Skip to content

Blog

Moderní koupelny směřují k celkové harmonii

Bruno ChenesseauKam podle vás směřuje vývoj v oblasti sanitární keramiky?

Zdá se, že dojde k větší integraci, užšímu propojování různých prvků koupelnového vybavení, než tomu bylo v minulosti. Sanitární keramika, nábytek, baterie již nebudou nezávislé, ale budou v těsném propojení. V budoucnu budeme na koupelnu nahlížet jako na celek, dbát na funkci a využití celého prostoru, nikoliv na jednotlivé předměty.

Velkým trendem jsou také autentické materiály, masivní dřevo, keramika, kov, lesklé povrchy a také kombinace materiálů, která přichází s již zmíněnou integrací prvků. Snažíme se, aby různé předměty v prostoru byly esteticky propojeny a odrážely naši osobnost.

Designér Bruno Chenesseau

Pochází z Francie, vystudoval design na škole užitých umění v Boulle. V r. 2006 se stal hlavním průmyslovým designérem společnosti Kohler, v současné době působí jako manažer studia Kohler Kitchen & Bath Asian Pacific se sídlem v Číně.

Které materiály v segmentu koupelnového vybavení mají největší perspektivu?

Designér Bruno Chenesseau se domnívá, že moderní koupelny směřují k celkové harmonii, jednoduchosti, úspornosti a autentickým materiálům.Již jsem zmínil přírodní materiály a také nové materiály, které budou co nejbližší těm autentickým, co se týče tvarů, textury, barevnosti a pocitů, které vzbuzují. Podívejte se na keramické obklady, které se snaží napodobovat přírodní dřevo, nebo sprchy, které vypadají jako z kamene.

Lidé hledají „poctivé“ výrobky, které nelžou a nabízejí jednoduchá, přímočará řešení. Ne složité technologické triky, ale skutečnou jednoduchost. Používáme dnes sofistikované technologie, například počítače a chytré telefony, ale doma v koupelně si každý chce užít prostou radost z tekoucí vody, jako z té, která vytéká z fontány nebo proudí v řece.

Uhlíková stopa

Množství skleníkových plynů, které jsou vypuštěny do ovzduší během celého výrobního procesu (od těžby dřeva přes dopravu, zpracování v továrně, skladování atd.). Přední evropští výrobci bytového vybavení tento parametr uvádějí (udává se v g, kg CO2).

Jak se snahy o úspory energie odrážejí v koupelnovém designu?

Skleněné umyvadlo BrioletteTM vnese do vaší koupelny efekt broušeného křišťálu či diamantu. Výrobky značky Kohler prodávají Koupelny Ptáček www.koupelny-ptacek.cz.Ve společnosti Kohler je naším cílem snižování uhlíkové stopy, v roce 2035 bychom chtěli dosáhnout nulové úrovně. Také jsme vynaložili velké úsilí na snížení spotřeby energie a recyklaci keramických prvků. Na nábytek používáme pouze dřevo s certifikátem PEFC, veškeré osvětlení zajišťují LED zdroje, většina našich baterií je vybavena kartušemi, které snižují průtok vody, naše splachovací systémy spotřebují pouze 2,6 nebo 4 litry vody na jedno spláchnutí toalety. Obzvláště v Evropě dbáme na udržitelný rozvoj, chápeme vliv našeho každodenního života na život příštích generací. Máme projekt vany z recyklovaných rostlinných vláken, navrhli jsme také urinál Steward, který ke splachování nepoužívá vodu. V roce 2014 nabízíme 124 produktů s certifikátem o nízké spotřebě vody. Například u sprch se vodní proud mísí s vodou, což umožňuje lepší sprchování při nižší spotřebě vody (7,6 litru za minutu).

Dnešní trh nabízí čím dál více tzv. inteligentních elektronických systémů a výrobků. Sprchy hrají hudbu, v koupelně si můžete užít vodní či světelnou show a ovládat ji z chytrého telefonu. Vývoj v oblasti elektroniky však jde mnohem rychleji než u sanitárního vybavení, pamatují výrobci na tento problém?

Skleněné umyvadlo BrioletteTM vnese do vaší koupelny efekt broušeného křišťálu či diamantu. Výrobky značky Kohler prodávají Koupelny Ptáček www.koupelny-ptacek.cz.Velmi dobrá otázka. Dnes probíhá všeobecná diskuse mezi Evropou a Čínou, kde jsou zákazníci mnohem více nadšeni pro technologie aplikované kdekoliv. Čím dál více spolupracujeme s odborníky, mobilními operátory, IT vývojáři… Sledujeme neustálou potřebu inovovat tato zařízení, ale proč máme investovat do bezdrátových technologií, které zastarají brzy poté, co vstoupily na trh? U produktů, jako je např. sprchová hlavice Moxie, již máme integrovanou technologii Bluetooth, která může komunikovat s chytrým telefonem a elektronikou jakékoliv generace.

I když hardware (sanitární technika) a software jsou nezávislé, naše produkty mohou být aktivovány elektronickými přístroji a aplikacemi Kohler na internetu.

PEFC

Programme for the Endorsement of Forest Certification

Nezisková mezinárodní instituce se sídlem v Ženevě, sdružující 35 národních certifikačních systémů (zejména USA, Kanady, latinskoamerických i evropských států), reprezentuje cca 240 milionů hektarů lesů. Prostřednictvím nezávislých auditorů sleduje ekologické lesní hospodářství, trvalou udržitelnost a obnovitelnost lesních ekosystémů.

Co považujete za nejvýznamnější současnou inovaci v koupelnovém designu?

