taková je i vila v západních Čechách.

Pozemek ve svahu s jižní orientací a širokoúhlým výhledem je ideálem mnoha stavebníků i architektů. Právě takový si vyhlédli manželé se dvěma dospívajícími dětmi, kteří prožili dlouhá léta v panelovém bytě.

„Na pozemek jsme vlastně čekali celý život,“ říká naše hostitelka, „jezdili jsme sem už před lety na procházky s kočárkem. Pak jsme parcelu koupili a čekali dva roky, až se území ujme některý z developerů, protože tu chyběly inženýrské sítě.“

Manželé jsou celoživotními milovníky umění a funkcionalistické architektury, jejich cesta k vytouženému bydlení ale byla poměrně dlouhá. Představovali si, že v místě jejich budoucího bydliště vznikne soubor podobný jako pražská Baba, Mekka milovníků hladkých fasád a čistých geometrických tvarů.

Oslovila je vila na antický motiv od architekta Víta Obrtela, návrh ze 30. let, který nebyl nikdy realizován. Na doporučení se obrátili na architekta Václava Šmolíka, který má k funkcionalismu blízko. Zabýval se i myšlenkou vytvořit tu celou čtvrť moderních domů a zpracoval i její návrh, avšak před několika lety ještě nebyl o tento typ domů takový zájem jako dnes, takže se tento plán nakonec nerealizoval. Během tří let také zpracoval několik návrhů vily.

„Líbily se nám dynamické průniky hmot, velké prosklené plochy a odvážná konstrukční řešení, některá na hranici možností realizace,“ pokračuje majitelka domu. „Postupně jsme dospěli k definitivní podobě třípodlažního domu s dominantním rohovým oknem.“

Tři podlaží plná komfortu

Orientace na jih byla dána orientací pozemku a výhledem na město. K základní třípodlažní hmotě ve tvaru kvádru se připojují dvě přízemní přístavby, propojené s domem – garáže na straně jedné a krytý bazén na straně druhé.

Velkému objemu opticky napomáhají prvky, které mu dodávají členitost a plasticitu: venkovní schodiště, ustupující nejvyšší podlaží s velkým přesahem střechy, a především předsazená železobetonová rámová konstrukce, která slouží jako nosný prvek jižního balkonu. Balkon spolu s rámem vybíhají z fasády daleko do prostoru a vytvářejí dojem pohybu směrem na jih.

Dispozice domu odpovídá současným požadavkům na komfortní bydlení. Hlavní vstup vede z jihu do velkorysé haly s otevřeným točitým schodištěm. Na ni navazuje domácí pracovna, fitness, přístup k bazénu a sauně, technické zázemí domu a úložné prostory.

Na rozdíl od běžných rodinných domků se stísněným zádveřím a úzkými tmavými chodbami představuje prostorný vstup s množstvím světla, obrazy a vysoce kvalitním interiérovým vybavením reprezentativní a přívětivé uvítání každého člena domácnosti i každé návštěvy.

Druhé podlaží je věnováno společnému rodinnému životu. Těžištěm velkorysého spojitého prostoru je ústřední jídelna, přesahující na výšku přes dvě patra. Jižní část podlaží tvoří zákoutí s krbem a velké sezení u rohového okna, směrem na východ je orientována kuchyně, na severní straně se nachází koupelna, WC a samostatný pokoj sloužící pro hosty.

Francouzskými okny je prostor otevřen na terasu, vybudovanou na západní straně na střeše bazénu. Z jídelny stoupá otevřené schodiště na galerii do třetího podlaží s ložnicemi, velkou koupelnou a dalším příslušenstvím.

Zaujalo nás: Rohové okno

Dominantu stavby představuje velké rohové okno ve druhém podlaží na jihozápadním nároží, ještě zvýrazněné předsazenou hmotou obývacího pokoje. Jednolitá prosklená plocha bez rohového sloupku a jakéhokoliv členění poskytuje „luxus“ nerušeného výhledu na daleký a široký horizont, který si dům na tomto místě plně zaslouží. Okno je vysoké 1,70 m, tabule mají šířky 320 a 330 cm. Okno bylo osazeno do konstrukce ve formě železobetonové kostky, což umožnilo vynechání rohového sloupku.

Nadčasové hodnoty

Interiér a exteriér domu s jednotným autorským rukopisem patřil v dobách první republiky v architektuře k „bontonu“. I naši hostitelé o tento soulad usilovali, Václav Šmolík navrhl vybavení ústřední části domu – masivní jídelní stůl a schodišťovou stěnu s integrovanými světelnými prvky. Další části vybavení interiéru navrhlo studio architekta Jiřího Zábrana.

Základní koncept celého interiéru spočívá ve střízlivém řešení, které s časem nezestárne, ale naopak získá na hodnotě. Celým domem prochází jednotná kombinace přírodních barev a materiálů – šedá, bílá, zelená – přírodní dřevo, pohledový beton, hladké omítky, sklo a leštěný kámen.

VIDEO

Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.

Text: Jitka Pálková, Foto: Jana Labuťová a Jiří Vaněk

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 330 m2

Užitná plocha: 580 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdivo Porotherm, fasáda s vnějším kontaktním zateplením, stropy, schodiště a další nosné prvky monolitické železobetonové

Výplně otvorů: okna dřevěná euro s izolačními dvojskly, otevíravá a pevně zasklená, dveře dýhované do obložkových zárubní

Vytápění: ústřední, plynový kotel, 1. a 2. podlaží podlahové vytápění, 3. podlaží – radiátory, krb s krbovou vložkou

Autor:

Akad. arch. Václav Šmolík

Autorizovaný architekt, zabývá se návrhy obytných a občanských staveb, interiérů, výtvarným uměním a designem, vede vlastní architektonický ateliér.

