Blog

Tíha i lehkost střechy

Krytiny o vyšší váze…

Při výběru krytiny záleží na kvalitě a zpracování suroviny, kvalitě dílčích prvků i na konstrukci krovu.

Z přírody na střechu

Dlouholetou tradici mají i břidlicové střechy. Krytina může být štípaná (nepravidelné tvary) a řezaná (pravidelné tvary). Hmotností patří ke krytinám těžším (27–30 kg/m2), díky nižší tloušťce je však lehčí než klasická taška. Používá se k pokrývání různých typů střech, v různých provedeních (výrobci Dekslate, Richter – Pizarras, Assulo), je nenáročná na údržbu s výbornými tepelnými a protihlukovými vlastnostmi. Vyznačuje se dlouhou životností, je pevná, dobře se opracovává, neabsorbuje vodu, a tudíž je mrazuvzdorná, odolává teplotním výkyvům a střecha „nepracuje“.

+ vynikající životnost (asi 150 let – předčí i pálenou nebo betonovou tašku)
+ mrazuvzdornost, pevnost, pružnost
- chybí širší možnosti volby vzhledu
- řemeslně náročná, tedy i dražší pokládka
- vyšší cena materiálu (asi 700 Kč/m2 a více)

Betonové tašky

Ke skládané a těžké střešní krytině patří i betonové tašky (Bramac, Mediterran, KM Beta aj.), standardně používané na plochách od sklonu 15° (existují však i systémy od 7°). K položení a upevnění krytiny slouží pomocná konstrukce – rošt z latí (kontralatí). Díky vlastnostem výchozí suroviny tašky dostávají do vínku velmi malou nasákavost a extrémní mrazuvzdornost, materiál v průběhu času zraje, čímž se zvyšuje jeho pevnost a odolnost. Betonové tašky jsou „imunní“ vůči znečištěnému prostředí a proti ohni. Životnost snadno přesáhne i 100 let.

+ komplexní sortiment
+ relativně snadná pokládka i opravy
+ velký výběr barevných provedení a povrchových úprav
+ nižší cena než pálená taška (asi 250–450 Kč/m2)
+ velmi dlouhá životnost, stárnutím zvyšuje pevnost
- vyšší sklon než u ostatních krytin
- těžká krytina (40 až 77 kg/m2), vyžaduje pevný krov

Pálená hlína

Keramické střešní tašky se řadí k těžkým krytinám, které kladou zvýšené nároky na střešní vazbu. Těžká krytina pak vyniká dlouhou životností a vysokou odolností proti povětrnosti. K žádaným produktům patří pálené tašky Bramac, Tondach, Röben, Walther, Creaton či Eurotop Bohemia. Vyrábějí se z čistě přírodních komponentů a vypalují se za vysokých teplot. Tašky mají dobré tepelně a zvukověizolační vlastnosti, výrobci nabízejí širokou škálu barevných možností i povrchových úprav, životnost se odhaduje asi na 80–100 let. Důležitá je tvarová stálost.

+ tradiční a osvědčený materiál, komplexní sortiment produktů
+ vysoká odolnost vůči povětrnostním vlivům, vysoká pevnost a tvarová přesnost
+ dlouhá životnost, recyklovatelnost
+ snadná pokládka i opravitelnost
- těžká (30 až 70 kg/m2), vyžaduje pevný krov
- vyšší cena (asi 300 až 550 Kč/m2)

…a lehčí váhové kategorie

Stavební materiály zcela přirozeně procházejí vývojem. Cílem je dosažení vyšší kvality produktů, snadnější praktická aplikace, co nejdelší životnost, bezúdržbovost a v rámci možností i cenová dostupnost. Rostoucí oblibu zaznamenávají konstrukčně i výrobně jednoduché a přitom funkční výrobky s moderním vzhledem a nabídkou barevného spektra i povrchové úpravy. V tomto směru vede ocel, pozinkovaný plech a samozřejmě měď a hliník.

Kov s povrchovou úpravou

Málokdo si dnes nechá pokrýt střechu materiálem, vyžadujícím pracnou a nákladnou údržbu. Klasický svitkový plech proto vytlačují strojově vyrobené falcované tašky, šindele a šablony s jednoduchou montáží a bez nutnosti údržby.

Kupříkladu úprava hliníkového plechu (Prefa Aluminiumprodukte) probíhá metodou coil coating (organický povlak a vypálení, nebo aplikace PVC či PET filmu – tzv. laminování). Takto upravený materiál pak splňuje klidně i 40 a víceletou záruku proti rozbití, korozi a poškození mrazem v přirozených podmínkách a při odborné pokládce. Falcované hliníkové tašky o hmotnosti 2,3 kg/m² patří k nejlehčím, ale také nejstabilnějším materiálům vůbec (pouhými čtyřmi taškami lze pokrýt 1 m2 plochy střechy).

Moderním představitelem je vysoce kvalitní žárově pozinkovaný ocelový plech šířky 670 mm a tl. 0,6 mm s barevnou povrchovou úpravou (aluzinek), profilovaný do tvaru klasických střešních tašek s různou výškou vlny, formátu a barevného provedení (např. Lindab). Nabízí se i osvědčené výrobky finské kvality Ruukki a některé další značky (např. Satjam).

Ve prospěch plechu jednoznačně hovoří jeho výrazně (až 20×) nižší hmotnost, tedy i jednodušší a subtilnější konstrukce krovu a ve výsledku snížení materiálových, manipulačních a montážních nákladů. Bezpečný a bezporuchový „provoz“ plechové střechy jistí důmyslný systém kotvení, který však vyžaduje skutečně kvalitní řemeslnou práci. Totéž platí o návrhu a správné aplikaci hydroizolační a tepelněizolační vrstvy.

+ životnost až 100 let (tedy srovnatelná s klasickou krytinou)
+ váha a rychlá i poměrně snadná montáž
+ nízká tepelná a zvuková izolace (řeší kvalitní izolační vrstvy)
- závislost na kvalitě provedení montáže
- u některých materiálů vyšší cena (měděný plech tl. 1 mm zhruba 1 500 Kč/m2 a více)
- komplikovanější opravy
- zájem sběračů kovů

Vláknocement, bitumen, plast a další

Sortiment lehkých střešních prvků doplňuje vláknocementová krytina – Eternit (neplést s nechvalně známým azbestem) s nízkou hmotností, dlouhou životností a vysokou funkčností. Do stejné kategorie patří i bitumenové šindele (Dehtochema, Tegola, IKO), vyráběné z asfaltových pásů s vložkou. Plastové krytiny se značným podílem recyklovaných surovin existují ve formě šablon, desek nebo rolí. Povrchovou úpravou mohou poměrně zdařile imitovat břidlici, dřevěné došky a podobně, takže je lze s úspěchem použít i u historických domů.

+ kompromis mezi lehkou a těžkou krytinou (15 až 20 kg/m2)
+ malá hmotnost (asi 3× nižší než pálená klasika), levnější nosné konstrukce
+ rychlá a snadná montáž
+ příznivá cena (150 až 200 Kč/m2, vláknocement asi 200 až 400 Kč/m2)
- horší izolační vlastnosti
- omezená životnost (kolem 20 až 30, vláknocement asi 60 let)

Spíše chalupářské řešení

Slaměné a rákosové došky jsou velmi specifické a hodí se jen do určitého prostředí, k určitému typu architektury. V dnešním moderním provedení vynikají výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Dobře zhotovená došková střecha z rákosu vydrží 40 i více let, variantou jsou dřevěné šindele s uplatněním na historických či památkových objektech (i moderní dřevostavby, roubenky, sruby). Na výrobu šindelů štípáním či řezáním se používá smrkové a modřínové dřevo s velkým obsahem silic – větší odolnost střechy vůči povětrnostním vlivům.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv

Dovolená na lodi

Dřevem obložený koráb klouže po svahu a z bílé kajuty i proskleného podpalubí přehlíží údolí rozložené hluboko pod ním. Úzká parcela nedovolila zrealizovat touhu klientů po bungalovu, získali však výjimečné bydlení, jež splňuje všechna požadovaná kritéria.