Unikátní WC Numi® s elektronickým ovládáním šetří vodu, má vyhřívané sedátko, vnitřní osvětlení, umožňuje poslech rádia či hudby... více na ptacek-koupelny.cz.Za dobrou myšlenku považuji toaletní mísy v provedení bez okrajů (tzv. rimless) – bez problematických míst, která se špatně čistí. Zatím nejsem zcela spokojen s estetickými výsledky. Mnohé z těchto produktů vypadají velmi „technicky“ a nepůsobí tak čistým dojmem, jakého bychom chtěli dosáhnout. Vyrábět produkty, které jsou jednodušší, lépe vypadají, snáze se udržují, a to bez použití dalších přídavných technologií, bez zvýšení spotřeby energie a vody, je v každém případě dobrá myšlenka. Mezi posledními inovacemi mě velmi zaujala i tenkostěnná keramika Saphir Keramik, která směřuje k perfektní integraci s nábytkem, o čemž jsme na počátku hovořili.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Kdy je nutné žádat o stavební povolení?

případě, že jste se vydali cestou ohlášení stavby, představuje kýžený „papír“ souhlas s provedením stavebního záměru, pokud jste žádali o stavební povolení, pak potřebujete toto povolení vydané ve stavebním řízení. Souhlas a povolení potom kromě udělení oprávnění k zahájení stavby obsahují podmínky, které musí být při provádění stavby dodrženy.

Autorka
Anna Dolejská je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spolupracuje s naší redakcí a zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na dotčené oblasti.

Než vůbec začnete stavět…

Představme si, že máte zakoupený stavební pozemek, před jehož koupí jste se na stavebním úřadě informovali, zda se nachází v zastavěném nebo zastavitelném území a k jakému funkčnímu využití je podle územně plánovací dokumentace pozemek určen. Tedy zda na něm můžete vůbec plánovat rodinný dům stavět. To je základ. Máte vypracovanou kvalitní projektovou dokumentaci (v případě žádosti o vydání stavebního povolení budete potřebovat projekt zpracovaný autorizovaným architektem). Dále potřebujete získat rozhodnutí o umístění stavby, které vydává stavební úřad v rámci územního řízení, které ale zároveň v případě rodinných domů s určitými parametry (a ostatních menších staveb) mohou stavební úřady spojit s povolovacím řízením v jedno.

V konečné fázi, před započetím s výstavbou, je třeba získat od stavebního úřadu souhlas. Souhlas lze získat buď formou ohlášení stavby a následného udělení souhlasu stavebním úřadem, nebo vydáním stavebního povolení ve stavebním řízení.

Ohlášení stavby a žádost o vydání stavebního povolení – co mají společného a v čem se liší?
Kladné vyřízení obou uvedených aktů představuje pomyslný klíč k možnosti legálně stavět, avšak všimněte si, že nerozlišuji, co konkrétně. Právě v povaze stavby (její velikosti apod.) spočívá zásadní rozdíl. Konkrétní pravidla naleznete v § 103–108 stavebního zákona; jde o základní právní úpravu, na kterou však navazuje další nemalé množství souvisejících paragrafů, takže se komplexní úpravu nezdráhám označit za poměrně obsáhlou. Může být nesnadné se v ní zorientovat.

Rozdíly jsou patrné logicky také v průběhu procesu vypořádání ohlášení či žádosti o vydání stavebního povolení u stavebního úřadu. Obecně lze říci, že stavební řízení vedené za účelem vydání stavebního povolení je zdlouhavější. V mnoha směrech jsou si ale obě varianty velmi podobné.

Ohlášení i žádost se podává na závazném formuláři, který je možné si vyzvednout přímo na stavebním úřadě v papírové formě, lze si jej často stáhnout také na webových stránkách konkrétního stavebního úřadu. Na vydání stavebního povolení má stavební úřad určenu lhůtu v délce 60 dní v jednodušších případech, v těch složitějších potom 90 dnů. Pro udělení souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru je dána stavebnímu úřadu lhůta v délce 30 dní.

Ohlášení stavebního záměru (§ 104–108 stavebního zákona)

Nebylo by efektivní uvádět na tomto místě kompletní výčet případů, ve kterých postačí ohlášení stavby. Zaměřím se tedy, jak bylo již v úvodu předestřeno, na problematiku týkající se rodinných domů.

Nová stavba: V případě stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím postačí ohlášení stavby stavebnímu úřadu. Těmto parametrům bude odpovídat asi většina běžných rodinných domů. Překročíte-li uvedené parametry, budete již nuceni žádat o stavební povolení.

Stavební úpravy: Pokud se rozhodnete upravit, přistavět nebo nastavit stávající rodinný dům a nerozšíříte jej nad 150 m² plochy, dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a podkroví, pak opět bude stačit ohlášení. Překročením parametrů se stejně jako v předchozím případě dostanete do režimu řízení o vydání stavebního povolení.

Navzdory tomu, co jsem uvedla výše, je obecně doporučováno informovat se u příslušného stavebního úřadu ještě před tím, než vyplníte a podáte jakýkoli formulář. Poradí vám, zda vaše stavba spadá do režimu ohlášení, co vše musíte doložit apod.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Bez ohlášení a bez povolení?

Následující informací vás na závěr možná trochu potěším. Stavební zákon v § 103 uvádí výčet staveb, nebo spíše jejich parametrů, které můžete kolem svého domu stavět, aniž byste je museli ohlašovat stavebnímu úřadu nebo žádat o vydání stavebního povolení. Jde o drobné stavby, mezi které lze zařadit například skleník nebo bazén a další podobné drobné stavby. I v tomto případě ale doporučuji na úřad zajít a informovat se. Jak známo, stavební úřady nenahlížejí v konkrétním případě na věc vždy stejně.

Důležité upozornění: kdyby vaše stavba parametry uvedené v §103 splňovala, avšak nacházela se přímo v památkové zóně nebo byla kulturní památkou, uvedený § 103 pro vás nebude směrodatný. V takovém případě budete muset se stavebním úřadem (a památkáři) o záměru jednat. Zda váš dům stojí v památkové zóně, zjistíte například z katastru nemovitostí.