Kontakt:

Šmolík – architekt, s. r. o., B. Smetany 142/7, Plzeň, tel. 377 329 765, 775 027 805,

www.smolik-architekt.cz

Prováděcí stavební projekt zpracovalo studio AVE, Ing. arch. Ulč

Nová tvář funkcionalistické vily

Rodinná vila z druhé poloviny 20. let minulého století zažila už několik přestaveb. Novým majitelům se její funkcionalistický vzhled líbil, měli však jinou představu o dispozici, chtěli dům více prosvětlit a propojit ho se zahradou. Vilu tedy čekala další renovace.

Podle Marty Lukešové z osloveného architektonického ateliéru ML Designers.cz neměl dům před renovací jednotný styl (vzhledem k počtu přestaveb, které v minulosti už absolvoval), a nebyl tedy čistým architektonickým reprezentantem své doby. „Nevelká užitná kvalita původního objektu však umožnila velkorysé pojetí přestavby s maximálním otevřením vnitřních prostor,“ objasňuje architektka a dodává, že hodnota domu vzrostla i přístavbou nových částí citlivě napojených na původní stavbu.

Promyšlený koncept

Hlavním motivem návrhu bylo maximálně propojit interiér s exteriérem, minimalizovat zpevněné plochy a zdůraznit zeleň. „Jedinečnost vily totiž spočívala především v jejím umístění uprostřed vyhledávané obytné čtvrti, ve výhodné poloze vůči centru a přilehlé zahradě, a to dokonce více než třeba v původním pojetí fasád či bohatosti interiéru,“ vysvětluje paní Marta. Od první studie po dokončení interiéru trvala renovace vily dva a půl roku a nejtěžší byla podle architektky právě tvorba projektu.

Při vlastní rekonstrukci zbyly z původní stavby jen tři nosné stěny, na něž pak plynule navázalo nové pojení domu. Vila tak není roztříštěna do několika celků, ale naopak spojena v jeden spolupůsobící objekt. Všechny nové části domu se přitom svým výrazem jemně oddělují od původní stavby a přiznávají své dodatečné připojení a dobu vzniku.

Zdrženlivý vzhled, velkorysá dispozice

Výsledný vzhled vily je postaven na proporcích jednotlivých částí domu, rozmístění oken a celkové zdrženlivosti, která je podtržena použitím malého množství materiálů. „Stěny jsou omítnuté, na klempířské prvky se užila patinovaná měď, veškeré pochozí plochy tvoří pískovec, okna původního objektu jsou dřevěná a nové prvky naopak pocitově odděluje užití hliníkových rámů,“ vypočítává architektka. Jediným zdobným prvkem jsou vodorovné žlábky na fasádě – kanelury, které uvnitř i vně vily lemují hlavní komunikační prostory domu.

V suterénu vily se kromě garáže, prádelny a úložných prostor nachází i tělocvična a malá „vinárnička“ se zapuštěným sklípkem. Přízemí domu je společenskou zónou s prostornou halou, obývacím pokojem s navazující jídelnou, oddělitelnou kuchyní a studovnou. První patro je naopak pojaté jako klidová část stavby s místnostmi pro jednotlivé členy rodiny, šatnou a majitelčinou pracovnou.

V nejvyšším podlaží je situována pánská pracovna s terasou a odpočívacím koutkem. „Maximálně možné zasklení vytváří z této pracovny jedinečné místo uprostřed zeleně, ze kterého je panoramatický výhled na pražskou kotlinu,“ popisuje jednu z přístaveb architektka. K dalším přístavbám náleží obytné okno ve společenské místnosti, komunikační prostory v přízemí a technické zázemí v suterénu.

Součástí domu je i terasa navazující na zahradu. Podle majitelky domu na ní celá rodina tráví hodně času. „Jíme tu i grilujeme. Manžel nás tady nutí jíst už v dubnu v péřových bundách,“ vypráví sympatická paní s tím, že v létě je ale na terase příjemný chládek.

Interiér na zakázku

V domě nezůstala žádná z původních věcí a veškeré vybavení a zařízení vzniklo na zakázku. Atraktivní jsou zejména parapety s netradiční výškou 45 centimetrů určené k posezení. „Převažující bílá barva byla do interiéru zvolena jako barva volného prostoru, nebeské čistoty a naděje,“ ozřejmuje barevné pojetí architektka. Za zmínku podle ní stojí i atypický výtah na botník propojující halu v přízemí se suterénem a svým designem a velikostí je neobvyklá také digestoř s odtahem na střechu.

Zahrada a její klenoty

Vzrostlá zahrada se stromy a keři – to byl sen současných majitelů. Nyní mají v zahradě odkaz původních a patrně i prapůvodních vlastníků. Část zahrady musela samozřejmě ustoupit rozšiřování domu, ale její klenoty – cedr atlantský, magnolii a tvarované zakrslé borovice – obehnali stavbaři bedněním a stavbyvedoucí během rekonstrukce stromy dokonce zaléval. Dnes se o ně stará automatická závlaha.