Architekti Michal Kunc a Michal Matějíček z Ateliéru Kunc Architects jsou přesvědčeni, že navrhli dům, který na pozemek patří.

„Bungalov jsme otočili po svahu dolů a klidová část našla své místo na úrovni zelené střechy viditelné z ulice,“ říká Michal Kunc. „Dům pomalu pluje po terasách dolů v několika výškových stupních. Spodní patro je skryto pohledům z ulice i zraku sousedů. Hmota stavby je totiž vysunuta hlouběji do ostře svažité parcely, kde se otevírá nádhernému výhledu do údolí.“

Orientace na jihozápad vnáší do interiéru množství světla, jež odrazem od lesklých povrchů proniká do jeho útrob. Bílá barva korpusu podporuje zářivou intenzitu světla a vzdušnost interiéru, jehož střed tvoří zelené srdce domu – zimní zahrada.

„V letních měsících chrání přízemí před přehřátím předsunutý kapitánský můstek horního patra s ložnicí, šatnou a koupelnou. I tam je prosklená stěna odcloněna díky hlubšímu zasazení do hmoty bílého kvádru. Směrem do ulice jsou obráceny dva dětské pokoje s vlastní malou koupelnou, ze kterých lze vyběhnout přímo na zelenou plochu paluby, a děti mohou využít možnosti samostatných vchodů do svého soukromí,“ popisuje architekt.

Cesta zevnitř ven

„Vzhledem k tomu, že parcela byla velmi těžká k uchopení, soustředili jsme se především na jednoduché, vzdušné bydlení. Patří k naší filozofii utvářet domy zevnitř, z pochopení, jak lidé chtějí žít. Z toho pak vznikne samotná architektura. S vědomím, že bílé funkcionalistické vily přetrvaly věky, vznikají i naše vizuálně a funkčně poměrně jednoduché stavby bez zbytečných centimetrů a hluchých nevyužitých míst,“ říká Michal Kunc.

A tak začala pod rukama vznikat dispozice – zelené atrium s prosklenou střechou, kolem něj dvě vzájemně kolmé osy domu směřující do technického zázemí a obytné části.

Průchozí zimní zahrada tvoří střed, k němuž přiléhají další vrstvy prostoru – šatna, koupelna, hostinský pokoj, kuchyně. Živá stěna rostlin tvoří skryté jádro domu, které dýchá spolu s prostorem. Stává se vizuální součástí průchozí kuchyně, jež sama o sobě působí jako moderně pojatá kajuta.

Abstraktní objekt kuchyňské linky vložený do prostoru kopíruje svým tvarem diagonálu fasádního obložení. Prosklená stěna vyhřívaná podlahovými fancoily rozšiřuje úzký prostor za zády kuchařky a zároveň se díky ní stává z interiérového prvku součást vnějšího vzhledu objektu.

„Také obývací pokoj položený o úroveň níže pod kuchyní naplňuje náš záměr pozvat zahradu dovnitř a spojit dům s vnějším prostorem. Hranice životního prostoru neurčuje dům, ale plot, ohraničený pozemek. V létě tedy mohou majitelé rozevřít posuvné dveře a z obývacího pokoje se stane venkovní místnost propojená s dřevěnou terasou i vířivkou o několik schodů níže,“ vypráví architekt.

Od představy ke skutečnosti

Vizionářské představy architektů a designérů není vždy snadné postavit do reality. Kuchyňská ulita s vysoce lesklým povrchem, vykonzolovaným barovým pultem a pracovní deskou z korianu, oboustranný krb s praktickým úložným prostorem pro dřevo a povrchem z betonové stěrky či podlaha z litého mikroterasa hojně využívaného ve starých italských vilách – to vše ke zdárné realizaci vyžaduje mistry řemesla.

Dlouholetá spolupráce Ateliéru Kunc Architects s dodavateli však prověřila jejich schopnost zpracovat designové návrhy z dílny architektů a zrealizovat na klíč celou stavbu včetně vybavení. K oboustrannému porozumění přispívá i fakt, že zakladatel ateliéru, Michal Kunc, je mimo jiné i vyučeným truhlářem a absolventem oboru konstrukce nábytku na Vyšší uměleckoprůmyslové škole.

Cit pro detail, barvy a celek interiér-exteriér z jednoho pera vytváří komplexní prostředí, v němž se odráží charakter rodiny majitele. V tomto případě vznikla odlehčená stavba s kovovou montovanou konstrukcí na železobetonové desce, nesené železnými sloupy.

Dvojí fasáda rozčleňuje hmotu na dvě funkčně odlišné části a dává vyniknout vizuálním přednostem materiálu. Zatímco dřevěné opláštění v technologii Thermowood s neošetřeným povrchem bude zemitě stárnout, obklad z bílých desek Trespa s diagonálními spárami odkazuje na sklon pozemku a na vizionářskou nadstavbu objektu, jíž odpovídá i technologické vybavení domu.

Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem a rekuperací v letních horkých dnech doplňuje stropní vzduchotechnické zařízení a vytváří příjemnou komfortní atmosféru. Loď zakotvila v po všech stránkách výjimečném přístavu.

Slovo architekta

„Když přijdete k nám do ateliéru a zeptáte se mne, co děláme, odpovím vám velmi jednoduše: Navrhujeme interiéry, domy, kanceláře… hlavně ale navrhujeme prostor. Prostor, který má především připomínat místo, kde byste rádi trávili dobrou dovolenou. Snažíme se o maximální spojení s přírodou, hledáme nejlepší propojení domu se zahradou, stíráme hranice mezi vnějším a vnitřním. Dům, kam já rád jezdím na dovolenou, je dům s výhledem, je to dům s velkými okny a plný slunce.“

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Technické údaje:

Užitná plocha: 280 m2

Konstrukce: nepodsklepená stavba na želbet. základové desce, ocelové nosné sloupy, železobetonový strop s kovovou montovanou konstrukcí opláštěnou suchou cestou (kovový rošt vyplněn izolační vatou, OSB deskou a vnitřním sádrokartonem), střecha má nosný ocelový horizontální rošt, který nese tesařsky provedenou dřevěnou nástavbu; střecha je opatřena hydroizolační fólií a tepelnou izolací.

Fasáda: přízemí obloženo Thermowoodem, horní podlaží – obklad deskami Trespa

Výplně otvorů: okna a prosklené plochy s izolačními dvojskly a hliníkovými rámy, dveře atypická výroba na míru, prosklený světlík nad vnitřním zeleným atriem.

Vytápění: podlahové teplovodní vytápění v kombinaci s radiátory, pod prosklenými stěnami podlahové otopné konvektory, tepelné čerpadlo vzduch/voda, řízené větrání s rekuperací, krb v hlavní obytné místnosti, v koupelnách otopné žebříky.

Garážová vrata: posuvná do boků v provedení dřevěného obkladu v návaznosti na dřevěný obklad fasády.