Na závěr bych vám ráda popřála hladký průběh při uskutečňování vašich stavebních záměrů!

text: Anna Dolejská, foto: archiv G SERVIS

Smaragd v koupelně

Závěsný klozet z kolekce Il Bagno Alessi dOt (LAUFEN) s odpadem Vario a hlubokým splachováním, 58 x 39 x 40 cm, LAUFEN.Malý byt v posledním patře činžovního domu ze začátku minulého století patří architektu Petru Jančálkovi. Aby garsoniéru pocitově zvětšil, rozhodl se vybourat veškeré příčky. Obytnou plochu představující 25 m2 tak otevřel a propojil. Takové řešení si vyžádalo originální pohled na umístění soukromé zóny do rámce celého bytu. Prosklená kabina propouštějící i vyzařující světlo na sebe v rámci celého interiéru paradoxně přitahuje pozornost.

Protože ta nejintimnější část bytu je zároveň nejnápadnější, nabízí se originální východisko – pojmout celý prostor jako jednu velkou, otevřenou a propojenou soukromou zónu. Trend vzájemného prorůstání koupelny a ložnice se jako první začal prosazovat v hotelích, teď už ale několik let útočí i na individuální interiéry, i když v našich domovech zatím působí poněkud extravagantně a jeho realizace musí vždycky korespondovat s životním stylem obyvatel.

Více článků z rubriky KOUPELNA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Divadlo

Boční stěny koupelny – černě lakované sklo Lacobel, tloušťka 4 mm, LACOBEL.Spektakulárnímu pojetí koupelny odpovídá i výběr použitých materiálů. Pohledová vnitřní část a vnější postranní stěna kabiny jsou obložené luxusní italskou skleněnou mozaikou v šedo-černé a zlato- zelené barvě pocházející ze série Miscele od tradiční italské značky Bisazza. Díky podsvícené zrcadlové skříňce nad umyvadlem, která odráží světlo, a bílému umyvadlu pod ní vystupuje tato část koupelny ze tmy.

V ní naopak mizí černý skleněný obklad Lacobel, černá toaleta i roštová podlaha určená výrobcem původně na terasu, vyrobená z voděodolného exotického dřeva bankarai opatřeného černým lakem. Pod ní jsou schované kanalizační vpusti, které odvádějí vodu ze sprchy nainstalované v konstrukci podhledu. Ačkoli je nevelká koupelna spojená s toaletou, vejde se do ní vše potřebné včetně nadstandardní vestavné hlavové sprchy.

V PORADNĚ můžete pokládat dotazy na téma KOUPELNA.

Autor návrhu a majitel v jedné osobě myslel i na možnost, že by se v nevelkém bytě objevila návštěva vyžadující minimální obvyklou dávku soukromí. V takovém případě lze prosklené stěny koupelny zatáhnout pomocí černého závěsu z neprůhledného, voděodolného materiálu.

text: Iva Šafářová, Hana Doležalová, foto: Jiří Ernest

Užitečný nábytek do dětského pokoje

Uskladnit přehledně nejen hračky, ale zejména školní potřeby, může být někdy opravdový problém. Zvláště pokud máme k dispozici málo prostoru. Chceme totiž, aby nezabíraly příliš místa, ale byly zároveň vždy po ruce. Otevřené regály, skříňky, poličky, zásuvky jsou univerzální a pojmou hračky i učení.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Krabičky na drobnosti

Pokojíček zařízený nábytkem blimp s čelními plochami z barevného poloprůsvitného polypropylenu pro předškoláky i nejmladší školní děti. Zásuvky kombinují plast s kovem, korpusy jsou z dřevotřísky. Cena za vrchní policový díl vpravo 490 Kč, spodní úložný díl je za 890 Kč a dvě zásuvky stojí 500 Kč. Úložný díl vlevo se zasouvacími žlutými dvířky je za 1 190 Kč. V horní části regálu vpravo jsou dvě papírové komody se šuplíčky, 99 Kč/ks. Nábytek i doplňky prodává IKEA.Pokud je doplníme správně vybranými krabicemi, kontejnerky, šanony a lehkými zásuvkovými díly, budou si moci děti lépe udržovat pořádek ve školních potřebách nebo roztřídit autíčka i plyšáky, tak, aby byli snadno dostupní a chránění před prachem.

Obměňování těchto drobných zařizovacích doplňků nás vyjde levněji a snadno s nimi přizpůsobíme prostor různým změnám v provozu.

NALINKUJTE MÍSTO

Nalinkujte místo, kam se budou ukládat šanony a krabice. Každý tak hned uvidí, co kam patří! Důležité šanony a krabičky z neupravené překližky zvýrazněte různými barvami – vhodné jsou akrylové barvy.

Před natíráním pruhů nalepte zakrývací pásku na sousedící plochy. Linie u okrajů pásky natírejte opatrně, menším množstvím hustší barvy, abyste zabránili podtečení pod okraje. Po natření pruhy pásky odstraňte. Pásku dostanete v různých šířích v hobbymarketech cca od 30 Kč, stejně jako akrylové barvy.

Můžete využít zbytky barev, kterými jste natírali nábytek v pokojíčku. Zůstaňte u dvou, maximálně tří harmonizujících odstínů – stačí ale i pruhy jedné barvy na bílém podkladu.

Praktický plast

Pořadače a další úložné prvky z neupravené překližky najdete v různých variantách. Pořadač KNUFF stojí 99 Kč. (IKEA).Je důležité hledat vhodné rozměry, ale i materiál. Plastové krabice jsou šikovné, protože se snadno udržují v čistotě. Jsou lehké, takže děti s nimi mohou snadno samy manipulovat, a pokud mají víko, uchrání obsah spolehlivě před prachem.