Na pozemku rostly i živé ploty z tújí, z nichž některé majitelé nahradili jinými dřevinami. Protože byly ale dobře zapěstované, ponechali jich část tam, kde nechtěli čekat, až vyroste něco jiného, a v místech vyžadujících minimální péči. Před vybrané túje také vysadili nižší keře a byliny a narušili tak jejich strohost a posmutnělost. Výsadba však není jen okrasná. Vedle bývalého zahradního domku, který dnes slouží dětem jako klubovna s možností přespání, rostou i borůvky, jahodníky, bylinky a z původních rostlin i zachovaná rebarbora.

Text: Zdeňka Zienertová, Foto: Robert Žákovič

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 224,9 m2

Podlahová plocha: 426,4 m2

Konstrukční řešení: přistavěná část je zděná, vnější kontaktní zateplení

Výplně otvorů: okna dřevěná s izolačními dvojskly, dveře dřevěné a skleněné, vesměs atypická výroba na zakázku

Vytápění: ústřední teplovodní, podlahové vytápění, v koupelnách radiátory

Energetická náročnost: nízkoenergetický dům

Autoři:

ML Designers.cz

Architektonický ateliér ML Designers.cz tvoří celkem tři kmenoví projektanti, Marta Lukešová, Luboš Chudoba a Veronika Balášová, kteří navrhují privátní i veřejné interiéry a exteriéry ve všech oborech architektury. Vytvářejí komplexní projekty s autorským dozorem a od roku 1997 za sebou už mají 168 realizací. Zrenovovaná pražská vila se zúčastnila Grand Prix architektů 2014 v kategorii rodinné domy.

Kontakt: www.mldesigners.cz

REHAU okna – Svět barev bez hranic

(Komerční prezentace)

Plastová okna má řada lidí spojena s typickou bílou barvou.

V posledních letech však především u rodinných domů dominují plastová okna v barevné povrchové úpravě. Je to dáno především stoupajícím důrazem investorů na výsledný vzhled jejich domu.

Kromě výběru barvy oken s ohledem na architekturu domu a barvu fasády, se stále častěji prosazuje i „ladění“ vzhledu okna na interiérové straně s bytovými architekty. Tak aby okna ladila s použitým nábytkem a dalším vybavením domu.

U plastových oken lze dosáhnout požadovaného barevného vzhledu pomocí 3 následujících technologií:

kašírováním
lakováním
osazením hliníkových obložek.

Firma REHAU se zabývá dodávkami takto upravených profilů a komponentů pro výrobu oken, dveří a HS portálů již více než 30 let. Především naše dlouhodobé zkušenosti s lakovanými díly pro automobilový průmysl zajišťují nadstandardní kvalitu povrchové úpravy našich okenních profilů.

KALEIDO PAINT (lakování)

U lakovaných profilů si mohou zákazníci REHAU vybírat dle klasického vzorníku barev RAL z více než 150 intenzivních barevných tónů. Tato nabídka barev se navíc neustále rozšiřuje. Jendou z novinek z poslední doby jsou strukturované laky, kde jsou do laku přimíchány různé částice, které ozvláštní vzhled laku a dodají povrchu profilu nezaměnitelnou texturu.

Všechny lakované profily REHAU jsou stříkány v několika vrstvách, díky čemu má výsledné okno dlouhodobou barevnou stálost i odolnost vůči povětrnostním vlivům. Odolnost povrchu lze ještě zvýšit volitelnou vrstvou čirého laku, který překryje barevné vrstvy.

KALEIDO FÓLIE (kašírování)

V řadě KALEIDO FÓLIE se REHAU soustředí především na takové vzhledy, jakých se dá lakováním docílit jen obtížně. K dispozici je tedy celá řada dřevěných struktur a speciálního žilkování, řada Uni pak nabízí moderní hliníkové dekory.

Fólie jsou na okenní profily lepeny přičemž vlastní nanášení probíhá výkonným strojem, který zajistí pevné a dlouhodobé spojení se samotným profilem. Firma REHAU nabízí na výběr přes 140 dekorů.

KALEIDO COVER (hliníkové obložky)

Jedním z nejmodernějších způsobů změny povrchového vzhledu okna je použití hliníkových obložek.

Obložky jsou pevně připevněny na okno a kromě designu okna, zajišťují také jeho dodatečnou ochranu. Můžete tak jednoduše kombinovat výhody moderních plastových oken s atraktivním designem oken hliníkových.

Dekor hliníkových obložek lze u REHAU vybrat z více než 170 barev.

Vaše okno. Váš styl.

Více informací naleznete na www.rehau.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Pasivní dům známý i neznámý

K rozhovoru jsme oslovili inženýra Libora Hrubého, který pracuje jako odborný poradce v brněnském Centru pasivního domu (CPD).

Velmi často se hovoří o tom, že pasivní domy brzdí architekty v rozletu. Jak se vyrovnáváte s takovými narážkami?

Tento názor byl dříve velmi rozšířený. Bylo to podle mého soudu především kvůli absenci dostatečného množství ukázkových projektů. Dnes jsou k vidění domy nejrůznějších tvarových variant, způsobů zastřešení a materiálů. To je zřejmě ten nejlepší argument. Co se týče pojmu moderní architektura, klademe si v CPD otázku, zda by právě ona neměla vycházet z promyšleného návrhu, respektujícího místní podmínky, uvažujícího s nejpříznivější orientací vůči světovým stranám a energetické úspornosti provozu. To vše pasivní domy splňují.

Jaký byste konkrétně doporučoval postup lidem, kteří se rozhodnou stavět pasivní dům? Na co by si měli dát hlavně pozor?