Autor:

MgA. Michal Kunc, *1971

Autorizovaný architekt. Původně vyučen truhlářem, dva roky pracoval v truhlářské dílně. Vystudoval Vyšší uměleckoprůmyslovou školu (design a konstrukce nábytku, design dřevěných hraček) a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, obor architektura. Od r. 2002 vykonává vlastní architektonickou praxi a vede vlastní studio Ateliér Kunc Architects.

Kontakt:

Ateliér Kunc Architects
Ke Stírce 35, Praha 8
www.atelierkunc.com

Stavba roubenky 2: Základová deska a přípojky

Rozlehlá parcela roubenky se sice nachází v mírném jihovýchodním svahu, ale investor, pan inženýr Fröhlich, požadoval vyrovnat pozemek do naprosté roviny. Pro vyrovnání terénu v takovém rozsahu bylo potřeba navozit cca 300 m3 materiálu, zejména směsi kamenů a zeminy a navrch pak ještě 20cm vrstvu ornice.

Šlo o poměrně velkou investici do terénních úprav, která však zvýší nejen komfort pro uživatele roubenky, ale i samotnou tržní hodnotu nemovitosti.

Seriál: Stavba roubenky – krok za krokem

1 Výběr pozemku, jednání s úřady, úprava terénu na parcele
2 Základová deska, inženýrské sítě
3 Izolace, první řada roubení
4 Komín, příčky, akumulační prvky, podlahové topení
5 Střecha – podbití, krytina a izolace, klempířské práce
6 Okna a dveře, štíty, dokončení interiéru, vyplňování spár a seřízení dilatace
7 Rozvody – elektřina, voda, odpady, sanita, zařízení interiéru
8 Stavba kamen, vytápění, nátěry
9 Exteriér – zpevněné povrchy, zahradní domek, parkovací stání

Základy vs. voda

Zakládání roubenky nevyžaduje masivní betonové konstrukce. Jde hlavně o dodržení shodných vlastností základové spáry v celém rozsahu obvodu a kontrolu možného zásahu podzemních (i povrchových) vod vzhledem k úrovni základové spáry. Zároveň je nutné dodržet hloubku spáry pod upraveným terénem, pro naši lokalitu je to 1,1 m. Stavby ve svahu musí mít tyto vlivy velmi pečlivě vyřešené. Tady se uplatní zkušenosti zpracovatele projektu a jeho přítomnost při provádění zemních prací.

Nečekané objevení podzemní vody se musí ihned řešit úpravou nebo doplněním zakládací konstrukce. Podzemní prameny při povrchu totiž nemusí odhalit ani hydrologické posouzení před započetím projektování domu.

Nečekané problémy

Podloží a základy „naší“ roubenky jsou ve velmi pevném břidličném terénu. „Přestože základová spára byla navržená o šířce 0,40 m, nastaly při hloubení komplikace. Když se bagrovaly základové pasy v břidličném podloží, pasy se rozměrově ‚rozjely‘, prostě byly širší,“ vzpomíná majitel.

„Když bagr hrábnul do země, tak kvůli břidlicovým kamenům o rozměrech cca 15 cm x 25 cm lžíce vyrvala širší výkop, než byl v plánech. Díky tomu širší základy pohltily mnohem více betonu, než bylo počítáno v rozpočtu. Objem betonu vzrostl z původních 25 m3 na 37 m3 a rozpočet nakonec musel být navýšen.“

Tato neplánovaná investice do základů má ovšem i výhodu. Základy jsou nyní o 50 % předimenzované, ač je roubenka podstatně lehčí než zděný dům. Její stabilitu jen tak něco neohrozí.

Potrubí pod deskou

Ještě než mixy začaly nalévat beton na základovou desku, bylo nutné osadit svodné potrubí kanalizace a připravit jeho vývody nad desku. Totéž bylo třeba udělat u přisávacího potrubí pro případné budoucí osazení krbu či kamen s externím přisáváním vzduchu. V obou případech bylo použito PVC potrubí o světlosti 150 mm. To však vyžadovalo provést ještě před záhozem zkoušku vodotěsnosti uloženého potrubí a předat stavebníkovi zápis o provedené zkoušce.

Lití a zrání desky

Protože vytěžená zemina obsahovala značný podíl břidlice, nebylo nutné nahrazovat zásyp dovozem recyklátu nebo štěrku. Pod podkladní desku byla nasypána a zhutněna vrstva štěrku (fr. 0/63 tl. 160 mm) o objemu 15 m3. Podkladní betonová deska tloušťky 120 mm byla vyztužena ocelovými kari sítěmi. Celková plocha základové konstrukce činila 98 m2, což si vyžádalo celkovou spotřebu betonu o objemu 30 m3.

Pro montáž vrchní stavby stačilo ponechat desku zrát jeden týden, než se tesaři dostanou ke kotvení první řady trámů. To znamená, že ještě před položením hydroizolace byla pevnost betonu dostatečná pro kotevní trny. Při betonáži základové desky byly vynechány 3–4 prostupy betonovou deskou pro odtok dešťové vody, která by jinak mohla znepříjemňovat veškerou práci, než bude zakryta střecha.

Čas a peníze

Zemní práce trvaly v našem případě jeden týden, zhotovení základové konstrukce zabralo 20 dnů. Beton dodala nedaleká betonárka v Jablonci nad Nisou. Základová deska přišla na 200 000 Kč, což zahrnovalo dovoz betonu, práce, ztracené bednění, armatury, kari sítě a prostupy deskou pro inženýrské sítě.

Zdroj pitné vody

Projekt roubenky počítal s vlastní studnou, ale brzy poté, co se vrtací tyče vrtné soupravy zakously do břidličnatého podloží, bylo vše jinak. „Vzhledem k tomu, že zdroj vody nebyl po průzkumném vrtu nijak vydatný, rozhodl jsem se pro napojení na obecní vodovod. Toto řešení jsem zvolil také z důvodu vysoké kvality vody z nádrže – jde o vodu z Jizerských hor z přehrady Souš. Tento zdroj pitné vody je naprosto spolehlivý, jak do vydatnosti, tak i do kvality,“ pochvaluje si majitel.

Jak to bylo s čističkou

Čištění odpadní vody z domu měla mít na starosti vlastní čistička odpadních vod (ČOV), sestávající z biologického septiku a zemního filtru a vsakovací jímky s trativodem.

V průběhu peripetií se studnou si investor položil otázku: když už se bude muset kopat přípojka vody, proč se nenapojit rovnou i na obecní kanalizaci? A protože si odpověděl kladně, rozhodl se změnit projekt. Tím pádem odpadlo i vybudování čističky. Důvodů se našlo více. Stavebník nechtěl pozemek znehodnotit vybudováním ČOV s trativodem, protože sporadický zápach z větracích šachtiček separačních komor by byl v letních měsících velmi nepříjemný.

Dále aby fungoval proces biologického rozkladu v ČOV, nesmí se používat čistidla na bázi chlóru, navíc zde lze očekávat zpřísnění legislativy v podobě povinných ročních rozborů vypouštěných vod do trativodu čističky. Po vyhodnocení všech těchto aspektů nakonec investor inženýr Fröhlich zadal zpracování projektu na kanalizační přípojku i na vodovodní přípojku.