Děti ovšem stále rostou, a tak barevné dětské kontejnery z plastu, které jsou pro nejmenší ideální, už možná nebudou větším školákům vyhovovat. Pokusme se vybrat takové, které budeme moci později použít i jinde – třeba na uskladnění sezonních oděvů.

Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz.

Experimentujte s dekorem

Stůl Skribble je výškově nastavitelný. Deska je vyrobena z březové překližky a nohy z masivního bukového dřeva. Zajímavým detailem je deska s perforací, upevněná na zadní hraně stolu, na níž je možno umístit různé drobnosti, vzkazy, nebo poličku na postavení knihy. Rozměry stolu jsou 125 x 58-72 x 76 cm, celková výška 110 cm. Dodává Lokki, cena 18 210 Kč.Starší děti dají možná přednost spíše materiálům, které mají blíže k přírodě – překližce a dřevu. Ty mohou navíc, pokud jsou v neupraveném stavu, samy vyzdobit třeba nalepenými fotografiemi, tapetou, nebo nabarvením podle svého vkusu. Také papírové krabice a šanony mohou dobře sloužit. Jejich nižší cenu ovšem provází i nižší trvanlivost materiálu. Otapetováním je můžeme zpevnit i ozdobit.

Pro starší školáky můžeme vybavení doplnit i barevnými plastovými prvky, které jsou určeny do kanceláří a dostaneme je v obchodech s kancelářskými potřebami. Velký výběr doplňkových úložných předmětů z nejrůznějších materiálů najdeme i v IKEA. Pracovní koutek staršího žáka nebo studenta můžeme už zařizovat velmi podobně jako domácí kancelář pro dospělé.

Experimentování s materiály, nápady a s barvami, které se pro tento věk hodí, bychom vlastně měli už nechat spíše na našich potomcích. Zkusme být tolerantní, když nás zaskočí nějakým úletem, který tak trochu patří k tomuto věku. Dorůstající děti teprve hledají samy sebe a svůj styl. Zařizování vlastního prostoru k tomu určitě patří a zkušenosti, které při tom získají, se jim budou určitě hodit.

text: Kateřina Bečevová, foto: archiv autorky

Živé zahradní ploty protkané květy

Podle velikosti pozemku vybíráme  druh ohraničení, vytváříme nejrůznější předěly výsadbami, odlišujeme plochy různě střiženým trávníkem, vytváříme vnitřní hranice zahrady živými ploty, skupinami keřů, stromů a rostlin.

Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) je jednoletá bylina až 4 m vysoká, nevětvená. Vždy levotočivá osa rostliny je bohatě olistěná. Květy jsou bílé, červené a červenobílé.Výběr rostlin závisí hlavně na tom, jaké jsme schopni vytvořit podmínky pro jejich růst. Jinak se jim povede v lesní půdě, jinak na mokřadu či ve stepi, jiné potřeby budou mít u zídky či plotu. Je obecně známo, že jen málo rostlin v přírodě zůstává v úhledných malých trsech, mohou-li se volně rozrůstat. Proto jsou přírodní zahrady daleko volnější a barevnější než ty konvenční.

Důležité je sledovat specifické požadavky pro růst, zejména pokud jde o oslunění nebo stín.
Z každodenní zahradnické praxe je patrné, že mezi nejoblíbenější rostliny k plotu patří popínavé rostliny. Romana Rybková z botanické zahrady v pražské Troji zmiňuje jako příklad popínavé růže. Zvláště exoticky vyhlížejí podle jejích  slov žlutě kvetoucí odrůdy, upozorňuje ale, že bývají zároveň nejchoulostivější.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

S bohatou záplavou květů

Žlutá popínavá růže vytváří zajímavě strukturované dvojité květy.Co se týče živého plotu z růží, plní svůj účel zvláště v případě vnitřního rozdělení zahrady. Protkán popínavými rostlinami s bohatou záplavou květů je přímo impozantní dekorací. Obzvláště vhodný do společnosti popínavých růží je plamenék Jackmanův (Clematis Jackmanii).

„Protkávat“ můžeme kromě plaménku také fazolem šarlatovým (Phaseolus coccineus). Vysazuje se v květnu ze semene přímo na stanoviště, které by mělo být slunné nebo v mírném polostínu, s dobře hnojenou, propustnou a písčitou zeminou. Použít můžeme i thunbergii křídlatou (Thunbergia alata), což je popínavá bylina, která se množí semeny, vysévá se nejčastěji v březnu pod sklo, na venkovní stanoviště se rostlinky umísťují koncem května.

Samopnoucí popínavé rostliny

Vistárie čínská (Wisteria sinensis) má nápadné květy a je vhodná na pergoly nebo treláže. Působí vznešeně po celý rok. Na podzim, když opadají listy, se odhalí propletené dřevité výhony, které šplhají do výšky přes 10 m. Na jaře se ozdobí dlouhými převislými hrozny motýlovitých květů, v létě zahalují dům krásnými listy.Pěstuje se v řadě odrůd lišících se barvou květů (žluté s černým středem, bílé s černým středem, celé bílé, světle žluté s bílým středem, hnědooranžové s hnědým středem). Další doporučenou jednoletou popínavkou je dlouhatec (Dolichos lablab), který ovšem vyžaduje teplé stanoviště, výživnou půdu a dostatek vody.

Zajímavé jistě budou i samopnoucí popínavé rostliny typu břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus) na samostatných stěnách. Mezi rostliny šplhající pomocí úponků nebo ovíjivých částí listu patří například i některé další druhy plaménků (Clematis). Hodí se ke všem druhům povrchů, pokud treláž nebo pletivo, po kterých se šplhají, mají malá oka z tenkých materiálů.