Zájemcům o pasivní domy bych jednoznačně doporučil oslovit prověřeného a zkušeného projektanta, případně architekta, který je schopen již od prvotní studie navrhovat dům s promyšlenou koncepcí. Inspiraci mohou stavebníci najít na našich webových stránkách. Stejně důležité je oslovit rovněž zkušenou realizační firmu, případně alespoň odborníka v podobě technického dozoru investora.

Centrum pasivního domu lze oslovit i v případě, kdy už máte projekt v nějaké fázi zpracovaný, a využít nezávislého poradenství, případně i k optimalizaci projektu, včetně tepelnětechnického posouzení, návrhu řešení detailů a kritických míst. V neposlední řadě nabízíme kurzy jak pro architekty a projektanty, tak nově i pro stavebníky a investory, kde se stavebník dozví, jak na kvalitní pasivní domy.

Podařilo se již plně eliminovat rizika nuceného větrání, zvláště v případě rekonstrukcí na pasivní standard, například plísně či nezdravé vnitřní prostředí?

Pasivní dům bez nuceného větrání by ani zdaleka nefungoval tak dobře a kvalitně jako s ním. Nicméně to samé platí o kterékoliv novější budově, případně zrekonstruované budově, kde byla vyměněna okna a provedeno zateplení. Domy se tak stávají téměř dokonale těsnými, což je jednoznačně žádoucí z hlediska celkových tepelných ztrát i lokálních poruch konstrukcí.

Na druhé straně je však potřeba zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu, což pouhým uživatelským otevíráním oken není možné (pro příklad: v ložnici běžné velikosti pro dvě osoby by mělo být vyvětráno otevřením okna zhruba jednou za 2 hodiny; kdo z nás to dodržuje speciálně v zimních měsících v noci?).

Následkem nedostatečného větrání je pak zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu, hromadění škodlivin, zvýšená vlhkost a s tím spojené problémy. Únava, bolesti hlavy nebo například zvýšené riziko růstu plísní. Tomu všemu je možné předejít efektivním řízeným větráním navíc s rekuperací tepla, které brání zbytečným tepelným ztrátám, k nimž dochází při „běžném“ otevření okna.

Řízené větrání naopak pomáhá předcházet vzniku plísní, udržuje vysoce kvalitní vnitřní mikroklima a velmi vysoký uživatelský komfort. Bez nepříjemného průvanu a otevírání a zavírání oken je tak zajištěn neustálý přívod čerstvého vzduchu do všech místností.

Problémem bývá i důraz na pasivní solární zisky, které mohou ve výsledku znamenat přehřívání domu a nutnost použití klimatizace v teplejších měsících?

Slunce je v pasivních domech využíváno v podstatě jako hlavní zdroj vytápění. Rozhodně ale neplatí, že čím více solárních zisků, čím více prosklených ploch na jih „bez rozmyslu“, tím lépe. Kvalitní návrh pasivního domu uvažuje jak zimní období, tak letní. Důsledkem toho je promyšlený návrh množství a orientace prosklení budovy doplněný o vhodné stínění pro letní měsíce. Žádný kvalitně navržený dům, v našich klimatických podmínkách, nevyžaduje doplňkové chlazení aktivním systémem.

Lze v našich podmínkách realizovat takzvaný nulový dům, který nevyžaduje instalaci topení?

Nulový dům je definován tak, že v celoroční bilanci potřeby tepla na vytápění nepřesáhne 5 kWh/m2a. U tohoto domu je v našich klimatických podmínkách stále nutno instalovat malý, doplňkový zdroj vytápění. Ten však může být velmi jednoduchý a nákladově daleko úspornější než u klasické výstavby.

Zvyšují se u nás požadavky na pasivní domy? Nejsou dané limity při dnešních technologiích příliš benevolentní?

Požadavky na pasivní domy jsou stále násobně přísnější, co se týče ztrát a důrazu na kvalitu celého domu a vnitřního mikroklimatu, než na domy navrhované dle současné platné a závazné legislativy. Koncept pasivního domu je nastaven jako optimum mezi pořizovacími náklady, náklady na provoz budovy a vysokou kvalitou užívání. Navíc je třeba si uvědomit, že vhodně navržený pasivní dům není rozhodně založen na technologiích, nýbrž právě na promyšleném a chytrém návrhu.

Parametry pasivního domu

Pasivní dům naplňuje cíle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II.), která předpokládá od roku 2020 stavbu pouze téměř nulových domů. Úspory energie v pasivním domě zajišťují 3 základní faktory: tepelněizolační vlastnosti obálky, tzv. pasivní solární zisky, které vznikají díky správně navrženým proskleným plochám, a řízené větrání s rekuperací tepla.

Pasivní dům musí splňovat evropsky uznávané parametry:

– Měrná roční potřeba tepla na vytápění: max. 15 kWh/(m²a)
– Neprůvzdušnost n50: max. 0,6 hod -1
– Měrná roční potřeba primární energie (na vytápění, ohřev teplé vody, pomocnou energii, osvětlení a spotřebiče):
max. 120 kWh/(m²a)

Měrná roční potřeba tepla na vytápění udává, kolik energie je potřeba na vytápění jednoho metru čtverečního čisté podlahové plochy (bez započtení příček). Hodnota je vypočtena speciálním programem PHPP dle podmínek, které stanovuje Passivhaus Institut v Darmstadtu.