Finanční aspekty

Předpokládané stavební náklady na původní řešení zdroje pitné vody a na vyřešení likvidace odpadních vod (tj. za vybudování vrtané studny a za výstavbu ČOV s příslušenstvím) se pohybovaly ve výši kolem 230 000 Kč. Oproti tomu náklady na vybudování vodovodní přípojky a napojení na kanalizaci dosáhnou cca 700 000 Kč. To je podstatně více, ale na kanalizaci lze v budoucnu napojit další tři domy a tím se náklady na investici do kanalizace a vodovodních přípojek příznivě rozloží. Investor se tedy nakonec rozhodl vybudovat vlastní kanalizaci o délce 253 m i vodovodní přípojky o délce 256 m. Vyhotovení projektu stálo 5 000 Kč.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv

Střešní okna pro nízkoenergetické stavby

Ve fázi projektu je vždy důležité řešit orientaci stavby a s ní spojenou orientaci všech otvorových výplní ke světovým stranám. Orientace všech oken a obzvláště střešních totiž ovlivňuje zásadním způsobem vnitřní klima. Skrz střešní okno se dostává do interiéru mnoho sálavého tepla, to může být výhodou i nevýhodou. Dále může být nesprávně navržené střešní okno nepříjemným tepelným mostem, který zásadně ovlivní fungování celého podkroví. Při správném projektu však není důvod se střešních oken v nízkoenergetických stavbách obávat.

Návrh stavby musí být vždy komplexní. To se samozřejmě týká i střešních oken. Přestože střešní okno může být minimálním otvorem, který zásadně neovlivní celkové tepelné ztráty budovy, může velmi negativně ovlivnit vnitřní klima. Zásadním problémem jsou nízké povrchové teploty způsobené nekvalitním oknem, špatně zvoleným typem okna, nebo jeho špatnou montáží. Kondenzát či plísně, které následně vznikají, budou velkým problémem uživatele stavby.

Dříve bylo zvykem osazovat pod všechny otvorové výplně otopné těleso (radiátor). To pomáhalo zvyšovat povrchovou teplotu otvorových výplní. Díky tomu se výrazně eliminoval negativní jev kondenzace vzdušné vlhkosti na skle. V nízkoenergetických domech se však vytápění řeší velmi často bez použití radiátorů, například pomocí podlahového vytápění. Ale i v případě, že je radiátor použit, je jeho účinek na snížení kondenzace vlhkosti na skle minimální. Důvodem je minimální energie, kterou musí radiátor interiéru předat.

Jediné řešení je tedy použít vysoce kvalitní střešní okno, které má velmi dobrý součinitel prostupu tepla celým oknem – jak zasklením, tak i rámem. Tato okna mají nesrovnatelně vyšší povrchové teploty a kondenzace vodních par na jejich povrchu nastává v mnohem nepříznivějších tepelně-vlhkostních podmínkách.

Technické provedení střešních oken RotoQ

Společnost Roto střešní okna s.r.o. uvedla nyní na trh novou nízkoenergetickou řadu střešních oken RotoQ, která již v základní verzi dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 1,1 W/m²K s Ug = 1,0 W/m²K. V trojskle pak tato okna dosahují hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 0,78 W/m²K s Ug = 0,5 W/m²K. Tím RotoQ splňuje normou doporučený parametr pro pasivní domy. Jedná se tedy o ideální okno nejen do domů nízkoenergetických, ale i domů navrhovaných dle normou doporučovaných hodnot.

Porovnáním hodnot zasklení a celého okna zjistíme, že okno RotoQ vykazuje vynikající hodnotu součinitele prostupu tepla rámem a minimalizuje lokální tepelné mosty. S tím souvisejí relativně vysoké povrchové teploty a rapidní snížení možnosti kondenzace interiérové vlhkosti. Těchto hodnot je dosaženo hlavně díky konstrukci rámu, zateplovacímu bloku a kvalitním distančním rámečkům.

Řez oknem RotoQ

Robustní rám křídla je maximálně zapuštěn do rámu okna. Díky tomu a dvěma řadám těsnění se snižuje prostup tepla funkční spárou. Zateplovací blok, tedy pás tepelné izolace po celém obvodu rámu, eliminuje promrzání střešního okna z boku. Kvalitní kombinovaný distanční rámeček nerez/plast zajišťuje vynikající hodnotu lineárního činitele prostupu tepla Ψ.

Správný návrh okna v závislosti na tepelně technické parametry souvisí i s vhodně zvoleným způsobem ovládání oken. V některých případech je praktičtější ovládání na horní hraně křídla, v jiných na spodní. Společnost Roto střešní okna s.r.o. nabízí obě tyto varianty. Produktová řada RotoQ má ovládání nahoře, řada Designo pak ovládání dole. V tepelných parametrech jsou střešní okna řady Designo srovnatelná s okny řady RotoQ.

Designo R6/R8 dosahují ve dvojskle součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 1,2 W/m²K a v trojskle Uw = 0,8 W/m²K. Navíc má tato řada celoobvodové kování, které pomáhá správnému utěsnění funkční spáry a zlepšuje tedy neprůvzdušnost okna.

Projektant by si měl také uvědomit, kolik tepla může střešním oknem do interiéru projít bez návrhu stínění. Střešní okna situovaná k jihu mají v letním období enormní tepelné zisky. Ke všem typům střešních oken jsou dodávány vnější rolety, které odstíní značné množství sálavého tepla. První variantou jsou rolety lamelové, které zajistí 100% ochranu před teplem i světlem a současně zlepší tepelné vlastnosti v zimě. Další variantou jsou rolety screenové. Tyto rolety neodstíní veškeré teplo, ale může jimi procházet světlo do interiéru. Dle světových stran a použití místnosti je vždy nutné nějaký typ stínění navrhnout.

Střešní okna v nízkoenergetických domech nemusí znamenat problém. Je však skutečně důležité vybrat kvalitní střešní okna s výbornými tepelnými vlastnostmi a přitom neopomenout na vnější stínění. S takto navrženými střešními okny nebude problém s kondenzátem v zimním chladném období, ani s přehříváním v období letním.

(Komerční prezentace)

Svobodná hypotéka: volnost v nastavení i splácení

Dobrý den, v současné době bydlíme s manželem v nájmu, ale rádi bychom si pořídili vlastní bydlení. Uvažujeme o hypotéce, avšak trochu nás však znepokojuje situace, kdy se může člověk velmi lehce ocitnout bez práce a navíc bychom si chtěli brzy pořídit miminko. Mám obavy, jestli bychom hypotéku vůbec zvládli, kdybych musela odejít na mateřskou dovolenou. Poradíte nám, jestli není příliš riskantní do toho jít?

Děkuji, Katka.

Na dotaz odpovídá Jana Fišerová – produktová manažerka hypoték, Česká spořitelna

Dobrý den, Katko,

i na Vámi uvedené situace, a to včetně odchodu ženy na mateřskou dovolenou, banky myslí a jsou si vědomi toho, že situace klientů se mění. Pro tyto případy nabízí Česká spořitelna tzv. Svobodnou hypotéku. Ta je velice flexibilní, s volností v nastavení i ve splácení. Abych zahnala Vaše obavy, uvedu několik zásadních informací.

Výhody svobodné hypotéky:

• Jednoduché stěhování pomocí služby Variabilita splátek

Naši hypotéku můžete začít splácet až po 3 měsících. Začnete platit až po přestěhování do vlastního bydlení, a nemusíte tak platit nájem a hypotéku současně.

• Změna splátek podle Vaší aktuální situace

Pomocí služby Variabilita splátek si můžete snížit nebo zvýšit výši splátek až o 30 %. V případě vyššího příjmu můžete hypotéku rychleji doplatit nebo naopak snížit své splátky například po dobu mateřské dovolené.

• Prázdniny ve splácení

Pokud budete potřebovat, můžete přerušit splácení až na 3 měsíce. Ušetřené peníze můžete použít třeba na dovolenou do zahraničí nebo pořízení nového vybavení domácnosti.