Mnohé z těchto popínavých rostlin lze využít k prorůstání skrze jiné, již dobře rozrostlé rostliny, třeba vysoké keře, jehličnany nebo stromy, neboť tak dodají přírodní zahradě další barvy.

text: Vlastimil Růžička, foto: Romana Rybková a Michal Wernisch

Vytápění kondenzačním kotlem

Věřte nevěřte, s praktickým využíváním plynu začali už zhruba před třemi tisíci lety Číňané, kteří plyn čerpali z hlubokých vrtů a bambusovým potrubím ho rozváděli do příbytků. Tam s ním topili a svítili, v solivarech pak ohřívali mořskou vodu, z níž získávali potřebnou sůl.
Využívání zemního plynu má tradici i u nás. Zpočátku sloužil hlavně k osvětlování (odtud svítiplyn), později i k přípravě stravy, k ohřevu vody, k vytápění a k dalším účelům. A pokud chce člověk využívat plyn i nadále, měl by znát jeho klady i zápory.

Plyn jako ekologický zdroj

Stacionární kondenzační kotle (např. Vaillant ecoCompakt) s elektronickou jednotkou s rozšířenou diagnostikou, přehledným displejem a jednoduchým ovládáním.V porovnání s pevným nebo kapalným palivem má plyn při spalování nejnižší emise škodlivých oxidů uhlíku, dusíku, síry a nakonec i prachu. Proto o něm hovoříme jako o nejekologičtějším zdroji tradičním tepelné energie. K nejznámějším značkám spotřebičů, v nichž se plyn spaluje pro účely vytápění a ohřevu užitkové vody, se řadí Buderus, Junkers, Viessmann, Vaillant, Karma či Baxi a výrobků na trhu přibývá.

Proč právě plyn?

V současné době je v České republice v provozu asi 800 tisíc průtokových ohřívačů vody, stejný počet plynových kotlů a přibližně 400 tisíc lokálních plynových topidel. Z uvedeného počtu je zhruba 55 % spotřebičů starších dvaceti let. Výrobci se však přizpůsobili požadavkům doby a díky tomu lze zastaralá zařízení úspěšně nahrazovat za nová: účinnější, výkonnější a úspornější, ekologičtější. Při úvahách o takové investici hraje roli především cena paliva, plynulost dodávek, komfort obsluhy, celkové provozní náklady a opomenout nelze ani investiční (vstupní) náklady.

A tady má plyn – zejména zemní – hodně navrch. Kupříkladu není nutné budovat skladovací prostory paliva, netřeba pravidelné obsluhy zařízení, kotle pracují s vysokým provozním komfortem se snadnou a účinnou regulací. Zanedbatelný není ani prakticky minimální dopad na životní prostředí, výhodou je vysoká účinnost a výkon a konečně – jedním „vrzem“ lze vyřešit vytápění objektu i přípravu teplé vody. Podle konstrukce zařízení, použitých hořáků, způsobu využití energie paliva a jiných aspektů se plynová topidla dělí na několik podskupin (viz rámeček Dělení plynových kotlů na další straně).

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Princip kondenzačního kotle

Při spalování zemního plynu (metanu CH4) nebo propanu (C3H8) vzniká určité množství vody, hořením dochází k jejímu dalšímu zahřátí. Voda pak v podobě vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny, které sebou nesou část skryté tepelné energie, tzv. latentní teplo. Pokud tyto spaliny ochladíte pod teplotu jejich rosného bodu, kondenzací dojde ke změně skupenství obsažené vodní páry a k uvolnění tohoto tepla. Kondenzační kotle pak takto uvolněnou energii pomocí speciálního výměníku tepla využívají k předehřevu vratné vody.

Moderní zařízení vyžadují také moderní způsoby řízení, diagnostiky i regulace a odpovídající servisní služby (Junkers).Pro pochopení toho, proč kondenzační kotle mohou dosahovat účinnosti vyšší než 100 %, je důležitou veličinou výhřevnost dodávaného plynu. Ta se rovná spalnému teplu, od něhož se odečte teplo uvolněné kondenzací vodní páry ze spalin. Jinak řečeno, jde o množství tepla, které energii obsaženou ve vodní páře spalin nezohledňuje (u klasických kotlů odchází toto teplo komínem pryč). A protože právě z výhřevnosti se stanovuje účinnost spalovacích zařízení, může udávaná účinnost kondenzačních kotlů dosahovat hodnoty až 106 %.

Teplota spalin je provázána s teplotou vratné vody ze systému. Pokud teplota vratné vody ze systému bude vyšší než teplota rosného bodu spalin, nedojde ke kondenzaci a tím ani k uvolnění kondenzačního tepla (kotel sice nebude využívat této své přednosti, ale stále bude pracovat s účinností nízkoteplotního kotle). Skutečný rosný bod spalin se pro zemní plyn pohybuje mezi 50 a 55 °C. Má-li dojít ke kondenzaci, teplota vratné vody se musí pohybovat pod touto hodnotou. Ideální jsou systémy, kde teplota vratné vody po celé topné období (i při nejnižších venkovních teplotách) je asi o 5 °C nižší než skutečná teplota rosného bodu spalin. Řízení směšovacího poměru vychází z konstrukčního řešení kotle a z jeho seřízení.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Řízené spalování plynu

Prakticky všichni výrobci plynových topných zařízení řeší jeden velký rébus: jak dosáhnout co nejvyšší energetické účinnosti topidla při maximální čistotě spalovacího procesu. K tomu účelu vyvíjejí, konstruují, uvádějí na trh a samozřejmě prodávají nejrůznější elektronická a automatická řídicí, regulační a tím i bezpečnostní zařízení. Pravda, neznalým uživatelům při pohledu na cenovky moderních topidel tak trochu „vylézají“ oči z důlků, ale nic naplat, ekonomická i ekologická pravidla jsou čím dál tím náročnější.