Neprůvzdušnost n50 udává vzduchotěsnost obálky. Hodnota říká, kolik vzduchu se za hodinu vymění netěsnostmi při určitém tlakovém rozdílu (50 Pa). Po utěsnění obálky se provádí kontrola neprůvzdušnosti, tzv. Blowerdoor test. Ventilátor nainstalovaný do otvoru dveří vytvoří přetlak nebo podtlak a měřicí jednotka vyhodnotí, kolik vzduchu prochází škvírami v obálce.

Součinitel prostupu tepla (U) udává kvalitu tepelněizolačních vlastností konstrukcí. Čím je hodnota nižší, tím lépe prvky izolují. Pro pasivní rodinné domy jsou běžné součinitele prostupu tepla: podlaha 0,15 W/m²K (asi 25 cm izolace), stěna 0,12 W/m²K (asi 30 cm izolace), střecha 0,10–0,08 (asi 40 cm izolace). U oken je požadavek na hodnotu Uw (celého okna) max. 0,8 W/(m²K), což splňují zateplené rámy s použitím izolačních trojskel. Potřebné hodnoty pro konkrétní dům se mohou lišit podle tvaru domu, orientace, zastínění, druhu konstrukcí a použité izolace.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Centrum pasivního domu

Pro děti to nejlepší zateplení

(Komerční prezentace)

Problém je v tom, že malé dítě nedokáže identifikovat a pojmenovat zdroje, které mu působí nepříjemnosti. Výsledkem je proto často rozladění a hurónský řev, kterým své příznaky budoucích zdravotních indispozic avizují. A když je školka s kapacitou 60 dětí, z nichž by tak polovina mohla začít křičet a ta druhá, která by se kvůli tomu nevyspala, by se začala ozývat po obědě, tak to zřejmě musí být neúnosné i pro otrlé pedagogy, přestože jim nedávno přidali.

Zřejmě takové myšlenky se honily hlavou zástupcům Magistrátu města Liberce z oddělení správy objektů a zařízení, kteří se zúčastnili semináře firmy Ciur na téma Komplexní revitalizace dvouplášťových střech a akustika panelových domů. Následně se rozhodli, že by rádi vyzkoušeli metodu foukané celulózové izolace na jedné ze školek, které mají ve správě. Odborná firma přišla, zaměřila, provedla přípravné práce a objekt tzv. zafoukala – to vše za 4 dny.

Lední medvědi vědí

Školka se příznačně jmenuje Pod Ještědem a nachází se v klimatickém pásmu, kde je prý v únoru zima i ledním medvědům. Proto je v tomto kraji zateplení budov věc, kterou berou velmi vážně. Proč ale padla volba na Climatizer Plus? Určitě – i když podceňovat bychom to nechtěli, to nebylo „jen“ z ekologických důvodů. Patentovaná výroba celulózové izolace firmy Ciur je založená na zpracování sběrného novinového papíru.

Dalšími benefity totiž jsou skvělé tepelně izolační vlastnosti, kdy zateplení půdního prostoru dokáže ušetřit až 30% nákladů na topení. A to u prvorepublikové vily z minulého století něco za tu zimní sezónu hodí. Vzniklá izolace je zdravotně zcela nezávadná. Obrovskou výhodou je, že Climatizer Plus nabízí při 20 cm tloušťky izolace hmotnost pouhých 6,6 kg/m2. Zároveň dokáže nejúčinněji zadržet teplo a nepustit ho konstrukcí střechy ven. Má totiž velkou tepelnou setrvačnost: cd = 1919 až 2142 J/kg.K, což je 2x více než u minerální izolace nebo polystyrenu.

Celulózová izolace umí přebytečnou vlhkost pojmout do své struktury, a když se pak vlhkosti v ovzduší nedostává, vrací jí do interiéru zpět. Je to takový dýchající piják. Není snad nutné zdůrazňovat, že v zimě probíhá efekt s opačným znaménkem. Teplo zůstává pod střechou, vlhkost je příjemná. Navíc se nemusí tolik topit, což je příjemné, zdravé a finančně přínosné.

Na příjemné pohodě se tedy podílí příjemná teplota s adekvátní vlhkostí. Děti tak mají menší sklony k dráždivému kašli a k respiračním chorobám. Prostředí prospívá i astmatikům.

Dvouplášťová střecha a odvětraný piják

Zateplení dvouplášťových střech staršího data je náročná záležitost. Technologie foukání je výhodná v tom, že nemusíte pracně, nákladně a časově zdlouhavě odstraňovat dřevěný záklop. Tlak, pod kterým se celulózový izolant aplikuje, zaručuje, že bude prostor dokonale a rovnoměrně zaplněn do nejmenší skuliny a zákoutí. Odpadnou tepelné mosty, plísně, houby a myši.

Ta pravá technická zajímavost je ale v tom, že celulózová izolace zabraňuje vlhnutí, resp. destrukci dřevěného záklopu. Do mezery je volně nafoukána vrstva Climatizeru Plus, která se mírně sesedne a vznikne tak větrací vzduchová mezera mezi izolační vrstvou a záklopem. Pokud se na vnitřní straně záklopu vytvoří kondenzát nebo se dostane skrz nějaká vlhkost, je celulózová izolace schopná využít svých pijákových schopností, vlhkost přijmout do své buničité struktury a „roztáhnout“ v ploše a objemu tak, že je prakticky neškodná a o to rychleji se také odvětrá atikovými otvory.