• Mimořádné splátky

Díky službě Mimořádné splátky máte možnost vkládat mimořádné splátky bez sankcí i v průběhu fixace.

• Přestěhování do většího bydlení

Nemusíte hned prodávat staré bydlení, abyste měli na nové, ani ho předčasně opouštět či se stěhovat do rozestavěného. Díky Svobodné hypotéce máte dva roky na to, abyste vše vyřešili.

• Peníze na vybavení domácnosti

Se Svobodnou hypotékou získáte i peníze na vybavení své nové domácnosti, a vlastní peníze si tak můžete nechat jako rezervu. Peníze na vybavení domácnosti je realizováno pomocí tzv. Hypotéky Komplet, kdy část úvěru budete moci použít pro účely bydlení dle vlastního uvážení. Navíc Vám tyto peníze poskytneme za stejně výhodnou úrokovou sazbu, kterou máte sjednánu pro hlavní účel své hypotéky.

Co se týče bydlení v nájmu, existuje několik důvodů, proč v něm nezůstávat:

– bydlíte ve svém vlastním domě nebo bytě,

– hypotéka dnes může vyjít levněji než nájem,

– zatímco nájem v čase může růst, výše splátek hypotéky se po dobu fixace nemění,

– historicky nejnižší úrokové sazby hypoték,

– možnost pojistit se proti neschopnosti splácet hypotéku,

– koupě nemovitosti může být zajímavou investiční volbou,

– po splacení hypotéky bydlíte s minimálními náklady

Věřím, že na základě výčtu výhod Svobodné hypotéky a pozitivních přínosů bydlení ve vlastním domě či bytě, se rozhodnete správně.

text: Dana Klomínková a Česká spořitelna

(komerční sdělení)

Když vody není dost

Rozmary počasí v posledním období, střídání dlouhodobého sucha s přívaly deště, který země nestačí absorbovat, snad i největší optimisty přesvědčily, jak důležité je promyšlené hospodaření s dešťovou vodou. Navíc ceny vody opět poskočily vzhůru. Kromě ekologie tak čím dál více nabývá na významu ekonomický aspekt. Zařízení na akumulaci dešťové vody a duální rozvody vody v rodinných domech (pitné z vodovodu a vody dešťové) se tak dostávají do spektra ekonomicky výhodných investic.

Akumulace a další využívání dešťové vody

Zachycení srážkových vod a jejich následné využití bývá vhodnou alternativou tam, kde není možné dešťové vody vsáknout ani regulovaně odpouštět do kanalizace či vodního toku.

Akumulační nádrž je navržena jako retenční nádrž bez odtoku a slouží pro zachycení přívalových dešťů. Po srážkové události je vždy potřeba retenční kapacitu co nejrychleji, nejlépe do 3 dnů, vyčerpat. Nejčastěji to bývá „vyplýtváním“ na zálivku zahrady poté, co už je zemina schopna pojmout určité množství vody.

Pokud ale chcete dešťovou vodu využívat dlouhodoběji, například pro splachování toalet, zalévání, mytí, je nutné prostor nádrže zvětšit o objem, který bude v nádrži průběžně k využívání. Taková nádrž (její objem se navrhuje na průměrnou potřebu užitkové vody na dobu cca 3 týdny) je často předřazována i před vsakovací/regulační zařízení.

S pomocí dešťové vody je možné uspořit až 50 % nákladů na pitnou vodu. Je vhodná především na splachování WC, úklid, praní, údržbu zeleně atd. Podle velikosti a charakteru objektu je možné pro akumulaci dešťové vody využívat různé typy zařízení.

Zatímco pro rodinné domy jsou vhodné monolitické plastové nádrže, pro větší objekty lze použít vsakovací bloky obalené hydroizolační fólií a uložené do země. Tento typ nádrží je zajímavý jak svojí prostorovou flexibilitou, tak i cenovou dostupností a snadnější montáží oproti například betonovým nádržím.

Celý systém pro využívání dešťových vod tvoří nátok s filtračními prvky, které zajišťují čištění dešťových vod od mechanických nečistot, vlastní akumulační nádrž, čerpací technika a bezpečnostní přepad do vsaku nebo do kanalizace.

Nádrže a rozvody

Přesný výpočet velikosti akumulační nádrže se doporučuje svěřit odborné firmě. Ta totiž dokáže kromě propočtů spojených s vlastním množstvím zachycované vody zároveň nabídnout technická řešení vhodná pro správné uchování a hospodaření s touto surovinou.

Dešťová voda totiž nemá neomezenou trvanlivost. Po určité době začne vylučovat soli a zapáchat a mohla by poškodit koncová zařízení. Kvalitní systémy jako například Garantia (Nicoll Česká republika) nabízejí při zpracovávání dešťové vody pro domácnost například možnost několikastupňové filtrace a další promyšlená opatření (tichý nátok ke dnu nádrže, bezpečnostní přeliv uzpůsobený pro čištění hladiny, plovoucí sání k získání té nejčistší vody asi 10 cm pod hladinou).

Pak zbývá nádrž napojit pomocí domácí vodárny na tu část vnitřního vodovodu, která napájí nádržky na WC a přivádí vodu k pračce. Další možností je ventil, který můžete využívat k zalévání zahrádky či k úklidu v domácnosti.

Velikost akumulační nádrže

Objem nádrže je nutné zvolit podle předpokládané potřeby. Pokud má být voda používána pouze na ruční zalévání zahrady, postačí nádrž 3 m3. Při využití v celém domě nebo na automatické zavlažování je nutné pořídit nádrž
o objemu zhruba 9 m3.

V principu se velikost nádrže navrhuje tak, že se porovnají dvě hodnoty – roční dostupné množství vody a roční potřeba. Vezme se menší z obou hodnot a nádrž se navrhne na 6 % této hodnoty. Odpovídá to zásobě vody asi na 3 týdny, což se dlouhodobě osvědčuje. Dostupné množství vody se vypočítá z půdorysného průmětu střechy a ročního úhrnu srážek v dané oblasti, roční potřeba pak podle účelu využití dešťové vody (počet osob v domácnosti, plocha zahrady). Orientačně se předpokládá, že z 1 m2 střešní plochy získáte asi 20 až 30 litrů dešťové vody.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv

Minimalistický dům na jezeře Como

Některé architektonické projekty maximálně využívají krásu okolní scenérie. Mezi výjimečné stavby tohoto druhu patří rodinná rezidence Casa Benedetti, která se doslova otevírá krásné krajině na břehu italského jezera Como.

Dům Casa Benedetti sice stojí v sousedství domů postavených v tradičním severoitalském stylu, přesto jeho moderní stavební konstrukce nevyvolává žádnou disharmonii. Spíše naopak upoutá pozornost minimalistickým pojetím i výběrem materiálů. Po demolici a komplexní přestavbě má vila s původním objektem společný pouze půdorys a velikost.

Architekt Cesare Sala ve své projektové zprávě zdůrazňuje, že tato architektura odkazuje na minimalistické linie, kterými se proslavil německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, a formální jednoduchost a praktičnost, znaky typické pro průmyslového italského designéra Achilla Castiglioniho. V rámci prostorového uspořádání, velikosti, tvaru střechy a základních materiálů se však minimalistické moderní zpracování přibližuje architektuře okolní zástavby s tradičními tvary a slohovými prvky.

Architektonická vyváženost

Až na v podstatě jediné přání integrovat kuchyň, jídelnu a obývací pokoj do společného prostoru nechal investor architektovi při návrhu projektu volnou ruku. Dispozice je rozvržena na společnou obývací část v patře (přístup do domu vede shora) a ložnice v přízemí, částečně zapuštěném do svahu nad vodou.