Stacionární kondenzační kotle (např. Vaillant ecoCompakt) s elektronickou jednotkou s rozšířenou diagnostikou, přehledným displejem a jednoduchým ovládáním.Standardem se proto stává autodiagnostika provozu kotle, stavu snímačů a nejrůznějších čidel. V případě zjištěné poruchy je pak taková automatika schopná signalizovat příčinu poruchy, uchovávat analyzované poruchy v paměti a sdělovat je servisní firmě. Regulace výkonnosti kotle (akvitermní regulace) se děje na základě analýzy venkovní teploty a teploty v interiéru pomocí prostorových termostatů a inteligentního mikroprocesorového mozku, který sám střeží, případně vyhodnocuje a upravuje nastavené hodnoty a parametry (pracovní režim, výkon, teploty, odchylky, poruchy atd.).

Bioplyn a bioodpady

Praktické využití bioplynu sice nepatří k žádným horkým novinkám, v našich končinách je však stále ještě v plenkách. A když už, pak se nejčastěji topí dřevem a produkty ze dřeva. Bioplyn je v podstatě směs plynů, v níž podstatnou část (50-75 %) tvoří metan, doplněný oxidem uhličitým (25 až 50 %) a malým množstvím dalších příměsí. Vzniká bakteriálním rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu. Proces se nazývá anaerobní fermentací.

Nástěnný kondenzační kotel (Buderus – Logamax plus) s nízkými emisemi je určen k vytápění nebo ohřevu TUV v externím nepřímotopném zásobníku.Energetický obsah 1 m3 biometanu je přibližně 10 kWh. Obrovský energetický potenciál k produkci bioplynu skýtají bio­logicky rozložitelné odpady (říká se jim rovněž bioodpady nebo zbytková biomasa), kde k hlavním producentům patří zemědělství s exkrementy hospodářských zvířat a cíleně pěstovanými rostlinami či jejich zbytky, dále pak průmysl – potravinářský, živočišný, papírenský – a také domácnosti, produkující kuchyňský a zahradní odpad nebo čistírenské kaly (ČOV). Nezanedbatelná část těchto odpadů se u nás nijak energeticky nevyužívá a bohužel končí na skládkách. Přitom biomasa jako zdroj obnovitelné energie skýtá ze všech obnovitelných zdrojů největší potenciál využití.

Co je kogenerace

Je to společná výroba elektřiny a tepla a v České republice představuje vůbec nejčastější způsob využití bioplynu. Celková účinnost přeměny energie obsažené v bio­plynu představuje zhruba 85 % (35 % elektrická a 50 % tepelná). Při kogeneračním procesu vzniká určité množství odpadního tepla, které se výhodně využívá k ohřevu teplé vody, k vytápění a podobně. Tím se současně využívá energie k výrobě elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80 % tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnosti paliva.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

Chraňte podkroví domu s novou parobrzdou

Isover Vario XtraSafe páskaToho lze dosáhnout jedině dokonalou vzduchotěsností a ochranou proti vlhkosti. Divize ISOVER koncernu Saint-Gobain nabízí ideální řešení tohoto úkolu. Víceúčelové parobrzdy ISOVER VARIO. Ty jsou jedinečné tím, že nabízejí prvotřídní úrovně vzduchotěsnosti v kombinaci s unikátní ochranou proti vlhkosti. Účinně tak zabrání nekontrolovanému proudění vzduchu, nepříjemnému průvanu, drahým tepelným ztrátám a škodám způsobených plísněmi.

Parobrzdy Isover VARIO jsou ‚inteligentním‘ výrobkem, který se automaticky přizpůsobuje změnám klimatických podmínek. Téměř 15 let praktického použití prokázalo spolehlivost výrobků Isover VARIO na řadě budov po celém světě. Letošní novinka ISOVER VARIO XtraSafe a tradiční ISOVER VARIO KM DUPLEX UV nabízejí patentovanou ochranu proti vlhkosti. Parobrzdy VARIO mají díky proměnlivé ekvivalentní difuzní tloušťce jednu významnou výhodu oproti jiným výrobkům, umožňují „dýchání“ konstrukce budovy. Parobrzdy omezují vnikání vlhkosti z interiéru do konstrukce během zimního období. V létě reaguje membrána obráceně, umožňuje vysychání vlhkosti, která může vzniknout v konstrukci jak díky netěsnostem vzduchotěsné vrstvy v interiéru, tak vlivem náhle změny teploty v exteriéru a následné kondenzaci v rovině pojistné hydroizolace pod krytinou nebo v konstrukcích z exteriéru opláštěných difúzně uzavřenými materiály.

Isover Vario, XtraSafe parozábranaOznačení Xtra nenese nová řada náhodou. Parobrzda Isover Vario XtraSafe má větší proměnnou difuzní tloušťku 0,3 – 20 m a UV stabilizaci po dobu 18 měsíců.

 Fólie Isover Vario mají difuzní odpor proměnný v závislosti na množství relativní vlhkosti vzduchu. Pokud relativní vlhkost vzduchu nad parobrzdou dosáhne vyšší hodnoty než je 
80 %, tak se ekvivalentní difuzní tloušťka sd změní a je schopná odvádět nadměrnou vlhkost zpět do interiéru. Ekvivalentní difúzní tloušťka sd se snižuje z 5,0 až na 0,30 m u výrobku Isover VARIO KM DUPLEX UV.  U novinky Isover Vario XtraSafe z 20 až na 0,30 mDíky této vlastnosti regulují ,,chytré parobrzdy“ vlhkost v konstrukci a zabraňují případnému poškození dřevěných částí, minimalizují riziko vzniku plísní, dřevokazných hub atd.

Pro zajištění snadné montáže, budoucí plné funkčnosti a záruky je nutné používat kompletní systém řady Isover Vario Xtra. V sortimentu najdete originální spojovací pásku Isover Vario XtraTape a tmel Isover Vario XtraFit, které zajistí spolehlivé spojení přesahů fólie a připojení fólie ke konstrukci. Při použití neoriginálního příslušenství hrozí odlepení vyschnutí lepidla a ztráty parotěsnosti.