Pokud do dutiny umístíte jiný typ izolantu – například na minerální bázi, vlhkost zůstane na místě, resp. bude se hromadit a může negativně ovlivnit dřevěnou záklopovou i stropní část konstrukce. Je pak jen otázkou času, kdy se degradace materiálu projeví i s dalšími průvodními jevy, například šířením plísní. Spory těchto primitivních hub pak zamořují vzduch, který dýcháme a vyvolávají řadu dýchacích potíží, někdy i velmi vážného charakteru. A my všichni přece chceme pro děti to nejlepší.

Zvažujete zateplení? Pozvěte si do svého domu zdarma technika, který zhodnotí možnosti a nabídne vám řešení přímo na míru.

Více na Vseproizolace.cz.

Zahrada v souladu s prvorepublikovou architekturou

Rozsáhlý areál spravuje v současné době brněnský Národní památkový ústav, který se výrazně zasloužil o jeho zdařilou obnovu. Projekt obsáhl rekonstrukci památkově chráněné modernistické vily a zahrady s cílem přiblížit ji stavu třicátých let minulého století. Do zahrady byly opětovně začleněny i části sportovně relaxační, obytné a hospodářské.

Zahradní architekt Roman Zámečník z NPÚ Brno popisuje zahradu vily Stiassni jako jedinečnou oázu velkého množství statných stromů a keřů, které se přirozeně prolínají s travnatými plochami a nabízejí krásné průhledy na ušlechtilou architekturu vily i na okolní krajinu.

„Krásné výhledy do Pisáreckého údolí a na zahradu zprostředkovává rozlehlá terasa přístupná z apartmánů v prvním patře, odkud je viditelná největší část zahrady s množstvím vzrostlých listnatých a jehličnatých stromů,“ podotýká architekt a ukazuje na krásné červenolisté buky a javory, které se střídají s borovicí vejmutovkou a modřínem opadavým.

Světlost do celkové zahradní kompozice vnáší bílá kůra nově vysazených bříz. Tmavé kontury naopak nabízejí husté keře tisu červeného a zlátnoucí listí jírovce koňského, který je v zahradě hojně zastoupen.

Poutavě byly vyřešeny nejenom již zmíněné obytné terasy, ale také zahradní vstupy, lodžie i stěny nepravidelně popnuté přísavníkem a vistárií, které svou proměnlivostí barev zapojovaly vilu do ročního koloběhu zahrady.

Ucelená krajinná kompozice

Zahradně architektonické pojetí odpovídá nárokům prvorepublikové architektury a vytříbenému smyslu pro detail, který je patrný u většiny vil v prestižní brněnské lokalitě Masarykova čtvrť. Proto i hlavní vstup do areálu vily Stiassni má specifické rysy: v tomto případě je to dlouhá lipová alej, která vede návštěvníky na nádvoří podél dvou samostatně stojících budov, původně využívaných jako byt správce a stáj pro koně. Dlážděná cesta je opticky uzavřena domem zahradníka.

Před jižním a východním průčelím vily se nachází hlavní obytná terasa s obnovenými růžovými záhony, pod jižní terasou se rozprostírá travnatá plocha lemovaná vzrostlými dřevinami s několika solitérními keři. Součástí východního křídla budovy je předsazená zahradní lodžie.

Prostřednictvím různých archiválií byla interpretována základní kompozice zahrady a prováděl se průzkum zaměřený na pěstovaný sortiment květin ve 30. letech 20. století. Projektanti se zaměřili převážně na květinové záhony, které se původně nacházely na terasách a v blízkém okolí vily. Využili k tomu některá knižní díla tehdejších zahradních architektů a katalogy meziválečných školkařských podniků specializovaných na produkci trvalek.

„Na dobových fotografiích lze v záhonech identifikovat například rod Solidago, Brunnera, Rudbeckia, Veronica, Leucanthemum či druh Centaurea montana. Významný je zejména východní květinový parter, kterým vede přímá dlážděná cesta. Najdeme zde nižší druhy trvalek, které přecházely v nízké rostliny s polštářovitými a růžicovými formami růstu, pozvolna prorůstající do spár v dlažbě. Při okraji jižní terasy byl zřízen dlouhý záhon osazený pouze bílými růžemi nižšího vzrůstu. Obruba záhonu byla tvořena tvarovaným zimostrázovým plůtkem (Buxus sempervirens). Zjišťoval se ale také historický sortiment ovocných dřevin pro obnovu ovocného sadu,“ vysvětluje Roman Zámečník u východní terasy s monumentálním schodištěm, který může být „branou“ do sportovně relaxační části zahrady. Stoupáte-li totiž dále po schodišti, dostáváte se na privátní terasu s plaveckým bazénem a původně také se zahradním domkem s převlékárnou.

Nad plaveckým bazénem a vilou směrem do svahu se rozprostírají travnaté květinové louky se skupinami dřevin a solitérními stromy. Travnaté porosty postupně přecházejí v užitkový sad s různorodými ovocnými dřevinami – severní část zahrady byla původně vyčleněna hospodářským účelům. Nacházelo se zde soběstačné zahradnictví s vytápěnými skleníky, pařeništi, hospodářskými budovami a plochami pro pěstování zemědělských plodin. V 80. letech 20. století byl provoz zahradnictví z větší části zrušen a na jeho místě vznikla správní budova s byty. V současné době zde sídlí Metodické centrum moderní architektury v Brně.