Obě podlaží jsou směrem k jezeru lemována terasami. Přibližně po roce bydlení v novém hodnotí majitelé projekt nesmírně kladně, a to jak z hlediska estetického, tak z pohledu funkčnosti. Jsou nadšeni z vybalancování moderního pojetí a respektu k okolní krajině a architektuře.

Výhled z domu na panoramata jezera Como je dokonalým příkladem nadstandardní kvality bydlení. Ve večerních hodinách na oplátku přináší záře z osvětlené budovy skvělý pohled i vnějším pozorovatelům.

Energetické úspory

Před přestavbou spadal původní objekt do zcela nevyhovující energetické třídy G, roční spotřeba tepla dosahovala 440 kWh/m2. Standard vyžadovaný současnými stavebními předpisy by měl být přibližně šestinový, tedy kolem 77,33 kWh/m2.

Po přestavbě však budova nakonec se svou mimořádně nízkou spotřebou 28,37 kWh/m2 dosáhla kategorie A. Přispěla k tomu řada energetických opatření. Jak se to podařilo? Klíčem k úspěchu byla celá řada stavebnětechnických řešení, počínaje kvalitní izolací základů a zdiva přes přirozenou ventilaci zabraňující kondenzaci až po důsledné odstranění tepelných mostů a dalších rizikových míst.

Přísné rozhodování se týkalo i výběru výplní stavebních otvorů, které kromě tepelněizolačních parametrů musely splnit také požadavek na optimální denní prosvětlení a celoročně příjemné klima v interiéru. Vybrány byly vysoce tepelně izolované hliníkové profily Schüco s přerušeným tepelným mostem a trojitým izolačním sklem. Doplňuje je navíc inteligentní stínicí systém, automaticky ovládaný slunečními a větrnými senzory.

Kombinace exteriérových a interiérových systémů brání přehřátí interiéru, chrání před zvědavýma očima kolemjdoucích či ostrým sluncem, a to i v případě, kdy s vnějším zastíněním nelze manipulovat kvůli silnému větru. Tato opatření se v podstatě týkají západní fasády s pohledem na jezero a přímým kontaktem do obytných a ložnicových prostor domu.

Technologie pro vyšší komfort

Vedle estetické a tepelněizolační stránky splňují okenní a dveřní profily požadavky na výjimečnou odolnost vůči klimatickým podmínkám a hluku. Na základě požadavku klienta byly do systému opláštění integrovány i další komponenty. Všechny okenní jednotky splňují bezpečnostní třídu RC 2 a jsou dokonce vybaveny zařízením s vibračními senzory proti zlodějům. V letním období je v provozu mechanická ventilace s rekuperací tepla.

Prozatím se tento systém ukázal tak efektivní, že předpřipravenou instalaci elektrické klimatizace není zapotřebí dokončovat. Dle majitelů funguje kombinace mechanické ventilace a systémů zastínění velmi dobře, teploty v domě se po celý rok pohybují na příjemné úrovni a nezvyšuje se vlhkost.

Pohled na hladinu

Celoročně mírné klima na severu Itálie i „čítankový“ výhled na jezero od počátku vybízely k co největšímu vizuálnímu i prostorovému otevření západního průčelí. Toho bylo dosaženo také díky posuvnému systému Schüco ASS 70.HI, který požadavek transparentnosti, přísunu světla a neomezeného výhledu dokonale podpořil. Hliníkové profily umožnily vytvořit velkoplošné prosklení od podlahy ke stropu i na celou šířku domu mezi základovými zdmi.

Ani kolejnice, bezbariérově zapuštěné v podlaze, nenarušují design a nebrání vstupu. Světle šedé hliníkové profily vertikálně rozdělují panoramatický výhled a jemně kontrastují s čistotou skla, teakovými a dubovými podlahami na terase a v interiéru i ledově bílou omítkou, rámující celý objekt.

Text: Adam Krejčík, Foto: Marcello Mariana

Technické údaje

Technické údaje:

Obytná plocha: přibližně 210 m2

Konstrukce: kombinace zděné a železobetonové nosné konstrukce s ocelovými sloupky

Výplně otvorů: okna hliníková s dvojitým a trojitým izolačním zasklením (posuvný dveřní systém Schüco ASS 70.HI, okenní systém Schüco AWS 75.SI, systém pro vchodové dveře Schüco ADS 75.HD.SI), vnější a vnitřní stínění (rolety na elektrický pohon)

Vytápění: podlahové vytápění, solární termické kolektory pro ohřev teplé vody, předinstalovaná automatická klimatizace (díky efektivní mechanické ventilaci zatím její využití nebylo nutné), řízené mechanické větrání s rekuperací tepla

Kontakty:

Architekt: Cesare Sala, Lierna, Itálie
www.schueco.cz

Jak vyřešit záhony u vjezdu do garáže

Úkol: Vytvořit vyvýšený úzký záhon oddělující dvě parkovací plochy na vjezdu do garáže

Materiál: Betonové palisády, závitová tyč, tmel

Nářadí: Gumová palice, kladivo, vrtačka, vrták do betonu, rozbrus

Původně byl mezi dvěma vjezdy do garáží úzký pruh trávy s mělkou vrstvou zeminy (cca 5 cm), což pro pěstování jakýchkoliv rostlin nestačilo. Proto si majitelka domu přála záhon vyvýšit, přidat vrstvu zeminy a záhon tak oddělit od zámkové dlažby a ochránit ho.

Úloha měla jedno úskalí: pokud bych oddělil záhon od komunikace nějakou přepážkou, musel bych to provést z vnitřních stran, což by vyžadovalo již tak úzký záhon ještě více zúžit. Rozhodl jsem se jít cestou, kdy stěny záhonu budou uchyceny k betonu a jejich boky budou přesně kopírovat původní šířku.

Volba materiálu

Bylo mi jasné, že musím vymyslet takové řešení, které by zabránilo vyplavování substrátu z vysokého záhonu, například při dešti nebo při zalévání. Boky vyvýšeného záhonu musely být ze stabilního a odolného materiálu, který se bude hodit k betonové dlažbě a zároveň bude nepropustný a udrží bez poškození zemní tlak i v případě silně promáčené či promrzlé zeminy.

Zavrhl jsem dřevo, protože by se k betonu špatně kotvilo, muselo by se pracně udržovat a ve styku s vlhkou zeminou by bylo náchylné ke hnilobě.

Betonové řešení

Nakonec volba padla na betonové probarvené palisády, které se nejlépe hodí k betonové zámkové dlažbě, zaručují dostatečnou pevnost a jsou odolné vůči povětrnosti.

Zbývala otázka, jak palisády k záhonu připevnit.

Vzhledem ke značné šířce palisád jsem předem zavrhl možnost zapustit je do záhonu, protože bych záhon příliš zúžil, takže zbývalo přichycení palisád do betonového obrubníku přilehlého k zámkové dlažbě. Abych palisády zajistil proti převrácení, navrtal jsem do nich z každé strany palisádového pole otvor o průměru 10 cm a další otvory jsem vyvrtal do betonového obrubníku zapuštěného na okrajích záhonu.

Rozbrusem jsem nařezal závitovou tyč na kusy 10 cm dlouhé, vložil je (jako čepy) do otvorů v palisádách a nasadil do otvorů v obrubníku. Vznikla tak bytelná a spolehlivě ukotvená ohrádka, která bude účinnou ochrannou pro jakékoli rostliny na záhonu. Spoje závitovou tyčí jsem ještě pojistil pomocí silikonového lepidla.