Isover Vario XtraFix ZipNovinka Isover Vario XtraSafe má moderní revoluční systém montáže pomocí speciálního suchého zipu. Samolepicí páska Isover Vario XtraFix má na lícové straně suchý zip pro spojení s rounem na rubu fólie Isover Vario XtraSafe. Není tedy potřeba používat oboustranně lepicí pásky. Spojení je mnohem pevnější bez hrozby odpadnutí fólie z konstrukce před finálním záklopem.

Tyto fólie fungují spolehlivě na všech stavbách, kde byly použity. Jsou stále oblíbenější pro svoje unikátní vlastnosti a již přes deset let se úspěšně montují u nás i zahraničí.

Více informací naleznete na www.isover.cz nebo na www.isover-vzduchotesnost.cz.

(komerční prezentace)

Bytové doplňky inspirované Mexikem

Ruční mexické obklady - s animálním vzoremHistorie Mexika sahá tak daleko, že se s ní v tomto ohledu může poměřovat maximálně starověký Egypt nebo Čína. Mexiko bylo již od 1. tisíciletí př. n. l. zemí vyspělých civilizací. Nejprve to byla kultura Olméků, po které zůstaly působivé sakrální stavby vyzdobené mozaikami a řezbami do kamene, nejznámějšími pozůstatky jejich umění jsou pak kolosální, silně stylizované kamenné hlavy. Olméky následovala vy­spělá civilizace Mayů se svými pyramidami a astronomií. Jejich kultura záhadně zmizela, ale zanechala po sobě řadu uměleckých děl, kalendář a dosud nerozluštěné písmo. Území Mayů později ovládli Toltékové. Ve 12. a 13. století při­šli ze severu Aztékové a založili v kotlině Mexika město Tenochtitlán. Odtud roz­šířili svoji říši na většinu území dnešního Mexika. Byli skvělými řemeslníky, používali složitý kalendář k měření času a podobně jako Mayové prováděli rituální oběti.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Dobytí ráje

V roce 1519 se u mexického pobřeží vylodil Hernán Cortés se svou armádou a území ovládl. Obsazením mexického území došlo poprvé v historii k tomu, že si evropská křesťanská velmoc zcela podmanila rozvinutou neevropskou civilizaci, a to nejen vojensky, ale i kulturně.

Kulturní směsice

Ruční mexické obklady - se vzorem slunceS ohledem na dějiny Mexika lépe pochopíme vlivy, které se v tradičním užitném umění této oblasti uplatňují. V podstatě jde o spojení dávných olméckých, may­ských, a toltéckých vlivů se španělskými. Španělé přivezli na území dnešního Mexika katolicismus a dosti tvrdě ho prosazovali. Ale jak už to bývá, kulturní vzorce původního obyvatelstva po čase „impregnovaly“ novou kulturu dobyvatelů. Snad právě toto nepravděpodobné soužití barokní duchovnosti s indiánskou zemitostí činí mexickou kulturu neodolatelně přitažlivou.

Pestrá keramika

Ruční mexické obklady - florální vzorDědici kulturního vlivu Olméků, Mixtéko­vé, vynikali mimo jiné výrobou keramiky. A můžeme říci, že ručně malovaná, pestrá keramika patří i dnes k charakteristickým projevům mexické kultury. Nej­oblíbenější jsou ručně malovaná umy­vadla a obkládačky, květináče či nejrůznější další ozdobné předměty, například svítidla či zrcadla. Obkladačky se vyrábějí z hrnčířské hlíny a jsou vypáleny při teplotě 900 °C, následně ručně dekorovány sítotiskem. Potom putují do tradiční pece k druhému vypálení, při kterém se tvoří glazura. Každý kus je tak originálem a společně tvoří neobyčejně plastický celek.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Nábytek a doplňky

Velmi vyhledávaný je také bohatě ručně vyřezávaný nábytek ze dřeva mexické borovice. Na řezbách se často uplatňují rostlinné motivy, ale výjimkou nejsou ani představitelé severoamerické fauny: ještěrky, kojoti, žáby, papoušci a hadi. Inspirace tamější bujaře rostoucí přírodou nezapřou ani další doplňky, například malovaná zrcadla.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Ekologické a úsporné bydlení v dřevostavbě

Rodinný dům je patrový a nepodsklepený. Obytná část se nachází především v přízemí, které je koncipováno jako volný prostor a disponuje plochou 96 m2. Protože zde není žádná nosná příčka, je možné prostor variabilně proměňovat podle představ majitelů. Podkroví budovy je řešeno jako úložné. Vlastní výstavbě předcházela důkladná příprava projektu, v níž se zohlednila i specifika konkrétní lokality a připomínky odborníků.

Základ stavby tvoří dřevěný skelet, jehož venkovní strana je osazena deskami DHF, vnitřní stěna pak deskami OSB.

Dřevěný skelet, výztužné desky a kamenná vlna

Základ stavby tvoří dřevěný skelet, jehož venkovní strana je osazena deskami DHF, vnitřní stěna pak deskami OSB. Prostor mezi těmito ztužujícími deskami je vyplněn izolací z kamenné vlny Rockton, další vrstva je využita na fasádě. Zde se jedná o dvouvrstvý Frontrock Max E. Izolace zde byla aplikována „na sucho“, bez lepení, pouze s využitím kotev s rozšiřovacím talířem. Kamenná vlna ROCKWOOL přitom byla zvolena nejen pro svoje výborné tepelněizolační schopnosti, ale zohledněn byl i požadavek na protipožární ochranu, akustiku a zejména schopnost vlny propouštět vodní páry, protože stavba je koncipována jako difuzně otevřená.

Z hlediska úspor energií se přistupovalo i k realizaci oken a dveří – okna a francouzské dveře jsou vyplněny trojsklem s ochrannou atmosférou. Díky tomu je zabezpečen optimální prostup tepla. Využita byla i orientace vůči světovým stranám – více než polovina plochy oken je na jižní straně domu, zbytek na západní.