Z historie zahrady

Alfred Stiassni, dědic textilní továrny, a Hermine, rozená Weinmann, dcera severočeských uhelných průmyslníků, zakoupili v roce 1924 rozlehlý pozemek v Masarykově čtvrti v Hroznové ulici. Za autora nového domu si vybrali brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Puristicky pojatá stavba s velkou zahradní lodžií a se zajímavými technickými prvky (například výklopnými dřevěnými žaluziemi nebo plátěnými výsuvnými markýzami) podtrhují jistou příbuznost se středomořskou architekturou. Wiesner společně s vilou a dalšími objekty stanovil také základní kompoziční podobu zahrady. Na ni pravděpodobně navázal a dále ji rozvinul rakouský architekt českého původu Albert Esch, který s Wiesnerem úzce spolupracoval – navrhoval zahrady k jeho vilám. Zahrada začala vznikat paralelně s dokončovacími pracemi na vile. Vedením zahradních úprav byl pověřen rodinný zahradník manželů Antonín Frömel, který o zahradu s dalšími zaměstnanci v následujících letech pečoval.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Národní památkový ústav Brno (NPÚ)

RAKO: Stylové obklady a dlažby pro venkovskou atmosféru

(Komerční prezentace)

Venkovský dojem do vaší kuchyně, koupelny, ale i chodby a dalších místností, přivanou materiály s přírodním a „hand-made“ vzhledem. Volte je hlavně v odstínech hnědé, terakoty, smetanové, vanilkové či bílé.

Vybíráte-li obklady do kuchyně či koupelny, pak laskavou barevnost, lehce opotřebovaný vzhled a romantický dekor hledejte u série Manufactura (RAKO). Vyznavači jednoduchosti mohou zvolit obkládačky ze série Majolika (RAKO) s lehce taženým, jemně stěrkovaným reliéfem v bílé, světle šedé či světle béžové, případně zvolit obkládačky napodobující mozaiku ze stejné série. Série Majolika nabízí i výraznou variantu – obklady s majolikovými motivy, připomínající ty na starých hrnečcích z antik prodejen.

Podlaha do chalupy

Jako optický základ domu působí dlažba se vzhledem kamene. Dlaždice RAKO ze série Stones jsou od přírodního kamene k nerozeznání, ale lépe se udržují a jsou cenově dostupnější. Další variantou je série Via (RAKO), která spojuje romantiku starých opotřebených podlah s barevností pálených cihel typických pro venkovská sídla. Těm, kdo preferují klasickou dřevěnou podlahu, avšak s výhodami keramiky, lze doporučit série Board a Era.

Pocit útulnosti do domu vnesou lehce oprýskané skříňky, keramické úchytky a množství dekorací. Namísto pákové baterie zvolte ty klasické s kohoutky, v kuchyni namísto nerezového dřezu namontujte keramický. Okna nezapomeňte obléknout do stylových závěsů. I tady ale platí: Všeho s mírou!

Stylové obklady do kuchyně i koupelny:

Patina nesmí chybět – RAKO, série Manufactura

Nerovný, jakoby ručně provedený reliéf, dodává obkladům ze série Manufactura lehce opotřebovaný vzhled. Romantický dekor s jemnými kvítky vynikne v koupelně i v kuchyni.

Doporučená cena obkládaček 20 x 40 cm 524 Kč/m².

Stvořené pro stylové interiéry – RAKO, série Majolika

Modrá a bílá barva pocitově interiéry zútulňují, nadčasové jsou obkládačky v jemných odstínech světle šedé a světle béžové. Se základními obkládačkami ladí varianty napodobující mozaiku 10 x 10 cm. Ty jsou ideální pro obklad kuchyňských prostor. Na první pohled upoutají výrazné obklady s typickými majolikovými vzory. Tyto dekorace jsou ve výrazné kobaltově modré barvě na bílém základu, v šedé na světle šedém podkladu a béžové na světle béžovém podkladu.

Doporučená cena od 629 Kč/m².

Jaké série vybrat pro venkovskou podlahu?

Samozřejmě, do venkovské kuchyně se hodí klasická dřevěná podlaha. Bohužel i ta má své nevýhody. Moderní keramické dlaždice nabízejí věrné imitace dřeva i kamene a navíc jsou jejich vlastnosti k běžnému užívání mnohem tolerantnější – jsou odolnější a vyžadují mnohem menší údržbu. Vedle dekoru dřeva či kamene nebo prošlapané cihelné dlažby budete styloví také s černobílými dlaždicemi.

Dřevěná klasika – RAKO, série Board

Dokonalou kresbu dřeva série Board umocňuje mírně reliéfní povrch s decentním kontrastem lesku a matu. Velkoformátové dlaždice umožňují při pokládce různorodé skladby s minimální spárou. Pro oživení přírodních barev série nabídku doplňuje mozaika a dekorace imitující ručně natřené, oprýskané dřevo v modré a bílé barvě.

Doporučená cena: Slinuté dlaždice 1364 Kč/m², dekor 20x 120 cm 1574 Kč/ks.

„Dřevěná podlaha“ s nádechem minulosti – RAKO, série Era

Slinuté glazované dlaždice napodobující dřevěnou skladbu parket, jejíž povrch má značně „léty prošlapanou“ patinu ve čtyřech barevně odlišných typech dřeva, a to třešně, břízy, dubu a buku. Mozaika 5 x 5 cm (30 x 30 cm) vynikne nejen na stěně, ale spolu se základní dlaždicí může vytvořit zajímavou podlahovou dekoraci.

Doporučená cena slinuté dlaždice 33 x 33 cm je 377 Kč/m², mozaika 5 x 5 cm (30 x30 cm na síťce) 377 Kč/ks.