Text: Adam Krejčík, Miroslav Rendek, Foto: Miroslav Rendek, Jiří Hurt

Oáza klidu nedaleko metra

Kdysi nevzhledný kout se zanedbaným parčíkem na okraji Prahy se během 555 dní změnil k nepoznání. Vyrostl tu krásný rodinný dům, kde se příjemně žije lidem a zvířatům a daří rostlinám.

Pan Michal se svou ženou objevili místo pro budoucí dům čistě náhodou při hledání v inzerátech na internetu. Rodina původně bydlela na malém pražském sídlišti. „Měli jsme sice hezký výhled do údolí, ale přece jen jsme toužili po bydlení, kde bychom měli bližší kontakt s přírodou. Zároveň jsme ale chtěli zůstat na dosah centra Prahy.“

Pozemek na prodej – kdysi malý obecní parčík – byl sice lákavý, ale od začátku obestřený řadou nejasností. Ukázalo se, že překážku, která nejspíš mnoho zájemců o koupi pozemku odradila, představuje kanalizační přípojka. V ulici byl sice zavedený vodovod a plyn, ale kanalizace tu chyběla.

„Kdyby se měla dělat přípojka standardním způsobem, náklady by nás vyšly asi na tři čtvrtě milionu,“ vypočítává pan Michal. „Naštěstí se ale ukázalo, že prodávající má zpracovaný projekt alternativního připojení na kanalizaci. Vede opačnou stranou přes pozemek a poté se napojuje na páteřní kanalizaci u blízkých garáží. Tento projekt jsme samozřejmě využili a realizace tak vyšla na mnohem přijatelnější peníze.“

Terén pozemku byl původně mírně svažitý. Noví majitelé ho srovnali a ještě s obcí směnili malý klínovitý kus u garáží, aby u nich nemuseli stavět plot. Celková rozloha tak dosáhla 567 m2.

Sousedé měli nakonec radost, když zjistili, že se tu bude stavět. Parčík s lavičkou a křovím dříve přitahoval podivné návštěvníky a bezdomovce. Stavebníci vyvezli z pozemku asi 2 tuny odpadků… Nejspíš také udělali čáru přes rozpočet místním lidem, kteří byli zvyklí zkracovat si přes parčík cestu na autobusovou zastávku.

Pan Michal vzpomíná, jak je s ženou zarazilo, když tu poprvé uslyšeli zvuk otvírání dveří autobusu MHD, který zastavil nedaleko domu. „Tenkrát jsme zapochybovali, jestli si na tyhle zvuky zvykneme. Ale dnes už je bereme jako úplnou samozřejmost a místní folklor.“

Perfektní izolace

Majitelé jsou spokojeni i se samotnou stavbou. Vybrali si pro ni cihelné zdivo Porotherm s výplní minerální vatou. „Díky tomu jsme nemuseli používat další izolační materiály, pouze základy domu jsou izolované polystyrenem. Myslím, že i loňská zima, kterou jsme už v domě strávili, prověřila, že izolační vlastnosti zdiva jsou skutečně takové, jak výrobce slibuje,“ říká pan Michal.

Stavba trvala 555 dní, což bylo v souladu se smlouvou s dodavatelskou firmou. „Samozřejmě jsme museli řešit pár problémů. Asi nejhorší zkušenost byla s řemeslníky, kteří dělali plochou střechu a nechali natéct vodu do konstrukce. Museli tedy celou střechu předělávat. A také jsme reklamovali dveře, jinak ale stavba proběhla nad očekávání hladce.“

Důvěra a porozumění

„Problémem, na který jsme narazili a který řeší celá Praha, byl předpis, podle něhož lze zastavět pouze třetinu výměry pozemku. Ale i když jsme museli udělat nějaké kompromisy, současná podoba a dispozice domu nám zcela vyhovují.“

Zvenku jednoduchá obdélníková stavba nepůsobí nijak mohutně, zato interiér překvapí nečekanou prostorností. Celý návrh pochází od Ing. arch. Pavla Kecka. V přízemí se nachází na jižní straně, prosklené do zahrady, společná obývací část, severní polovinu zaujímá pokoj pro hosty s koupelnou, vstup a garáž integrovaná v domě. Patro nabízí tři komfortní ložnice, každá má vlastní šatnu a koupelnu. Je tu ještě velká rohová krytá terasa s výhledem.

„Musím říct, že z hlediska funkčnosti, barevnosti i výběru materiálů pan architekt Kecek odvedl velmi kvalitní práci. Pomáhal nám i s výběrem zařizovacích předmětů, například svítidel. V průběhu spolupráce jsme se stali přáteli, pravidelně se navštěvujeme a Pavel sám říká, že rád sleduje, jak jsme náš dům postupně zabydleli,“ pochvaluje si pan Michal.

Jediný problém, který prý řešili, byla stěna u schodů vedoucích do patra. Architekt navrhl celou stěnu dřevěnou. Ale když došlo na realizaci, zjistilo se, že to není ono. Obratem tedy vymyslel náhradní řešení – masivní skleněnou stěnu, díky níž prostor působí otevřeně, prosvětleně. Z velké dřevěné desky, která měla tvořit stěnu schodiště, pak nechali majitelé udělat jídelní stůl na míru a police do garáže.

Vaření je radost a zahrada zelený ráj

„Velmi rád vařím, proto jsme si dali na výběru kuchyně záležet,“ vysvětluje pan Michal, když obdivuji její promyšlené propojení se spíží a zahradou a také zajímavou pracovní desku. „To je přírodní kámen, konkrétně gabro z afrického Zimbabwe. Skvělý materiál, který se velmi dobře udržuje a navíc úžasně vypadá.“

Ze spíže s úložnými prostorami po obou stranách stěn se dá vyjít rovnou na zahradu. Hned za dveřmi je velký bylinkový záhon. Nejlépe se tu zatím daří rozmarýnu a libečku. Návrh zahrady byl vytvořen ve spolupráci s Ing. arch. Michaelou Vlachovou. Velmi působivá je atraktivní stěna ze vzrostlých stromů, která pomocí důmyslné bambusové konstrukce tvoří vysoký živý plot.

„Tuto zelenou stěnu jsme uvítali nejen z estetických důvodů, ale i z hlediska soukromí – z oken horních pokojů a ložnice je totiž příliš otevřený pohled do ulice,“ vysvětluje pan Michal.

„Habr je skvělý v tom, že neopadá na podzim, ale až na jaře, když už raší nové listí. Tenhle druh se pěstuje v Holandsku, proto pořízení stromů bylo poměrně nákladné, ale opravdu nelitujeme. Celá zahrada, kterou realizoval podle návrhu architekta Ing. Jan Tuček z Velké Dobré, je velký relax. Překvapila nás i letošní úroda! Hned po nastěhování jsme tu zasadili první ovocné stromy a už letos jsme sklízeli první úrodu – konkrétně 2 meruňky, 3 blumy a asi 6 jablek.“

Text: Jana Vaňátková, Foto: Jiří Hurt a Adam Kecek

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 127 m2

Užitná plocha: 220 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdicí systém Porotherm, stropy monolitické železobetonové, obvodové zdivo Porotherm T Profi s výplní z minerální vlny (od výrobce Wienerberger, a. s.), vnější tepelněizolační omítka

Výplně otvorů: okna a francouzská okna dřevěná euro s izolačními dvojskly, předokenní žaluzie na el. pohon, vnitřní dveře dřevěné

Vytápění: ústřední teplovodní, plynový kotel, radiátory, solární kolektor pro ohřev TUV

Autor:

Ing. arch. Pavel Kecek

Autorizovaný architekt, člen ČKA. Absolvoval Fakultu architektury ČVUT Praha, pracoval v ateliérech LO-TECH, Ateliér A.B.D., HKR Prague, nyní je partnerem ateliéru R21 Architects, s. r. o. Zabývá se návrhy obytných a občanských staveb od studie po realizaci, návrhy rekonstrukcí a interiérů.