Základ stavby tvoří dřevěný skelet, jehož venkovní strana je osazena deskami DHF, vnitřní stěna pak deskami OSB.

Minimální požadavky na energie

Díky spojení promyšleného projektu, kvalitních stavebních materiálů a dodržení předepsaných technologií postačí k vytápění domu teplovodní ohřívač optimalizovaný pro nízkoteplotní vytápěcí systém, jenž je napojen na rekuperaci. K provozu mu postačí příkon pouze 1 950 W, což odpovídá příkonu rychlovarné konvice. Křížový typ rekuperace, jenž je tu využit, umožňuje odvést nuceným větráním z domu vše kromě tepla. Čerstvě přiváděný vzduch přitom nepřenáší vlhkost ani pachy. Vnitřní teplota v domě se tak pohybuje přes 20,5 °C bez potřeby vytápět interiér jinými tělesy.

Rodinný dům v Trnově dokazuje, že při vhodném výběru přírodních materiálů a pečlivě připraveném projektu lze získat ekologické a současně energeticky nenáročné bydlení.

Více informací o izolaci z kamenné vlny naleznete na www.rockwool.cz.

(komerční prezentace)

Nebezpečné jehličí

K otravě jehličnany, které si čeští zahrádkáři z mnoha důvodů oblíbili, ale může dojít i při sázení, prořezávání, sestřihávání či nesprávném použití v lidovém léčitelství.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Démonizovaný tis

Asi nejobávanější je u většiny lidí tis červený (Taxus baccata), neméně jedovatý je však i tis japonský (T. cuspidata).

Nenáročný tis červený je prošlechtěn do mnoha odrůd, které se od původního druhu liší tvarem i barvou jehlic, což může vést k podcenění nebezpečí. Jedovaté jsou ale rostliny všech odrůd včetně semen, s výjimkou jejich červeného obalu (míšku). Obaly semen jsou sice jedlé a sladké, ale hrozí nebezpečí, že byste s nimi mohli rozkousnout semeno. To – stejně jako celá rostlina – obsahuje směs jedovatých látek, která se nazývá taxin.

Příznaky otravy: Asi za hodinu po požití se dostavuje nevolnost, bolesti břicha, průjem, rozšířené zorničky, zástava dechu a srdce. Citlivé osoby mohou po požití rozkousaných jedovatých semen zemřít. V žádném případě nedávejte ochutnávat semena dětem! Ostříhané větvičky nenechte v dosahu domácích zvířat.

Jalovce

Jalovec stěsnaný – Juniperus squamata ´Blue carpet´ – je poléhavá odrůda s modrošedými jehlicemi a výškou okolo 1 m.Patří do čeledi cypřišovitých. Přestože si mnoho zahrádkářů myslí, že jsou na rozdíl od tisu neškodné, není to pravda. Otrava zevně může vzniknout potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větévky či kořenu.

Nejjedovatějším druhem je jalovec chvojka (Juniperus sabina). Podobné účinky mají i další pěstované jalovce (J. virginiana, J. horizontalis), o něco méně jedovatý je náš domácí jalovec obecný (J. communis). Obliba zdužnatělých šišek – jalovčinek jako přísady v kuchyni či lidovém léčitelství může vést k předávkování a otravě.

Příznaky otravy: Podrážděná kůže zčervená, svědí, u citlivých osob se dlouho hojí. Požité rozkousané větvičky dráždí zažívací a trávicí ústrojí, ve větším množství vyvolávají zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách, v některých případech i smrt.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Zeravy a cypřišky

Cypřišek nutkajský neboli nutka – Chamaecyparis nootkatensis vyroste do výšky 25 m.Dalším jedovatým rodem z čeledi cypřišovitých je zerav (Thuja). Během minulého století se stal snad nejoblíbenější dřevinou českých živých plotů. Nejčastěji se vysazuje zerav západní (T. occidentalis), z. řasnatý (T. plicata) a z. východní (T. orientalis). Všechny druhy a odrůdy zeravů jsou silně jedovaté, přesto se jejich větvičky často používají do vánočních dekorací na stoly. Větvičky, šištice a dřevo obsahují jedovatou silici s vysokým obsahem thujonu.

Stejně jedovaté jsou i cypřišky (Chamaecyparis). Jsou oblíbené v městských zahradách a parcích, protože dobře snášejí znečištěné ovzduší a polostín. Pěstuje se c. Lawsonův (Ch. lawsoniana), nutkajský (Ch. nootkatensis), hrachonosný (Ch. pisifera), tupolistý (Ch. obtusa). Cypřišky obsahují ve větvičkách a šišticích jedovaté terpeny.

Zlatožlutý cypřišek hrachonosný – Chamaecyparis pisifera ´Filifera aurea´ – v dospělosti dosahuje výšky okolo 6 metrů.Příznaky otravy: Silice dráždí pokožku, po požití začíná otrava zvracením a krvácením žaludeční sliznice, pokračuje zrychleným tepem, zvýšeným krevním tlakem, průjmem a křečemi. U těžkých otrav dochází k poruchám a poškození ledvin a jater, na otravu lze i zemřít.

Jedovatá vzácnost

Krásným a zajímavým druhem je poléhavý chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) z čeledi chvojníkovitých. Obsahuje alkaloidy, jejichž základem je jedovatý efedrin. Látka je dobře známý stimulant z vrcholového sportu, byl obsažen i v účinných lécích proti rýmě a astmatu. Dříve se užíval v lidovém léčitelství, nyní se používá v homeopatii. Bohužel je poměrně oblíben i mezi narkomany.

Příznaky otravy: Bolest hlavy, pocení, třes, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, nevolnost, nutkání ke zvracení a zvracení. Při podezření na požití plodů je lépe vyhledat lékaře.

text a foto: Marie Musilová

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026