Kamenný základ – RAKO, série Stones

Do kuchyně dobře padnou přírodní odstíny kamene, jako je světle šedá nebo béžová. Dlaždice série Stones s originální kresbou kamene včetně žilkování jsou v nabídce ve formátech 60 x 60 a 30 x 60 cm. Plochu oživí řezaná mozaika i dekorace 30 x 60 cm.

Doporučená cena dlaždic 60 x 60 cm 734 Kč/m², dekor 30 x 60 cm 524 Kč/set, mozaika 5 x 5 cm set 30×30 cm 377 Kč/set.

Prošlapané cihly – RAKO, série VIA

Série Via je svým cotto charakterem a stylovým rustikálním vzhledem přímo předurčená pro venkovské chalupy, kam přináší romantiku starých opotřebených podlah. Zajímavé jsou i dekorace – šestihrany a mozaika 5 x 5 cm (podlepené na síti).

Doporučená cena od 482 Kč/m², mozaika 5 x 5 cm (30×30 cm) 377 Kč/set, dekor šestihrany 21 x 37 cm 419 Kč/set.

Chalupa s retro nádechem – RAKO, série Deco

Kalibrované dlaždice série Deco jsou k dispozici až ve 24 variantách designů. Hodí se pro obklad stěn i na podlahu, kdy tvoří zajímavou dvojici třeba s rustikálními sériemi Siena a Golem (RAKO). Výrazný vzhled i podmanivé odstíny pomáhají dotvořit celkový vzhled i atmosféru interiéru, v němž působí jako zajímavý, neobvyklý prvek.

Doporučená cena od 209 Kč/ks (15 x 45 cm) do 524 Kč/ks (60 x 60 cm).

Více o jednotlivých sériích na www.rako.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Vaše domy: Typovka i do hor?

Manželé Smíškovi bydleli v dvoupokojovém městském bytě v Ružomberku. Rodina se časem rozrostla a byt již nestačil. Po několika neúspěšných pokusech koupit starší rodinný dům se rozhodli pro novostavbu. Přáli si jednoduchý účelný a cenově přijatelný dům, který nezatíží rodinný rozpočet velkými investicemi ani nákladným provozem domácnosti. A právě takový našli v nabídce katalogových projektů. Nové bydlení vybudovali ve spolupráci se společností Ekonomické stavby a podělili se s námi o své zkušenosti.

Proč jste se rozhodli nechat si postavit dům na klíč?

Z důvodů pracovní vytíženosti nepřipadala stavba svépomocí v úvahu. Ani v rodinném kruhu jsme neměli k dispozici stavební odborníky. Výhodou stavby na klíč byla především rychlá realizace.

Měli jste představu, kam se obrátit a jak nejlépe najít profesionální a důvěryhodnou stavební firmu?

Po delším pátrání na internetu, v odborných časopisech a publikacích manželka náhodou objevila společnost Ekonomické stavby. Zaujala nás rozsáhlá nabídka služeb, velký výběr programů, rychlost výstavby a přijatelná cena.

Je něco, co vás při kontaktu se společností Ekonomické stavby příjemně překvapilo?

Vyhovovalo nám, že všechno zařídí za nás, stavební povolení, administrativu i veškerou projektovou dokumentaci. Toto zařizování je pro většinu stavebníků obtížné a náročné na čas a nervy. Protože jsme se tomu chtěli vyhnout, uvítali jsme tuto službu, kterou společnost Ekonomické stavby poskytuje zdarma. Již po prvním setkání s panem ředitelem jsme byli přesvědčeni o správnosti naší volby.

Podle čeho jste vybírali typ domu?

Vybírali jsme podle velikosti pozemku, který se nachází ve svahu v horském prostředí. Takže bungalov nepřicházel v úvahu.

Jak jste financovali stavbu domu?

Hrubou stavbu jsme financovali z vlastních zdrojů, z prodeje bytu. Dále jsme použili prostředky z hypotečního úvěru.

Jaký byl průběh stavby domu?

Z důvodů složitého vyřizování územního rozhodnutí se termín začátku výstavby posunul na počátek léta. V tomto období jsme svépomocí realizovali přípojky inženýrských sítí. Stavba domu trvala, včetně vyřízení územního rozhodnutí a všech povolení, 15 měsíců. Hrubá stavba byla hotová v prosinci. Přes zimu se práce zastavily, hrubá stavba přezimovala, což odborníci doporučují.

Jak se vám žije v novém domě?

Jsme velmi spokojení s celkovou kulturou bydlení. Dům nám poskytuje nový komfort, každý člen rodiny má svůj prostor. Oblíbená je především terasa a možnost pobytu venku. Nyní proměňujeme a dotváříme okolí domu.

Text: jitka Pálková, Foto: Archiv ES

Technické údaje

Vlastnosti definuje objemová hmotnost

Prosím, ticho

V Německu se nediskutuje

Ověřeno desítkami let

Tři podlaží plná komfortu

Zaujalo nás: Rohové okno

Nadčasové hodnoty

VIDEO

Technické údaje

Promyšlený koncept

Zdrženlivý vzhled, velkorysá dispozice

Interiér na zakázku

Zahrada a její klenoty

Technické údaje

Parametry pasivního domu

Lední medvědi vědí

Dvouplášťová střecha a odvětraný piják

Ucelená krajinná kompozice

Z historie zahrady

PARTNEŘI WEBU