Kontakty:

R21 Architects, s. r. o.
Mánesova 19, Praha 2
www.r21architects.com

Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.
Plachého 388/28, České Budějovice
www.wienerberger.cz

Realita dřevěného stavění

Konstrukční systémy staveb na bázi dřeva se vyznačují různým stupněm prefabrikace a různou pracností. Prefabrikovaná výroba, zvláště dílce s patřičnými certifikáty, přináší velkou přesnost a zaručenou technickou kvalitu.

Kombinace masivního dřeva s tak zvanými aglomerovanými materiály na bázi dřeva a symbióza různých technologií nabízejí velkou variabilitu a bohatě rozšiřují možnosti konstrukčního i architektonického řešení. Příchodem kompozitních materiálů se výrazně mění i technické parametry stavebních konstrukcí, jejichž základem je dřevo.

Komfort a pohoda bydlení

K základním přednostem dřevostaveb, vedle rychlé a suché výstavby, patří energetická úspornost. Důvodem je často zmiňovaná nízká schopnost akumulace tepla u domů ze dřeva. Rychle se vyhřejí, stejně rychle vychladnou. Této vlastnosti lze pomocí moderní regulace vytápění využít a ušetřit tak především při pravidelném provozu v zimním období.

Uvedená vlastnost se jeví jako poměrně zásadní i v extrémně horkých měsících, kdy masivní zdivo z cihel či betonu naakumuluje spoustu tepelné energie, která se pozvolna uvolňuje, a často se neobejdete bez klimatizace. Dřevostavby se přehřívají obecně mnohem méně.

Ovšem konfrontovat zděný dům s dřevostavbou, aniž bychom argumentovali srovnatelnými podklady a konkrétními naměřenými hodnotami, to opravdu nelze. Oprávněně by se zlobili výrobci obou systémů.

Víte, že…

Z iniciativy Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) a Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského byl vypracován národní systém kontroly kvality montovaných domů. Dokument národní kvality (DNK) je přísná certifikace, v níž jsou zapracovány praktické zkušenosti i předpisy a normy, postupy montáže i technologická kázeň na stavbách. DNK kromě jiného nařizuje certifikovaným firmám provádět blower-door testy (zkoušky průvzdušnosti obálky). Společnosti se i po získání certifikátu nadále podrobují pravidelnému auditu zaměřenému právě na dodržování norem a postupů.

Ukazatelé kvalitního bydlení

K zásadním předpokladům kvalitního a zdravého bydlení patří vnitřní klima. Během každodenního provozu v domě vzniká vodní pára (z vaření, sprchování, zálivky květin, dýchání, pocení…) a vlhkost, působí na vás pachové stopy i emise zplodin a chemických látek z vnitřního vybavení, koncentruje se zde oxid uhličitý a úměrně k tomu dochází k citelnému spotřebovávání kyslíku.

Dřevostavby je ale poměrně složité navrhovat i z hlediska kondenzace vodní páry v samotné konstrukci. Sendvičové obvodové stěny dřevostaveb tvoří několik vrstev s odlišnou tepelnou vodivostí i rozdílným součinitelem prostupu vodní páry. Skladby obvodových konstrukcí se navrhují tak, aby se směrem z interiéru do exteriéru tepelný odpor vrstev zvyšoval a naopak difuzní odpor vrstev klesal. V tak zvané difuzně otevřené (prodyšné) stěně se vodní páry nesrážejí, ale volně proudí z domu ven.

Ekologové, vyznavači zdravého životního stylu nebo ochránci přírody zastávají názor, že není ani tak důležité, v čem člověk bydlí, ale jak bydlí (způsob vytápění, získávání vody a nakládání s odpady, energetická soběstačnost, alternativní energie atd.) a jaký to má dopad na životní prostředí (tzv. ekologická stopa). V tomto ohledu dřevostavby představují jednu z nejekologičtějších forem výstavby – jde o obnovitelný přírodní materiál, recyklovatelný, většinou z lokálních zdrojů, jeho zpracování není energeticky příliš náročné a navíc vzniká minimum odpadu (respektive i odpad ze zpracování dřeva má široké využití).

Na každém šprochu?

Často je slyšet, že dřevo je vhodné na chaty, sauny, zahradní domky a kůlny, ale přímo bydlet v prkenné krabici, to ne. Dřevostavba je levné bydlení, zvlášť když vyroste za tři týdny, tak to určitě nebude žádný div světa, a kromě toho má nesrovnatelně menší tržní hodnotu než bytelná stavba zděná. Kromě toho nežijeme v Americe ani ve Finsku.

V povědomí řady lidí pak dřevo dobře hoří – tzn. zvýšené potenciální nebezpečí požáru. Dřevěné konstrukce (zejména roubenek a srubů) podléhají statickým změnám, sesychají, mění původní tvar a profil, praskají a mezi trámy vznikají mezery, podlahy vržou. Dřevo je taky ze všech stran vystaveno trvalým atakům škůdců, vlhkosti a jejím průvodním jevům, tedy hnilobě a plísním.

Materiál bez povrchové úpravy degraduje, což si žádá pravidelné nátěry a lakování… Odpověď na tyto námitky je nasnadě: dřevostavbu je – stejně jako jiný výrobek – umět třeba správně „používat“. Při správném konstrukčním řešení a správné péči dosahuje stejné životnosti jako stavby zděné.

Vyvětrejte si!

Snaha o minimalizaci úniku tepla (u nízkoenergetických a pasivních budov) vede k eliminaci přirozené ventilace neboli tzv. „dýchání“ domu. Tento problém nesouvisí se stavebním materiálem, může se týkat jak objektů zděných, tak i dřevostaveb. Řešení je dostatečné větrání, buď nucené s výměnou tepla, nebo přirozené (podle klimatických a jiných podmínek). Nedostatečné větrání může vést až ke zdravotním problémům obyvatel dobře „utěsněných“ domů.

Krytiny o vyšší váze…

Z přírody na střechu

Betonové tašky

Pálená hlína

…a lehčí váhové kategorie

Kov s povrchovou úpravou

Vláknocement, bitumen, plast a další

Spíše chalupářské řešení

Cesta zevnitř ven

Od představy ke skutečnosti

Slovo architekta

Technické údaje

Seriál: Stavba roubenky – krok za krokem

Základy vs. voda

Nečekané problémy

Potrubí pod deskou

Lití a zrání desky

Čas a peníze

Zdroj pitné vody

Jak to bylo s čističkou

Finanční aspekty

Technické provedení střešních oken RotoQ

Akumulace a další využívání dešťové vody

Nádrže a rozvody

Velikost akumulační nádrže

Architektonická vyváženost

Energetické úspory

Technologie pro vyšší komfort

Pohled na hladinu

Technické údaje

Volba materiálu

Betonové řešení

Perfektní izolace

Důvěra a porozumění

Vaření je radost a zahrada zelený ráj

Technické údaje

Komfort a pohoda bydlení

Víte, že…

Ukazatelé kvalitního bydlení

Na každém šprochu?

Vyvětrejte si!

PARTNEŘI WEBU